Zmocňovací zákonodárstvíBlíže k této praxi viz Zmocňovací zákonodárství v meziválečném Československu.¹⁾ představuje formu delegace zákonodárné moci z parlamentu na vládu nebo jiné orgány výkonné moci. Tato praxe byla v Československu využívána již v období první republiky, zejména k řešení hospodářské krize a k posílení obrany státu během vyhrocené mezinárodní situace. Byla také předmětem diskusí mezi právními teoretiky o tom, jaká míra zmocnění vlády legislativou k vydávání nařízení je podle ústavy z roku 1920 přípustná.VOJÁČEK, Ladislav; SCHELLE, Karel a KNOLL, Vilém. České právní dějiny. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016. ISBN 978-80-7380-575-3, s. 428.²⁾ Za druhé republiky se zmocňovací zákonodárství stalo klíčovým prvkem legislativního procesu. Výrazně přispělo k úpadku parlamentní demokracie a připravilo půdu pro autoritativní model vlády, který byl následně dovršen se zřízením Protektorátu Čechy a Morava.KUKLÍK, Jan. Několik poznámek k roli zákona v ČSR v letech 1918-1945 z právně historické perspektivy. In: GERLOCH, Aleš a MARŠÁLEK, Pavel. Zákon v kontinentálním právu : sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference "Místo a úloha zákona v kontinentálním typu právní kultury: tradice, současnost a vývojové tendence" (Praha 27.-28. května 2004). Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s. 97-106. ISBN 80-86861-06-6. str. 100.³⁾

Zákon č. 330/1938 Sb. z. a n.

Nejzávažnějším průlomem akceptovaných zásad zmocňovacího zákonodárství bylo dne 15. prosince 1938 přijetí ústavního zmocňovacího zákona č. 330/1938 Sb., o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací.ZÁVACKÁ, Katarína. Zmocňovacie zákonodarstvo v Československu v období rokov 1918-1939. In: SCHELLE, Karel (ed.). Aktuální otázky českého a československého konstitucionalismu : sborník příspěvků z vědecké konference věnované prof. JUDr. Bohumilu Baxovi. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 255-260. ISBN 80-210-0619-6, s. 259.⁴⁾ Tento zákon, jehož příprava probíhala již několik měsíců před mnichovskou krizí, zmocňoval vládu k zásahům do ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a zároveň jí udělil mimořádné nařizovací pravomoci. Přijetím tohoto zákona Národní shromáždění zásadně oslabilo svou roli, stejně jako postavení zákonodárných sborů Slovenska a Podkarpatské Rusi.VOJÁČEK, Ladislav; TAUCHEN, Jaromír a KOLUMBER, David. České právní dějiny do roku 1989. Brno: Masarykova univerzita, 2024. ISBN 978-80-280-0517-7, s. 154-155.⁵⁾ Původně měl zákon platit pouze dva roky, do doby přijetí nové ústavy. K tomu však v důsledku vzniku Protektorátu Čechy a Morava nikdy nedošlo, naopak v této době představoval důležitý zdroj pro legislativu protektorátních vlád a byl nařízeními říšského protektora v Čechách a na Moravě neustále prodlužován.ROUBÍKOVÁ, Petra. Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948. Disertační práce. Praha: Univerzita Karlova Právnická fakulta, 2021, s. 193-195.⁶⁾

Článek I. zákona zmocňoval prezidenta republiky k vydávání dekretů s mocí ústavního zákona na základě jednomyslného návrhu vlády. Dekretem mohl nahrazovat ústavní zákony jakož i vydávat opatření, ke kterým by bylo nutné vydání ústavního zákona, pokud si to vyžádaly nové poměry, s výjimkou změn ústavních zákonů o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi.KYSELA, Jan. Zákonodárství bez parlamentů: delegace a substituce zákonodárné pravomoci. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta v nakl. IFEC, Beroun, 2006. ISBN 80-85889-78-1, s. 34. Tamtéž, s. 103.⁷⁾ Po celou dobu platnosti zákona prezident tohoto zmocnění nevyužil.VOJÁČEK, 2024, s. 155.⁸⁾ Zákon nikdy nebyl základem pro dekretální pravomoc prezidenta republiky v Londýnském exilu. Prozatímní státní zřízení bylo založeno na teorii kontinuity s předmnichovskou Československou republikou, podle které nebylo státní zřízení druhé republiky legitimní.VOJÁČEK, 2016, s. 429.⁹⁾

V čl. II. byla vláda zmocněna činit nařízeními s mocí zákona všechna nutná opatření bez jakéhokoliv obsahového omezení. Vláda krátce po nabytí účinnosti tohoto zákona například restriktivně upravila postavení politických stran, zavedla opatření ve státní správě nebo zřídila kárné pracovní tábory.Tamtéž.¹⁰⁾

