Rozšířená osnova

Všechny tři výše představené verze paragrafového znění doprovázejí návrhy zákona, kterým se v souvislosti s návrhem nového stavebního zákona mění některé jiné právní předpisy.Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Verze do připomínkového řízení. Datum autorizace 25. 11. 2019. Aplikace ODok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBJ9DSSDZ (dále též „návrh změnového zákona z listopadu 2019“); Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2FGCP1 (dále též „návrh změnového zákona z května 2020“); Sněmovní tisk 1009/0, část č. 1/6. Vl.n.z. – v souvislosti s přijetím stavebního zákona – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Dostupné online na: https://public.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1009&CT1=0 (dále též „předložený návrh změnového zákona“).¹¹⁾

Jednou z mnoha zamýšlených změn, o kterých věcný záměr pojednává, je úprava systému správních úřadů podílejících se na procesech veřejného stavebního práva. A to nejen co se týče samotných orgánů územního plánování a stavebních úřadů, ale také orgánů hájících v rámci těchto procesů pro ně speciální veřejné zájmy, tzv. dotčených orgánů.Srov. Věcný záměr stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále též „věcný záměr nového stavebního zákona“), s. 37–86. Dostupné online na: https://www.mmr.cz/getmedia/6151751c-3dca-4c0a-8e0a-1ae3f92bc967/ma_ALBSBBQPH3YJ.pdf.aspx?ext=.pdf.¹²⁾  Všechny navazující verze návrhu přitom pokračují v rétorice věcného záměru a kladou si ambiciózní cíl, tj. zjednodušit procesy stavebního práva za jejich současného urychlení a zefektivnění, k čemuž mu má mimo jiného dopomoci navrhovaná institucionální reforma.Viz Důvodová zpráva k návrhu stavebního zákona. Verze do připomínkového řízení. Datum autorizace 25. 11. 2019. Aplikace ODok (dále též „důvodová zpráva k návrhu z listopadu 2019“), s. 22. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBJ9J3PLM; Důvodová zpráva k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok (dále též „důvodová zpráva k návrhu z května 2020“), s. 14. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB; Sněmovní tisk 1008/0, část č. 1/22. Vl.n.z. – stavební zákon – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále též „důvodová zpráva k předloženého návrhu“), s. 174. Dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1008&CT1=0.¹³⁾ V souvislosti s tímto nelze opomíjet, že veřejné stavební právo velmi úzce souvisí s právem životního prostředíSrov. PRŮCHOVÁ, Ivana a kol. Stavební zákon a ochrana životního prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 22.¹⁴⁾, jehož ochranu jako celku či jeho jednotlivých složek v případě územního plánování a realizace (ne)stavebních záměrů zajišťují právními předpisy určené správní orgány.

Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled, podle mého soudu, nejzákladnějších změn v působnosti a pravomocech orgánů veřejné správy činných v rámci plánování a uskutečňování záměrů podle návrhu nového stavebního zákona, a to se zaměřením se na zabezpečení ochrany životního prostředí. Současně si předkládaný text klade za cíl předmětné institucionální změny kriticky zhodnotit, a to nejen v souvislosti s nyní účinnou právní úpravou, tj. zejména zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ale také co se týče úprav zamýšlené rekodifikace v čase. Vzhledem k proklamacím ve věcném záměru a důvodových zprávách k jednotlivým verzím návrhu je obsahem článku také kritické posouzení toho, zda plánované institucionální změny mohou reálně urychlit a zpřehlednit procesy veřejného stavebního práva s vazbou k ochraně životního prostředí.

Článek naopak nepředkládá komplexní analýzu všech činností orgánů podílejících se na rozhodování v procesech veřejného stavebního práva a jejich modifikací vzhledem k návrhu nového stavebního zákona. Pro získání hlubších poznatků o dané problematice za účinné právní úpravy lze odkázat na publikaci JUDr. Dominika Židka, Ph.D. z roku 2019, kde autor zkoumá jednotlivé akty vydávané v rámci postupů dle nyní účinného stavebního zákona a akty podkladové z pohledu ochrany životního prostředí.ŽIDEK, Dominik. Ochrana životního prostředí v procesech veřejného stavebního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, 220 s.¹⁵⁾

Veškeré poznání a znění platných právních předpisů uvedených v předkládaném článku vychází z právního stavu ke dni 31. 12. 2020, pokud není v textu uvedeno jinak. 

1 Státní stavební správa

Jako typický příklad orgánů, které zajišťují ochranu životního prostředí v rámci procesů veřejného stavebního práva, lze uvést dotčené orgány, které do těchto vstupují s úkolem chránit veřejný zájem typicky představovaný určitou složkou životního prostředí (vodu, ovzduší či přírodní bohatství). Jsou to však samotné orgány stavební správy, které se na prosazování zájmu na ochraně životního prostředí také podílejí, a to ať už ve fázi územního plánováníBlíže viz ŽIDEK, Ochrana životního prostředí v procesech..., op. cit., s. 30–33.¹⁶⁾ či následné realizace (ne)stavebního záměruPRŮCHOVÁ. Stavební zákon a ochrana…, op. cit., s. 41.¹⁷⁾, a které především nesou finální odpovědnost za výsledné rozhodnutí či jiný postup, tj. také za environmentální aspekty v tomto obsažené.

Předložený návrh nového stavebního zákona přitom v § 15 až § 35 představuje částečnou reorganizaci státní stavební správy a dílčí modifikace v působnosti ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Nejvýznamnější z těchto změn a jejich potenciální vliv na zajištění ochrany životního prostředí jsou předmětem posouzení v následujících částech článku.

1.1 Působnost státní stavební správy ve věcech územního plánování

V současné době vykonávají působnost ve věcech územního plánování orgány územního plánování, mezi které řadí stavební zákon jednotlivé orgány obcí a krajů, ministerstvo pro místní rozvoj a na území vojenských újezdů ministerstvo obrany.Viz § 5 odst. 1 ve spojení s § 4 stavebního zákona.¹⁸⁾

Ve věcném záměru autoři nového stavebního zákona zamýšleli vytvoření nové soustavy státní stavební správy (např. po vzoru finanční státní správy či katastrálních úřadů), která bude mít výlučné pravomoci jak na úseku územního plánování, tak stavebního řádu.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61 a 99.¹⁹⁾ Tomuto původnímu plánu ještě odpovídalo první paragrafové znění návrhu z listopadu 2019Srov. § 13 návrhu z listopadu 2019.²⁰⁾, avšak pravděpodobněVšechny verze důvodové zprávy o tomto mlčí a výslovně toto nelze seznat ani z dále uváděných připomínek.²¹⁾ na základě připomínek zejména Svazu měst a obcí ČR a Hlavního města Prahy a dalších větších měst ČRSrov. Vypořádání připomínek k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace Odok. Připomínky č. 1475 a č. 4381. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.²²⁾bylo od daného radikálního záměru upuštěno. Nakonec působnost na úseku územního plánování doznala jen málo změn, kdy těm dle mého zásadním věnuji pozornost v následujícím textu článku.

Podle předloženého návrhu nového stavebního zákona je tato působnost svěřena vládě, zastupitelstvům a radám krajů a obcí a orgánům územního plánování, mezi které nejnovější verze návrhu zařazuje Nejvyšší stavební úřad, ministerstvo obrany, úřady územního plánování (krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností) a obecní úřad, který splní kvalifikační požadavky.Viz § 19 odst. 1 a 2 předloženého návrhu.²³⁾ Na základě § 22 předloženého návrhu však můžeme do orgánů majících působnost ve věcech územního plánování řadit také (oproti současnému stavu) tzv. ústav územního rozvoje.Důvodová zpráva k předloženému návrhu uvádí, že jeho § 19 obsahuje taxativní výčet orgánů vykonávajících působnost ve věcech územního plánování, kde Ústav územního rozvoje chybí. Avšak dle mého názoru ústav mezi orgány s působností ve věcech územního plánování náleží, a to vzhledem ke kompetencím, které mu jsou přisuzovány v § 22 odst. 2 předloženého návrhu.²⁴⁾ Blíže výše představené orgány a související změny v jejich působnosti přibližuji v navazujících podkapitolách.

