Obecným pravidlem pro kácení stromů je nutnost mít povolení dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Z tohoto pravidla zákon stanovuje výjimky, které rozvádí příslušná vyhláška Ministerstva životního prostředíVyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů.¹⁾ (dále jen „vyhláška“). Jedná se o čtyři základní výjimky uplatnitelné majiteli příslušných pozemků nebo nájemci těchto pozemků (ti ovšem musí mít souhlas s kácením od majitele pozemku). Mezi tyto výjimky patří zejména:

1. ovocné stromyViz Seznam ovocných dřevin vydaný Ministerstvem životního prostředí. Dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/news_141107_seznam_drevin. ²⁾ na pozemcích v zastavěném území vedených jako zahrada nebo zastavěná plocha,
2. pro stromy do obvodu 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí,
3. na pozemcích využívaných jako plantáže dřevin,
4. kácení z důvodů bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo hrozby škody značného rozsahu.

Nicméně i pro výjimky pod body 1, 2 a 3 platí společná pravidla, a to zejména omezení období kácení, které se povoluje zpravidla v období vegetačního klidu, za které je v České republice obvykle považováno období mezi 1. listopadem a 31. březnemMetodické doporučení k aplikaci některých ustanovení vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů. Věstník Ministerstva životního prostředí, 2015, roč. 15, leden, částka 1, s. 7. ³⁾ (avšak vzhledem k vazbě vegetačního klidu na aktuální klimatické podmínky není období vegetačního klidu ani kalendářně závazně vymezeno). Toto omezení platí i pro kácení na základě povolení. Dále je třeba zdůraznit, že dle § 3  vyhlášky se tyto tři výjimky neuplatní u stromů, které jsou součástí významného krajinného prvku nebo součástí stromořadí.

Výjimku pod bodem 4 je potřeba vykládat striktně. Jedná se zejména o případy, kdy došlo k poškození stromu následkem působení přírodních živlů (po bouři, větru, působením sněhu, ledovky, sesuvem půdy apod.). Otázka výkladu pojmu bezprostřední ohrožení se již stala předmětem rozhodování Nejvyššího správního souduRozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2003, sp. zn. 5 A 27/2001.⁴⁾, který ovšem neposkytl příliš jasné vodítko, jelikož pouze konstatoval: „Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.“ Jasněji se k problematice výkladu staví Metodické doporučení Ministerstva životního prostředí konkretizující takový stav jako stav, kdy strom jeví známky akutního selhání celého jedince nebo jeho významné části.Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody. Věstník Ministerstva životního prostředí, 2017, roč. 17, březen, částka 3, s. 5. ⁵⁾ Majiteli takto pokácené dřeviny se ukládá povinnost oznámit kácení do 15 dnů od jeho provedení, a to příslušnému orgánu ochrany přírody (obecní úřady obcí s rozšířenou působností).

Žádost o povolení

V případě žádosti dle § 8 odst. 1 ZOPK se jedná o standartní správní řízení vedené dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SŘ“). Žádost musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání dle § 37 SŘ (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu) také označení místa, kde se dřeviny nacházejí (katastrální území a parcela), situační nákres, doložení vlastnictví pozemku nebo souhlas majitele pozemku v případě nájmu, specifikaci kácených dřevin (druh, počet, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí) a zdůvodnění žádosti. Mezi vážné důvody ke kácení na straně žadatele patří nadměrné zastínění domu, poškozování stavby kořeny či větvemi, umístění nové stavby a podobně. V případě umístění nové stavby je třeba zdůraznit nutnost mít platné územní rozhodnutí o umístění stavby, jak judikoval NSS.Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. dubna 2013, č. j. 3 As 94/2013 – 45. ⁶⁾ Pro zjednodušení a zrychlení celého procesu mnoho obcí na svých webových stránkách umisťuje vzor žádosti.Například město Mníšek pod Brdy. Dostupné na: http://www.mnisek.cz/obcan/mestsky-urad/formulare/?more=471#news471.⁷⁾

Orgán ochrany přírody (dle § 76 odst. 1 ZOPK se jedná o obecní úřad) při vyhodnocení žádosti přihlédne k funkčnímu a estetickému významu dřeviny. Dle metodického doporučení se funkčním významem rozumí soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí. Estetický význam dřevin je pak dán jejich působením na vnímání člověka, tj. jak prostřednictvím všech smyslů dřevina působí na city člověka a jaké v něm vzbuzuje subjektivní dojmy.

Nakonec je potřeba připomenout, že výše nastíněný postup neplatí plně pro území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území nebo v případě, že jsou dřeviny součástí národní kulturní památky nebo kulturní památky.

Závěr

Závěrem lze zmínit kritické názory, které brojí proti nutnosti žádat o povolení pro kácení stromů, a to zejména s odkazem na právo majitele pozemku zacházet se svým vlastnictvím dle vlastního uvážení, které je zakotveno v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Já osobně tuto úpravu vítám, a to z následujících důvodů. Samotný zákon obsahuje výjimky zjednodušující nejčastější případy kácení stromů (ať se jedná o stromy menšího vzrůstu nebo stromy ovocné). Navíc kácení, pro něž je vyžadováno povolení, není příliš časté. V neposlední řadě se touto povinností chrání krajina před zbytečným poškozováním způsobeným velkými investory nebo nepromyšlenými zásahy do krajiny.