Změny v právní úpravě financování politických stran a hnutí před volbami do PS 2017

2166 0
2166 0

Úvodem

Zákony č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, byly novelizovány zákonem č. 302/2016 Sb. a zákonem č. 322/2016 Sb. Tyto novely ve svých klíčových oblastech nabyly účinnosti 1. 1. 2017, tedy ještě před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“), a dokonce ještě před zahájením volebních kampaní, kterých jsme nyní svědky. Na jejich kvalitě i kvantitě se často podepisuje (ne)dostatek finančních prostředků, kterými jednotlivé politické subjekty disponují. Tento článek Vám poskytne základní přehled současných změn právní úpravy získávání a využívání finančních prostředků politickými subjekty.

Nové podmínky vedení volební kampaně

Zákonem č. 322/2016 Sb. je nově důsledně definován pojem kampaň. Volební kampaní se ve smyslu tohoto zákona myslí propagace nebo veřejně učiněná oznámení, za které se obvykle poskytuje úplata, přičemž nezáleží na tom, jestli tak bylo učiněno ve prospěch daného politického subjektu nebo v neprospěch subjektu konkurenčního. Volební kampaň se považuje za objektivně zahájenou dnem vyhlášení voleb a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb. Pomocí tohoto čerstvě definovaného pojmu byl rovnou učiněn další krok k separaci politických subjektů od subjektů státních tím, že se ke kampani výslovně nesmí využívat komunikační média kraje nebo obce a právnické osoby ovládané státem. Jakákoli kampaň šířená pomocí soukromých médií navíc musí obsahovat jak údaje o zadavateli, tak údaje o zpracovateli. Nově je tedy konzumentovi kampaně jasné, kdo si kampaň objednal a kdo tuto objednávku vykonal. Nad těmito a dalšími opatřeními bdí Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (dále jen „Úřad“). Jeho název je však trochu zavádějící, neboť pod jeho kontrolní pravomoci spadají veškeré politické subjekty. Mimo politické strany, hnutí, koalice a jejich kandidáty jimi jsou také všechny politické instituty a soukromé osoby, které se chtějí kampaně zúčastnit nezávisle na jiném politickém subjektu. Tyto soukromé osoby se musí registrovat u Úřadu jako registrovaná třetí osoba.

Před koncem kampaně, tedy nejpozději tři dny přede dnem voleb, musí být na oficiálních internetových stránkách politického subjektu zveřejněny všechny osoby, které subjektu hradily výdaje a poskytovaly dary nebo jiná plnění včetně těch, které se k tomu pouze zavázaly, ale svého závazku zatím nedostály. Novinkou je také povinnost na internetových stránkách do 90 dnů od vyhlášení výsledků voleb zveřejnit zprávu o financování volební kampaně. Tato zpráva bude obsahovat přehled všech bezúplatných plnění vůči politickému subjektu, tedy finanční dary a jiná lukrativní plnění, přehled výdajů na volební kampaň a přehled dluhů, ke kterým se subjekt v rámci kampaně zavázal. Politický subjekt má dále povinnost rovněž do 90 dnů od vyhlášení výsledků voleb zaslat Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně.

Omezení výdajů na volební kampaň

Strany a hnutí si nově musejí do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit volební účty. Jedná se o účty, ze kterých je financována pouze jejich kampaň a případné pokuty spojené s porušením předpisů během kampaně. Tyto účty jsou maximálně transparentní. To znamená, že jsou bezplatně přístupné veřejnosti k nahlédnutí v reálném čase na internetových stránkách. Pokud se prostředky na volebním účtu zcela nevyužijí, zbytek bude připsán zpět na účet strany nebo hnutí. V případě nezávislého kandidáta budou zbylé finanční prostředky využity k veřejně prospěšnému účelu dle kandidátova výběru. Teprve poté, co volební účet postrádá jakékoli finanční prostředky, může být zrušen. Každé plnění vůči straně během kampaně, které je peněžní nebo ocenitelné v penězích, je trvale zaevidováno identifikačními údaji osoby, která plnila, a původem prostředků, ze kterých bylo plněno. V návaznosti na výše uvedené je nově definován pojem „výdaje na kampaň“. Zkráceně jde o veškeré prostředky a plnění, které jsou využity na úhradu nákladů volební kampaně. Pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 jsou pro všechny politické subjekty výdaje na kampaň poprvé omezeny, a to na 90.000.000,- Kč. Pro volby do Senátu budou omezeny na 2.000.000,- Kč a v případě postupu do druhého kola na 2.500.000,- Kč. Všechny tyto částky se počítají včetně DPH. Částky hrazené třetími osobami za politický subjekt nebo v jeho prospěch, o kterých tento subjekt neví nebo nevěděl, se do výdajů na kampaň nezapočítávají. Naopak pokud třetí osoba poskytne subjektu plnění za cenu nižší než obvyklou s jeho vědomím nebo na jeho žádost, do výdajů na kampaň se započítává obvyklá cena tohoto plnění. V praxi tedy politický subjekt skutečně zaplatí sjednanou, byť nižší než obvyklou cenu, ale do finančního limitu na kampaň se započítá právě celá cena obvyklá.

