trestné právo — vyhledávání

Trestněprávní odpovědnost duchovních v kontaktu s nezletilými v právu českém a kanonickém

K oblasti sexuálních deliktů souvisejících s činností duchovních jednotlivých církví můžeme přistupovat z více hledisek. Nejčastěji jsou příspěvky zpracovány optikou psychologie a z pohledu terapeutického či v rozměru statistickém a me...

Svěřenský fond jako pachatel trestného činu

Předmětem tohoto článku je posouzení, zda může být svěřenský fond považován za pachatele (subjekt) trestného činu. Jedná se o téma dosud ne zcela probádané, avšak jistě aktuální, neboť na odborné úrovni se stále vyvíjí diskuze stran povahy institutu svěře...

Aktuální otázky trestní odpovědnosti za zkrácení daně

Daňová kriminalita se řadí mezi hospodářskou kriminalitu a stává se jejím stále významnějším segmentem, přičemž je předmětem zájmu nejenom orgánů činných v trestním řízení, ale i politiků a ekonomů. Tento zájem není způsoben četností výskytu těchto t...

Psychologické a kriminologické zkoumání mladistvých pachatelů mravnostní kriminality a jeho přínos pro trestněprávní instituty

Mravnostní kriminalita představuje pro společnost značný problém. Je to takový druh kriminality, který závažným a dosti nevybíravým způsobem postihuje nejintimnější sféry lidské integrity. Jakýkoliv trestný čin, který lze označit za mravnostní byť se mrav...

Psychologická, sociálna a právna pomoc poskytovaná obetiam domáceho násilia ako osobám zastávajúcim procesné postavenie svedka – poškodeného v trestnom konaní v Slovenskej republike

Problematika domáceho násilia je aj s prihliadnutím na zvyšujúcu sa mieru kriminality v oblasti trestných činov súvisiacich s domácim násilím narastajúcim negatívnym fenoménom dnešnej doby. Aj napriek skutočnosti, že stále vysoké množstvo p...

Morálka, sebekontrola a jejich role v páchání trestné činnosti

Pokud si položíme otázku, proč někdo spáchá trestný čin, a jiný nikoli, nebude snadné přijít na uspokojivou a přesvědčivou odpověď. Touto otázkou se totiž doposud zabývá řada vědních disciplín od sociologie, kriminologie, psychologie po právo a právní věd...

Sekundární viktimizace – věrná přítelkyně obětí přestupkového jednání

Dle viktimologie jakožto vědy o oběti lze viktimizaci obecně popsat jako vývoj situace obětí, který počíná samotným spácháním protiprávního jednání, tj. trestného činu či přestupku, a je klasifikován jako újma na zdraví, majetku nebo jiném právním statku....

Povinnost mlčenlivosti zdravotnických pracovníků, její prolamování a význam informací o zdravotním stavu osob pro trestní řízení

Povinnost mlčenlivosti představuje jednu z nejvýznamnějších a současně nejelementárnějších povinností pracovníků ve zdravotnictví. Důvodem je, že informace sdělované pacientem jsou často velmi citlivé a intimní. Zdravotnický pracovník se však může př...

Demokracia a extrémne prejavy – Dilemy dôvery v štát

V kontexte československého štátneho socializmu bola sloboda prejavu kľúčovým referenčným bodom zápasu o demokratickú tranzíciu. Charta 77 uviedla slobodu prejavu ako prvé z ľudských práv, ktorého medzinárodné garancie sú porušované existujúcim politickým...

Tendence rozšiřování institutu spolupracujícího obviněného – nezbytný krok či omyl zákonodárce?

Ve formě organizovaného zločinu je páchána ta nejzávažnější trestná činnost, např. terorismus, drogová kriminalita, obchod s bílým masem a zbraněmi či počítačová kriminalita, představující tak značné riziko nejen pro jednotlivce, ale i pro stát. Nebe...

Pochybení při ohledání místa činu a jejich procesní důsledky

Trestný čin je ve společnosti chápan jako jednání, které útočí na přirozená práva jednotlivců a zároveň poškozuje společnost jako celek. Samozřejmě ne každý trestný čin vyvolá ve společnosti obecné pohoršení, avšak většina z nich dokáže v mnohýc...