Již výše zmiňovaný čl. III. všechny dřívější zmocňovací zákony zpětně sanoval a vládní nařízení vydaná na jejich základě měly podle tohoto článku platnost zákona od počátku své účinnosti.LANGÁŠEK, Tomáš. Ústavní soud ČSR a zmocňovací zákony. In: LANGÁŠEK, T. (ed.), Ústavní soud Československé republiky. 90 let od jeho ustavující schůze. Sborník z příspěvků z kolokvia konaného na půdě Ústavního soudu v Brně dne 15. listopadu 2011. Brno: Ústavní soud, 2012, s. 38-54. ISBN 978-80-87687-01-7, s. 160.¹¹⁾ K tomuto kroku vláda přistoupila, protože některé zmocňovací zákony ze 30. let byly v roce 1937 napadnuty před Ústavním soudem. Ústavní soud se k praxi zmocňovacího zákonodárství vyjádřil negativně již v nálezu z roku 1922, prvorepubliková vláda však toto rozhodnutí ignorovala a pokračovala ve využívání širokých zmocnění. Tímto ustanovením prakticky znemožnila Ústavnímu soudu navázat na jeho dřívější kritický nález,LANGÁŠEK, Tomáš. Ústavní soud ČSR a zmocňovací zákony. In: LANGÁŠEK, T. (ed.), Ústavní soud Československé republiky. 90 let od jeho ustavující schůze. Sborník z příspěvků z kolokvia konaného na půdě Ústavního soudu v Brně dne 15. listopadu 2011. Brno: Ústavní soud, 2012, s. 38-54. ISBN 978-80-87687-01-7, s. 159-160.¹²⁾ čímž předem eliminovala možnost ústavního přezkumu, učinila celé řízení bezpředmětným a zachovala svá nařízení v platnosti.ŠEJVL, Michal. Delegace zákonodárné moci a meziválečný československý ústavní soud. Právník. 2011, roč. 160, č. 11, s. 919-939, s. 932-933. ¹³⁾

Protektorát Čechy a Morava

Zákon č. 330/1938 Sb. zůstal platný i po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Vláda mohla i po jeho zřízení nadále vydávat nařízení s mocí zákona, nově však pod kontrolou říšského protektora.KYSELA, 2006, s. 103-104.¹⁴⁾ Ten zpočátku na činnost vlády spíše dohlížel a byl o ní informován, od září 1939 mu však musela předkládat k předběžnému vyjádření veškeré návrhy vládních nařízení a důležité předpisy vydávané ministerstvy.MARŠÁLEK, Pavel. Protektorát Čechy a Morava : státoprávní a politické aspekty nacistického okupačního režimu v českých zemích 1939-1945. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 978-80-2460-302-5, s. 98.¹⁵⁾ Postupem času tak bylo protektorátní právo vydáváno na základě německých vzorů a instrukcí.ROUBÍKOVÁ, 2021, s. 222.¹⁶⁾ Vláda takto do právního řádu zavedla rasové norimberské zákony (vládním nařízením č. 85/1942 Sb.), předpisy o hospodaření s bytovým fondem, pracovněprávní předpisy nebo upravila postih politických představitelů zahraničního odboje.VOJÁČEK, 2016, s. 431.¹⁷⁾

Podle čl. 11 odst. 1 Hitlerova výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava mohly právní předpisy pro protektorát vydávat i říšské orgány, pokud to vyžadoval „společný zájem“. V protektorátu tak vedle sebe platily předpisy říšské a protektorátní. K formování protektorátního práva významně přispíval i říšský protektor, který měl pravomoc iniciovat přijetí vládních nařízení a sám vydávat právní předpisy platné na území Protektorátu Čechy a Morava. Takto bylo vydáno například nařízení č. 6/1939, o židovském majetku, z 21. června 1939 publikované ve Věstníku nařízení říšského protektora,Nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o židovském majetku ze dne 21. června 1939. Online. Holocaust.cz. Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/zide-v-ceskych-zemich-a-konecne-reseni-zidovske-otazky/ghetto-bez-zdi/protizidovske-zakony-a-narizeni/narizeni-risskeho-protektora-v-cechach-a-na-morave-o-zidovskem-majetku-ze-dne-21-cervna-1939/. [cit. 2024-12-11].¹⁸⁾ na základě kterého probíhala tzv. arizace, nebo bylo prostřednictvím protektorových nařízení usnadňováno ovládnutí protektorátní ekonomiky německými bankami a průmyslovými monopoly.VOJÁČEK, 2024, s. 155-157.¹⁹⁾