Tribunál Evropské unie (TEU), dříve známý jako Soud první instance, je jedním ze dvou hlavních soudních orgánů Evropské unie (EU), spolu se Soudním dvorem Evropské unie. Sídlí v Lucembursku a hraje klíčovou roli v zajišťování jednotného výkladu, uplatňování unijního práva, rozhodování o přímých žalobách, které jednotlivci, společnosti a členské státy podávají proti institucím EU.Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Online. Dostupné z: https://european-union.europa.eu/institutions-law-budget/institutions-and-bodies/search-all-eu-institutions-and-bodies/court-justice-european-union-cjeu_cs. [cit. 2024-09-26].¹⁾ Jeho hlavním cílem je ulevit Soudnímu dvoru EU a zajistit efektivní a rychlejší přístup k právní ochraně v případech zahrnujících hospodářskou soutěž, státní pomoc, duševní vlastnictví, a další právní otázky spadající pod evropské právo.ARNOLD, Rainer. ZEMÁNEK, Jiří a TICHÝ, Luboš. Evropské právo 5. vydání. C.H.Beck, 2015, s. 728. ISBN 978-80-7400-546-6.²⁾

Historie

Tribunál byl zřízen v roce 1989 rozhodnutím Rady Evropských společenství jako Soud první instance Evropských společenství (SPI). V roce 2009 byl jeho název změněn na Tribunál Evropské unie na základě Lisabonské smlouvy, která také přinesla zásadní reformy v oblasti právního rámce. Tribunál byl vytvořen, aby řešil případy v prvním stupni, které by jinak spadaly do kompetence Soudního dvora, a tím umožnil Soudnímu dvoru zaměřit se na složitější otázky a precedenční rozhodnutí.

Počáteční pracovní zátěž Tribunálu byla relativně malá, ale s rozšiřováním Evropské unie, přidáním nových politik a právních oblastí, kterým se EU věnuje, a zvýšeným počtem právních sporů, které se týkaly unijního práva, došlo k výraznému nárůstu počtu případů. V roce 2015 byl Tribunál rozšířen, což zahrnovalo zvýšení počtu soudců na dvojnásobek (na 56 soudců) s cílem zvládat narůstající počet podání.Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Online. Soudní dvůr evropské unie. Dostupné z: https://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_9041/presentation. [cit. 2024-07-26].³⁾

Složení a fungování

Tribunál Evropské unie se skládá ze soudců, kteří jsou nominováni členskými státy EU. Každý členský stát má dva soudce (56), což zajišťuje rovnováhu a přímé zapojení všech členů EU do činnosti soudu. Kromě soudců může Tribunál mít také generální advokáty, ale na rozdíl od Soudního dvora EU nejsou tito advokáti povinnou součástí každého řízení.

Soudci jsou zcela nezávislí a nestranní při výkonu své funkce a jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států na období šesti let s možností opětovného jmenování. Předseda Tribunálu je volen ze soudců na tříleté období a může být také opětovně zvolen. Aby se soudce mohl stát členem Tribunálu, musí splňovat vysoké odborné nároky, zejména mít kvalifikaci, která ho opravňuje vykonávat funkci soudce na nejvyšší národní úrovni, nebo být uznávaným odborníkem v oblasti práva. Tribunál nemá stálé generální advokáty jako Soudní dvůr, ale soudci mohou ve zvláštních případech plnit podobnou roli.

Tribunál může zasedat buď v plném počtu, nebo ve velkém senátu složeném z patnácti soudců, což se stává jen ve výjimečných případech, pokud jde o právní důležitost či složitost případu. Většina případů je projednávána menšími senáty, které tvoří tři nebo pět soudců. V pětičlenných senátech jsou předsedové voleni na tříleté období. Některé případy může rozhodovat samostatně jeden soudce.Smlouva o fungování Evropské unie. Úř. věst. C 326, 26.10.2012, čl. 254.⁴⁾

Pravomoci a kompetence

Tribunál má široké pravomoci a rozhoduje především o přímých žalobách podaných jednotlivci a podniky proti aktům evropských institucí, jako jsou Evropská komise a Rada EU. Mezi hlavní oblasti, kterými se Tribunál zabývá, patří rozhodování o sporech týkajících se hospodářské soutěže, státní pomoci, ochraně duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a patentů.

Tribunál také řeší žaloby na nečinnost, pokud evropské instituce nesplní své povinnosti, a žaloby na náhradu škody způsobené činností nebo nečinností institucí EU. Navíc se zabývá pracovněprávními spory mezi zaměstnanci evropských institucí a samotnými institucemi 

Tribunál Evropské unie má ještě další klíčové pravomoci, které zajišťují, že právní rámec Evropské unie (EU) je dodržován a správně aplikován. Je oprávněn vykládat a uplatňovat smlouvy o založení EU, stejně jako sekundární právní akty přijaté v rámci evropského práva. Toto zahrnuje nejen právní předpisy přijaté Evropským parlamentem a Radou, ale také prováděcí akty a individuální rozhodnutí evropských orgánů.LENAERTS, Koen. MASELIS, Ignace a GUTMAN, Kathleen. EU Procedural Law. Oxford: Oxford University Press, 2014, s. 243. ISBN 978-0-19-870733-2.⁵⁾

Tribunál rovněž zkoumá zákonnost aktů orgánů EU, ať už jde o legislativní, prováděcí nebo individuální akty. To znamená, že může zrušit rozhodnutí evropských institucí, pokud dojde k závěru, že porušují unijní právo. Posuzuje také, zda instituce EU plní své povinnosti stanovené evropskými smlouvami a právními předpisy.