1.1.1 Vláda

Z dikce předloženého návrhu (ale i návrhu z května 2020)Viz § 23 odst. 3 návrhu z května 2020 a důvodová zpráva k návrhu z května 2020, s. 94–95.²⁵⁾vyplývá, že ač se vláda podílí na územním plánování vydáváním (dle důvodové zprávy schvalováním) územního rozvojového plánu a politiky architektury a stavební kultury ČRDle předloženého návrhu nového stavebního zákona v části nahrazuje současnou politiku územního rozvoje územní rozvojový plán a v části politika architektury a stavební kultury ČR – blíže viz Důvodová zpráva k předloženému návrhu. K § 70 a 71 (Politika architektury a stavební kultury) a K § 74 až 76 (Územní rozvojový plán).²⁶⁾, není řazena mezi orgány územního plánování.Viz § 19 odst. 1 předloženého návrhu.²⁷⁾ Vláda se tudíž pravděpodobně nebude podílet na koordinaci veřejných zájmů v území a veřejných a soukromých záměrů na provedení změn v území, výstavby a jiných činností ovlivňujících rozvoj území s cílem dosažení jejich vzájemného obecně prospěšného souladu.Srov. § 38 odst. 5 předloženého návrhu i § 41 odst. 5 návrhu z května 2020.²⁸⁾

1.1.2 Orgány územního plánování

Základní změnou je absolutní vyloučení působnosti ministerstva pro místní rozvoj na úseku územního plánování, kdy většina jeho pravomocí přechází na nově zřízený Nejvyšší stavební úřad jakožto ústřední správní orgán na poli územního plánováníSrov. § 11 stavebního zákona a § 16 a § 24 návrhu z května 2020.²⁹⁾, který je podřízen toliko vládě.Viz KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.³⁰⁾ Částečně zde tedy dochází k odklonu od původního plánu rekodifikace, kdy věcný záměr nového stavebního zákona ještě počítal s tím, že Nejvyšší stavební úřad bude podřízen ministerstvu pro místní rozvoj, kterému bude i po rekodifikaci stále náležet pozice ústředního orgánu státní správy na úseku obecného územního plánování (a stavebnictví). Ostatně i návrh z listopadu 2019 ještě počítal s tím, že bude působnost na úseku územního plánování svěřena také ministerstvu pro místní rozvoj.Viz § 26 návrhu z listopadu 2019.³¹⁾ K této změně autoři návrhu přistoupili na základě obav ze systémové podjatosti v případě veřejných zakázek, kde by byl stát v pozici zadavatele.Srov. Dostálová: Nejvyšší stavební úřad nebude podřízený ministerstvu. ČESKÉ NOVINY. Publikováno dne 17. 9. 2019. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dostalova-nejvyssi-stavebni-urad-nebude-podrizeny-ministerstvu/1797281.³²⁾ V tomto ohledu lze se změnou v podřízenosti jednoznačně souhlasit.

Ve vztahu k právní úpravě Nejvyššího stavebního úřadu považuji za vhodné upozornit na jednu změnu oproti stávajícímu znění stavebního zákona, a dokonce i oproti jiným časovým verzím návrhu. Předložený návrh totiž hovoří o „kontrole“ ve věcech územního plánování, zatímco účinný stavební zákon i návrh z května 2020 stanovují, že bude příslušným orgánem vykonáván „státní dozor“. Důvodová zpráva k původu této změny podává vysvětlení až v souvislosti s ustanoveními o kontrole a nápravných opatřeních, kdy je změna terminologie vysvětlena v souvislosti se zavedením subsidiárního použití zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).Srov. § 286 až § 299 předloženého návrhu s § 135 a § 272 návrhu z května 2020. ³³⁾
Stejně jako současná právní úprava, také návrh nového stavebního zákona obsahuje termín „úřad územního plánování“.Srov. § 6 odst. 1 stavebního zákona a § 19 odst. 2 předloženého návrhu.³⁴⁾ Tento je však nově určen nejen úřadům obcí s rozšířenou působností, ale také úřadům krajským, což dle mého názoru napravuje nynější nepřesnost stavebního zákona, který i přes obdobné pravomoci krajských úřadů na úseku územního plánování rezervuje daný pojem pouze pro obecní úřady.Srov. § 6 odst. 1 písm. a) až g) stavebního zákona a § 7 odst. 1 písm. a) až g) stavebního zákona.³⁵⁾ Pravomoci těchto úřadů pak zůstávají v zásadě zachovány, dochází pouze k dílčím změnám oproti stávající právní úpravě, a to vzhledem k zavedení nových nástrojů (jako např. národního geoportálu územního plánováníBlíže viz § 268 předloženého návrhu.³⁶⁾ či již zmíněného územního rozvojového plánu) a přechodu některých pravomocí z rad krajů a obcí, o kterých je blíže pojednáno níže.

Předložený návrh také s omezeními zachováváSrov. § 6 odst. 2 stavebního zákona s § 25 odst. 2 předloženého návrhu.³⁷⁾ možnost obecním úřadům obcí nikoliv s rozšířenou působností splnit kvalifikační požadavky (blíže stanovené v § 44 ve vztahu k § 47 předloženého návrhu), kdy poté mohou vykonávat působnost ve věcech územního plánování tak, že mohou pořizovat územní a regulační plán, vkládat data do národního geoportálu územního plánování a pořizovat územní studii pro území své obce.

Obdobně jako v případě úřadů územního plánování dochází u působnosti Ministerstva obrany jakožto orgánu územního plánování pro území vojenských újezdůSrov. § 10 stavebního zákona a § 28 předloženého návrhu.³⁸⁾ oproti stávající právní úpravě pouze k legislativně-technickým změnám, a to v souvislosti se změnou terminologie a zavádění nových institutů.

1.1.3 Rady a zastupitelstva krajů a obcí

Co se týče působnosti orgánů krajů a obcí (zastupitelstev a rad), dochází v předloženém návrhu pouze k dílčím změnám oproti stávající právní úpravě, a to zejména v souvislosti s již zmiňovaným zavedením nových nástrojů či částečnému přenesení pravomocí. Dle předloženého návrhu již nebude územní opatření o asanaci a o územní uzávěře vydávat rada obcí, příp. krajů, ale obecní či krajské úřady jako úřady územního plánování, které budou také jejich pořizovatelem.Srov. § 6 odst. 6 písm. c) a § 7 odst. 3 písm. b) stavebního zákona s § 23 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 1 písm. e) předloženého návrhu; za určitých okolností bude pořizovat a vydávat územní opatření o stavební uzávěře také Nejvyšší stavební úřad – viz § 21 odst. 2 písm. f) předloženého návrhu.³⁹⁾ Rada obcí a krajů bude dle § 24 odst. 2 písm. b) a § 26 odst. 2 písm. c) předloženého návrhu v daném případě již pouze uplatňovat připomínky. Popsaná změna příslušnosti není v důvodové zprávě k předloženému návrhu nijak odůvodněna. Sama tento postup však oceňuji, a to vzhledem k tomu, že směřuje k omezení účasti primárně politických orgánů na tvorbě územních opatření, což je v souladu s jedním z hlavních cílů samotné rekodifikace stavebního práva.Srov. věcný záměr nového stavebního zákona, s. 17–19.⁴⁰⁾

