USA – Wisconsin: Podjatost soudce z důvodu přátelství na Facebooku

1346 1
1346 1

V tomto příspěvku se pokusím přiblížit případ z Wisconsinu, jehož závěry mohou být zajímavým podnětem k úvaze, zda přátelství na Facebooku (či obdobná interakce na sociální síti) může vést k důvodné námitce podjatosti soudce.

Představení autora

JUDr. Leoš Kudlík, asistent soudce Krajského soudu v Ostravě

V popisovaném případě byla péče o nezletilé dítě upravena jako střídavá, načež matka dítěte podala návrh, aby dítě bylo svěřeno do její výlučné péče. Návrh odůvodnila domácím násilím, kterého se na ní měl dopustit otec dítěte. Během řízení u Okresního soudu ve Wisconsinu (Barron County Circuit Court) zaslala matka dítěte soudci na Facebooku žádost o přátelství, přičemž soudce tuto žádost přijal. Poté ze strany matky došlo k „olajkování“ cca 20 příspěvků soudce a dále dva z nich okomentovala, jedním z těchto komentářů bylo přání brzkého uzdravení k fotce, kterou soudce nasdílel po operaci kolene. Dlužno podotknout, že ze strany soudce na tyto komentáře či „lajky“ nebyly nijak reagováno a neproběhla mezi nimi ani žádná výměna zpráv (přes Messenger). Rovněž ani žádné z příspěvků matky na její „zdi“ či profilu neokomentoval (mimo jiné není také prokázáno, že její příspěvky viděl). Soudce žádosti matky vyhověl. Následně se otec o řečené interakci na Facebooku dověděl a podal odvolání. Podle otce byla žádost o přátelství a následná interakce na sociální síti ze strany matky evidentní snahou o ovlivnění soudce, a tedy i výsledku řízení. Na jednání soudce potvrdil, že po ústním jednání potvrdil žádost matky o přátelství na Facebooku, a to v době před vydáním rozhodnutí v dané věci. Podle jeho tvrzení však nebyl a ani nemohl být ovlivněn, respektive podjatý, neboť byl již předem rozhodnut, jak v tomto případě rozhodne. Dále uvedl, že vzdor načasování žádosti o přátelství a následné jednostranné interakci nelze dané okolnosti považovat za tolik závažné, aby bylo možné objektivně pochybovat o nestrannosti a námitka podjatosti mohla být důvodná.

 

Odvolací soud

Odvolací soud se s uvedeným názorem původního soudce neztotožnil a ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2019 (Court of Appeals of Wisconsin, District III)[1] uzavřel, že takové přijetí přátelství na Facebooku vytváří důvodnou obavu z podjatosti. Podle odvolacího soudu matka uzpůsobila svou aktivitu na Facebooku tak, aby co nejvíce mohla působit na soudce, tj. sdílela například verše z Bible, příspěvky související s domácím násilím a také okomentovala dva příspěvky soudce ohledně jeho operace kolene a to takto:

„Modlím se za Vaše brzké uzdravení, pane soudce!!“

„Doufám, že se brzy uzdravíte.“

Podle odvolacího soudu sice nelze dospět k závěru, že by se soudcům zakazovala aktivita na sociálních sítích, nicméně je třeba s pečlivou opatrností aktivitu na sociálních sítích vnímat, zejména pak jde-li o žádosti o přátelství, neboť taková činnost může vzbuzovat dojem narušení nestrannosti, případně pak podjatosti.[2] Podle odvolacího soudu „jak na online přátelství soudce, tak i skutečná přátelství, je třeba nahlížet obzvláště opatrně“. Podle soudu načasování budí jisté pochyby. Navzdory tomu, že měl soudce tisíce přátel, nelze matku jako účastnici řízení považovat rovněž pouze za jednoho facebookového přítele z mnoha, kteří zaslali žádost o přátelství dříve (tj. před zahájením sporu). Bez ohledu na rozdíly mezi „facebookovým“ a skutečným přátelstvím daná aktivita vytváří dojem jistého sociálního kontaktu, který by dle soudu mohl snižovat důvěru v nestrannost soudce, neboť účastnice byla ve zvláštním postavení, ve kterém mohla soudce ovlivňovat. Odvolací soud návrhu vyhověl a soudce z projednávání věci vyloučil.

 

Nejvyšší soud

Následně bylo podáno dovolání a věcí se zabýval rovněž Nejvyšší soud státu Wisconsin (The Wisconsin Supreme Court), který ve věci rozhodl 16. 6. 2020.[3] Nejvyšší soud vymezil prostředí Facebooku a jeho fungování. Kupříkladu podle Nejvyššího soudu, přestože Facebook kategorizuje spojení s jiným uživatelem jako „přátelství“, a dotyčného označuje za přítele, může se jednat o známého či o naprostého cizince. Druhým dechem však dodává, že i tito naprostí cizinci či známí mohou prostřednictvím Facebooku mít mnohem více informací než tradiční přátelé. Jednou z podmínek zachování řádného procesu je to, aby o věci rozhodoval nestranný soudce, přičemž nestrannost se posuzuje z hlediska subjektivní i objektivní stránky podjatosti. V dané věci byl soudce subjektivně přesvědčen, že je schopen rozhodovat nestranně a nebyl dle něj důvod pro jeho vyloučení. U objektivní stránky hodnotíme, zda je dána důvodná obava podjatosti vzhledem k objektivnímu a rozumnému vnímání okolností.[4] Podjatost je z objektivního hlediska dána v případě, kdy okolnosti případu vedou k důvodné obavě z podjatosti nebo v případě, kdy z okolností případu vyplývá, že soudce jednu ze stran zvýhodnil, respektive nebyla vůči stranám zachována nestrannost.

