1.      Kdy a jak Vás napadlo uspořádat tento projekt? Jde o první ročník tohoto projektu, Dny otevřených dveří české advokacie?

Myšlenka mě napadla před více než rokem. Neustále slyším, že advokátní kanceláře bojují s nedostatkem personálu, že mladší generace ztrácí o advokacii zájem, že už se nejedná o atraktivní obor. Zároveň mě k tomu vedlo i to, že jsem byla v poslední době řečníkem na několika večerních akcích, kde se diskutovalo o oblíbených tématech jako je založení vlastní kanceláře, odměňování v advokacii, jak se přistupuje ke studentům a koncipientům apod. a mile mě zájem o tyto neformální akce překvapil.

Proto jsem si říkala, že by bylo skvělé, kdyby se advokátní kanceláře napříč Českou republikou rozhodly pro zapojení do tohoto projektu, aby studenti, advokátní koncipienti, ale i advokáti měli možnost podívat se do jiných kanceláří zcela neformálně, bez toho, aby se zde museli ucházet o místo. Celá akce má sloužit k tomu, aby kanceláře posílily svůj brand, dobré jméno a mohly případně najít zájemce o spolupráci. Dále aby studenti, advokátní koncipienti a advokáti naopak mohli kanceláře navštívit s cílem podívat se, jak to vypadá v jiných advokátních kancelářích, pobavit se v případě zájmu o spolupráci, nebo jen posílit kolegiální vazby a seznámit se s dalšími lidmi z oboru.

Jedná se o první ročník tohoto projektu a budu velice ráda, pokud by se z něj stala tradice.

2.      Advokátní kancelář se musí zaregistrovat, ale zájemce o návštěvu nemusí, je to tak?

Ano, advokátní kancelář se zaregistrovat musí. Registrace je zdarma. Návštěvník se nijak registrovat nemusí. Výjimkou je registrace na doprovodný program, který kanceláře mohou připravit. Například naše kancelář pořádá po oba dny doprovodné programy v naší zasedací místnosti a zde je registrace nutná, protože máme omezený počet míst. Na pouhou návštěvu se účastníci registrovat nemusí.

3.      Co si od projektu slibujete?

Byla bych velice ráda, kdyby zapojení studentů právnických fakult i advokátních kanceláří bylo co největší. Mým snem je, aby se z mé myšlenky stala každoroční tradice. Na druhou stranu nebudu zastírat mé obavy, zda o projekt zvláště mezi studenty a koncipienty bude zájem. Od projektu si slibuji, že by mohl zdarma pomoci advokátním kancelářím posílit brand a případně sehnat zájemce o spolupráci zcela neformální cestou. Pro návštěvníky naopak představuje možnost udělat si představu o tom, jak vůbec dnešní advokátní kanceláře vypadají, případně jak fungují a udělat si představu o tom, kde by v budoucnu návštěvník třeba rád našel profesní uplatnění.

4.      Jak se podle Vás změnila advokacie? Je to více o byznysu, podnikání, marketingu a compliance?

Advokacie se z mého pohledu změnila v tom, že s ohledem na množství kvalitních advokátních kanceláří a advokátů na trhu je mnohem těžší vybudovat advokátní kancelář s rentabilní klientelou. Konkurence je velká a začátky v advokacii chtějí nemalé časové i finanční odhodlání. Proto se domnívám, že Dny otevřených dveří mohou třeba i čerstvým advokátům pomoci najít si advokátní kancelář, se kterou by mohli spolupracovat a nebudovat vše od nuly.

5.      Vnímáte generační změnu? Je dnes těžší sehnat loajálního zaměstnance? Poslední dobou se advokacii ve svých průzkumech věnuje Šárka Chytrová (na Instagramu jako @holkapravnicka). Zejména tomu, jaké chtějí koncipienti odměny, kolik času tráví v kanceláři, jaké jsou benefity, dress code, jak je to s prací z domova. Ale také jak jsou na tom s prací a odměnou advokáti.

