Osnova
Rozšířená osnova
Věcné právo je takové soukromé subjektivní právo majetkového charakteru, které je právem absolutním, majícím za svůj předmět věc ve smyslu práva.
I obligační práva mají účinky erga omnes (nikdo není oprávněn zasahovat do obligačního práva), stejně tak například věcná práva k věci cizí mají i svoji „obligační stránku“ – např. u věcných břemen (služebností či reálných břemen) rozlišujeme tzv. vnitřní poměr a vnější poměr.
Přímé (bezprostřední) právní panství nad věcí pak neplatí u věcných práv k věci cizí. I zde (stejně jako u práv obligačních) je nakládání s věcí umožněno souhlasem vlastníka.
Jde o tzv. ryzí věcná práva k věci cizí (mohou být sjednána pouze jako VP)
(nejde o „ryzí“ věcná práva)
Hlava I. Všeobecná ustanovení (§ 976-978 ) Hlava II. Věcná práva (§ 979-1474) Díl 1. Obecná ustanovení (§ 979-986) Díl 2. Držba (§ 987-1010) Díl 3. Vlastnictví (§ 1011-1114) Díl 4. Spoluvlastnictví (§ 1115-1239) Díl 5. Věcná práva k cizím věcem (§ 1240-1399)
Díl 6. Správa cizího majetku (§ 1400-1474) Hlava III. Dědické právo (§ 1475-1720)
Hlava I., Díl 4., Oddíl 2. Manželské majetkové právo (§ 708-742)Přednášky JUDr. Petra Tégla, Ph.D. v ZS 2015 na PF UP1)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.