Právo na důstojnou smrt v sobě zahrnuje pojmy eutanazie a asistované sebevraždy. Význam slova eutanazie (z řec. „eu“ – dobrá, „thanatos“ – smrt) tradičně značí smrt, která přichází bezbolestně. Eutanazie v dnešním pojetí představuje usmrcení člověka ze soucitu jinou osobou, než je sám pacient.PTÁČEK, R. BARTŮNĚK, P. a kol. Eutanazie – pro a proti. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012, s. 238.¹⁾ Eutanazii můžeme dále dělit na dobrovolnou či nedobrovolnou na základě toho, zdali jednání, které způsobilo smrt osoby, bylo na jeho žádost či nikoliv. Ve druhém případě se typicky jedná o situace, kdy jedinec v důsledku svého zdravotního stavu není schopen dát k jednání souhlas či vznést námitku. Druhý pojem práva na důstojnou smrt, tedy asistovaná sebevražda, značí situaci, kdy jedna osoba pomůže druhé osobě ukončit život sebeusmrcením.HERRING, J. Medical Law and Ethics. Oxford: Oxford University Press, 2016, s. 535. ²⁾

Právo na důstojnou smrt v Evropě

Většina evropských států nepovoluje asistovanou sebevraždu či eutanazii.KOKEŠ, M. Čl. 6. In WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 168.³⁾ Průkopníkem jejich legalizace se stalo Nizozemsko, které jako první de facto (prostřednictvím soudů zdrženlivých při trestním odsuzování) a následně i de iure roku 2002 legalizovalo eutanazii i asistovanou sebevraždu. Nizozemský „vzor“ legalizace umožňuje podstoupit asistované sebeusmrcení i pacientům, kteří trpí vážnou a bolestivou, nikoliv však smrtelnou nemocí.MOLEK, P. Základní práva – svazek první Důstojnost. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, s. 57.⁴⁾

Ve stejném rozsahu byla zmíněná zákonná úprava přijata i v Belgii a v Lucembursku.KOKEŠ, M. Čl. 6. In WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 137.⁵⁾ Trend legalizace praktik v posledních letech následují i další evropské státy: od roku 2021 je eutanázie a asistované sebeusmrcení legální ve Španělsku, od roce 2022 je na základě rozhodnutí Spolkového ústavního soudu legální asistované sebeusmrcení v Německu a od téhož roku také i v Rakousku. Dále roku 2023 došlo k uzákonění eutanázie i asistovaného sebeusmrcení v Portugalsku.NOVÁKOVÁ, M., KRAUSOVÁ, M. Srovnání právní úpravy eutanazie a asistované sebevraždy ve vybraných státech. Srovnávací studie, č. 5.389. Praha: Kancelář Poslanecké sněmovny, 2019.⁶⁾ Ve Švýcarsku je legalizováno pouze asistované sebeusmrcení.KOKEŠ, M. Čl. 6. In WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 137.⁷⁾

Judikatorní vývoj práva na důstojnou smrt v Evropě

Evropský soud pro lidská práva se otázkou eutanázie a asistované sebevraždy zabýval zejména v rozsudku Pretty v. Spojené královstvíPretty v United Kingdom, rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 4. 2002, č. stížnosti 2346/02.⁸⁾, v němž dospěl k závěru, že právo na smrt ve smyslu nároku není součástí práva na život podle čl. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, avšak tyto otázky mohou spadat do rámce práva na respektování soukromého a rodinného života. Tento přístup soud dále rozvinul ve věci Haas v. Švýcarsko, když konstatoval, že součástí práva na soukromý život může být i právo jednotlivce rozhodnout o způsobu a okamžiku ukončení vlastního života.Haas v Switzerland, rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. 1. 2011, stížnost č. 31322/07.⁹⁾

Komparativní posun v přístupu k právu na sebeurčení na konci života představuje rozsudek Spolkového ústavního soudu z roku 2020, který dovodil, že autonomie a lidská důstojnost zahrnují i právo rozhodnout se pro ukončení vlastního života.Rozhodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne 26. 2 2020, sp. zn. BVerfG, 2 BvR 2347/15.¹⁰⁾

Právo na důstojnou smrt v České republice

Česká republika stejně jako většina států Evropy garantuje oprávnění pacienta odmítnout léčbu, která by mu prodlužovala život. V České republice lze toto odmítnutí učinit na základě informovaného souhlasu pacienta. Pacient tak musí odsouhlasit ukončení léčby s vědomím o povaze takového zákroku a jeho následcích.KOKEŠ, M. Čl. 6. In WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 135.¹¹⁾ V Česku je taktéž zaveden institut „dříve vysloveného přání“ (obdoba living wills) dle § 36 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, které vyžaduje písemnou formu a úředně ověřený podpis pacienta. Pacient musí být zároveň předtím písemně poučen o důsledcích svého jednání.KOKEŠ, M. Čl. 6. In WAGNEROVÁ, E. a kol. Listina základních práv a svobod: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 135.¹²⁾

Eutanazie či asistovaná sebevražda nejsou v České republice legalizovány a jejich případné spáchání se považuje za trestný čin ve smyslu § 144 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku – tedy pomoci při sebevraždě či případně i trestného činu vraždy dle § 140 trestního zákoníku. Současná právní úprava v porovnání s ostatními evropskými státy se jeví jako konzervativnější a striktněji uplatňující zákaz zásahu do lidského života.

Zaměříme-li se na legalizační snahy eutanazie, roku 2008 byl předložen senátním výborem návrh zákona o důstojné smrti, který byl ovšem v rámci Senátu jako celku zamítnut.ŠUSTEK, P., HOLČAPEK, T. a kol. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 564.¹³⁾ Návrh zákona primárně mluvil o beztrestnosti asistované sebevraždy, subsidiárně pak i o možnosti aktivní eutanázie (v případě, že nelze uplatnit postup asistovaného sebeusmrcení), čímž vycházel z teorie, že asistované sebeusmrcení představuje méně kontroverzní jednání než aktivní vyžadovaná eutanázie.DOLEŽAL, A. Eutanazie a rozhodnutí na konci života – Právní aspekty. Praha: Academia, 2017, s. 214.¹⁴⁾ Na jaře roku 2016 byl daný návrh zákona v nezměněném změní předložen skupinou poslancůŠUSTEK, P., HOLČAPEK, T. a kol. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 565.¹⁵⁾, avšak v důsledku své vágnosti a množství legislativně-technických nedostatků jeho osud skončil neúspěšně. Posléze byl roku 2020 předložen skupinou poslanců návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, na nějž vláda reagovala nesouhlasným stanoviskem.Návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Sněmovní tisk 924 [online]. psp.cz. [cit. 6. 11. 2024]. https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=924 ¹⁶⁾

Návrhy na uzákonění eutanázie či asistovaného sebeusmrcení se v České republice objevují periodicky a dle tiskové zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění souhlasí s uzákoněním eutanázie 73 % české veřejnostiČadová, N. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci – duben/květen 2023 [online]. cvvm.soc.cas.cz. 20. 6. 2023. [cit. 6. 11. 2024]. https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/5683-verejne-mineni-o-interrupci-eutanazii-a-prostituci-duben-kveten-2023¹⁷⁾, nicméně výše uvedené skutečnosti svědčí o absenci politického konsenzu k její legalizaci.