Nejvyšší soud zvážil následující okolnosti:

  • Načasování zaslání a přijetí žádosti o přátelství na Facebooku,
  • Množství aktivity matky a pravděpodobnost, že soudce její příspěvky, lajky a komentáře viděl (pravděpodobně na to byl i upozorněn notifikací),
  • Obsah aktivity a její souvislost s projednávanou věcí, a
  • Nezveřejnění ze strany soudce, že se účastník řízení na Facebooku stal jeho přítelem a vyvíjel vůči němu aktivity (lajky, komentáře)[5].

Nejvyšší soud potvrdil názor odvolacího soudu a dospěl k závěru, že v projednávané věci byla podstatným způsobem zpochybněna soudcovská nestrannost a byl tak ohrožen řádný soudní proces.

 

Závěrem

Výše uvedený stručný popis případu nás přivádí k myšlence, že soudci by měli být na sociálních sítích být opatrní. Jejich aktivita nesmí vzbuzovat pochyby o jejich nepodjatosti. Soudce by v každém případě měl k online interakcím přistupovat stejně opatrně jako k těm v běžném (skutečném) životě. Pravdou je, že hranice mezi online a offline přátelstvím se stírá (chcete-li mezi přátelstvím virtuálním či přátelstvím skutečným či tradičním) a obojí může být ve vzájemné korelaci. Nicméně, facebookové přátelství či přátelství (též sledování, spojení) na jiné sociální síti, ať už např. Instagram, LinkedIn a další, samo o sobě nemůže vést k závěru, že by vznikal vztah k dané osobě a byla automaticky dána podjatost. Tím spíše, nenastane-li žádná další okolnost, ze které by se podával náznak ohrožení nestrannosti.

Osobně se domnívám, že načasování jisté pochyby budí, tím spíše, když měl soudce profil nastaven jako soukromý a musel žádost o přátelství schválit. Přinejmenším v tento moment (za předpokladu, že zde účastnice vystupovala pod skutečným jménem, což podle všeho tak bylo), měl soudce zpozornět a danou událost založit do spisu. Zda se následná aktivita a její obsah dostaly do povědomí soudce je spekulativní, a to tím spíše, vezmeme-li v úvahu, že měl tisíce přátel. Pravdou je, že zpravidla je každá nová aktivita na účtu notifikována. Je však pravděpodobné, že ve velkém množství tato notifikace mohla být přehlédnuta. Mám tedy za to, že klíčovou skutečností dle názoru obou soudů vyšších stupňů byla právě žádost o přátelství a její výslovné přijetí. Přestože (následné) přátelství na Facebooku samo o sobě nic bližšího o vztahu daných osob nevypovídá, jeho nezveřejnění (např. formou úředního záznamu do spisu) může budit jisté pochyby. Vezmeme-li v potaz, že soudce aktivitu matky nijak neopětoval (žádné lajky, komentáře, natož zprávy), je otázkou, zda není rozhodnutí soudů ve Wisconsinu příliš přísné. Je však pravdou, že okolnosti případu (načasování, příspěvky související s případem, snaha o získání přízně soudce, nezveřejnění ze strany soudce) mohou budit jistou míru pochyb.

Dovětek: Neměli bychom zapomínat, že soudci nejsou izolovaní členové společnosti a jsou to taky jen lidé. Koncept nestrannosti soudce je vystavěn na víře v to, že soudci sami dovedou odolat každodenním tlakům společnosti. Co si o popsaném případu myslíte vy? Měl být soudce vyloučen nebo dle vás přijetí žádosti na Facebooku bez další interakce z jeho strany nebylo důvodem pro vyloučení z projednávání věci? Budu rád, když pod článkem zde nebo na facebookové skupině Iuria zanecháte komentář, jaký je váš názor.

 


[1] Rozhodnutí odvolacího soudu dostupné zde: https://casetext.com/case/miller-v-carroll-in-re-paternity-b-j-m Citace: Miller v. Carroll (In re B. J. M.), 386 Wis. 2d 267, 925 N.W.2d 580, 2019 WI App. 10 (Wis. Ct. App. 2019)

[2] Nedošlo tedy k judikování tzv. bright-line rule. Více zde: https://www.law.cornell.edu/wex/bright-line_rule

[3] Rozhodnutí dostupné zde: https://casetext.com/case/miller-v-carroll-in-re-paternity-of-bjm

Citace: Miller v. Carroll (In re Paternity of B.J.M.), 2020 WI 56 (Wis. 2020).

[4] Viz např. Caperton v. A.T. Massey Coal Co., 556 U.S. 868, 129 S. Ct. 2252, 173 L. Ed. 2d 1208, 21 Fla. L. Weekly Fed. S 908 (2009). Dostupné zde: https://casetext.com/case/caperton-v-at-massey-coal-co-10

[5] Naproti tomu v případě Youkers v. State, 400 S.W.3d 200 (Tex. App. 2013), ve kterém byl soudce na Facebooku kontaktován otcem oběti s žádostí o schovívavost, soudce zprávu založil do spisu a vyzýval otce, aby jej dále nekontaktoval.

In this article

Join the Conversation