Osnova
Reklama
Služebnost je věcné úpravo, jež omezuje vlastníka věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět, nebo se něčeho zdržet, jak vyplývá z ustanovení § 1257 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ).
Služebnost je absolutním majetkovým právem, což je dáno především tím, že vázne na konkrétní věci. Povinný je za každých okolností vlastník zatížené věci s tím, že předmětná věc zpravidla přejde s vlastnictvím na nabyvatele v souladu s ustanovením § 1107 OZ. Služebnosti jsou jedna ze dvou forem věcných břemen. Služebnosti představují částečné omezení vlastnického práva. Představují tedy částečné právní panství nad věcí. Vlastník věci, jež je zatížená služebností je povinen něco trpět (pati) či se něčeho zdržet (omittere). Služebností může být zatížená nemovitá i movitá, hmotná i nehmotná věc. Současně může být zatížená služebností jen část či součást věci.Havlík, D. § 1257 [Pojem služebnosti] In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [online]. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 6. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 1)
Služebnosti mohou být úplatné i bezúplatné. Výše úplaty není zákonem stanovená, avšak vycházet bude z několika faktorů, kterými jsou např. cena zabrané části pozemku či ztráta soukromí.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 6. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 2)
Služebnosti je možné rozdělit na pozemkové služebnosti a osobní služebnosti. Pozemkové služebnosti zakládají oprávnění něco strpět či se něčeho zdržet k panujícímu pozemku.David, O., Jirsa, J., Juřátková, P., Kindl, M., Kindl, T., Kindlová, M., Šíma, A. a kol. Občanský zákoník – Komentář s judikaturou. Svazek IX – Věcná práva (§ 976–1474) [online]. CODEXIS publishing, 01.09.2018. [cit. 6. 12. 2025]. https://next.codexis.cz 3) Zákonná úprava vymezuje tyto pozemkové služebnosti: služebnosti inženýrské sítě (§ 1267-1273 OZ), služebnosti stezky, průhonu a cesty (§ 1274-1277 OZ) a právo pastvy (§ 1278-1282 OZ).
Osobní služebnosti jsou služebnosti, které jsou zřízeny ve prospěch oprávněné osoby. Vzhledem k tomu, že vázne na konkrétní osobě, pak služebnost zaniká její smrtí.Tamtéž.4) Do osobních služebností zařazujeme zákonem upravené právo užívací (§ 1283-1284 OZ) a právo požívací (§ 1285-1293 OZ).
V ustanovení § 1260 OZ je stanoveno, že služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti, vydržením a v zákonem stanovených případech je služebnost možné nabýt ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci.
Služebnost, která se nabývá smlouvou musí splňovat zákonem stanovené obecné náležitosti, kterými tedy jsou určitost vymezení omezení vlastnického práva a obsah a rozsah služebnosti. Co se týče formy, pak bude obligatorní písemná forma, bude-li se týkat nemovitosti. Nebude-li forma dodržena, pak smlouva bude stižena absolutní neplatností v souladu s ustanovením § 560 OZ. Současně, hovoříme-li o služebnostech k nemovitostem, pak vznikají až jejich vkladem do katastru nemovitostí. Samotná smlouva je titul. Modus je u nemovitých věcí vklad do katastru nemovitostí, u neevidovaných věcí, pak účinností smlouvy.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 7. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 5)
V rámci pořízení pro případ smrti, tj. závětí, dědickou smlouvou nebo dovětkem, může zůstavitel zřídit služebnost, jak osobní, tak pozemkovou.Kabelková, E. § 1260 [Způsoby nabývání služebnosti]. In: Kabelková, E. Věcná břemena v novém občanském zákoníku. [online]. Praha: C. H. Beck, 2013. beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz6)
Služebnost je možné nabýt vydržením jen v případech, kdy jsou naplněny podmínky pro vydržení, kterými jsou: existence věci, kterou je možné zatížit, pravá držba poctivého držitele, tedy držitel je v dobré víře, že mu právo náleží v souladu s ustanovením § 992 odst. 1 OZ a je založená na právním důvodu, jež by postačil ke vzniku služebnosti a v neposledním uplynutím zákonné vydržecí doby. K vydržení služebnosti k movité věci je nutné, aby držba nepřerušeně trvala tři roky v souladu s ustanovením § 1091 odst. 1 OZ, k nemovité věci deset let podle ustanovení § 1091 odst. 2 OZ. Zde je vhodné zdůraznit, že do vydržecí doby se započítává i doba, kdy držbu vykonával řádně a poctivě předchůdce.Havlík, D. § 1260 [Vznik služebnosti] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. marg. č. 8. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 7) Nelze opomenout ani mimořádné vydržení, které nepředpokládá existenci právního důvodu. Institut mimořádného vydržení umožňuje řešit situace, které jsou obtížné tím, že zohledňuje faktický stav, aniž by vyžadoval právní základ. Mimořádné vydržení předpokládá poctivou držbu práva (tedy držitel je v dobré víře, že mu náleží právo) a dvojnásobnou dobu nepřerušené držby v souladu s ustanovením § 1095 OZ.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 8)
Služebnost je možné nabýt také rozhodnutím orgánu veřejné moci, ale pouze v případech, kdy to zákon stanoví. Oprávněná osoba v tomto případě služebnost nabude dnem právní moci rozhodnutí, nebo dnem, který je v předmětném rozhodnutí uveden. Avšak dokud není zapsán v katastru nemovitostí nevyvolává účinky erga omnes.David, O., Jirsa, J., Juřátková, P., Kindl, M., Kindl, T., Kindlová, M., Šíma, A. a kol. Občanský zákoník – Komentář s judikaturou. Svazek IX – Věcná práva (§ 976–1474) [online]. CODEXIS publishing, 01.09.2018. [cit. 8. 12. 2025]. https://next.codexis.cz 9)
Závěrem nelze opomenout ani služebnosti, které se nabývají ze zákona. Konkrétněji se jedná o zákony, jež jsou k OZ zákony speciálními, např. zákon o hornické činnosti, Zákon o rybářství, Zákon o zeměměřictví. Co se týče povahy takto nabytých služebností, pak je možné konstatovat, že se jedná o hybridní právní instituty, jež vznikají ve veřejném zájmu a na základě veřejnoprávních předpisů, ale mají nezpochybnitelnou soukromoprávní složku. Pokud tedy speciální předpis nestanoví něco jiného, užije se OZ.Hrabánek, D. § 1260 [Způsoby nabývání služebnosti]. In: Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. [online]. Praha: C. H. Beck, 2021. beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz10)
Obsah a rozsah služebností plyne z práv a povinností, jež byly ujednány mezi oprávněným a povinným ze služebnosti, jak plyne z ustanovení § 1257 odst. 1 OZ. Zákon vymezuje obsah a rozsah služebností, které konkrétně upravuje. Avšak v obecné normě říká, že obsahem a rozsahem je „vše, co je nutné k výkonu služebnosti“. Rozsah výkonu služebnosti je určen potřebou oprávněné osoby, ale současně je nutné, aby služebnost nezatěžovala povinného. Služebnost musí zatěžovat povinného toliko do míry, s níž je možné rozumně počítat. Není-li sjednán obsah služebnosti explicitně, pak může povinný ze služebnosti jednostranně přijmout opatření, jež jsou nezbytná a přiměřená k ochraně jeho majetku, popř. jiných zákonem chráněných hodnot. Ačkoliv služebnosti jsou veskrze pasivní povinnosti (tj. něco strpět / něčeho se zdržet), mohou mít i aktivní složku. Ta se projevuje např. při služebnosti cizí stavby, kdy ustanovení § 1269 OZ stanoví povinnost přispívat na údržbu zdí.Havlík, D. § 1258 [Obsah a rozsah služebnosti] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [online]. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 11)
Výkladové pravidlo je obsaženo v ustanovení § 1257 odst. 2 OZ pro případy, kdy obsah a rozsah není právní skutečností, jež dala služebnosti za vznik. Tím však není dotčen požadavek na určitost právního jednání. Příkladem může být nedodržení požadavku na určitost při uzavření smlouvy, kdy smlouva bude stižena zdánlivosti v souladu s ustanovením § 553 OZ. Určitost je podstatná především u zákonem neupravených služebností. Pokud nebyly stanoveny podrobnosti týkajících se obsahu a rozsahu služebností, pak se uplatní vyvratitelná domněnka, že rozsah či obsah je spíše menší než větší. Jinými slovy, že povinný ze služebnosti se chtěl zavázat spíše méně než více. Mimo to platí, že pokud nejsou stanoveny bližší podrobnosti, pak se posoudí dle místních poměrů, tedy na základě toho, co je na daném místě a v čase obvyklé.Hrabánek, D. § 1258 [Rozsah a obsah služebností]. In: Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. [online]. Praha: C. H. Beck, beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 12)
V souladu s ustanovením § 1259 OZ se může osoba, jež je oprávněná ze služebnosti domáhat ochrany práva, které mu svědčí. Ustanovení § 1040-1043 OZ se užijí obdobně.