Omezení výdajů na kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny se s nejvyšší pravděpodobností dotkne hnutí ANO, které na kampaň před minulými volbami do Poslanecké sněmovny vynaložilo celkem 119.080.339,- Kč.[1] Novému omezení se před letošními volbami bude muset přizpůsobit také ČSSD, která však svou schopnost dostát tohoto limitu demonstrovala již u voleb do Parlamentu v roce 2013.[2] Přesto byla tato novela ze strany ANO i ČSSD s chutí přijata bez jediného záporného hlasu a pouze se třemi zdrženími.[3] Je velice nepravděpodobné, že by se devadesátimilionové omezení dotklo kteréhokoli jiného politického subjektu. ODS plánuje za kampaň utratit mezi sedmdesáti a osmdesáti miliony korun, ostatní politické subjekty se limitu ani neblíží.

Zřízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí

Tento Úřad sídlící v Brně svou činnost zahájil 1. 1. 2017 na základě zákona č. 302/2016 Sb. a je nezávislým orgánem, který podléhá pouze zákonům a dalším právním předpisům. V čele stojí předseda Úřadu, který je vybrán prezidentem republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhne Poslanecká sněmovna a jednoho Senát. Předseda musí zůstat po celou dobu výkonu své funkce maximálně nezávislý. Schvaluje organizační strukturu, plán činnosti a každoroční zprávu o činnosti Úřadu. Úřad se dále skládá z členů Úřadu, kteří jsou jmenováni prezidentem z kandidátů vybraných Senátem a dalších zaměstnanců. Předseda si z členů vybírá svého zástupce pro případy své nepřítomnosti.

Činnost Úřadu spočívá především v dohledu nad hospodařením politických subjektů. V praxi to znamená, že mimo jiné přijímá od politických stran a hnutí výroční finanční zprávy, což měla až do zahájení jeho činnosti v kompetenci Poslanecká sněmovna. Včasné odevzdání úplné výroční finanční zprávy Úřadu a minimální zisk 3 % ve volbách do Poslanecké sněmovny jsou dvě základní podmínky, po jejichž splnění má strana nárok na státní příspěvky. Tyto příspěvky se dělí na dva druhy, a to stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Oba jsou vypláceny každoročně. Výše stálého příspěvku je 6.000.000,- Kč za překročení hranice tří procent ve volbách do Poslanecké sněmovny a poté 200.000,- Kč za každou započatou desetinu procenta navíc až do 5 %. Maximální výše tohoto příspěvku je tedy 10.000.000,- Kč. Příspěvky na mandáty, které byly s účinností od 1. 1. 2011 sníženy o 5 %, jsou od 1. 1. 2017 zpět navýšeny na původní hodnotu, a to na mandát poslance nebo senátora z 855.000,- Kč na 900.000,- Kč, a na mandát člena zastupitelstva kraje nebo Prahy z 237.500,- Kč na 250.000,- Kč. Stálý příspěvek i příspěvek na mandát vyplácí Ministerstvo financí za úzké spolupráce s Úřadem.

Úřad má dále pravomoc projednávat přestupky a ukládat správní sankce, a to především pokud strana, hnutí, institut nebo nezávislý kandidát poruší některá ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích nebo zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Mezi jeho povinnosti patří registrace třetích osob, které se chtějí zúčastnit volební kampaně, zpracování a uveřejnění každoroční zprávy o své činnosti a uveřejnění výročních finančních zpráv jednotlivých politických stran a hnutí a jeho poznatků k nim.

