Osnova
Právo, etika, kultura i náboženství států jsou úzce spjaty a navzájem provázány. Stát ovlivněný náboženstvím nebude v jistých ohledech tak liberální, jako stát sekulární. Vnímání dobrovolného ukončení života a konkrétně asistované sebevraždy nebude tedy záviset pouze na právní rovině.
Právo na život jedince je zaručeno Listinou základních práv a svobod České republiky, Evropskou úmluvou o lidských právech, Evropskou úmluvou o lidských právech a biomedicíně, také dalšími mnohými mezinárodními smlouvami a i například mezinárodním paktem o občanských a politických právech OSN.Právník. A. Hůlka. Právo na život v mezinárodním a evropském právu. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembqgrpxaxzrgfpxgxzrga3dm&groupIndex=2&rowIndex=0&refSource=search 1) Jedná se o nejzákladnější lidské právo a o právo přirozené. Charakterizuje se jako právo nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné.H. Šerá. Právní rozhledy. 6/2020, s. 207. Historické kořeny a východiska zakotvení lidských práv v systému práva. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgbpxa4s7gzpxgxzsga3q&groupIndex=0&rowIndex=0&refSource=search#2) Otázkou však je, zda existuje i právo na smrt.
Existence institutu dobrovolné smrti může ulehčit konec života jedince v bezvýchodné situaci, ať už psychické či fyzické, bez toho, aniž by se musel uchýlit k ukončení svého života bez odborné pomoci či asistence. Jedná se však bezesporu o vysoce kontroverzní téma a jen na málo místech světa tento institut nalezneme. Právě tyto místa se stávají cílem sebevražedné turistiky jedinců, kteří na to mají prostředky. Rozlišujeme pojmy asistované smrti, asistované sebevraždy a eutanazie.
Jako asistovaná sebevražda se označuje úmyslné zabití sebe samého s asistencí další osoby. Ta vědomě poskytuje své znalosti, prostředky, či obojí, aby osoba, která chce dobrovolně svůj život sama ukončit, toho mohla dosáhnout. V případě asistované sebevraždy si tak pacient aplikuje smrtící přípravek sám, avšak jiná osoba, lékař, mu jej poskytne, zajistí, nebo připraví k použití. Samotné podání letální dávky přípravku probíhá obvykle v domácím prostředí, někdy za přítomnosti lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka. Při asistované sebevraždě není nutné, aby byl pacient v terminální fáze nějakého onemocnění. Narozdíl od asistované sebevraždy, eutanázie umožňuje pacientovi ze svého rozhodnutí ukončit svůj život ve formě podání letální dávky léčiva doktorem za účelem ukončení utrpení pacienta.Government of the Netherlands. Euthanasia. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.government.nl/topics/euthanasia/euthanasia-assisted-suicide-and-non-resuscitation-on-request3)
V České republice není eutanazie ani asistovaná sebevražda legalizována, přestože byly opakovaně vyvíjeny snahy o jejich právní ukotvení. Podle současného právního stavu je účast na sebevraždě kvalifikována jako trestný čin § 144 trestního zákoníku.Rozhodnutí Nejvyššího soudu, 24 Cdo 3727/2023, 29. 1. 2024. 4) V případě uznání viny může být pachateli uložen trest odnětí svobody v rozmezí jednoho až tří let vězení. Současně však sebevražda samotná trestná není. Jinými slovy, žádná osoba nemůže být trestně odpovědná za pokus o svoji sebevraždu V případě eutanazie se ve své podstatě jedná o trestný čin vraždy podle § 140 trestního zákoníku, za který se ukládá trest odnětí svobody na deset až patnáct let.Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník.5)
Asistovaná sebevražda však byla v minulosti zahrnuta v některých návrzích zákonů. Jedná se o tři návrhy zákonů, které nebyly vlivem negativního stanoviska vlády projednány v Parlamentu a schváleny. První z nich je z roku 2008, kdy se jednalo o senátní návrh. Následující návrhy byly z pera poslanců, a to z let 2016 a 2020.