1.1.4 Ústav územního rozvoje

Nově se však do pozice orgánu mající působnost ve věcech územního plánování dostává Ústav územního rozvoje (dále též „Ústav“), se kterým původní návrh z listopadu 2019 vůbec nepočítal. Termín „zřizuje se“, který byl použit v § 25 odst. 1 návrhu z května 2020, byl poněkud zavádějící. Zřízení Ústavu jakožto rozpočtové organizace totiž proběhlo již v roce 1994 a v roce 2001 se stal organizační složkou státu, přičemž jeho zřizovatelem bylo a v současnosti stále je Ministerstvo pro místní rozvoj.Čl. 1 bod. (1) a (2) Zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje ve znění dodatku č. 2 vydaného opatřením o změně zřizovací listiny organizační složka státu jakožto přílohou rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 22. 12. 2020, č. 38/2020, o organizačních a personálních změnách Ústavu územního rozvoje a o změně zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje. Dostupné online na: http://www.uur.cz/images/7-ustav-uzemniho-rozvoje/zakladni-udaje/zrizovaci-listina-uur-verze-01-01-2021.pdf.⁴¹⁾Poslední verze návrhu předložená Poslanecké sněmovně již formulaci o zřizování Ústavu neobsahuje.Viz § 22 předloženého návrhu.⁴²⁾

Ústav územního rozvoje byl zřízen mimo jiné za účelem řešení koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury, konzultační a rešeršní činnosti apod. v oborech územního plánování, stavebního řádu, územního rozvoje a regionální politiky.Čl. 3 Zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje ve znění dodatku č. 2 vydaného opatřením o změně zřizovací listiny organizační složka státu jakožto přílohou rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 22. 12. 2020, č. 38/2020, o organizačních a personálních změnách Ústavu územního rozvoje a o změně zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje. Dostupné online na: http://www.uur.cz/images/7-ustav-uzemniho-rozvoje/zakladni-udaje/zrizovaci-listina-uur-verze-01-01-2021.pdf. ⁴³⁾ Vzhledem k restrukturalizaci státní stavební správy na úseku územního plánování se nově Ústav podřizuje Nejvyššímu stavebnímu úřaduViz § 22 odst. 1 předloženého návrhu.⁴⁴⁾a dochází také k rozšíření jeho kompetencí např. o výzkum v oboru územního plánování a urbanistiky. Také má nově být zpracovatelem návrhů územního rozvojového plánu, politiky architektury a stavební kultury a územně analytických podkladů pro území státu.Srov. § 22 odst. 2 předloženého návrhu.⁴⁵⁾ Z hlediska ochrany životního prostředí vnímám zavedení působnosti Ústavu územního rozvoje na úseku územního plánování jako pozitivní, neboť se jedná o vysoce specializovanou složku státní správy, v důsledku čehož by mělo dojít k zajištění vyšší úrovně plnění cílů a úkolů územního plánování tak, jak jsou nově stanoveny v § 38 a § 39 předloženého návrhu, a tedy i ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

1.2 Působnost státní stavební správy ve věcech stavebního řádu

Na úseku stavebního řádu dochází oproti územnímu plánování k významnějším institucionálním změnám, i když i v tomto případě došlo částečně k odklonu od původního plánu rekodifikace veřejného stavebního práva uvedeného ve věcném záměru. Tím bylo vytvoření zcela nové soustavy stavební správy tvořené pouze Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61–64.⁴⁶⁾ Co se týče rozdělení procesních pravomocí, v prvním stupni by povolovací řízení probíhalo na příslušném územním pracovišti, zatímco v druhém stupni o opravných prostředcích měly rozhodovat již přímo krajské stavební úřady z „ústředí“.Srov. KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.⁴⁷⁾ Po dohodě se Svazem měst a obcí však autoři návrhu nového stavebního zákona částečně zachovali současný stav vzhledem k působnosti obecných stavebních úřadů na úrovni obcíMalé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl. LIDOVKY.cz. ČTK. Publikováno dne 13. 1. 2020. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.lidovky.cz/domov/male-stavebni-urady-zustanou-na-urovni-obci-dohodli-se-dostalova-a-lukl.A200113_124435_ln_domov_rkj.⁴⁸⁾, což je blíže rozebráno v následujících částech článku.

Samotná soustava orgánů ve věcech stavebního řádu je obecně vymezena v § 29 předloženého návrhu tak, že tuto působnost vykonávají stavební úřady, kterými jsou Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný stavební úřad, krajské stavební úřady, jiné stavební úřady a obecní stavební úřady.

1.2.1 Nejvyšší stavební úřad

Stejně jako v případě územního plánování dochází k vyloučení působnosti ministerstva pro místní rozvoj, kdy jeho úkoly jakožto nový ústřední orgán státní správy přebírá Nejvyšší stavební úřad.Srov. § 12 stavebního zákona a § 31 předloženého návrhu.⁴⁹⁾ V souvislosti se svým postavením ústředního orgánu se také stává nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů a Specializovaného stavebního úřadu, jinak se jeho pravomoci v oblasti stavebního řádu v zásadě nemají lišit od těch nyní náležejících Ministerstvu pro místní rozvoj.Viz § 31 odst. 1 a 2 písm. a) předloženého návrhu.⁵⁰⁾

1.2.2 Krajské stavební úřady    

Nadřízeným orgánem obecních stavebních úřadů (o nichž je blíže pojednáno dále v textu) se nově mají stát krajské stavební úřady, které nejsou součástí územní samosprávy, nýbrž nově vytvořeného systému státní stavební správy spolu s již zmíněným Nejvyšším stavebním úřadem a níže uvedeným Specializovaným stavebním úřadem.Viz § 16 až § 18 předloženého návrhu.⁵¹⁾V této části uvedený systém orgánů odpovídá původnímu záměru, tj. vytvořit „novou, samostatnou, jednotnou a hierarchicky členěnou soustavu státní stavební správy“Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61.⁵²⁾, organizačně a institucionálně oddělenou od veřejné správy vykonávané územními samosprávnými celky.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 57.⁵³⁾

V případě krajského stavebního úřadu se tak jedná o jiný orgán než v případě krajského úřadu jakožto orgánu územního plánování dle § 23 předloženého návrhu, ač ještě podle prvního paragrafového znění návrhu stavebního zákona měl krajský stavební úřad vykonávat také agendu územního plánování.Srov. § 10 odst. 1 návrhu z listopadu 2019.⁵⁴⁾ Krajské stavební úřady dle poslední verze návrhu mají působit pouze na úseku stavebního řádu, avšak jejich pravomoci se oproti stávající právní úpravě znatelně rozšiřují. Nebudou jen odvolacím orgánem, nýbrž jim byla autory návrhu nového stavebního zákona svěřena také prvoinstanční působnost v případě staveb složitějších z technického hlediskaViz Důvodová zpráva k předloženému návrhu. K § 33.⁵⁵⁾ , staveb veřejné infrastruktury a záměrů vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí.Viz § 33 odst. 2 předloženého návrhu.⁵⁶⁾ Současná právní úprava přitom svěřuje rozhodování o navazujících řízeních podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v prvním stupni obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.Viz § 13 odst. 6 stavebního zákona.⁵⁷⁾ Přesun posuzování „náročnějších“ (stavebních) záměrů na krajské stavební úřady vnímám pozitivně, neboť by takto mělo dojít k zajištění větší odbornosti jejich hodnocení. Stejně tak oceňuji ustanovení krajských stavebních úřadů jakožto exekučních orgánů příslušných k exekuci nepeněžitých plnění uložených obecními stavebními úřady.Viz § 33 odst. 1 předloženého návrhu.⁵⁸⁾ Tato úprava má potenciál k tomu, aby bylo reálně přistupováno k výkonu nařízení odstranění nepovolených staveb, které vznikly např. na zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To samozřejmě pouze při uskutečnění příslibu efektivnějšího financování, které předkladatelé návrhu v souvislosti s reorganizací státní stavební správy prezentují ve svých materiálech.Viz Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Rekodifikace veřejného stavebního práva. II. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2020, s. 8 a 39. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.mmr.cz/getmedia/0a0e4d31-d63c-4d04-af53-70cd2e834cbc/Rekodifikace-brozura-isbn.pdf.aspx?ext=.pdf.⁵⁹⁾ V případě prvoinstančního rozhodnutí krajského stavebního úřadu bude odvolacím orgánem Nejvyšší stavební úřad.Srov. § 34 odst. 1 návrhu z května 2020 ve spojení s § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).⁶⁰⁾

