Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Závěť je definována v § 1494 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Ze zákonné úpravy vyplývá, že se jedná o odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel, pro případ své smrti zůstavuje osobě či osobám podíl či odkazy na pozůstalosti.
Závěť je nejfrekventovanějším pořízením pro případ smrti. Vedle závěti zákonná úprava rozeznává ještě dědickou smlouvu (§ 1582 OZ) a dovětek (§ 1498 OZ).Polišenská, P. a kol. Občanský zákoník – Komentář s judikaturou. Svazek X – Dědické právo (§ 1475–1720) [online]. CODEXIS publishing, 01.09.2018. [cit. 3. 12. 2025]. https://next.codexis.cz 1)
Závěť je jednostranné odvolatelné právní jednání zůstavitele, který tímto jednáním povolává své dědice k podílu na pozůstalosti.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., Šešina, M., Wawerka, K. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475–1720) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 3. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 2) Právo zůstavitele jednostranně pořídit závěť odráží základní zásadu dědického práva, kterou je autonomie vůle. Zásadu lze pozorovat i u práva zůstavitele závěť zrušit nebo ji změnit.Muzikář, M. § 1494 [Závěť] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 3)
Závět je formálním právním jednáním, je tedy nutné, aby splňovala zákonem stanovené předpoklady, které presumují její platnost.
Závěť, jakožto jednostranné právní jednání zůstavitele, musí obsahovat pravý a vážný projev vůle v souladu s § 551 a § 552 OZ. Dále musí být projev vůle určitý a srozumitelný podle § 553 odst. 1 OZ. V neposledním musí být projev vůle učiněn svobodně a bez donucení na základě § 587 OZ. Zůstavitel musí být způsobilý právně jednat v rozsahu, ve kterém závěť sepisuje. Neplatnost závěti vyvolá, pokud bude zůstavitel jednat v duševní poruše, která jej učiní neschopného právně jednat. Pokud byl zůstavitel omezen ve svéprávnosti způsobem, že nemůže o pozůstalosti rozhodovat, pak o ní může rozhodovat v případě, že se uzdravil tak, že je schopen projevit vůli podle § 1527 OZ. Pokud byl zůstavitel ve svéprávnosti omezen, pak může závěť pořídit pouze formou veřejné listiny, jak plyne z § 1528 odst. 1 OZ. Byl-li zůstavitel omezen v souvislosti s chorobnou závislostí, pak závěť může pořídit toliko o polovině pozůstalosti, avšak v jakékoliv formě. Druhá polovina by připadla zákonným dědicům. Nejsou-li zákonní dědici, pak zůstavitel rozhoduje o celé pozůstalosti (§ 1528 odst. 2 OZ). Závěť nemůže být pořízena nezletilým mladším patnácti let. Pokud nezletilý dovršil patnácti let a současně nenabyl plnou svéprávnost může pořizovat závěť formou veřejné listiny v souladu s § 1526 OZ.
Obsah závěti se nemůže příčit dobrým mravům, odporovat zákonu nebo požadovat splnění něčeho nemožného podle § 580 OZ. Závěť nemůže být založena na podstatném omylu ať již v osobě dědice (§ 1529 OZ), věci (§ 1530 OZ) či mylné pohnutce (§ 1531 OZ).
Platnost závěti je posuzována podle doby, kdy byla pořízena, jak vyplývá z § 3069 OZ. Závěti sepsané před účinností nové právní úpravy jsou platné, pokud vyhovují novým pravidlům a zůstavitel zemřel po 1. 1. 2014.Tamtéž.4)
Formální náležitosti jsou vymezeny zákonodárcem především s ohledem na to, že jde o jednání, které může zásadním způsobem dopadat na majetkové poměry zůstavitele. Z tohoto důvodu je zákonem obligatorně stanovená písemná forma (§ 1533 OZ) u všech řádných závětí.