Návrh zákona o důstojné smrti v roce 2008 představila senátorka Domšová. Tento návrh zákona si kladl za cíl vyřešit beznadějnou situaci pacienta s nevyléčitelným onemocněním, či ve stavu nezměnitelného bezvědomí. V § 1 návrhu tohoto zákona je vymezení pojmu důstojná smrt pro účely tohoto zákona, který jej vnímá jako ukončení života osoby na její vlastní žádost s vědomou, odbornou pomocí jiné osoby za podmínek stanovených tímto zákonem či také úmyslné ukončení života osoby na její vlastní žádost jinou osobou. Dle tohoto návrhu však nápomocnou osobou může být pouze lékař, a to v případě, že toto neodmítne.Senát Parlamentu České republiky. Zákon o důstojné smrti - senátní návrh. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/webNahled?id_doc=47525&id_var=40369 6)
Právní předpis měl legalizovat asistovanou sebevraždu, ale obsahoval i paragraf o eutanazii. V tomto případě by se jednalo o možnost, kdy by lékař mohl ukončit život těžce nemocného pacienta. Pro tuto variantu však návrh stanovil přísné podmínky. Byl by nutný například dřívější souhlas pacienta eutanázii lékařem vykonat. Daný návrh primárně dával možnost, aby pacientovi, který se nachází ve stavu trvalého fyzického nebo psychického utrpení, byla poskytnuta součinnost vedoucí k důstojné smrti, kterou by si za odborné asistence vykonal sám. Teprve na druhém místě existuje možnost přímého vykonání důstojné smrti lékařem. To v případě osob, jež jsou kromě jiného ve stavu bezvědomí a o důstojnou smrt požádali řádně předem. Lékař, který je součinný pří důstojné smrti, jak ji pojímá tento návrh, či ji přímo vyvolá, není za tento čin odpovědný dle trestního práva.
O důstojnou smrt mělo být podle tohoto návrhu možné zažádat i s účinky do budoucna, tedy pro případ, že by pacient nebyl schopen projevit svou vůli (tzv. dříve vyslovené přání). K žádosti je nutná svéprávnost a být při vědomí. Pacient je oprávněn ji kdykoli vzít zpět. Vyžaduje se písemná forma s úředně ověřeným podpisem. Žádost se zakládá do zdravotnické dokumentace pacienta. Daný návrh zákona umožňoval zvolit důstojnou smrt pouze pacientům v beznadějné zdravotní situaci. Před samotným uskutečněním důstojné smrti by bylo třeba kumulativně splnit podmínky, které ukládá tento návrh. Lékař musí pacienta podrobně seznámit s jeho zdravotním stavem a prognózou do budoucna, musí být zjevná dobrovolně vyjádřená vůle pacienta a lékař s pacientem musí vést tři rozhovory s dostatečným rozestupem s cílem ověřit jeho skutečnou vůli. Další podmínky bylo třeba splnit u pacientů, jež vyslovili tuto vůli předem.
Po vykonání důstojné smrti mělo být zapotřebí vyplnit formulář lékařem a následně komise složená z právníků, lékařů a expertů na dané téma měla vykonat kontrolu.
Tento návrh zákona byl v senátu zamítnut a i samotní lékaři byli rozdílných názorů. Kritici tohoto návrhu se obávali, že by tímto zákonem nastalo uzákonění vědomého zabíjení. Jednalo se o návrh velmi stručný vzhledem k tématu. Obsahoval pouhých devatenáct paragrafů a to bez úpravy zneužití. Problém viděli i v terminologii a matoucích ustanoveních. Například v rozdílu mezi fyzickou osobou a pacientem. Dalším příkladem kritiky může být předešlá žádost o důstojnou smrt. V okamžik budoucí žádosti ještě nemusí být dán důvod umožňující nárok na důstojnou smrt ve smyslu návrhu zákona. K odpůrcům patřili například i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek či ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.I. Jeník. Právní rozhledy 17/2008, s. II. Slabá místa návrhu zákona o důstojné smrti. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembqhbpxa4s7ge3v6427gi&groupIndex=0&rowIndex=07)
Dalším návrhem byl poslanecký návrh z roku 2016.Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Poslanecký návrh zákona o důstojné smrti ze dne 26. 5. 2016 o důstojné smrti. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=7&T=820 8) Ten byl posouzen vládou na schůzi a ta vyslovila nesouhlas. Hlavním a největším důvodem bylo nepoučení se z chyb vedoucích k zamítnutí předešlého návrhu, jelikož se vláda vyjádřila tak, že se jedná téměř o kopii. Opakuje se zde matoucí označení i legislativní nedostatky. Daný návrh navíc nebyl v souladu s ostatními platnými právními předpisy, jako je například občanský zákoník.Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Stanovisko vlády k návrhu poslanců Jiřího Zlatušky, Radka Vondráčka, Kristýny Zelienkové, Petra Adama, Pavla Čiháka a Vojtěcha Adama na vydání zákona o důstojné smrti. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=7&T=820 9)
Posledním návrhem zákona obsahující ustanovení týkající se asistované sebevraždy byl návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii z roku 2020. Ten představila poslankyně Věra Procházková. Tento návrh zákona obsahoval ustanovení o paliativní péči, podmínky a postup, za kterých nemusí být zahájena život udržující léčba nebo v ní nemusí být pokračováno, a podmínky a postup, za kterých může být vykonána eutanázie nebo asistovaná sebevražda.
