Darování pro případ smrti je dvoustranným právním jednáním, jehož účinky nastávají až smrtí dárce. Tento pojem lze chápat v užším smyslu jako donatio mortis causa (římskoprávní pojetí), nebo v širším smyslu jako donatio post obitum (germánské pojetí). Rozdíl spočívá v tom, že donatio mortis causa dopadá na užší množinu případů darování pro případ smrti, neboť nutno naplnit nejen předpoklad odkládací podmínky (kterou je smrt dárce), ale současně se vyžaduje, aby obdarovaný přežil dárce. Naproti tomu v případě donatio post obitum je podmínkou pouze smrt dárce.DAROVÁNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI. Online, Rigorózní práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2016. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bq89b/Adam_Talanda_-_Rigorozni_prace_-_Darovani_pro_pripad_smrti.pdf. [cit. 2025-04-26].¹⁾

Jinými slovy, donatio mortis causa je vázáno na podmínku, jejíž splnění není jisté (není zaručeno, že obdarovaný přežije dárce), zatímco u donatio post obitum je splnění podmínky jisté, neboť smrt dárce nevyhnutelně nastane, a tím i právní účinky donatio post obitum.DAROVÁNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI. Online, Rigorózní práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2016. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bq89b/Adam_Talanda_-_Rigorozni_prace_-_Darovani_pro_pripad_smrti.pdf. [cit. 2025-04-26].²⁾

V českém právním řádu najdeme darování pro případ smrti pouze ve smyslu donatio mortis causa. Jeho úpravu najdeme v § 2063 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

§ 2063 o. z.: „Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanovení o darování se řídí, přijme-li obdarovaný dar a vzdá-li se dárce výslovně práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu. Tím není dotčen § 2057.“

Darování pro případ smrti vzniká darovací smlouvou, v níž dárce ještě za svého života projevuje vůli darovat určitý majetek, avšak k převodu vlastnického práva k předmětu darování dojde až po smrti dárce a za podmínky, že obdarovaný přežije dárce.Doležal Marek, Jirsa Jaromír, Novotný Michal, Trávníková Blanka, kolektiv autorů, Občanský zákoník - Komentář s judikaturou - Svazek XII - Závazky z právních jednání (§ 2055-2893), CODEXIS publishing, 01.09.2018 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®³⁾

Odlišení od odkazu

Ustanovení § 2063 o. z. je formulováno ve dvou větách, a to z důvodu odlišení odkazu a darování pro případ smrti.

První věta dopadá na situaci, kdy darování závisí pouze na přežití dárce obdarovaným, ale dárce se výslovně nevzdává práva dar odvolat. Takové jednání se posuzuje jako odkazDarování pro případ smrti v kontextu dědického práva. Online, Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2017. Dostupné z: https://theses.cz/id/l0z2h6/Darovn_pro_p_pad_smrti_v_kontextu_d_dickho_prva.pdf. [cit. 2025-04-26].⁴⁾ ve smyslu § 1594 an. o. z., a tedy se na něj uplatní právní úprava dědického práva. Půjde o jednostranné právní jednání zůstavitele. Novotný Petr, Novotná Monika, Budíková Petra, Ivičičová Jitka, Kedroňová Kristina, Štrosová Ilona, Štýsová Monika, Nový občanský zákoník. Smluvní právo - 2., aktualizované vydání, Grada Publishing, 22.09.2017 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®⁵⁾

Naopak ve větě druhé se jedná o dvoustranné právní jednání, tedy právě o darování pro případ smrti.  Jelikož se jedná o smlouvu, musí dojít ke konsenzu stranNovotný Petr, Novotná Monika, Budíková Petra, Ivičičová Jitka, Kedroňová Kristina, Štrosová Ilona, Štýsová Monika, Nový občanský zákoník. Smluvní právo - 2., aktualizované vydání, Grada Publishing, 22.09.2017 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®⁶⁾ – nutný je, jak projev vůle dárce darovat, tak projev vůle obdarovaného dar přijmout. Současně je nezbytné výslovné vzdání se práva dar odvolat a také vydání listiny o této skutečnosti obdarovanému.Novotný Petr, Novotná Monika, Budíková Petra, Ivičičová Jitka, Kedroňová Kristina, Štrosová Ilona, Štýsová Monika, Nový občanský zákoník. Smluvní právo - 2., aktualizované vydání, Grada Publishing, 22.09.2017 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®⁷⁾ Ohledně zmíněného vzdání se práva dar odvolat učiněného dárcem panují nejasnosti o tom, jak na něj pohlížet. První možností je chápat jej tak, že darování pro případ smrti nelze odvolat ani v případě nouze, či nevděkuNovotný Petr, Novotná Monika, Budíková Petra, Ivičičová Jitka, Kedroňová Kristina, Štrosová Ilona, Štýsová Monika, Nový občanský zákoník. Smluvní právo - 2., aktualizované vydání, Grada Publishing, 22.09.2017 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®⁸⁾. Druhý zastávaný názor jej však chápe jako projev dvoustrannosti tohoto závazku, což znamená, že jej nelze chápat ve smyslu odvolání daru pro nevděk či pro nouzi.

