Úpravu výprosy obsahuje v českém právním řádu § 2189 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním platném a účinném znění (dále jen „OZ“). Tento paragraf stanoví, že: „Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.“

Výprosa je závazkem půjčitele (koncedenta) a výprosníka (prekaristy). Výprosa (precarium) představuje bezformální závazek vzniklý na základě reálné smlouvy. K jeho vzniku je proto třeba nejen konsensus o předmětu závazku a povaze plnění, ale musí dojít i k reálnému přenechání věci k užití jinému. Mezi pojmové znaky výprosy patří: (a) přenechání věci k užití, (b) bezplatnost, (c) neujednání doby ani účelu užití. Je-li stranami sjednán účel nebo doba dočasného přenechání cizí věci k užití, půjde pravidelně o výpůjčku.ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-10-13]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.¹⁾

Smlouva o výprose nevyžaduje žádnou formu, ledaže zvláštní zákon stanoví jinak. To i v případech, kdy předmětem výprosy je nemovitost. Může proto vzniknout i konkludentně (kupř. faktické strpění užívání vlastní nemovitosti třetí osobou).Ibid.²⁾ Přenecháním věc opouští sféru moci půjčitele a dostává se do sféry moci výprosníka. K přenechání může dojít jak skutečným předáním konkrétní věci (např. lopaty), tak jiným úkonem, na základě něhož může výprosník věc užívat (např. předáním klíčů od bytu). K přenechání věci může dojít i mlčky, např. mlčky projevený souhlas vlastníka s tím, že určitý pozemek je užíván jinými občany jako cesta. K uzavření smlouvy o výprose dochází přenecháním věci k bezplatnému užití výprosníkovi. Jde o reálnou smlouvu.HULMÁK, Milan. § 2189 [Základní ustanovení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 189, marg. č. 1.³⁾

Doktrína však nevylučuje, že může dojít k přenechání věci k bezplatnému užití, aniž by zde byla vůle stran právně se vázat, pak by se jedná nikoliv o výprosu, ale o společenskou úsluhu (§ 2055 odst. 2 OZ).Ibid.⁴⁾

Předmět výprosy

Předmětem výprosy je věc v právním smyslu § 489 OZ, která užíváním nezanikne. Může se jednat o věc ve smlouvě vymezenou individuálně či druhově. K její individualizaci může dojít až přenecháním. Nemusí se jednat o věc jako celek, může se jednat o pouhou část věci (např. přenechání zdi domu k umístění elektrického vedení, přenechání bytu, dvora, zahrady).HUBKOVÁ, Pavlína. § 2189 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 4. Dostupné na beck-online.cz⁵⁾

Předmětem může být jak celá věc (např. auto), tak část věci (např. část pozemku přenechaná k užívání jako cesta).Usnesení NS ze dne 07.07.2016, sp. Zn. NS 22 Cdo 1960/2016.⁶⁾ Výprosa se může týkat i zvířete podle § 494 OZ, ačkoli není věcí, neboť skutečnost, že se stane objektem výprosy, nebude pravidelně v rozporu s jeho povahou živého a smysly nadaného tvora (není v konkrétním případě vyloučen opak).ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-10-13]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.⁷⁾ Jelikož právem půjčitele je požádat kdykoliv o vrácení věci, musí jít o věc, která užíváním nezanikne. Může tak jít i o věc obecně zuživatelnou, která však byla přenechána k užívání způsobem, který její podstatu nenaruší, např. přenechání lahve s alkoholem pouze jako dekorace do restaurace.HUBKOVÁ, Pavlína. § 2189 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 5. Dostupné na beck-online.cz⁸⁾

Výprosa může vzniknout pouze ohledně věci, která existuje. Pouze takovou věc je možné přenechat. Skutečnost, že předmětem smlouvy má být věc, která ještě neexistuje, nebrání ale platnosti závazku, je-li dostatečně určena, je však zřejmé, že k jejímu přenechání, a tedy i k uzavření smlouvy o výprose, může dojít až poté, co vznikne. To nebrání uzavření konsenzuální smlouvy.HULMÁK, Milan. § 2189 [Základní ustanovení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 189, marg. č. 4.⁹⁾