Paliativní péče a její možné dopady do trestního práva

S trestní odpovědností ve zdravotnictví se poslední dobou setkáváme poměrně často.Za všechny např. Štrejtová, K. Pojem „lege artis“ a trestní odpovědnost v medicíně. Trestněprávní revue 2013, č. 6 či Usnesení NS ČR ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 6 ...

Soulož mezi příbuznými – (de)kriminalizovat?

Tabu. Společenské tabu. Morálně nepřijatelné. Tyto a další obdobné reakce mnoha lidem vyvstanou na mysli, pokud dojde na otázku soulože mezi příbuznými. Těmto reakcím se nedivím. IncestPojmem incest budu nadále označovat spojení „soulož mezi příbuznými“. ...

Sága EU: Nová naděje?

Ve čtvrtek 16. 2. 2017 má být ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu (dále jen „EP“) hlasována Zpráva z vlastní iniciativyTzv. Ini report. výboru AFCOVýbor pro ústavní záležitosti. k možnému vývoji a změnám současného institucionálního ...

Nenávistné projevy na Facebooku

V poslední době se problematika svobody projevu na sociálních sítích stala v české společnosti značně rezonující záležitostí a jinak tomu není ani v oblasti právní. Speciální místo v této debatě pak zaujímají nenávistné projevy (tzv. h...

Legitimita trestnoprávneho obmedzovania nenávistných prejavov v demokracii

Free speech is not the cause of the tensions that are growing around us, but the only possible solution to them. Roger Scruton [T]he citizen prerogative of non-viewpoint-punitive expression within public discourse, must be such that...

Uplatnění dohody o vině a trestu v komparativní perspektivě

Dohoda o vině a trestu představuje zvláštní způsob vyřízení věci v trestním řízení. Její podstatou je sjednání dohody mezi státním zástupcem a obviněným, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku výměnou za mírnější trest. Následně dohodu schv...

Máme právo na šírenie nenávisti?

Pre autora je najväčšou poctou, ak sa o jeho diele vedie vecná diskusia, ktorej súčasťou je aj nekompromisná kritika. A presne takejto pocty sa mi spolu s Petrom Šajmovičom dostalo, keď časopis Ratio Publica poskytol priestor pre recenzné eseje Michala Ba...

Kritérium potřebnosti v judikatuře Ústavního soudu

Metoda proporcionality v současné době představuje výchozí metodu pro přezkum právních aktů omezujících základní práva.Ke geografickému rozšiřování proporcionality viz např. BARAK, Aharon. Proportionality: Constitutional Rights and Their Limitations. Camb...

Poněkud obsáhlejší komentář k článku Marcely Jandorové s názvem "Policista jako svědek? Není to vyloučené!"

Dovolím si kritickou reakci na bohužel již konstantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, s níž zásadně nesouhlasím a která je podle mě vyjádřením všeobecné nedůvěry v práci Policie České republiky, jakož i rezignací na hledání spravedlnosti. Následující ...

V seznamu nepřátelských osob režimu jsem byl v TOP 20! I před Havlem, říká František Stárek Čuňas

Dekriminalizace trestného činu pomluvy

Trestný čin pomluvy je v rámci trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb. dále také „TrZ“) tak trochu samostatnou kategorií, vyznačující se značným přesahem do soukromého práva. První neúspěšné pokusy o její dekriminalizaci přišly již v roce 2003,...

Vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem a navazující právní úpravy od počátku 20. století po současnost

V historii se vyvinulo několik přístupů ke zdravotnické péči. Tím nejstarším způsobem byla forma samoléčby čerpající ze zkušeností, přírodní medicína a léčitelství. Postupem času vznikla tzv. péče charitativní, která byla navázána na náboženské smýšlení a...

Nerespektování nadřízeného postavení zaměstnavatele a jeho zájmů vlivem iniciativy zaměstnance

Zaměstnanec vykonává závislou práci pro zaměstnavatele mj. v souladu s ust. § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zamě...

Michal Mazanec: „Právo se začíná podobat technickému návodu k obsluze mixéru, občas špatně přeloženému z cizí řeči.“

JUDr. Michal Mazanec je soudce a dlouholetý místopředseda Nejvyššího správního soudu. Má dlouhou historii působení ve správním soudnictví – již od roku 1992 byl jmenován soudcem u tehdejšího republikového Nejvyššího soudu. Místopředsedou Nejvyššího správn...

