Soudy vykonávají jménem republiky soudní moc, která je součástí tripartice moci. Ta funguje na principu brzd a rovnováh, kdy se státní moci navzájem provazují, ale přesto fungují nezávisle na těch druhých. Již v Ústavě je výslovně zaručena nezávislost výkonu soudcovské funkce, nestrannost soudců a zákaz ohrožování a zasahování do jejich činnosti (čl. 82), což přímo souvisí právě se zmiňovanou nezávislostí soudů jako takových. Z důvodu této nezávislosti je také potřeba zmínit neslučitelnost této funkce s jinými funkcemi. Soudce se nemůže stát prezidentem, být členem Parlamentu, nebo jakékoliv funkce ve veřejné správě.

Předpoklady pro výkon funkce soudce jsou ustanoveny jak v Ústavě, tak v zákoně o soudech a soudcích (Zákon č. 6/2002 Sb.). Lze říct, že zde máme určité podmínky a předpoklady pro osoby, které tuto funkci chtějí vykonávat. Jedná se o taxativní výčet, který nalezneme v § 60 tohoto zákona. Všechny předpoklady je potřeba splňovat současně a musí trvat po celou dobu výkonu funkce. V případě že by došlo ke ztracení alespoň jednoho předpokladu, funkce by zanikla.

1. První podmínkou je, aby soudce byl občanem České republiky. Jedná se tedy o základní podmínku, kde není pochybnosti o výkladu tohoto ustanovení.
2. Soudce musí být pro výkon této funkce taktéž plně svéprávný. Tedy schopný činit právní úkony. Je nutné zde vycházet z občanského zákoníku, který svéprávnost upravuje. Zásadně se plně svéprávným člověk stane dovršením 18 let. Jelikož se soudcem lze stát až od 30 let (jedna z dalších podmínek), máme za to, že se bude jednat o plně svéprávnou osobu. Je ovšem potřeba prokázat, že nedošlo k nějakému omezení na svéprávnosti rozhodnutím soudu. V tom případě bychom pak nenabyli předpoklady pro výkon funkce soudce.
3. Bezúhonnost. Tu nesplní občan, který byl pravomocně odsouzen za trestný čin, kromě případu, kdy se na něj podle zvláštního právního předpisu, nebo rozhodnutí prezidenta hledí jako beztrestného. Bezúhonnost je v tomto případě zkoumána z pohledu trestněprávního. Nehledíme zde tedy na přestupky podle zvláštního zákona (Zákon č. 250/2016 Sb., Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). V případě pravomocného odsouzení za trestný čin se nehledí na to, jaký čin byl spáchán, jestli byl spáchán z nedbalosti nebo úmyslně, nebo třeba v jaké výši byl uložený trest. Pro jmenování do funkce soudce je teda potřeba předložit výpis z trestního rejstříku.
4. Posledním bodem jsou zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku řádného zastávání funkce. Jedná se o těžko prokazatelný předpoklad, stále je to však zákonný předpoklad, který je potřeba respektovat. Je potřeba se podrobit psychologickému vyšetření, jak vychází ze zákona č.6/2002 Sb., o soudech a soudcích a dále je upraveno ve vyhlášce č. 516/2021 Sb. Před samotným vyšetřením je potřeba předložit lékařskou zprávu, která nesmí být starší než 3 měsíce. Vyšetření poté probíhá před nestranným psychologem. Skládá se ze dvou částí, a to z písemné, složené z psychologických testů a poté osobnostní rozhovor s uchazečem. Rozhovor vychází z písemných testů a zaměřuje se na dosavadní kariéru, protektivní a rizikové faktory, průběh dosavadního zaměstnání, ale řeší se i postoje uchazeče k soudnictví a společnosti a jeho motivaci k výkonu funkce. Psycholog následně vyhodnotí, zda se uchazeč doporučuje, nebo nedoporučuje a vydá stanovisko.
5. Jak již bylo výše zmíněno, pro výkon funkce soudce je určena věková hranice. Ta byla dříve stanovena na 25 let, v roce 2003 ale byla zvýšena na 30 let. Věk je potřeba dosáhnout nejpozději v den svého jmenování.
6. V neposlední řadě je třeba projevit svůj souhlas s ustanovením do funkce. Forma souhlasu není zákonem stanovena. Je potřeba, aby soudce projevil vůli, ze které lze dovodit, že skutečně souhlas vyslovil. Stejně jako u věku, je potřeba tento předpoklad splnit nejpozději v den jmenování do výkonu funkce.
7. Jako poslední předpoklad je souhlas s přidělením k určitému soudu, který je posuzován obdobně jako souhlas se samotným ustanovením do funkce.

Uchazeč, který se chce stát soudcem, musí též splňovat i kvalifikační předpoklad. Tím je stanovený druh vysokoškolského právnického vzdělání a složení odborné justiční zkoušky. Právnické vzdělání je nutné absolvovat v magisterském programu v oblasti práva, a to na vysoké škole v ČR. Odborná justiční zkouška se poté skládá na základě přihlášky a podmínek podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 516/2021 Sb.

Až při splnění těchto předpokladů dojde ke jmenování do funkce a složení slibu do rukou prezidenta republiky. Všechny tyto předpoklady pak mají zaručit zásadu nezávislosti a nestrannosti a hlavně spravedlivý a řádný výkon jejich funkce.

Mimo jiné existují i specifické podmínky pro výběr soudců k Nejvyššímu a Nejvyššímu správnímu soudu. V § 117a zákona o soudech a soudcích najdeme pravidla, která nám říkají, že předseda Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu zveřejní podmínky pro výkon těchto funkcí. Jedná se mimo základní předpoklady o zvláštní předpoklady jako například alespoň desetiletá právní nebo odborná praxe (např. v oboru ústavního či finančního práva). Specifické podmínky jsou poté i pro soudce Ústavního soudu, které najdeme v Ústavě. Ústavní soudce musí být bezúhonný občan ČR, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl minimálně deset let činný v právnickém povolání.