Kromě toho má Tribunál pravomoc řešit spory mezi členskými státy, mezi institucemi EU nebo mezi fyzickými a právnickými osobami a institucemi EU. V tomto ohledu hraje klíčovou roli při zajišťování, aby subjekty EU jednaly v souladu s právními předpisy a neporušovaly práva jednotlivců a podniků.

Důležitým aspektem je také schopnost Tribunálu vyřizovat předběžné otázky předložené soudy členských států. Jde však pouze o oblasti, jako je: společný systém daně z přidané hodnoty, spotřební daně, celní kodex, ředitelství komunikace oddělení tisku, sazební zařazení zboží do kombinované nomenklatury, náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění nebo zrušení dopravní služby, systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tyto otázky se týkají výkladu unijního práva a pomáhají zajistit jeho jednotnou aplikaci v celé Evropské unii. Tento mechanismus umožňuje soudům členských států požádat Tribunál o pomoc při rozhodování o složitých právních otázkách týkajících se unijního práva.

Rozhodnutí Tribunálu jsou závazná pro všechny soudy a orgány EU i pro členské státy.Soudní dvůr Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Curia. Citováno dne 26.7.2024. Dostupné online na: https://curia.europa.eu/jcms/jcms/T5_5230/cs/.⁶⁾

Typy žalob projednávaných Tribunálem

Mezi hlavní typy žalob, které může Tribunál projednávat, patří:

1. Žaloby na neplatnost: Tento typ žaloby umožňuje jednotlivcům, podnikům i členským státům napadnout právní akty institucí EU, pokud se domnívají, že jsou v rozporu s unijním právem. Tribunál může rozhodnout o neplatnosti takového aktu, pokud shledá, že byl přijat v rozporu s právními předpisy EU.
2. Žaloby na nečinnost: Jedná se o žaloby, které lze podat proti institucím EU, pokud tyto instituce nepřijaly rozhodnutí, které jsou podle práva povinny učinit. Tento typ žaloby je obzvláště důležitý v případě, kdy se jedná o ochranu práv jednotlivců, kteří čekají na rozhodnutí od orgánů EU.
3. Žaloby na náhradu škody: V rámci tohoto typu řízení mohou jednotlivci nebo podniky požadovat odškodnění za škodu způsobenou jednáním či nečinností orgánů EU. Tribunál rozhoduje o tom, zda byla způsobena škoda a jaké odškodnění má být přiznáno.
4. Předběžná řízení: Tribunál může rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu nebo platnosti právních předpisů EU, pokud jsou tyto otázky předloženy národními soudy členských států v rámci jejich řízení.EVROPSKÝ PARLAMENT. Pravomoci Soudního dvora Evropské unie. Citováno dne 27.6.2024. Dostupné online na: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/12/pravomoci-soudniho-dvora-evropske-unie.⁷⁾

Řízení

Tribunál Evropské unie disponuje vlastním jednacím řádem, který vymezuje průběh řízení. Toto řízení má dvě hlavní části – písemnou a ústní. Prvním krokem je podání písemné žaloby prostřednictvím advokáta nebo zmocněnce, přičemž žaloba je zaslána soudní kanceláři. Základní body žaloby jsou poté zveřejněny ve všech úředních jazycích EU v Úředním věstníku. Vedoucí soudní kanceláře následně předá žalobu protistraně, která má dva měsíce na předložení odpovědi. V případě přímých žalob může žalobce podat repliku, na kterou žalovaný reaguje duplikou.

Osoby, které prokážou právní zájem na výsledku sporu, stejně jako členské státy a instituce Unie, se mohou připojit k řízení jako vedlejší účastníci. Ti pak předkládají svá stanoviska na podporu či proti nárokům jednoho z hlavních účastníků řízení, na která mohou účastníci následně reagovat. Pokud je řízení vedeno ústně, koná se veřejné jednání, během kterého mohou soudci klást otázky zástupcům obou stran. Soudce zpravodaj připraví stručné shrnutí argumentů všech stran, které je zveřejněno v jednacím jazyce.

Po projednání se soudci sejdou na poradě a projednají návrh rozsudku připravený soudcem zpravodajem. Rozsudek je následně vyhlášen na veřejném zasedání.