Mimo zákonem stanovenou písemnou formu mezi další formální náležitosti patří podpis rukou zůstavitele (popř. znamení učiněné před svědky, není-li zůstavitel schopen se podepsat). Pokud není zůstavitel schopen učinit znamení, pak je nutné, aby pořídil závěť formou veřejné listiny.Melzer, F., Salák, P. § 1494. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník § 1475–1720. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz5)
Obsahové náležitosti závěti je možné dále rozdělit na obligatorní náležitosti a náležitosti fakultativní. Mezi obligatorní náležitosti patří ustanovení dědice a určení jeho podílu k pozůstalosti. Zůstavitel může k pozůstalosti povolat libovolnou fyzickou i právnickou osobu (za právnickou osobu je v soukromoprávních vztazích považován i stát). Povolání k pozůstalosti musí být dostatečně určité tak, aby nedošlo k záměně osob. Ideálně by zůstavitel u fyzických osob měl uvést jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a její bydliště. U právnických osob by měl zůstavitel označit název, sídlo a identifikační číslo. Avšak dostatečně přesné bude i uvedení např. příbuzenského vztahu mezi osobou a zůstavitelem. Mezi fakultativní náležitosti závěti je možné zařadit především zřízení odkazu, zřízení obecného náhradnictví či svěřenského nástupnictví.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., Šešina, M., Wawerka, K. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475–1720) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 6)
Občanský zákoník explicitně upravuje:
Jedná se o základní jednostranné právní jednání, které je nejjednodušší formou závěti. Současně lze konstatovat, že jde o vůbec nejčastější formu závěti. K platnosti holografní závěti se vyžaduje, aby byla v celém svém obsahu sepsána rukou zůstavitele a následně podepsána. Holografní závěť je soukromou listinou. Od listiny, která je pořízená formou veřejné listiny se liší především rozvržením důkazního břemene, kdy závěti pořízené veřejnou listinou svědčí domněnka, že jde o plný důkaz projevu vůle. Dědic tedy nedokazuje její pravost, protože ta je zákonem presumována. Naopak u závěti holografní nese důkazní břemeno dědic. Je tedy na něm, aby dokázal, že závěť je pravá.
Co se týče výhod závěti holografní, pak jde především o její časovou nenáročnost. Zůstavitelem může být sepsána kdekoliv a kdykoliv. Nevyžaduje ani přítomnost jiných osob (tj. svědků). Současně je finančně nenáročná.Salák, P. § 1533. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník § 1475–1720. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 8)
Alografní závěť je formou závěti, jež není psaná rukou zůstavitele. Alografní závěť je možné dále dělit na obecnou alografní závěť a zvláštní alografní závěť. Obecná alografní závěť je závěť, kterou pořizuje zůstavitel, který není nevidomý, popř. nemá smyslové postižení, které mu znemožňuje psát či číst. Zvláštní alografní závěť je závěť, která je pořizována zůstavitelem, který je nevidomý, popř. má smyslovým postižením, které mu znemožňuje psát či číst.
Obligatorní formální náležitostí alografní závěti je písemná forma. Charakteristickým znakem alografní závěti je nesepsání vlastní rukou zůstavitele. Může být sepsána na počítači, psacím stroji nebo i vlastnoručně rukou jiné osoby (nejedná se pak o zůstavitele, ale toliko vyhotovitele textu). Dále je potřeba alografní závěť podepsat. Podepsat závěť je potřeba v přítomnosti alespoň dvou svědků, a současně prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. Pokud zůstavitel vlastního podpisu není schopen, pak je potřeba, aby před třemi svědky potvrdil, že se jedná o jeho poslední vůli, což následuje po přečtení či přetlumočení závěti jedním ze svědků v souladu s § 1535 OZ.Muzikář, M. § 1534 [„Obecná“ allografní závěť] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 9)
Co se týče svědků, pak svědkem může být osoba, která na závěti nemá zájem. Kumulativně musí být naplněno, že není nevidomá či neslyšící, musí rozumět jazyku, ve kterém je závěť pořízena a je schopna posoudit zůstavitelovo jednání. Svědkovým úkolem je především potvrdit totožnost zůstavitele, že listina je zůstavitelovou závětí a v neposledním dosvědčit, že se jedná o zůstavitelovu poslední vůli. Zákon v § 1535 OZ upravuje i institut nezpůsobilého svědka. Nezpůsobilým svědkem je osoba, která není plně svéprávná, osoba mladší osmnácti let (s výjimkou závěti s úlevami), osoba, která neovládá jazyk, ve kterém je závěť sepsána, je nevidomá či neslyšící.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., Šešina, M., Wawerka, K. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475–1720) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.aspi.cz10)
