V době před novelou č. 455/2016 Sb. byl terorismus postihován prostřednictvím trestného činu teroristického útoku dle § 311 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „TZ“) a podle trestného činu teroru dle § 312 TZ. Tyto trestné činy v současném znění trestního zákoníku stále zůstávají.

V obou případech je potřeba přímý úmysl poškození ústavního zřízení České republiky, u TČ teroristického útoku jsou navíc ještě další alternativy v podobě úmyslu poškození obranyschopnosti ČR, narušení nebo zničení základní politické, hospodářské nebo sociální struktury ČR nebo mezinárodní organizace. K tomu se musí přidat určité typy jednání, které jsou v trestných činech vymezeny – u trestného činu teroristického útoku je to široké spektrum různých jednání. Může se jednat například o zmocnění se rukojmí, provedení útoku ohrožujícího život, přerušení dodávky vody nebo elektrické energie a podobně. Trestný čin teroru spočívá v jednání jediném, a to v úmyslném usmrcení jiného. Vždy je ovšem potřeba úmysl poškození České republiky, jinak by se jednalo o trestný čin vraždy dle § 140 TZ.

 

Od 1. února 2017, kdy novela č. 455/2016 Sb. nabyla účinnosti, mají soudy možnost postihovat terorismus podle čtyř nových trestných činů.

V § 312a TZ je upravena účast na teroristické skupině, která koncepčně vychází z trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině v § 361 TZ. Pojem teroristické skupiny je upraven v § 129a TZ, který byl také novelou přidán. Jedná se o společenství nejméně tří trestně odpovědných osob, s trvalejším charakterem a dělbou činností, kdy tato se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností a zaměřuje se na páchání teroristických činů. Podle § 312a TZ lze postihnout toho, „kdo založí teroristickou skupinu nebo kdo se činnosti teroristické skupiny účastní“. Založení teroristické skupiny je aktivita, v jejímž důsledku vznikne taková skupina. Může to být například získávání členů nebo stanovování orientace činnosti skupiny. Tato skupina však nemusí fakticky vyvíjet žádnou činnost. Účastí je oproti tomu myšleno členství v ní (nepodílení se na založení), přičemž trestní odpovědnost zde není podmíněna účastí aktivní. K § 312a TZ se vztahuje také zvláštní ustanovení o účinné lítosti, kdy ten, kdo spáchá trestný čin účasti na teroristické skupině, není pro tento trestný čin trestně odpovědný, pokud učinil o teroristické skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo chráněnému zájmu z jiného činu teroristické skupiny, mohlo být ještě odstraněno. Dále nelze opominout ani § 312c TZ, který stanovuje beztrestnost agenta neboli policisty, který plní úkoly jako agent podle jiného zvláštního předpisu. Ten není pro trestný čin dle § 312a TZ odpovědný, pokud se jej dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny. Stejně tak není odpovědný pro trestné činy, které jsou taxativně vyjmenovány v § 312c odst. 2 TZ, pokud se účastní teroristické skupiny nebo takovou skupinu podporuje. Pokud ovšem agent teroristickou skupinu založil nebo zosnoval nebo je jejím vedoucím činitelem nebo představitelem, beztrestnost se na něj nemůže vztahovat.

Další trestný čin, který novela zavedla, je financování terorismu dle § 312d TZ. Zde se postihuje finanční nebo materiální podpora teroristické skupiny nebo jejího člena nebo teroristy nebo spáchání teroristického trestného činu nebo shromažďování finančních prostředků nebo jiných věcí v úmyslu, aby jich bylo takto použito. Jedná se o vtělení trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2  alinea 3 TZ, který byl novelou zrušen. V druhé části definice skutkové podstaty není potřeba, aby ke konkrétní podpoře doopravdy došlo, postačí hromadění věcí pro tento účel čili je zde jako trestný čin postihováno jednání, které by materiálně bylo pouze přípravou. Tento trestný čin je subsidiární k trestnému činu účasti na teroristické skupině dle § 312a TZ.Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 455/2016, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, str. 25-27. Dostupné na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=886&CT1=0. ⁴⁾

Třetím trestným činem je trestný čin podpory a propagace terorismu dle § 312e TZ. Obsahuje několik samostatných skutkových podstat. Odstavec 1 spočívá v tom, že pachatel veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu nebo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele. Zde se jedná oproti trestnému činu financování terorismu o podporu imateriální, která musí být spáchána v obou alienách veřejně, což dle § 117 TZ znamená, že trestný čin byl spáchán obsahem tiskoviny, filmem, rozhlasem, televizí a podobně anebo před nejméně třemi osobami současně přítomnými. Jedná se o speciální formu trestných činů podněcování k trestnému činu a schvalování trestného činu. Odstavec 2 postihuje další jednání, například zjednání jiného ke spáchání teroristického trestného činu nebo trestného činu účasti na teroristické skupině nebo poskytnutí informací nebo výcviku ohledně výroby nebo používání výbušnin, zbraní a podobně pro spáchání teroristického trestného činu. V odstavci 3 je potom upraven předčasně dokonaný trestný čin, který spočívá ve vycestování do zahraničí za účelem spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině a dalších.Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 455/2016, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, str. 27-31. Dostupné na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=886&CT1=0. ⁵⁾ 

Poslední trestný čin je vyhrožování teroristickým trestným činem, který spáchá ten, kdo vyhrožuje spácháním teroristického trestného činu. Vychází z původního trestného činu teroristického útoku tak, jak byl uveden v § 311 odstavci 2 TZ. Nově je však pachatel trestně odpovědný i za trestný čin teroru dle § 312 TZ a vlastizrady spáchaný ve formě teroristického útoku nebo teroru dle § 310 TZ. Výhrůžky nemusí vzbudit důvodnou obavu, nicméně pachatel je musí myslet vážně.Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 455/2016, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, str. 31. Dostupné na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=886&CT1=0. ⁶⁾