1.2.3 Specializovaný stavební úřad

Dalším novým orgánem představeným v předloženém návrhu je Specializovaný stavební úřad. Tento z větší části přebírá agendu současných speciálních stavebních úřadůSrov. § 7 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění návrhu předloženého změnového zákona a § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁶¹⁾, kdy rozhoduje jako stavební úřad v prvním stupni ve věcech tzv. vyhrazených staveb a staveb souvisejícíchViz § 32 předloženého návrhu; seznam vyhrazených staveb je stanoven v Příloze č. 3 k předloženému návrhu – viz § 5 odst. 2 písm. c) předloženého návrhu.⁶²⁾, tj. strategických staveb celostátního významu, jako např. dálnic a drah či staveb v areálu jaderného zařízení. Původní znění návrhu nového stavebního zákona přitom se zavedením Specializovaného stavebního úřadu nepočítalo, jeho působnost byla rozdělena mezi krajské stavební úřady a Stavební úřad pro hlavní město Prahu.Srov. § 13 odst. 2 a 3 návrhu z listopadu 2019.⁶³⁾ Zbylá působnost speciálních stavebních úřadů přechází ve věcech vodních dělMimo staveb velkých vodních nádrží dle písm. d) Přílohy č. 3 k předloženému návrhu.⁶⁴⁾ na obecní stavební úřadySrov. § 55a a § 107a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona; ve vybraných případech je příslušným i Nejvyšší stavební úřad – viz § 107b vodního zákona, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁶⁵⁾ a v případě staveb pozemních komunikací mimo dálnic na krajské stavební úřady.Viz § 33 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 10 odst. 1 písm. a) předloženého návrhu a § 16 a § 18 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁶⁶⁾ Oproti původnímu záměru (a současnému stavu, kdy vodoprávní úřad vystupuje jako speciální stavební úřad a také vydává povolení k nakládání s vodami) však stavební úřady nebudou integrovaně v rámci řízení o povolení záměru vodního díla rozhodovat o povolení k nakládání s vodamiViz Sněmovní tisk 1009/0, část č. 1/6. Vl.n.z. – v souvislosti s přijetím stavebního zákona – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále též „důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona“) Část třicátá první. Změna vodního zákona. Dostupné online na: https://public.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1009&CT1=0; a § 8 odst. 3 vodního zákona, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁶⁷⁾, s čímž výrazně nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR, jelikož v důsledku toho přibude další rozhodnutí, které si bude muset staveb opatřit u jiného úřadu.Nový stavební zákon zřejmě nezjednoduší povolovací řízení. Průmyslová ekologie.cz. Publikováno 13. 3. 2020. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.prumyslovaekologie.cz/info/novy-stavebni-zakon-zrejme-nezjednodusi-povolovaci-rizeni.⁶⁸⁾Ve vztahu k ochraně životního prostředí však rozdělení rozhodování o realizaci záměru vodního díla a případného nakládání s vodami považuji za přínosné, neboť je tak zachována příslušnost specializovaného úřadu proti obecným obecním stavebním úřadům. Nadto je dané uspořádání dle mého názoru vhodné i z hlediska praktičnosti, kdy v případě změny povolení k nakládání s vodami již nebude nutné zasahovat do povolení záměru vodního díla.

1.2.4 Jiné stavební úřady

Oproti původnímu plánu uvedenému ve věcnému záměruViz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 64.⁶⁹⁾ zůstávají v předloženém návrhu z části zachovány tzv. jiné stavební úřady, jejichž působnost v případě určitých záměrů budou vykonávat stále Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra i Ministerstvo spravedlnosti.Srov. § 35 předloženého návrhu; avšak v těchto případech bude krajský stavební úřad vydávat tzv. rámcové povolení – viz § 33 odst. 4 písm. a) předloženého návrhu.⁷⁰⁾ Jako stavební úřady již nebudou vystupovat újezdní úřady a Ministerstvo průmyslu a obchodu.Srov. § 16 stavebního zákona a § 35 předloženého návrhu.⁷¹⁾ Jejich pravomoci autoři návrhu nového stavebního zákona přesunuli na Specializovaný stavební úřad.Srov. § 16 stavebního zákona a § 32 ve spojení s Přílohou č. 3 předloženého návrhu.⁷²⁾ Orgánům státní báňské správy však zůstává pravomoc v povolování důlních děl a důlních staveb pod povrchem.Viz § 23 odst. 1 zákona č. 44/1988, o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁷³⁾ V případech ostatních staveb souvisejících s dobýváním nerostů je otázka jejich povolování, změn, užívání i odstraňování přenesena na Speciální stavební úřad.Srov. § 16 odst. 3 stavebního zákona a § 33 ve spojení s písm. n) Přílohy č. 3 předloženého návrhu.⁷⁴⁾

1.2.5 Obecní stavební úřady

Obdobně jako jiné stavební úřady zůstávají mimo nově vytvořený oddělený systém orgánů státní stavební správy tzv. obecní stavební úřady, jejichž působnost budou přeneseněViz § 37 předloženého návrhu.⁷⁵⁾ vykonávat obecní úřady s rozšířenou působností, případně jiné obecní úřady stanovené prováděcím předpisem.Srov. § 29 odst. 3 ve spojení s § 34 a § 329 předloženého návrhu.⁷⁶⁾ Těmto je návrhem nového stavebního zákona přiznána zbytková pravomoc ve věcech staveb, ke kterým nejsou příslušné krajské stavební úřady, jiné stavební úřady ani Specializovaný stavební úřad. V případě běžných staveb budou tudíž v prvním stupni řízení dle stavebního řádu rozhodovat obecní stavební úřady, v souvislosti s čímž v zásadě nedochází ke změně oproti stávající právní úpravě dané stavebním zákonem z roku 2006.

1.3 Dílčí závěr

Na základě výše uvedeného v této podkapitole lze dle mého názoru shrnout, že návrh nového stavebního zákona ve své nejnovější verzi paragrafového znění (a návrh změn souvisejících předpisů) současnou situaci rozdělení pravomocí ve věcech stavebního řádu rozhodně nezpřehledňuje.Srov. Věcný záměr nového stavebního zákona, s. 37–55.⁷⁷⁾ Nejenže zůstává zachována příslušnost několika orgánů k povolování stavebních záměrů (např. stále částečně orgány báňské státní správy a některá ministerstva), ale jsou také zřizovány orgány nové (např. krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad). Nadto v rámci samotné státní stavební správy při povolování nejběžnějších staveb dochází k vytvoření duálního systému, kdy v prvním stupni budou rozhodovat v přenesené působnosti obecní stavební úřady jakožto součásti územně samosprávných celků, přičemž odvolacím orgánem bude krajský stavební úřad, kterýžto je plánován jako přímá součást státní správy. Předložená verze návrhu tak logicky nebude vést ke sjednocení zájmů obou procesních stupňů a zrušení procesního „ping-pongu“ mezi instancemi.Viz KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.⁷⁸⁾ Avšak vzhledem k ochraně veřejných zájmů (tj. i životního prostředí) lze z představeného systému stavebních úřadů seznat snahu autorů návrhu nového stavebního zákona o zajištění vyšší úrovně profesionality u složitějších či specifických staveb, což vnímám pozitivně. Na druhou stranu může z hlediska ochrany životního prostředí způsobovat problémy přenesení působnosti povolování vodních děl a jejich případných ochranných pásem na nespecializované obecní stavební úřady, jejichž pracovníci s tímto v současnosti nemají zkušenosti.

