Rozšířená osnova
Dle českého právního řádu je fundace definována jako právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. Společně se spolky a ústavy se řadí do kategorie soukromoprávních korporací. Jejich právní úpravu uvádí zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), a to konkrétně v § 303 až § 401.
NOZ předpokládá existenci následujících fundací:
Přidružený fond, který je taktéž zvláštním typem uskupení majetku, netvoří samostatnou osobu, ale existuje vždy při konkrétní nadaci.BALÝOVÁ, Lucie. § 303 [Pojem fundace]. In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, DEVEROVÁ, Lenka. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 309.1) Výčet fundací dle NOZ je taxativní, jejich společensky nebo hospodářsky užitečný účel však není zařazen mezi základní znaky fundací jako takových, ale jedná se až o znaky konkrétních typů fundací.BALÝOVÁ, Lucie. § 303 [Pojem fundace]. In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, DEVEROVÁ, Lenka. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 309.)2)
Fundace je ustavena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem, v nichž musí být určeny i její majetkové zajištění a účel (§ 304 NOZ). Zakladatelské právní jednání je upraveno pro oba typy fundací zvlášť, avšak v obou případech se jedná o zakládací listinu nebo pořízení pro případ smrti (§ 309 odst. 1 NOZ).
Nadací se rozumí občanskoprávní fundace, jejíž úpravu nalezneme v § 306 až § 393 NOZ. Jedná se o subjekt tvořený vymezením majetku k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu.
Účel nadace může být veřejně prospěšný, soukromě prospěšný či smíšený. Nemůže jím být však podpora politických stran a hnutí nebo výlučně výdělečný cíl (§ 306 NOZ). Podle § 307 NOZ nadace podnikat smí, pokud podnikání představuje pouze vedlejší činnost a výtěžky z podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu. Avšak nadace není pojmově podnikatelem, neboť není založena za účelem dosažení zisku (výdělečným účelem).RONOVSKÁ, Kateřina. § 307 [Podnikání nadace]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1345, marg. č. 3.3)
Nadace se zakládá nadační listinou, která představuje základní zakladatelské právní jednání. Touto listinou může být buď zakládací listina pořízená za života zakladatele (inter vivos), nebo pořízení pro případ smrti, například závěť či dědická smlouva (mortis causa). Nadační listina musí mít vždy formu veřejné listiny, typicky notářského zápisu – nedodržení této formy vede k její neplatnosti.
Zakládací listinu může pořídit jedna nebo více osob. Pokud je zakladatelů více, považují se za jediného zakladatele a musí jednat jednomyslně. V případě, že některý ze zakladatelů bez vážného důvodu odmítá souhlas, může jej nahradit soud.
Nadační listina musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, které zajišťují právní jistotu ohledně fungování nadace.BAJER, Jan. § 309 [Založení nadace a nadační listina]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz.4) Jejím účelem je zachytit vůli zakladatele a vytvořit základ pro budoucí existenci nadace. Od nadační listiny je třeba odlišit statut nadace, který upravuje její vnitřní poměry (§ 305 NOZ). O změnách statutu rozhoduje správní rada, nevyloučí-li to nadační listina (§ 314 NOZ).
Majetek nadace se skládá ze dvou základních složek: nadační jistiny a ostatního majetku. Nadační jistina představuje klíčový majetkový základ nadace, tvořený vklady zakladatelů a dary určenými k jejímu navýšení. Její minimální hodnota musí činit alespoň 500 000 Kč a musí být plně splacena již před vznikem nadace. Tento požadavek slouží k zajištění stability nadace a její schopnosti dlouhodobě plnit svůj účel.
Nadační jistina je chráněna zákonem – nelze ji libovolně zcizit ani použít k zajištění dluhů, ledaže by došlo k odpovídajícímu protiplnění nebo k výjimečné změně okolností. Její hodnota se eviduje prostřednictvím nadačního kapitálu, který se zapisuje do veřejného rejstříku.
Ostatní majetek nadace tvoří zejména dary, které nejsou určeny k rozšíření nadační jistiny. Celková úprava klade důraz na zachování majetkové podstaty nadace jako předpokladu její existence a činnosti.BALÝOVÁ, Lucie. § 335 [Majetek nadace]. In: SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, DEVEROVÁ, Lenka. Právnické osoby v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 356.5)
Podle § 362 NOZ je základním orgánem nadace správní rada, která je jejím statutárním orgánem. Musí mít alespoň tři členy a funkční období členů je zpravidla pětileté. Členem správní rady nemůže být člen dozorčí rady, zaměstnanec nadace ani osoba, která není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná. Správní rada obvykle volí své členy sama, pokud zakladatel nestanoví jiný způsob. V případě nečinnosti nebo neusnášeníschopnosti může členy správní rady jmenovat soud. Při porušování povinností může být člen správní rady odvolán správní radou nebo soudem na návrh osoby, která na tom má právní zájem (§ 366 a 367 NOZ).
Kontrolním orgánem nadace je dozorčí rada, která dohlíží na činnost správní rady, kontroluje poskytování nadačních příspěvků a vedení účetnictví. Dozorčí rada má rovněž alespoň tři členy s pětiletým funkčním obdobím. Je povinná u nadací, jejichž nadační kapitál dosahuje alespoň pěti milionů korun. U menších nadací může její funkci vykonávat revizor jako individuální kontrolní orgán (§ 373 NOZ). Dozorčí rada může také zastupovat nadaci ve sporu s členem správní rady, například při uplatňování nároku na náhradu škody. Své členy volí dozorčí rada sama.
Zrušení nadace znamená ukončení její činnosti a směřuje k jejímu zániku, tedy ke ztrátě právní osobnosti. Nadace pak nemůže dále plnit svůj účel. K jejímu zrušení dochází dosažením účelu, uplynutím doby nebo rozhodnutím soudu, přičemž rozhodující je vůle zakladatele vyjádřená v nadační listině. Správní rada přitom nemá volnou pravomoc nadaci zrušit, pouze naplňuje předem stanovené podmínky.RONOVSKÁ, Kateřina. § 376 [Zrušení nadace při dosažení účelu]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1212.6)
Přednost má vždy zachování nadace, například změnou účelu či fúzí. Pokud je nadace zrušena bez právního nástupce, následuje likvidace a s likvidačním zůstatkem se naloží podle nadační listiny. Pokud nadační listina způsob nakládání nestanoví, nabídne se zůstatek jiné nadaci s obdobným účelem, a není-li to možné, připadne obci, na jejímž území má nadace sídlo (§ 378 a 379 NOZ). Nadace zaniká výmazem z nadačního rejstříku (§ 185 NOZ).
Nadační fond je občanskoprávní fundace upravena v § 394 až § 401 NOZ. Zakládá se ke společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Tomuto účelu se nevyžaduje trvalost služby.
Zákonná úprava je stručnější než u nadace a ponechává značný prostor zakladateli pro nastavení vnitřního fungování nadačního fondu. Díky tomu je nadační fond výrazně flexibilnější - ustanovení o nadaci se na nadační fond neaplikují subsidiárně, ale pouze analogicky, tam, kde je to hodnotově zdůvodněné.Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.03.2018, sp. zn. 29 Cdo 3225/2016. 7)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
