Rozšířená osnova

Nájem je jeden z typických závazků vzniklých na základě nájemní smlouvy, která je upravena v ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též "OZ"). Podstatou je závazek jedné smluvní strany (pronajímatele) přenechat druhé smluvní straně (nájemci) věc k dočasnému užívání, na druhé straně se nájemce zavazuje pronajímateli za toto platit nájemné.

Systematika úpravy nájmu

• obecná ustanovení
• zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu
• zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání
• zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcích movitých
• zvláštní ustanovení o nájmu dopravního prostředku
• ubytování

Podstata nájmu (§ 2201 OZ)

Úplatnost

= úplatné přenechání věci k dočasnému užívání (rozhoduje o ní vůle stran, i když zde nebude ekvivalence plnění)

Pozn.: běžný by byl nájem ve výši 15.000,- Kč, ale nájemné je stanoveno na 500,- Kč - i tak je to nájem, i když ekvivalenci ze strany třetí strany nevidíme).

Dočasnost

= jde o dočasný titul k užívání věci jiného

Závazek k trvalému plnění

= smluvní strany si zde plní po určitou dobu, věc se přenechává bez dalšího, není třeba žádné obdělávání a žádná další píle (tím se odlišuje od pachtu)

Předmět nájmu (§ 2202 OZ)

Věc nemovitá i nezuživatelná věc movitá.

Pozn. je možné pronajmout i věc zuživatelnou, ale jen pokud se bude užívat způsobem, který k jejímu zužití nepovede, např. pronajmu svá jablka na výstavu