Jsou-li naplněny všechny tyto podmínky, jednání se posoudí jako darovací smlouva s odkládací podmínkou, jejíž účinky nastanou smrtí dárce. Dárce si díky tomuto institutu ponechává vlastnické právo k předmětu darování až do okamžiku své smrti, neboť právě smrtí nastávají účinky darovací smlouvy.

Písemná forma

Požadavek písemné formy pro smlouvu o darování pro případ smrti vyplývá z § 2057 odst. 2 o. z.: „Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce je zavázán k odevzdání daru, není však povinen platit úrok z prodlení.“

Písemná forma je tedy nutná pro ta právní jednání, u nichž nedochází k projevu vůle darovat a přijmout dar současně s odevzdáním věci – právě takovým právním jednáním je darování pro případ smrti.Doležal Marek, Jirsa Jaromír, Novotný Michal, Trávníková Blanka, kolektiv autorů, Občanský zákoník - Komentář s judikaturou - Svazek XII - Závazky z právních jednání (§ 2055-2893), CODEXIS publishing, 01.09.2018 [cit. 24.04.2025] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®⁹⁾ Nedostatek písemné formy je spojen se sankcí relativní neplatnosti.

Dar jako věc zapsaná či nezapsaná ve veřejném seznamu

Pokud má darovací smlouva tzv. translační účinky, znamená to, že vlastnické právo k darované věci přechází okamžikem nabytí účinnosti této smlouvy. U darování pro případ smrti to tedy znamená, že vlastnické právo přechází na obdarovaného okamžikem smrti dárce.Darování pro případ smrti a jeho osud po smrti dárce. Online. Notářská komora České republiky. 2017. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_600-darovani-pro-pripad-smrti-a-jeho-osud-po-smrti-darce. [cit. 2025-04-26].¹⁰⁾ Předmět darování se v tomto případě nestává součástí pozůstalosti a nebude o něm ani jednáno v řízení o pozůstalosti.Darování pro případ smrti v kontextu dědického práva. Online, Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2017. Dostupné z: https://theses.cz/id/l0z2h6/Darovn_pro_p_pad_smrti_v_kontextu_d_dickho_prva.pdf. [cit. 2025-04-26].¹¹⁾ Nutně však musí jít pouze o věc, která není evidována ve veřejném seznamu.

V opačném případě, tedy pokud se jedná o věc zapsanou ve veřejném seznamu (například nemovitá věc), je situace odlišná, neboť smlouva zde nemá translační účinky, ale pouze obligační – tedy nezpůsobuje okamžitý převod vlastnického práva. K tomu je zapotřebí ještě dalšího kroku.Darování pro případ smrti a jeho osud po smrti dárce. Online. Notářská komora České republiky. 2017. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/casopis-ad-notam/detail/39_600-darovani-pro-pripad-smrti-a-jeho-osud-po-smrti-darce. [cit. 2025-04-26].¹²⁾

Dar v podobě věci zapsané ve veřejném seznamu se stává součástí pozůstalosti a následně je na dědici, aby věc vydal obdarovanému. Zápis do veřejného seznamu je možno provést až poté, co rozhodnutí vydané v řízení o pozůstalosti nabude právní moci.Darování pro případ smrti v kontextu dědického práva. Online, Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2017. Dostupné z: https://theses.cz/id/l0z2h6/Darovn_pro_p_pad_smrti_v_kontextu_d_dickho_prva.pdf. [cit. 2025-04-26].¹³⁾ Vlastnické právo tedy obdarovaný nabývá až ve chvíli, kdy je proveden zápis do veřejného seznamu.