Akciová společnost je právnickou osobou soukromého práva. Má způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (právní osobnost), není však způsobilá sama právně jednat, jedná vždy v zastoupení (nemá tedy svéprávnost).§ 15 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.¹⁾ § 20 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.²⁾ Za akciovou společnost jedná její zástupce, kterým je nejčastěji její statutární orgán. Vedle statutárního orgánu mohou za akciovou společnost jednat i jiné osoby (např. zaměstnanci, prokurista).ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5.³⁾

Její kořeny je možné hledat již v klasickém římském právu, vychází se přitom z římskoprávní societas iuris civilis. Jistý vývojový předstupeň moderních akciových společností přichází až ve středověku v okolí ekonomicky vyspělých italských měst. Modernější podobu pak nacházíme v období 17. století (britská East India Company), soudobé akciové společnosti se však podobaly málo. Byly zakládány zpravidla privilegiem panovníka či státu a měly řadu různých výhod, podobně jako dnes některé veřejnoprávní mezinárodní organizace. Byly prodlouženou rukou svých vládců, někdy však agresivně prosazovaly svou obchodní politiku bez ohledu na panovníka.DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-961-8.⁴⁾

Akciová společnost reprezentuje typicky kapitálový typ obchodní společnosti. Jedná se o formu korporace, která je vhodná pro podnikání velkého rozsahu, které vyžaduje vysoké a dlouhodobě návratné investice, které pro běžné podnikatele (fyzické osoby) jsou mnohdy neúnosné či spojené s velkým rizikem.POKORNÁ, Jarmila, Eva VEČERKOVÁ a Milan PEKÁREK. Obchodní korporace a nekalá soutěž. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-873-4.⁵⁾ Bývá tedy zásadně zakládána za účelem podnikání, byť vždy nemusí být zakládána za tímto účelem (např. ve školství, zdravotnictví či kultuře). I když však nebude účelem právě podnikání, bude akciová společnost podnikatelem dle zákonné definice vždy, jelikož se zapisuje do obchodního rejstříku. Hovoříme zde o podnikateli podle formy, na základě § 421 odst. 1 občanského zákoníku (tzv. fikce podnikatel).LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1610.⁶⁾

Zákon o obchodních korporacích definuje akciovou společnost jako společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií.§ 243 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).⁷⁾ ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5.⁸⁾ Je majetkově samostatná, její jmění je odděleno od jmění jejích zakladatelů a akcionářů. Vlastníkem věcí, které má akciová společnost ve svém majetku, je akciová společnost sama, nikoliv akcionáři. A dluhy, které akciová společnost má, jsou jejími dluhy, a nikoliv dluhy jejích akcionářů. Ti přitom za dluhy společnosti za jejího trvání ani neručí (pokud si neujednají smluvně jinak). Akcionáři však ručí za dluhy společnosti, pokud je zrušena s likvidací a akcionář obdrží podíl na likvidačním zůstatku. V takovém případě ručí do výše svého podílu v likvidačním zůstatku. Jedná se o zákonné ručení.ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5.⁹⁾

Př.: Pokud A jako prodávající uzavře se společností B, a.s., jako kupujícím kupní smlouvu a B, a.s., nezaplatí kupní cenu, A se nemůže obrátit na akcionáře B, a.s., a požadovat na nich uhrazení kupní ceny. Musí se obracet na společnost B, a.s. a žádat úhradu kupní ceny po ní.

Akciová společnost vykazuje znaky typické pro kapitálové společnosti:

1. akcionáři společnosti obecně neručí za dluhy společnosti,
2. akciová společnost obligatorně vytváří základní kapitál v minimální předepsané výši,
3. vklady akcionářů jsou významnější, než jejich osobní přínos společnosti (osobní vlastnosti a schopnosti),
4. princip proporcionality (poměr vkladu je zásadně základním měřítkem pro rozsah jejich práv, jako třeba hlasovací právo, právo na podíl na zisku, na likvidačním zůstatku, ...),
5. při rozhodování nejvyššího orgánu se uplatňuje většinový princip(valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů),
6. podíl je zásadně volně převoditelný - ukončení účasti akcionáře na společnosti tedy není důvodem pro zánik společnosti,
7. profesionální řízení společnosti (princip cizorodosti) - členy volených orgánů jsou i jiné osoby, než akcionáři, obvykle třetí osoby mající speciální znalosti a schopnosti.ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-735-5.¹⁰⁾

Základní kapitál

Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů akcionářů při zakládání obchodní korporace.§ 30 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).¹¹⁾ U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie, a základní kapitál akciové společnosti je tedy dán součinem jmenovité, resp. účetní hodnoty akcií a počtu vydaných akcií. Základní kapitál se vyjadřuje v korunách českých s výjimkou právě akciové společnosti, která může vyjádřit základní kapitál v eurech, pokud vede podle zvláštního zákona své účetnictví v eurech. Základní kapitál se v účetnictví vykazuje na straně pasiv a je součástí vlastního kapitálu obchodní korporace.ŠTENGLOVÁ, Ivana. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-540-4, s. 72.¹²⁾ Má zásadně statickou povahu, je zásadně neměnná, fixovaná určitou částkou. Může být sice měněna, ale pouze přísně formalizovaným postupem stanoveným zákonem.DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-961-8.¹³⁾