2 Dotčené orgány  

Dotčené orgány, jejichž obecná definice a vymezení jejich základních úkolů obsahuje § 136 správního řádu, mají v rámci procesů podle stavebního zákona za úkol „[…] hájit veřejné zájmy, jejichž ochrana jim byla svěřena zvláštními právními předpisy.“PRŮCHA, Petr. KLIKOVÁ, Alena. Veřejné stavební právo. 2. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 99.⁷⁹⁾ Mezi předmětné veřejné zájmy, jimž náleží ochrana ze strany správních orgánů, patří mimo dalších životní prostředí a přírodní zdroje, kulturní památky, život a zdraví lidí apod. Jinak tomu nebude ani do budoucna.První návrh nového stavebního zákona z listopadu 2019 obsahoval ve svém § 4 demonstrativně vyjmenované veřejné zájmy, které měli orgány státní stavební správy chránit. Návrh z května 2020 ani předložený návrhy tento výčet již neobsahují.⁸⁰⁾Avšak způsob realizace hájení těchto zájmů byl v části modifikován.

Z věcného záměru nového stavebního zákona vyplývá, že autoři nového stavebního zákona zamýšleli na samém počátku rekodifikace především (i) integrovat veškeré možné akty vydávané dotčenými orgány (závazných stanovisek, stanovisek, vyjádření, souhlasů apod.) do působnosti stavebních úřadů v procesech zejména dle stavebního řáduViz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 81–82.⁸¹⁾ a v části i v oblasti územního plánování.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83–84.⁸²⁾ V případě nutnosti zachování kompetencí dotčeného orgánu bylo plánováno na úseku stavebního řádu (ii) sjednocení formy podkladového aktu výlučně na nezávazná vyjádřeníViz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83.⁸³⁾, a ve vztahu k územnímu plánování v zásadě nemělo docházet ke změnám, kdy dotčené orgány měly stále podávat při přípravě územně plánovací dokumentace stanovisko.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83–84.⁸⁴⁾ Obsah věcného záměru byl v zásadě beze změn převzat do prvního paragrafového znění návrhu nového stavebního zákona z listopadu 2019 a do zákona, kterým se mění související předpisy.Viz § 2 návrhu z listopadu 2019 a návrh změnového zákona z listopadu 2019.⁸⁵⁾

Zamýšlená integrace dotčených orgánů a snížení závaznosti jimi vydávaných podkladů byla předmětem kritiky několika připomínkových míst.Např. Českého báňského úřadu, ministerstva kultury, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, zemědělství a zejména ministerstva životního prostředí, Veřejného ochránce práv a Svazu měst a obcí ČR – viz Vypořádání připomínek k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace Odok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.⁸⁶⁾ V návaznosti na to tak došlo k dílčí modifikaci cílů rekodifikace veřejného stavebního práva vzhledem k institucionálnímu zabezpečení, a to tak, že dochází k reorganizaci dotčených orgánů a jejich maximální možné integraci do stavebních úřadů.Předkládací zpráva návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok, s. 2. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.⁸⁷⁾ Přehled nejdůležitějších změn v organizaci dotčených orgánů zabezpečujících ochranu životního prostředí (tj. jako celku) a jeho vybraných složek, konkrétně přírody a krajiny, vod, ovzduší, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, nerostných surovin, zajišťujících památkovou péči a dozorujících nakládání s odpady, z hlediska jejich integrace do stavebních úřadů či formy vydávání podkladových aktů je předmětem následujících dvou podkapitol článku. Nejdříve jsou představeny a zhodnoceny změny v postavení dotčených orgánů ve věcech územního plánování a následně v oblasti realizace záměrů dle stavebního řádu.

2.1 Působnost dotčených orgánů v souvislosti s územním plánováním

Obecně předložený návrh nového stavebního zákona upravuje postavení dotčených orgánů v procesech územního plánování v § 54 a § 55. Dotčené orgány mají i nadále v procesech pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření a vymezení zastavěného území uplatňovat tzv. stanoviska, jejichž obsah bude závazný.Viz § 54 odst. 1 předloženého návrhu.⁸⁸⁾ Stále budou také předkládat vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.Viz § 54 odst. 2 předloženého návrhu.⁸⁹⁾ Oproti stávající právní úpravě tudíž ve formě podkladů vydávaných pro účely územního plánování v zásadě nedochází ke změně.Srov. § 4 odst. 2 písm. b) a § 47 odst. 2 stavebního zákona s § 27 odst. 2 návrhu 2019, § 57 odst. 1 návrhu z května 2020 a § 54 odst. 1 a 2 předloženého návrhu.⁹⁰⁾

Ve smyslu ochrany životního prostředí jako celku zůstává podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu), Ministerstvo životního prostředí dotčeným orgánem při pořizování zásad územního rozvoje a také územního rozvojového plánu, který v části nahrazuje stávající politiku územního rozvoje.Srov. § 21 písm. k) zákona o posuzování vlivů v účinném znění a § 21 písm. i) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹¹⁾ V případě pořizování územního plánu se však nově stávají dotčeným orgánem krajské stavební úřadySrov. § 22 písm. d) zákona o posuzování vlivů v účinném znění a § 22a písm. c) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹²⁾, což je v souladu s tím, že se jim v části svěřuje posuzování vlivů záměrů a jejich změn na životní prostředí.Viz § 22a písm. a) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹³⁾

V případě ochrany přírody a krajiny je zachována působnost Ministerstva životního prostředí jakožto dotčeného orgánu při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, kde uplatňuje stanoviska z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).Srov. § 79 odst. 3 písm. s) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁴⁾Stanovisko k zásadám územního rozvoje budou nadále s ohledem na územní příslušnost vydávat krajské úřadySrov. § 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 77a odst. 4 písm. y) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁵⁾, správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny.Srov. § 78 odst. 1 a 2 ve spojení s § 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném změní s § 78 odst. 3 písm. o) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁶⁾ Pouze k nepatrným změnám dochází při úpravách pravomocí orgánů ochrany přírody a krajiny jakožto dotčených orgánů při pořizování územního a regulačního plánu. V důsledku zrušení působnosti obecních úřadů a pověřených obecních úřadů na úseku ochrany přírody a krajiny budou vydávat stanoviska k územním plánům obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, bez ohledu na to, pro kterou obec jsou tyto pořizovány.Srov. § 77a odst. 4 písm. x) a § 77 odst. 1 písm. q) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění s § 77a odst. 4 písm. y) a § 77 odst. 1 písm. s) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁷⁾ Působnost Agentury a správ národních parků jakožto dotčených orgánů při pořizování územního a regulačního plánu zůstává zachována.Srov. § 78 odst. 3 písm. o) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁸⁾ Na území vojenských újezdů bude i nadále působit jakožto dotčený orgán při pořizování územně plánovací dokumentace Ministerstvo obrany.Srov. § 78a odst. 2 písm. i) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.⁹⁹⁾