Návrh se skládal z osmi částí. V úvodních ustanoveních byly přiblíženy pojmy, které návrh obsahoval a byly pro jeho účely definovány. V druhé části byla úprava paliativní péče a v následující části byla upravena asistovaná smrt. Tou se pro účely tohoto zákona rozuměla eutanázie a asistovaná sebevražda. Pro její vykonání by opět bylo potřeba kvalifikované žádosti. Asistovaná smrt by dle tohoto zákona šla provést i u pacienta, který není občanem České republiky, ale jiného členského státu EU za podmínek, že získal povolení k trvalému pobytu na území České republiky na dobu neurčitou nebo na dobu nejméně pěti let.
Další část upravovala existenci komise pro kontrolu a hodnocení asistované smrti. Komise měla být sestavena z devíti členů, které by jmenovala a odvolávala vláda České republiky.
Narozdíl od návrhů předešlých kladl tento návrh větší zaměření na kontrolu provádění asistované sebevraždy a eutanázie. V části šesté zmiňovaného návrhu zákona byla obsažena úprava přestupků a pokuty za ně. Ty by projednávalo Ministerstvo zdravotnictví a jednalo by se o peněžité pokuty ve výši 100.000 Kč až 500.000 Kč.Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=924 10)
Vláda návrh na schůzi projednala a vydala rovněž nesouhlasné stanovisko. Nedostatky opět spatřila v nedostatečném vysvětlení pojmů a nejednotnost pojmů s ohledem na jiné právní předpisy. Podle názoru vlády by mělo také náležet lékaři právo odmítnout provést eutanázii nebo pomoc k sebevraždě i bez uvedení důvodů, které je povinen dle návrhu zákona uvést, i když nejsou lékařské.Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Stanovisko vlády k návrhu poslanců Věry Procházkové, Lukáše Bartoně a dalších na vydání zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=8&T=924 11)
Některé státy Evropy ve svých právních řádech zakotvují právo na asistovanou sebevraždu. V určitých případech proběhl vývoj úpravy asistované sebevraždy zásahem tamních soudů, a to poměrně nedávno. To svědčí o zřejmé změně směřování či trendu. Evropa se vyznačuje svou výjimečnou rozmanitostí a rozdílností států, je bohatá na různé kultury a také náboženství. Mnohé ze zemí Evropy jsou zásadně odlišné. To otevírá dveře i rozdílům v právních systémech. Příkladem je i legální asistovaná sebevražda ve vybraných zemích. První zemí, kde se objevila možnost legální asistované sebevraždy, se stalo Švýcarsko, a to již v roce 1941. Navíc také umožňuje podstoupit asistované sebevraždy i jiným státním příslušníkům, což z něj dělá cílovou destinaci legální sebevražedné turistiky. Průkopníkem legalizace ve 21. století bylo v roce 2002 Nizozemsko, které jako první zavedlo asistovanou sebevraždu spolu s eutanázií. Dalším státem, který Holandsko následoval, byla Belgie. Ta navíc od roku 2014 umožnila dobrovolnou smrt i pro pacienty jakéhokoliv věku, se souhlasem zákonných zástupců u nezletilých. Poslední země Beneluxu, Lucembursko, uzákonila eutanazii a asistovanou sebevraždu v roce 2009Loi du 16 mars 2009 sur l'euthanasie et l'assistance au suicide.12). Německý ústavní soud v roce 2020 rozhodl o protiústavnosti zákazu asistované sebevraždy.BVerfG, Urteil des Zweiten Senats vom 26. Februar 2020 - 2 BvR 2347/15 -, Rn. 1-343.13) Státy, které pokračovaly v legalizaci asistované sebevraždy jsou Španělsko v roce 2021Ley Orgánica 3/2021, de 24 de marzo, de regulación de la eutanasia.14), Rakousko v roce 2022Sterbeverfügung. 15) a nejnověji i PortugalskoLei n.º 22/2023 de 25 de maio Regula as condições em que a morte medicamente assistida não é punível e altera o Código Penal. 16) s legalizací eutanazie v roce 2023.Medical xpress. European countries that allow assisted dying. [online]. [cit. 30. 6. 2024]. Dostupné z: https://medicalxpress.com/news/2024-03-european-countries-dying.html 17) Španělsko a Portugalsko jsou tradičně silně křesťanské země a prosazování těchto zákonů s sebou přineslo velké etické i náboženské pozdvižení ve společnosti. Legalizace asistované sebevraždy v Rakousku nastalo směrnicí v návaznosti na rozhodnutí rakouského ústavního soud, který rozhodl, že neumožnění asistované sebevraždy je proti základním lidským právům.Verfassungsgerichtshof G 139/2019-71 11. Dezember 2020.18)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.