Závěť formou veřejné listiny může pořídit každý zůstavitel, který má pořizovací způsobilost. Veřejná listina je listina, která je vydána orgánem veřejné moci. V praxi nejčastěji jde o notářský zápis. Závěť ve formě notářského zápisu sepisuje notář a musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, které je možné nalézt v Notářském řádě v ustanovení § 63. Konkrétně se jedná o místo, den, měsíc a rok právního jednání, jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, jméno, příjmení, bydliště a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, také její název, sídlo a identifikační číslo. Dále musí obsahovat prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků, případně údaj, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo jeho zástupcem právnická osoba, také údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost osoby, která ji zastupuje. Součástí zápisu je rovněž obsah právního jednání, údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a také otisk úředního razítka notáře a jeho podpis. Závěť se ukládá do Evidence právních jednání pro případ smrti.Fiala, R. § 1538 [Zvláštní náležitost závěti pořízené veřejnou listinou]. In: Fiala, R., Drápal, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz11)
Závěti s úlevami jsou řazeny mezi mimořádné formy závěti. Zákon jimi umožňuje pořídit o pozůstalosti v situacích, kdy zůstavitel nemůže o pozůstalosti pořídit závěť standartním způsobem. Zpravidla se bude jednat o situace krizové či mimořádné. Vzhledem k tomu, že disponují výrazně zjednodušenými formálními náležitostmi, což má za následek časovou omezenost a přísné posouzení těchto závětí.
Ústní závěť je vůbec nejvýjimečnější formou závěti. Je upravena v § 1542 OZ. Jak ze samotného názvu vyplývá je uzavřena pouze ústně. Učiněno tak musí být před třemi svědky. Svědci mohou pořídit písemný záznam. Pokud jej nepořídí, pak bude obsah závěti zjišťován výslechem u soudu v souladu s § 145 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Mezi ostatní závěti s úlevami patří závěť učiněna před starostou obce, velitelem lodi nebo letadla, velitelem vojenské jednotky.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J., Šešina, M., Wawerka, K. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475–1720) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.aspi.cz12)
Závěť je vykládána podle obsahu v souladu s § 555 odst. 1 OZ podle zásady in favorem testamenti, tedy takovým způsobem, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Samotné zjišťování skutečné vůle zůstavitele může být značně komplikované, proto je v řízení o pozůstalosti často spojeno s dalším dokazováním.
Slova, která jsou užitá v závěti se zpravidla vykládají v souladu s jejich obvyklým smyslem. Nikoliv však v situacích, kdy je zůstavitel užíval prokazatelně ve smyslu jiném.
Co se týče limitů výkladu závěti, pak je nutné je vykládat v souladu se soukromoprávními zásadami. Tedy není možné závěť vykládat způsobem, který je v rozporu se zákonem, veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Samozřejmě zůstavitel nemůže převést více práv, nežli má.Fiala, R. § 1497 [Určitost projevu vůle]. In: Fiala, R., Drápal, L. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. beck-online.cz. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 13)
Závěť je možné zrušit pořízením nové závěti, popř. dědické smlouvy nebo odvoláním závěti. Odvolání může být učiněno výslovně (§ 1577 OZ), mlčky (§ 1578 OZ) či vydáním závěti pořízené ve formě veřejné listiny (§ 1579 OZ). Odvolání závěti výslovně je založeno na právním jednáním, jež je učiněno ve formě závěti a současně nebyla pořízena závěť či uzavřena dědická smlouva. Odvolání závěti může být učiněno i mlčky, tedy samotným působením na listinu, jež obsahuje závěť (tj. spálení, roztrhnutí...).Plašil, F. § 1578. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník § 1475–1720. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz14)
Zánik závěti však nemusí být podmíněn pouze vůli zůstavitele. Závěť může být mj. zrušena i plynutím času, hovoříme-li o závětích s úlevami v souladu s § 1549 OZ. Při ústní závěti se jedná o dvoutýdenní lhůtu. U závěti učiněné před velitelem lodi / letadla / vojenské jednotky se pak jedná o lhůtu čítající tři měsíce. Dále pak samozřejmě i pozbytím vlastnického práva k předmětu, ke kterému byl dědic v závěti povolán.Tamtéž.15)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