Z mého pohledu to poměrně těžké je a generační změnu nepochybně vnímám. V dřívější době byl mnohem větší přetlak na koncipientská místa a jako advokátní koncipienti jsme si vážili možnosti a příležitosti. Já třeba sama osobně jsem do praxe advokátního koncipienta šla proto, abych se co nejvíce naučila a abych jednou klientům mohla poskytovat špičkové právní služby. Sama jsem nikdy koncipientskou praxi nevybírala podle výše mzdy, ale podle toho, co se kde naučím. A na tuto praxi dodnes ráda vzpomínám. Už od studentských let jsem podnikala (měla jsem e-shop) a věděla, že si musím podnikáním vydělat na živobytí, a naopak v advokacii načerpat zkušenosti. A protože jsem byla součástí kanceláře, kde se nepočítalo s nabídnutím spolupráce čerstvým advokátům, musela jsem si najít cestu sama.

Dnes mladší generace nastupuje do kanceláří a porovnává čistě výši odměn, mezd, benefitů a často přehlíží přidanou hodnotu kanceláří – zda dělají jen administrativu, či je advokáti jako třeba v naší kanceláři pustí k právním případům, podílí se na významných projektech pod vedením advokátů, účastní se porad, učí se dělat cenotvorbu apod. Často od mladší generace slyším, že je lepší sedět za pokladnou a vydělat si větší peníze, ale advokátní koncipient či student by měl vidět, že jej učíme know-how, předáváme znalosti a já osobně se enormním způsobem snažím zasadit o to, aby advokátní koncipient či student u nás dostal vysoce kvalitní praxi, věděl, kolik stojí právní služby, věděl, co se řeší na poradách apod. Je to opravdu cenné know-how, které se snažíme předat, máme přímo vyčleněný tým na péči o studenty a koncipienty, manuály, jak jim zadávat práci, aby si z toho co nejvíce odnesli. Beru to jako naši osobní investici do budoucna, aby u nás naši kolegové zůstali a my posílili řady kvalitním týmem. A to je podle mě přidaná hodnota právní praxe, která dnes bývá často opomíjena, byť já osobně musím říct, že my asi máme štěstí, ale naši kolegové si právě těchto drobností váží a oceňují je, proto se právní praktikanti u nás přeměňují na advokátní koncipienty a ti následně na advokáty. Šárka Chytrová přišla se zajímavými průzkumy, které rezonují a jsou nepochybně zajímavé. Spravedlivá odměna, sladění pracovního a osobního života je důležité a je důležité toto téma v advokacii otevřít. Já sama jsem musela zcela změnit mindset, protože jsem byla nastavena právě na myšlení starší generace. Pochopit požadavky mladší generace je nesmírně důležité, pokud chce člověk poskytovat špičkové právní služby a vytvořit advokátní kancelář s tradicí.

6.      Opravdu se děje, že by advokáti, kteří chtějí z důvodu odchodu do penze předat kancelář mladším generacím, často neměli nástupce?

Ano, slýchám to často a byl to jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla právě pro tento projekt. Poskytujeme služby menším a středně velkým společnostem, kde kolegové z našeho týmu řeší mezigenerační předávání, přípravu společností na prodej nebo naopak předání další generaci. Zjistila jsem, že v naší profesi je to také téma, které ale nebývá mnoho diskutováno. Samostatní advokáti často řeší to, že nemají nástupce, protože neměli advokátního koncipienta ani spolupracujícího advokáta, tak ukončují smlouvy klientům a odcházejí do penze. Přitom pro mladší generaci je jistě zajímavé nastoupit do zajeté kanceláře s klientelou a nebudovat vše od nuly. Pro staršího advokáta je zase možnost stát se jakýmsi mentorem, konzultantem a za určitých podmínek přenechat kancelář nástupci.

7.      Jak se tento projekt liší od projektu Noc práva, který má za cíl také otevřít dveře mj. advokátních kanceláří? Plánujete se případně s tímto projektem spojit? (poznámka: Noc práva je projektem spolku Nugis Finem, pod který spadá i IURIUM, neberte to prosím jako „rivalitní“ otázku. Upřímně mě zajímá, jak se tento projekt od Noci práva liší).

Děkuji za otázku. Podle mého názoru se tyto akce skvěle doplňují. Pokud mám správné informace, Noc práva slouží k zajímavým přednáškám na fakultách a návštěvám institucí, jako jsou třeba soudy. Naopak Dny otevřených dveří české advokacie má sloužit zejména k návštěvám advokátních kanceláří a doprovodný program nemá být odborný, ale spíše na rezonující témata, která zajímají mladou generaci.