Porušuje-li povinný ze služebnosti povinnost něco strpět či se něčeho zdržet, pak může oprávněný ze služebnosti podat negatorní žalobu v souladu s ustanovením § 1042 OZ – žalobu je možné uplatnit i vůči třetím osobám. Oprávněný je chráněn reivindikační žalobou v souladu s ustanovením § 1040 OZ. Zadržuje-li někdo věc zatíženou služebností, pak oprávněný ze služebnosti může vyžadovat její vydání. Oprávněný ze služebnosti je legitimován vůči každému, kdo do jeho práva zasahuje. V neposledním je nutné zmínit i publiciánskou žalobu v souladu s ustanovením § 1043 OZ. Držitel, jenž nabyl držbu práva poctivě, řádně a pravě se má za oprávněného vůči každému, kdo do jeho práva zasahuje, aniž by mu svědčil právní titul. Panuje-li naléhavý právní zájem, pak je možné, aby žalobce podal určovací žalobu podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.Havlík, D. § 1259 [Ochrana služebnosti] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [online]. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 13)
Zánikem služebnosti se rozumí zánik věcného práva k věci cizí. Dojde-li k zániku služebnosti, pak se uplatní princip elasticity vlastnického práva, obnoví se tedy veškerá vlastnická oprávnění.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.aspi.cz 14)
Pouze osobní služebnosti zanikají se smrtí osoby. U pozemkových služebností se tato skutečnost zpravidla neuplatní. Pozemkové služebnosti obvykle přecházejí společně se zatíženou věcí.Havlík, D. § 1299 [Zánik služebnosti trvalou změnou] [online]. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [online]. Praha: C. H. Beck, 2024. beck-online.cz. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 15)
Obecně je možné zánik služebnosti rozdělit na absolutní zánik a relativní zánik. Absolutním zánikem služebnost zaniká v celém svém rozsahu, zatímco u zániku relativního služebnost zaniká pouze pro osobu oprávněnou.Lasák, J., Hrabánek, D. § 1299 [Zánik služebnosti v důsledku trvalé změny]. In: Spáčil, J., Králík, M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. [online]. Praha: C. H. Beck, 2021. beck-online.cz. [cit. 8. 12. 2025]. https://www.beck-online.cz 16)
Služebnosti mohou zanikat dohodou, jakožto projevem autonomie vůle stran. Dohodou lze zrušit každou služebnost s výjimkou služebnosti, jež vznikla ze zákona, neboť by to odporovalo veřejnému pořádku. Služebnost zaniká i uplyne-li doba, pro kterou byla zřízena v souladu s ustanovením § 1300 OZ. Dalším způsobem je zánik rozhodnutím soudu. Rozhodnutí soudu má konstitutivní povahu. Nelze opomenout ani zánik na základě rozhodnutí správního orgánu, který rozhoduje na základě veřejnoprávních předpisů. V neposledním je nutné zmínit zánik služebnosti trvalou změnou zatížené věci, která znemožňuje výkon služebnosti. Jedná se o zánik služebnosti ze zákona. Ke změně dochází, mění-li se podstata služebné věci, např. povaha či podstata služebné věci. Způsobí-li trvalá změna hrubý nepoměr mezi oprávněným ze služebnosti a povinným ze služebnosti, pak se povinný ze služebnosti může domáhat omezení takovéto služebnosti či jejího zrušení za náhradu.Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474) [online]. Wolters Kluwer. Systém ASPI. [cit. 9. 12. 2025]. https://www.aspi.cz17)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