Na úseku ochrany vod dochází vzhledem k postavení dotčených orgánů při územním plánování pouze k legislativně-technickým úpravám, kdy Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí budou svá stanoviska vydávat k územnímu rozvojovému plánu.Srov. § 108 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰⁰⁾ Působnost ostatních orgánů při vydávání ostatní územně plánovací dokumentace zůstává nezměněna.Srov. § 105 odst. 2, § 106 odst. 2, § 107 odst. 1 písm. a) a § 108 odst. 2 vodního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰¹⁾ Stejně tak tomu je i v případě ochrany ovzdušíSrov. § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 27 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“) v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰²⁾, zemědělského půdního fonduSrov. § 5 odst. 2 ve spojení s § 13 odst. 2, § 15 písm. h), § 16, § 17 písm. a) a § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) v účinném znění a ve předloženého znění návrhu změnového zákona.¹⁰³⁾, lesních porostů a pozemků určených k plnění funkcí lesaSrov. § 47 odst. 2 a 3, § 48 odst. 2 písm. b), § 48a odst. 2 písm. a) a b), § 49 odst. 3 písm. c) a odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰⁴⁾ a ložisek nerostných surovin.Srov. § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 40 odst. 6 písm. i) a § 41 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, (dále jen „zákon o hornické činnosti“) a § 13 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu (dále jen „zákon o geologických pracích“), vše v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰⁵⁾ Na úseku památkové péče dochází v případě dotčených orgánů k rozšíření pravomocí, kdy budou nově Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňovat stanovisko také k územním opatřením o stavební uzávěře a asanaci území.Srov. § 26 odst. 2 písm. c) a d), § 28 odst. 2 písm. c) a d) a § 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon o státní památkové péči“) v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰⁶⁾ Co se týče dotčených orgánů při pořizování územně plánovací dokumentace z hlediska nakládání s odpadySrov. § 72 odst. 1 písm. s), § 78 odst. 2 písm. v), § 79 odst. 1 písm. k) a § 80 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹⁰⁷⁾, i v rámci této právní úpravy dochází pouze k legislativně-technickým změnám.

V oblasti územního plánování tedy nejsou autory návrhu nového stavebního zákona plánovány výraznější modifikace, které by nějak znatelně ovlivňovaly pravomoci dotčených orgánů chránících životní prostředí v rozsahu, jak jim je přiznávají obecné i složkové zákonné předpisy v současnosti.

2.2 Působnost dotčených orgánů v souvislosti se stavebním řádem

Oproti úseku územního povolování, ve věcech stavebního řádu dochází k rozsáhlejším změnám vzhledem k působnosti dotčených orgánů, neboť je jejich integrace směřována právě do části realizace (ne)stavebních záměrů.Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 81–84.¹⁰⁸⁾ Ostatně motem probíhající rekodifikace je „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/202, s. 12.¹⁰⁹⁾ ve smyslu uskutečňování výstavby.

Obecně návrh nového stavebního zákona upravuje podkladové akty dotčených orgánů v § 175 až § 179 předloženého návrhu. Zásadním je pak dle mého názoru z hlediska (ne)naplňování cílů stanovených ve věcném záměru § 176 ve spojení s § 33 odst. 4 písm. b) předloženého návrhu. Z těchto ustanovení vyplývá, že v případě příslušnosti obecních stavebních úřadů k vydání povolení stavby podle nového stavebního zákona tyto nikdy nevstoupí do pozice dotčených orgánů dle souvisejících předpisů. Za této situace bude působnost dotčeného orgánu vykonávat vždy krajský stavební úřad. Ač z této úpravy seznávám úmysl autorů zákona o zajištění vyšší kvality posouzení veřejných záměrů chráněných souvisejícími právními předpisy, v případě rozhodování obecních stavebních úřadů však v zásadě nikdy nebude moci dojít k naplnění v předcházejícím odstavci uvedeného motta původního plánu rekodifikace, neboť vždy budou muset obecní stavební úřady vyžadovat koordinované vyjádření od krajského stavebního úřadu. Mám tedy za to, že v důsledku této právní úpravy nedojde k výraznému zrychlení vyřizování žádosti o povolení nejběžnějších záměrů podle nového stavebního zákona, o kterých rozhodují právě obecní stavební úřady.

Jelikož má na základě návrhu nového stavebního zákona v případě stavebních záměrů dojít ke spojení řízení o vydání územního rozhodnutí a stavební povolení v tzv. řízení o povolení záměruSrov. § 182 až § 211 předloženého návrhu.¹¹⁰⁾, zaniká institut závazného stanoviska orgánů územního plánování. Stavební úřady si budou (stejně jako před 1. 1. 2018) posuzovat soulad záměru s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování samy.Viz § 193 odst. 1 písm. a) a b) předloženého návrhu.¹¹¹⁾

2.2.1 Ochrana přírody a krajiny

K mnohým změnám v kompetencích dochází na úseku ochrany přírody a krajiny. Stavební úřady podle nejnovějšího znění návrhu změnového zákona vstupují do pozice orgánů ochrany přírody.Srov. § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹¹²⁾ Na stavební úřady tedy v případě záměrů podle stavebního zákona, které nejsou umisťovány do zvláště chráněných území nebo jejich ochranných pásem, evropských významných lokalit, ptačích oblastí a vojenských újezdů, přechází působnost orgánů ochrany přírody.Srov. § 76 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹¹³⁾ Za takové situace stavební úřady nebudou vydávat samostatné akty jako podklady pro rozhodnutí ve věci uskutečnění záměru, avšak tyto (např. povolení kácení dřevin, povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, souhlas k umisťování a povolování staveb, které by mohly změnit krajinný ráz) budou součástí výrokové části rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona.Viz § 76 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹¹⁴⁾ Rozdělení pravomocí vzhledem k jednotlivým kategoriím zvláště chráněných územíBlíže viz § 14 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění. ¹¹⁵⁾ má zůstat nezměněno.Srov. důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část sedmá. Změna zákona o ochraně přírody a krajiny. ¹¹⁶⁾ Tedy na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásmech těchto budou jako dotčené orgány nadále vystupovat krajské úřady.Srov. § 77a odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹¹⁷⁾ Na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a v jejich ochranných pásmech bude stále vykonávat působnost dotčeného orgánu hájícího zájmy dle zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny.Srov. § 78 odst. 1 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 78 odst. 1, 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹¹⁸⁾ Na území národních parků a jejich ochranných pásem tomu budou i nadále správy národních parků.Srov. § 78 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 78 odst. 2, 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.¹¹⁹⁾ Co se týče formy prosazování zájmů v souvislosti s ochranou přírody a krajiny, pokud jsou dotčenými orgány krajské úřady, Agentura či správy národních parků, budou tyto pro účely řízení podle stavebního řádu vydávat tzv. společné rozhodnutí.Viz § 83 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁰⁾ Původní návrh z roku 2019 přitom počítal s formou koordinovaných závazných stanovisek s tím, že by v případě jejich nevydání do 30 dnů od doručení žádosti platilo, že daný dotčený orgán nemá k záměru připomínky a z hlediska veřejných zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny se záměrem souhlasí.Viz § 78 odst. 12 a 13 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění návrhu změnového zákona z listopadu 2019. ¹²¹⁾ Od zamýšlené fikce souhlasu však bylo po zapracování připomínek upuštěno, což z hlediska zajištění ochrany životního prostředí považuji za vítanou změnu.

Výjimku z výše uvedeného územního rozdělení pravomocí dotčených orgánů tvoří zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí. Pokud se tyto nalézají ve zvláště chráněných územích, pravomoci orgánu ochrany přírody a krajiny mají přecházet na stavební úřady.Viz § 76 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²²⁾ Obdobně tedy v případech rozhodování o záměrech podle stavebního zákona nebudou stavební úřady vydávat samostatná povolení či souhlasy jakožto podkladové akty (např. souhlas k činnostem a zásahům ve zvláště chráněných území či ochranných pásmech zvláště chráněných území), ale ty budou součástí výroku rozhodnutí podle stavebního řádu.Viz § 76 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²³⁾ Avšak za této situace budou vzhledem ke své působnosti ve zvláštně chráněných územích vydávat krajský úřad, Agentura či správy národních parků jako dotčené orgány nezávazné vyjádřeníSrov. § 76 odst. 3 a § 78 odst. 14 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁴⁾, přičemž pokud toto nebude vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti stavební úřadu, nebude se k němu přihlížet.Viz § 76 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁵⁾ Z pohledu zajištění ochrany složek životního prostředí mám zavedení institutu vyjádření specifikovaných orgánů ochrany přírody za pozitivní, neboť je tímto ve výsledku zavedena dvojí „kontrola“ zásahů ve zvláště chráněných územích. Pokud tak orgány ochrany přírody a krajiny s obecnou působností ve zvláště chráněných územích nestihnou vydat svá vyjádření k daným záměrům dle stavebního zákona, nenastane situace, že by zhodnocení zamýšlených zásahů nebylo provedeno, neboť toto musí zajistit sám stavební úřad.