K zákonu o obětech trestných činů

Dne 1. srpna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen ZOTČ), který nám tak doplňuje trestněprávní normy (část zákona nabyla účinnosti již 1. dubna 2013, aby tak byl dán dostatečný prostor subjektům, které budou od 1. s...

Ochrana náboženského cítění jako pozitivní závazek státu ve světle kauzy Dominika Duky

„The Islamic humanism criteria cannot […] resist the dialectic materialist criticism that we learnt by heart, became accustomed to. Islam is a type of Eastern despotism and may be considered only as one of the modifications of despotism. Islam would never...

Regulace ochranné doby, lobbování a přijímání darů jako opatření k předcházení střetu zájmů veřejných funkcionářů

Střet zájmů veřejných funkcionářů je pojem, který zejména v poslední dekádě získal v České republice na popularitě. Jeho vymezení však není snadné. V širokém smyslu jím lze chápat jakoukoliv kolizi dvou nebo více zájmů na straně jednotlivce...

„Revival“ marxistických medzinárodnoprávnych teórií

Posledné dve až tri dekády teórie medzinárodného práva sa vyznačujú pomerne vysokou mierou sebareflexie. Táto sebareflexia sa prejavuje vzostupom kritických prístupov, napríklad  v oblasti historického vývoja medzinárodného práva, v ktorom ...

Od platnosti práva k potížím s pojmem práva

Na rozdíl od platnosti zákona, resp. právního předpisu (která se do velké míry tematizuje jako dokončení či završení procesu vydání zákona, resp. právního předpisuPlatnosti právního předpisu jsem se věnoval podrobněji v ŠEJVL, Michal. Platnost zákona a pl...

Vyvažovanie – nesúmerateľnosť, racionalita a tragédia

Test proporcionality je kľúčovým konceptom nielen problematiky ľudských práv ale ústavného práva vôbec. S istým zveličením sa dá povedať, že podstata ústavného práva sa koncentruje práve v tomto teste, ktorý sa stal globálnym fenoménom. Jeho obsahom je li...

Jak české soudy poskytují své rozsudky na základě práva na informace?

Soudní řízení jsou v demokratickém státě zásadně veřejná a i tam, kde je veřejnost řízení z legitimního důvodu omezena, je nutné rozsudek veřejně vyhlásit.ŠIMÍČEK, Vojtěch. In: BAHÝĽOVÁ, Lenka a kol. Komentář. Ústava České republiky. Praha: Lind...

Lze stíhat matku za usmrcení z nedbalosti, způsobeného poraněním plodu, s následným úmrtím dítěte po porodu?

K novelizované úpravě institutu tlumočení v trestním řádu

Dne 1. listopadu 2013 nabyl dílčí účinnosti zákon číslo 105/2013 Sb. který v několika ohledech novelizoval trestní řád (dále jen TŘ). Rád bych se v následujících řádcích zmínil, jak se tato novelizace dotkla institutu tlumočení (ale zejména překladu)...

Whistleblowing a nový zákon o ochraně oznamovatelů

Letošní rok by měl být, co se změn v oblasti pracovního práva týče, vcelku plodný. Nejenže by měla být zanedlouho přijata dlouho diskutovaná novela zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ale od 1. 8. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 171/2023 Sb. o ochr...

Návrh na přehodnocení judikatury NS ve věci týrání „většího počtu“ zvířat

Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“) stanoví, že ten, kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.§ 302 odst. 1 TZ. Dopustí-li se takového čin...

ČR jako odpůrce zbraňové legislativy EU

V úterý 13. 6. 2017 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2017/853 kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Text této směrnice prošel před hlasováním v Radě EU řadou kompromis...

Červencové novely trestních zákonů a co přináší nového

Dne 17. května 2016 byla ve Sbírce zákonů uveřejněna novela č. 150/2016 Sb. kterou se mění zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní ...

K návrhu skupiny poslanců na změnu trestního zákoníku

Dne 17. září 2014 předložila skupina poslanců pod vedením bývalého ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších př...

Morální intuice v právu – není pak rozhodování subjektivní?

Pokud hovoříme o výkladu a aplikaci práva, často se zmiňuje morální uvažování. Například Ronald Dworkin tvrdí, že morální uvažování hraje zásadní roli při řešení obtížných ústavních otázek.DWORKIN, Ronald. Taking Rights Seriously. London: Bloomsbury, 2013...