Menu icon
Zpět

Solární panely z pohledu stavebního zákona

Právní zprávy  

Náhodný avatar autora od 

Leoš Kudlík 

2. června 2017

Copyright © solární panely

solární panely

Trend energetických úspor a čerpání energie z obnovitelných zdrojů energie se těší stále většímu zájmu lidí. Pořízení solárních (fotovoltaických) panelů je čím dál dostupnější, a to i s ohledem na možnost získání dotaceNová zelená úsporám [online]. [cit. 15. května 2017]. Dostupné na: http://www.novazelenausporam.cz. 1) Tento článek se věnuje instalaci solárních panelů na střechu domu či přilehlé budovy (typicky garáže), a to z pohledu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon, v aktuálním znění (dále jen „SZ“).

Reklama

Zákony pro lidi

(Ne)výrobna elektřiny

Nejprve je třeba určit, pod jaký zákonný pojem lze solární panely subsumovat. Stěžejním aspektem pro rozdělení je, zda v daném objektu dochází ke spotřebě vyrobené energie, či nikoliv. Pokud totiž dochází k vlastní spotřebě vyrobené elektřiny v dané budově, nejedná se o tzv. výrobnu energie, nýbrž o tzv. technické zařízení stavby ve smyslu § 3 odst. 2 SZ, které je nedílnou součástí stavby. Instalace solárních panelů jakožto takového zařízení je pak změnou dokončené stavby neboli stavební úpravou.Srov. § 2 odst. 5 písm. c) a § 79 odst. 6 stavebního zákona.2) 

Je potřeba stavební povolení?

V ustanovení § 104 a násl. SZ jsou uvedeny typy staveb, u kterých postačuje pouze ohlášení stavby, přičemž se takové ohlášení vztahuje i na stavební úpravy těchto staveb. Dle ust. § 108 odst. 1 SZ je na vše ostatní zapotřebí stavebního povolení. Ust. § 103 SZ pak stanovuje výjimky, kdy není potřeba ani stavební povolení, ani ohlášení. Jsou-li tak solární panely instalovány na střeše domu obvyklým způsobem, není pro ně třeba ani ohlášení a ani stavební povolení. To však pouze za předpokladu, že stavební úřad bude souhlasit s tím, že se jedná o součást stavby. Alternativně je možné stavební úřad přesvědčit o tom, že se jedná o součást energetické soustavy, kdy v tomto případě SZ explicitně stanovuje, že stavební povolení potřeba neníSrov. § 103 odst. 1 písm. e) bod 5 stavebního zákona.3). V praxi však nastávají situace, kdy některé stavební úřady považují solární panely za výrobní zařízení – v takovém případě je stavební povolení nezbytné.

S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že stavební úpravy, kdy takovou stavební úpravou je i instalace solárních panelů, nevyžadují ohlášení ani stavební povolení za splnění těchto zákonných podmínekViz § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona.4):

  • nedochází-li k zasahování do nosných konstrukcí stavby,
  • nemění-li se vzhled ani způsob užívání stavby (problematické – pokud solární panely převyšují budovu, bude pravděpodobně třeba zahájit stavební řízení) a
  • nevyžaduje-li se posouzení vlivů na životní prostředí a provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.

Zpravidla jsou tyto podmínky v praxi naplněny, vyjma solárních panelů na stavbách, které jsou nemovitou kulturní památkou nebo se nacházejí např. v krajinné památkové zóně či CHKODatabázi památek a chráněných území vede Národní památkový ústav.5).

CHKO a památkové zóny

Stavební úřady postupují v součinnosti s orgány, které chrání veřejné zájmy dle zvláštních právních předpisůSrov. § 4 odst. 2 stavebního zákona.6). Orgány ochrany zájmových území ke stavebním činnostem ve svém obvodu dávají závazná stanoviska. Výjimku může mít souvisle zastavěné území kupříkladu v CHKO, pro které je vydaný platný územní plán, ke kterému již orgán ochrany zaujal obecné stanovisko. Pokud si v zájmovém území namontujete solární panely bez konzultace se stavebním úřadem, je nutné počítat s rizikem budoucího nařízení jejich odstranění. V památkových zónách je šance na získání souhlasu vyšší, avšak za splnění podmínek, že panely nebudou viditelné z ulice nebo z veřejných prostranství. Oproti tomu na objektu vedeném jako nemovitá kulturní památka nebo objektu v památkové rezervaci stavební úřad, popřípadě památkový úřad instalaci pravděpodobně nepovolí.

Závěr

Závěrem je nutno zdůraznit, že vše výše uvedené platí pro případ, že jsou solární panely instalovány na střeše domu. Pokud by se jednalo o panely na pozemku, mohl by tento záměr vyžadovat stavební povoleníSrov. § 96 stavebního zákona.7) (zejména v případě, že výkon fotovoltaických článků přesáhne 20 kWSrov. § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 stavebního zákona.8)), velice často by pak bylo nutné požádat i o vynětí daného pozemku ze zemědělského půdního fondu. V obecné rovině pro vyloučení pochybností nelze než doporučit před samotným zahájením realizace záměru zaslat místně příslušnému stavebnímu úřadu tzv. žádost o předběžnou informaciSrov. § 139 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád.9), kde je třeba záměr vymezit a položit stavebnímu úřadu dotaz, co je v daném případě potřeba obstarat. Jen tak totiž bude postaveno najisto, jak v daném případě daný záměr stavební úřad vnímá.



Líbí se 81 čtenářům

Místo, kde se právo setkává s lidmi.