Na území vojenských újezdů zůstávají v postavení dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny újezdní úřady a ministerstvo obrany.Viz § 78a odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁶⁾

2.2.2 Ochrana vod

Co se týče ochrany vod, dochází k plné integraci pravomocí vodoprávního úřadu jakožto dotčeného orgánu při posuzování splnění podmínek pro vydání souhlasu ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, ale které však mohou ovlivnit vodní poměry, pokud jsou tyto povolovány podle stavebního zákona.Srov. § 17 odst. 1 a 4 vodního zákona ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁷⁾ Za takové situace se nebude vydávat samostatně souhlas, ale stavební úřad související podmínky posoudí v rámci rozhodnutí o žádosti povolení záměru dle stavebního řádu.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třicátá první. Změna vodního zákona. ¹²⁸⁾ Obdobně tomu tak je i v případě závazného stanoviska vodoprávního úřadu podle § 104 odst. 9 vodního zákona.Srov. § 104 odst. 9 vodního zákona v účinném znění a § 104 odst. 10 vodního zákona ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹²⁹⁾

2.2.3 Ochrana ovzduší

Na úseku ochrany ovzduší dochází ke kombinaci jak integrací pravomocí dotčených orgánů do rozhodujících stavebních úřadů, tak ke změně podkladových aktů ze závazných stanovisek na vyjádření.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část padesátá první. Změna zákona o ochraně ovzduší. ¹³⁰⁾ Nově bude např. Ministerstvo životního prostředí vydávat namísto závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší vyjádření.Srov. § 11 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹³¹⁾ Stejně tomu tak je v případě působnosti krajského úřadu dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší.Srov. § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a § 11 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně ovzduší ve znění předloženého návrhu změnového zákona; jelikož dochází k odstranění rozlišování fáze územního a stavebního řízení, bude krajský úřad vydávat jen jedno vyjádření. ¹³²⁾ Bez náhrady dochází ke zrušení působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle současného § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, neboť si toto bude posuzovat sám stavební úřad v rámci rozhodování o povolení záměru dle nového stavebního zákona.Srov. § 193 odst. 1 písm. d) předloženého návrhu nového stavebního zákona. ¹³³⁾ Obdobně tomu tak je i vzhledem k vyjádření podle § 11 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší. Podle zamýšlené právní úpravy však stavební úřady nevstupují do pozice orgánů ochrany ovzdušíSrov. § 27 zákona o ochraně ovzduší ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹³⁴⁾, jak tomu je v případě výše zmíněných orgánů ochrany přírody a krajiny či vod.

S legislativně-technickými změnami zůstává zachována možnost České inspekce životního prostředí vydávat vyjádření podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší.Srov. § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹³⁵⁾

2.2.4 Ochrana zemědělského půdního fondu

I vzhledem k úpravě působnosti dotčených orgánů ve věcech ochrany zemědělského půdního fondu dochází k obojímu přístupu představenému věcným záměrem nového stavebního zákona, tj. včlenění pravomocí orgánů ochrany podle složkového zákona i změny podkladového aktu ze závazného stanoviska na vyjádření.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část osmá. Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. ¹³⁶⁾ Nejvýznamnější plánovaná změna zasahuje institut odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely záměrů dle stavebního zákona. V takovém případě se samostatný souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nevydává, ale nahrazuje jej v plné míře povolení záměru dle stavebního zákona.Viz § 9 odst. 10 ve spojení s § 17c zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹³⁷⁾ V případě odnímání zemědělské půdy o výměře menší nebo rovné 1 ha (s výjimkou záměrů umisťovaných na území národních parků) tak rozhodne ve dvojím postavení, tj. jako stavební úřad a orgán ochrany zemědělského půdního fondu (princip integrace). V případě odnímání zemědělské půdy o výměře větší než 1 ha a záměrů umisťovaných na území národních parků tak rozhodne pouze v postavení stavebního úřadu, a to výhradně na základě vyjádření k tomu příslušných orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jako dotčených orgánů.Srov. § 9 odst. 11 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění návrhu předloženého změnového zákona. ¹³⁸⁾ V tomto případě budou dotčenými orgány podle výměry odnímané půdy Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad či, za situace umisťování záměru do národního parku, příslušná správa národního parku.Srov. § 16 písm. b), § 17 písm. c) a § 18 písm. d) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹³⁹⁾

2.2.5 Ochrana lesa

K obdobným změnám jako v případě ochrany zemědělského půdního fondu dochází také v oblasti ochrany lesa.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část patnáctá. Změna lesního zákona. ¹⁴⁰⁾ Stavební úřady se mají nově stát orgány vykonávající státní správu lesůSrov. § 47 odst. 1 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁴¹⁾ a integrují se určité kompetence daných orgánů do pravomocí stavebního úřadu. V souvislosti s tímto dochází ke zrušení pravomoci orgánu státní správy lesů vydávat formou závazného stanoviska souhlas k povolování záměrů podle stavebního zákona, pokud se řízení dotýká zájmů ochrany lesa. Splnění podmínek pro vydání tohoto souhlasu si má nově posoudit sám stavební úřad v řízení o povolení záměru.Srov. § 14 odst. 2 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁴²⁾ Výjimku z tohoto integrovaného posouzení tvoří záměry umisťované na území národních parků a jejich ochranných pásem. V takovém případě bude k tomuto vydávat vyjádření jako příslušný orgán Ministerstvo životního prostředí.Srov. § 14 odst. 2 ve spojení v § 49 odst. 4 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁴³⁾

Stejně tak budou samy stavební úřady integrovaně rozhodovat v rámci řízení o povolení záměru podle stavebního zákona i o odnětí pozemku určeného k plnění funkcí lesa a o poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí takového pozemku. To stále s výjimkou lesů na území národních parků.

V souvislosti s ochranou lesa považuji za vhodné připomenout, že les může tvořit také významný krajinný prvek dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny, a jak již bylo uvedeno výše, odlišné ochrany požívají také lesy na územní národních parků a jejich ochranná pásma. V případě ochrany lesa v řízeních dle nového stavebního zákona a vymezení souvisejících dotčených orgánů se tudíž jedná o složitější problematiku, než jak tomu může být u jiných složek životního prostředí.

2.2.6 Ochrana ložisek nerostů

Co se právní úpravy ochrany ložisek nerostů týče, je možné souhrnně konstatovat, že autoři návrhu nového stavebního zákona v této souvislosti nepřistoupili ke slučovacímu principuCož vzhledem ke specializaci státní báňské správě považuji za logické rozhodnutí. ¹⁴⁴⁾, nýbrž upřednostnili změnu podkladových aktů ze závazných stanovisek na vyjádření.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část čtvrtá – Část šestá. ¹⁴⁵⁾ Oproti návrhu z května 2020 však bylo upuštěno od zavedení fikce souhlasu orgánů české báňské správy, pokud by tyto nevydaly předmětné vyjádření do 30 (60) dnů od doručení žádosti k jeho vydání.Viz § 42a horního zákona ve znění návrhu změnového zákona z května 2020, § 41 odst. 4 zákona o hornické činnosti ve znění návrhu změnového zákona z května 2020, § 13 odst. 2 zákona o geologických pracích ve znění návrhu změnového zákona z května 2020. ¹⁴⁶⁾ Není však jasné, na základě jakého impulsu k této změně autoři změnového zákona přistoupili. Z vypořádání připomínek Českého báňského úřadu totiž vyplývá, že byl návrh na vypuštění předmětných ustanovení odmítnut s odkazem na zavádění fikce kladného vyjádření jakožto základní bod rekodifikace veřejného stavebního práva, a důvodová zpráva o tomto kroku mlčí.