Přenechání k užití bezplatně

Výprosa vzniká, pouze není-li dohodnuta žádná forma úplaty, a to ani úplata nepřímá. Složení jistoty za převzatou věc není úplatou. O výpůjčku jde i tehdy, jestliže jde o plnění symbolické, nízké, které ve skutečnosti nepředstavuje úplatu za užívání věci. Úplatou není úhrada obvyklých nákladů spojených s užíváním (§ 2199 OZ), např. spotřebovaná elektrická energie, úplata za služby spojené s užíváním bytu, krmení. Úplatou je však přenesení nákladů, které vznikají nezávisle na užívání věci.Ibid., s. 191, marg. č. 17.¹⁰⁾

Na základě výprosy dochází k dočasnému přenechání věci. Přenechat věc lze mnoha způsoby. Od klasického předání věci (hmotné předání věci „z ruky do ruky“) lze odlišit tradici longa manu (dlouhou rukou, symbolická tradice - např. předání klíčů od bytu) a tradici brevi manu (krátkou rukou - kupř. výprosa věci, kterou má výprosník už z jiného právního důvodu ve svém faktickém ovládání, tj. kupř. výpůjčka, pacht, zápůjčka, úschova, nájem atd.).ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-10-13]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.¹¹⁾ Výprosník přenecháním získává právo věc užívat obvyklým a přiměřeným způsobem pro svou vlastní potřebu a potřebu své domácnosti. Výprosou získává výprosník prosté užívací právo, případné požívací právo je třeba výslovně ujednat podle § 1747 OZ.HUBKOVÁ, Pavlína. § 2189 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 12. Dostupné na beck-online.cz¹²⁾

Absence účelu a doby

Podmínky absence účelu a doby musí být splněny kumulativně. Jakmile si strany sjednají dobu užívání či účel, již nepůjde o výprosu. Je proto nutné, aby mezi stranami nebyla ujednána žádná doba užívání, a to přímo, nepřímo či na základě podmínky. O výprosu nejde v případě, kdy byla sjednána jiná podmínka, která má vztah k času, např. rozvazovací podmínka. Časová podmínka navíc může vyplynout ze situace například pokud s ní strany mlčky souhlasí, také o výprosu nepůjde.HUBKOVÁ, Pavlína. § 2189 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 16. Dostupné na beck-online.cz¹³⁾

Výprosa a držba

Výprosník je pravým držitelem užívacího práva, a to do doby, dokud je oprávněn k užití. Podle § 993 OZ nejde o pravou držbu, jestliže se někdo snažil proměnit v trvalé právo, co mu bylo povoleno jen výprosou. Jestliže se dostal výprosník do prodlení s vrácením věci, stává se proto nepravým držitelem.HULMÁK, Milan. § 2189 [Základní ustanovení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 192, marg. č. 30.¹⁴⁾ Výprosník má právo věc užívat, avšak k věci nenabývá vlastnické právo. Pokud je předmětem výprosy pozemek, osoba, která pozemek užívá, ho nemůže držet jako vlastník a na základě výprosy tedy nelze věc vydržet.Usnesení NS ze dne 10.10.2002, sp. Zn. NS 22 Cdo 421/2001.¹⁵⁾

Výprosník bude většinou zároveň detentorem věci, bude ji mít ve své faktické moci. S ohledem na to, že výprosník je držitelem práva věc do odvolání bezplatně užívat (tj. držitelem obligačního práva), lze uvažovat i v jeho případě o příslušné posesorní (držební) ochraně. Jako osoba, která bude mít často věc u sebe, bude požívat ochrany i podle § 1044 OZ, nikoliv však vůči vlastníkovi nebo oprávněnému držiteli. V důsledku tedy může podat jak žalobu na vydání věci, tak žalobu na zdržení se neoprávněného zásahu svým vlastním jménem, jsou-li samozřejmě naplněny předpoklady příslušných ustanovení § 1040, §1042 OZ.ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-10-13]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.¹⁶⁾