Řízení před Tribunálem je bez poplatků, ale Tribunál nehradí náklady na právní zastoupení, které musí účastníci řízení zajistit sami prostřednictvím advokáta oprávněného zastupovat před soudy členského státu. Pokud však účastník nemá dostatek prostředků, může požádat o bezplatnou právní pomoc.SCHMID, Christoph U. Law, Democracy and Solidarity in a Post-national Union. Online. Routledge, 2008. ISBN 978-0-203-89255-8. Citováno dne 27.6.2024.⁸⁾

Řízení o předběžném opatření

Podání žaloby k Tribunálu samo o sobě nezpůsobuje pozastavení výkonu napadeného aktu. Tribunál však může výkon tohoto aktu odložit nebo vydat jiná předběžná opatření. O žádosti rozhoduje předseda Tribunálu, případně jeho místopředseda, a to na základě odůvodněného usnesení.ŠLOSARČÍK, Ivo. Právní a politický systém Evropské unie. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-534-5.⁹⁾

Aby mohla být žádost o předběžné opatření schválena, musí být splněny tři hlavní podmínky:

1. Žaloba ve věci samé nesmí být na první pohled zjevně neopodstatněná.
2. Navrhovatel musí prokázat naléhavost opatření, protože bez nich by hrozila závažná a nenapravitelná újma.
3. Předběžné opatření musí zohledňovat rovnováhu mezi zájmy účastníků řízení a veřejným zájmem.

Usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření, má dočasný charakter a nijak nepředjímá konečné rozhodnutí Tribunálu v hlavní věci. Proti němu lze navíc podat opravný prostředek k místopředsedovi Soudního dvora.MOȘ, Alexandru-George; BUX, Udo; MACIEJEWSKI, Mariusz. Pravomoci Soudního dvora Evropské unie. Online. 2024. Citováno dne 27.6.2024. Dostupné online na: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/12/pravomoci-soudniho-dvora-evropske-unie.¹⁰⁾

Zrychlené řízení

Toto řízení umožňuje Tribunálu rychle rozhodnout o meritu sporu ve věcech považovaných za obzvláště naléhavé. Žádost o zrychlené řízení může podat žalobce nebo žalovaný. Tribunál o něm může rozhodnout i bez návrhu.

Opravné prostředky

Proti rozhodnutí Tribunálu se lze ve lhůtě dvou měsíců a po splnění všech podmínek odolat k Soudnímu dvoru. Tato možnost je omezena pouze na právní otázky, tedy příslušnost tribunálu, nedostatky řízení před Tribunálem, které poškozují účastníka řízení podávajícího opravný prostředek nebo pro porušení právních předpisů Unie Tribunálem.ARNOLD, Rainer. ZEMÁNEK, Jiří. TICHÝ, Luboš. Evropské právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-546-6.¹¹⁾

Rozhodnutí a jejich důsledky

Rozhodnutí Tribunálu Evropské unie mají značný dopad na právo Evropské unie a na fungování jednotného trhu. Právní interpretace Tribunálu poskytují vodítko pro instituce EU, členské státy i soukromé subjekty při aplikaci unijního práva.

Tribunál také sehrává důležitou roli v ochraně práv jednotlivců, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, práv spotřebitelů a životního prostředí. Jeho rozhodnutí často přinášejí precedenty, které ovlivňují následné právní interpretace v rámci celé EU.ŠLOSARČÍK, Ivo. Právní a politický systém Evropské unie. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-534-5.¹²⁾

Proces před Tribunálem

Proces před Tribunálem Evropské unie má několik specifických fází:

1. Podání žaloby: Žaloba se podává přímo Tribunálu. Proces začíná tím, že žalobce předloží písemné podání, které obsahuje právní argumenty a důkazy podporující jeho nároky.
2. Písemná fáze řízení: Během této fáze dochází k výměně písemných stanovisek mezi stranami. Obě strany (žalobce a žalovaný) předkládají Tribunálu své argumenty a důkazy, které podkládají svými nároky nebo obhajobou.
3. Ústní jednání: Následuje ústní jednání, během kterého mohou strany přednést své případy přímo před soudci. Tribunál se může dotazovat obou stran na doplňující otázky týkající se jejich argumentů a důkazů.
4. Rozhodnutí: Po ústní fázi Tribunál vydává své rozhodnutí. Rozhodnutí může zahrnovat potvrzení nebo zrušení napadeného aktu, přiznání náhrady škody, nebo uložení pokuty.Tamtéž.¹³⁾

Význam pro evropskou integraci

Tribunál Evropské unie hraje klíčovou roli v evropské integraci. Jeho rozhodnutí přispívají k sjednocení právní praxe v rámci EU, což pomáhá zajistit, že unijní právo je aplikováno rovnoměrně ve všech členských státech. Tímto způsobem Tribunál napomáhá k dosažení základního cíle EU: vytvoření jednotného a efektivního právního prostoru pro všechny členské státy a jejich občany.ARNOLD, Rainer. ZEMÁNEK, Jiří. TICHÝ, Luboš. Evropské právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 734. ISBN 978-80-7400-546-6.¹⁴⁾