Jelikož, jak je blíže uvedeno v podkapitole 1.2 tohoto článku, došlo k dílčímu přesunu pravomoci k rozhodování o povolení staveb sloužících k otvírce, přípravě a dobývání ložisek apod. na stavební úřady, zavádí návrh nového stavebního zákona v tomto ohledu působnost obvodních baňských úřadů jakožto dotčených orgánů, které budou v těchto případech vydávat také vyjádření.Srov. § 23 odst. 3 a 4 horního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁴⁷⁾ Stejně tak tomu je i v případech skladů výbušnin.Srov. § 30 zákona o hornické činnosti v účinném znění a ve znění přeloženého návrhu změnového zákona. ¹⁴⁸⁾

2.2.7 Památková péče

Ochrana kulturního dědictví má podle předloženého znění navrhovaných změn zaznamenat pouze minimální uplatnění principu integrace a přeměn formy podkladových aktů.Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třetí. Změna zákona o státní památkové péči. ¹⁴⁹⁾ V rámci připomínkového řízení bylo upuštěno od vydávání vyjádření pro účely řízení dle stavebního řádu a zůstávají zachována závazná stanoviska.Srov. § 14 zákona o státní památkové péči ve znění návrhu změnového zákona z listopadu 2019 a ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁵⁰⁾ Stavební úřady se stávají orgány státní památkové péče, a tedy dotčenými orgány při uskutečňování záměrů podle stavebního řádu, v případech nemovitých věcí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí v ochranném pásmu nemovitých národních kulturních památek, nemovitých kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón.Viz § 30a odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 17a zákona o státní památkové péči ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁵¹⁾

2.2.8 Nakládání s odpady

Na úseku nakládání s odpady ve vztahu k dotčeným orgánům v řízení dle stavebního řádu má dojít pouze k minimálním úpravámViz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třicátá. Změna zákona o odpadech. ¹⁵²⁾, kdy se výhradně v souladu s cíli rekodifikace navrhuje změna formy podkladového aktu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jakožto dotčeného orgánu při vydávání rozhodnutí podle nového stavebního zákona ze závazného stanoviska na vyjádření.Srov. § 79 odst. 4 zákona o odpadech ve znění předloženého návrhu změnového zákona. ¹⁵³⁾

2.3 Dílčí závěr

Právní úprava dotčených orgánů v řízeních dle předloženého návrhu nového stavebního zákona v případě územního plánování dle mého názoru doznává pouze minimálních změn. V zásadě tak nijak neodbočuje od původního plánu obsaženého ve věcném záměru, neboť oblast územního plánování neměla být ve vztahu k dotčeným orgánům zásadně modifikována. Na úseku stavebního řádu je naopak možné zaznamenat daleko větší množství změn. V zásadě je možné říci, že „koncepce“ věcného záměru zůstává zachována, tj. dochází k integraci aktů vydávaných dotčenými orgány přímo do rozhodování stavebních úřadů, případně k přeměně závazných stanovisek těchto orgánů na vyjádření. V některých případech však dochází ke kombinaci těchto modifikací (např. na úseku ochrany přírody a krajiny, ovzduší či zemědělského půdního fondu), což rozhodně nepřispívá přehlednosti potřebných podkladových aktů pro účely vydání povolení k záměru. V oblasti památkové péče dokonce původní plán obsažený ve věcném záměru je naplněn minimálně, neboť většina závazných stanovisek požadovaných současnou právní úpravou zůstává zachována.

Závěr

Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled základních změn v působnosti a pravomocích orgánů veřejné správy činných v rámci plánování a uskutečňování záměrů podle návrhu nového stavebního zákona, a to se zaměřením se na zabezpečení ochrany životního prostředí. Současně si práce kladla za cíl kriticky zhodnotit některé předkládané změny, a to nejen v souvislosti s nyní účinnou právní úpravou, ale také co se týče úprav zamýšlené rekodifikace v čase.

V rovině institucionálních změn si autoři návrhu nového stavebního zákona vytyčili jako hlavní cíl „[…] vytvoření nové soustavy státní stavební správy, která má přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů, jež reprezentuje stát […].“Důvodová zpráva k návrhu z května 2020, s. 14.¹⁵⁴⁾ Jak vyplývá z textu článku, plánovaná reforma jistě v části zřizuje novou soustavu státní stavební správy. Dle mého názoru však nelze říci, že tímto skutečně dochází k zásadnímu sjednocení a zefektivnění ochrany veřejných zájmů. Např. k povolování záměrů dle stavebního řádu má být stále zachována příslušnost několika různých orgánů, ke kterým ještě v důsledku rekodifikace přibývají nové. Nadto v rámci nově vytvořené státní stavební správy dochází k zavedení duálního systému rozhodování jak orgánů samosprávy v přenesené působnosti (obecní stavební úřady), tak orgánů specializované státní správy (krajské stavební úřady).

Také vzhledem k úpravě dotčených orgánů (tj. jejich částečné integrace do gesce stavebních úřadů a příp. změny formy vydávání podkladových aktů ze závazných stanovisek na nezávazná vyjádření), působí navrhovaná reforma nesystematicky, v některých případech až chaoticky.Na což upozorňovala také Legislativní rada vlády ve svém stanovisku ke změnovému zákonu ze dne 7. 8. 2020, čj. 564/20, s. 9. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSBSMJ39SO.¹⁵⁵⁾ Při porovnání návrhů změnového zákona z listopadu 2019 a z května 2020 a jeho předloženého znění lze dle mého názoru v některých případech nabýt dojmu, že v rámci připomínkového řízení a také mimo něj během dalších jednáníNapř. změna v souvislosti s obecními stavebními úřady není v rámci vypořádání připomínek nijak zaznamenána.¹⁵⁶⁾ došlo k modifikacím na základě významnosti a větší váhy hlasu připomínkového místa než skutečného posouzení obsahu podnětů.

Co se týče prosazování ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek jakožto veřejného zájmu, který je v procesech vedených podle nového stavebního zákona předmětem hodnocení, mám za to, že úpravy obsažené v předloženém návrhu a souvisejícím návrhu změnového zákona představují určité riziko vedoucí k jejímu oslabení, a to především v umožnění obcházení obsahu nezávazných vyjádření specializovaných orgánů (namísto závazných stanovisek) a hrozbě nezabezpečení dostatečně odborně připraveného personálu stavebních úřadů v případech, kdy si budou zásah do složek životního prostředí posuzovat samy. Považuji také za nutné zdůraznit, že vzhledem ke znění uvedených návrhů nedojde k zamezení střetů zájmů, které jsou v řízeních dle stavebního zákona přítomny v současnosti (tj. jednotlivých specializovaných orgánů mezi sebou ale i vzhledem k zájmům stavebních úřadů), neboť integrace, která tomuto měla zabránit, nebyla provedena v takové míře, jakou uváděl věcný záměr.

Důsledky zamýšlené rekodifikace však bude možné hodnotit až při případné aplikaci přijatých zákonů, neboť na ně má vliv mnoho dalších faktorů, jako již zmíněné zajištění dostatečného úřednického aparátu, jeho metodického vedení z nadřízených orgánů apod. Avšak vzhledem k tomu, že návrh nového stavebního zákona prošel teprve prvním čtením, kdy sami jeho autoři připouštějí rozsáhlé modifikace v rámci jeho projednávání v Poslanecké sněmovně, dojde před jeho platností pravděpodobně k dalším úpravám, které se mohou od současného znění návrhu znatelně lišit.