Primární účel novely je změna typů věznic, do kterých se odsouzení zařazují. Dosud máme čtyři typy věznice. Tyto jsou uvedeny v § 56 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“). Jedná se o věznici s dohledem, s dozorem, s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou, kdy uvedené jsou seřazeny vzestupně podle toho, nakolik je společnost chráněna před vězni.

Zařazení do typu věznice se vyslovuje při vyhlašování rozsudku při soudním jednání. Určitá pravidla jsou uvedena v § 56 odst. 2 TZ, kdy soud zpravidla zařadí do věznice:

a) s dohledem:

• pachatele, kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.

b) s dozorem:

• pachatele, kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo
• pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující tři léta a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.

c) s ostrahou:

• pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin, a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou a
• pachatele, který byl odsouzen pro přečin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo dozorem.

d) se zvýšenou ostrahou:

• pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest,
• pachatele, kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny,
• pachatele, kterému byl za zvlášť závažný zločin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo
• pachatele, který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.

V § 56 odst. 3 TZ je dále uvedeno, že soud může zařadit pachatele do věznice jiného typu – ať už „nižšího“ nebo „vyššího“ typu, kdy tomuto ovšem musí odpovídat závažnost trestného činu a povaha narušení pachatele. Jediná výjimka z tohoto pravidla je trest odnětí svobody na doživotí – zde musí být pachatel vždy umístěn do věznice se zvýšenou ostrahou.

Od října nově budou věznice diferencované pouze do dvou typů§ 56 odst. 2 TZ²⁾ – věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Rozdělení do typu věznice je opět upraveno v § 56 odst. 2 TZ, kdy pravidla pro zařazení jsou stanoveny pouze u věznice se zvýšenou ostrahou. Pachatel bude zpravidla do tohoto typu věznice zařazen, pokud mu byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, kterému byl za zvlášť závažný zločinBlíže § 14 odst. 3 TZ.³⁾ uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence nebo byl-li mu uložen trest odnětí svobody na doživotí. Stále platí, že v případě doživotního trestu odnětí svobody se pachatel vždy zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou, u ostatních případů platí možnost uvážení soudu. Do „mírnějšího“ typu věznice, čili do věznice s ostrahou, se zařadí pachatel v případě, že nesplní podmínky pro zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou.

Zákon č. 58/2017 Sb. také upravuje změny v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. V přidaném § 12a se dočteme, že se nově upravuje vnitřní členění věznice s ostrahou. Dělí se na oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, se středním stupněm zabezpečení a s vysokým stupněm zabezpečení. Umístění pachatele do oddělení probíhá na základě míry vnějšího a vnitřního rizika (rizika pro společnost a rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného). Toto vyhodnocení rizik provádí odborná komise složená z vedoucího oddělení výkonu trestu, nebo z vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu, anebo z ředitelem věznice pověřeného zaměstnance tohoto oddělení, a dále z psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, vychovatele a popřípadě dalších zaměstnanců Vězeňské služby určených ředitelem věznice. O umístění do oddělení věznice rozhodne ředitel věznice, který přihlédne k doporučení odborné komise.

Dle důvodové zprávy je cílem novely „adekvátní diferenciace odsouzených ve věznicích, a to podle posouzení jejich osobnostních faktorů a posouzení jejich trestné činnosti z penitenciárního hlediska“.Důvodová zpráva k zákonu č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dostupné na: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-na-zadost/Priloha-c--3---Duvodova-zprava-k-novelizovanemu-zneni-trestniho-zakoniku.pdf.⁴⁾ To by se mělo uskutečnit skrze zmíněnou odbornou komisi.

Zákon nabývá účinnosti 1. října 2017. Mimo trestní zákoník a zákon o výkonu trestu odnětí svobody dochází také k novele trestního řádu, zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a zákona o výkonu vazby, kdy novely reagují právě na nové rozdělení věznic.