Politické instituty

Novinkou jsou také politické instituty, které jsou v České republice zavedeny po vzoru rakouských a německých sousedů. Každá strana či hnutí má nově možnost založit politický institut nebo se stát jeho členem. S členstvím v politickém institutu se spojují určité výhody. Výdaje využité politickým subjektem pro účely politického institutu se nezapočítávají do výdajů na kampaň. Navíc má každý politický institut nárok na státní příspěvek na podporu své činnosti. Jedná se o příspěvek ve výši 10 % z celkové výše státního příspěvku na činnost politické strany nebo hnutí, tedy 10 % ze součtu stálého příspěvku a příspěvku na mandát. Z toho vyplývá, že pro získání příspěvku na podporu činnosti politického institutu musí strana nebo hnutí splnit i podmínky pro získání stálého příspěvku a příspěvku na mandát, které jsou uvedeny výše. Činnost institutu spočívá ve výzkumu, publikaci, vzdělávání nebo kulturní činnosti. Tato činnost by měla směřovat k rozvíjení demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, k rozvoji občanské společnosti a soudržnosti, k podpoře aktivní účasti občanů na veřejném životě, ke zlepšení kvality politické kultury a k přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci. Politický institut však nesmí vykonávat činnost školy. Kontrolu nad institutem stát vykonává především pomocí povinnosti institutu zachovávat status veřejné prospěšnosti a povinnosti institutu uveřejňovat výsledky své veřejně prospěšné činnosti. Jen pokud politický institut tyto povinnosti splňuje, má nárok na státní příspěvky. Mimo to nad institutem vykonává dohled Úřad. Zavedení politických institutů společně s omezením výdajů na kampaň je tedy zřejmou snahou přimět strany a hnutí, aby v rámci prezentace svých postojů veřejnosti využívaly více veřejně prospěšné činnosti a méně reklamy.

Závěr

Z nové úpravy je jasně znát, že jde především o zvýšení transparentnosti financování kampaně a zavedení důsledného a nezávislého dozoru nad čerpáním a vynakládáním finančních prostředků politickými subjekty.  Hlavními motivacemi pro zavedení těchto novel byla zřetelná snaha udržet a případně posílit ve voličích důvěru v čestné vedení kampaně spolu s bojem proti případné korupci. Negativním důsledkem této úpravy je však nárůst byrokracie a dalších zátěží, které se s ní spojují.

Samotné limitování výdajů na volební kampaň je pouhou obranou proti nesouměřitelnosti finančních sil během kampaně, rozhodně se však nejedná o snahu tyto síly srovnat. Majetnější politické subjekty budou tedy i nadále požívat výhodu možnosti vést kampaň o vyšší kvalitě i kvantitě. Omezení výdajů na volební kampaň by však mělo přesunout určité množství finančních prostředků z kampaní do politických institutů, kde budou veřejnosti prospěšnější. Obecně lze tedy očekávat vyšší snahu o popularizaci politických subjektů skrze skutky jako kompenzaci za omezení prostředků na popularizaci skrze reklamu, a to je bezesporu krok správným směrem.


[1] POLITICKÉ HNUTÍ ANO. Náklady 2013 [online]. anobudelip.cz, 2014 [cit. 1. srpna 2017]. Dostupné na <https://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/financovani-ano/naklady/>.

[2] MARTIN STAREC. ČSSD splnila svůj slib, udržela náklady na volební kampaň pod limitem devadesáti milionů korun a vydala zprávu o volební kampani do poslanecké sněmovny [online]. cssd.cz, 2014 [cit. 1. srpna 2017]. Dostupné na <https://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/cssd-splnila-svuj-slib-udrzela-naklady-na-volebni-kampan-pod-limitem-devadesati-milionu-korun-a-vydala-zpravu-o-volebni-kampani-do-poslanecke-snemovny/>.

[3] POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. 49. schůze, 37. hlasování, 6. září 2016, 17:58 Vl. n. z. kterým se mění některé volební zákony a další [online]. psp.cz, 6. září 2016 [cit. 1. srpna 2017]. Dostupné na <https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=64021&l=cz>.

 

In this article

Join the Conversation