Klíčová slova
Anotace
Rychlý vývoj moderních technologií se projevuje také zvětšujícími se zásahy do práva na ochranu osobních údajů a práva na ochranu osobnosti. Jelikož psané právo EU nedokáže adekvátně reagovat na tyto změny, je v Evropské unii v oblasti lidských práv silná pozice Soudního dvora EU, který vychází z psané legislativy a snaží se ji aplikovat na současný stav, přičemž právo i dotvářet, jak bylo vidět v případě práva být zapomenut ve věci Google Spain. V roce 2022 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-460/20 a i zde je vidět jeho schopnost reagovat na současný stav. Jde však o natolik revoluční rozsudek, že by nám umožnil odstraňovat z internetu všechny obrazové soubory o včerejší prohýřené noci?
Annotation
The rapid development of modern technologies is also reflected in the increasing encroachment on the right to data protection and the right to protection of personality. As written EU law fails to respond adequately to these changes, the CJEU has a strong position in the EU human rights field, which draws on written legislation and seeks to apply it to the current state of affairs, while also refining the law, as seen in the case of the right to be forgotten in Google Spain. In 2022, the Court delivered its judgment in Case C-460/20, and its ability to respond to the status quo is also seen here. However, is it such a revolutionary judgment that it would allow us to delete all image files of last night's loss from the Internet?
Osnova
V dnešní době rychlého rozvoje moderních technologií je třeba se stejnou rychlostí adekvátně reagovat i na nové situace a změny z pohledu práva. V ideálním případě na nastalou situaci reaguje právní předpis, jehož výklad je upřesňován pomocí judikatury. V rámci rychlého vývoje moderních technologií však může nastat situace, kdy právní předpis není schopen plně zachytit nově vzniklý skutkový stav, a je naopak na judikatuře, aby existující právní předpisy aplikovala na nastalou situaci a tyto právní předpisy proaktivně vysvětlila s ohledem na vývoj mezi jejich vydáním a aktuální situací. Konkrétním případem této situace je vznik práva být zapomenut, jehož vznik lze datovat k rozsudku Google vs. SpainRozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain SL and Google Inc. v Agencia Española de Protección de Datos (AEPD) and Mario Costeja González, C 131/12, ECLI:EU:C:2014:317.1) v roce 2014. Soud ovšem vycházel ze Směrnice 95/46/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.2), která vznikala v době, kdy již existovaly vyhledávače, konkrétně Archie (1990), Aliweba W3Catalog (oba 1993), neexistovaly však dnešní rozšířené vyhledávače jako Google (1998), Bing (2009) či Yahoo (1995). Taktéž počet uživatelů internetu, a tedy i vyhledávačů byl velmi rozdílný. Zatímco v roce vydání směrnice 95/46/ES bylo uživatelů internetu přibližně 16 miliónů, tedy přibližně 0.4 % světové populace,Internet Growth Statistics 1995 to 2023 – the Global Village Online. Internetworldstats.com. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.internetworldstats.com/emarketing.htm?fbclid=IwAR2DVQgzwksJuQ9uBZfhFZcLWw00SJiOVnHrwyYQbQW8McjtwoX76gGq2L0.3) v roce vydání rozsudku Google vs. Spain (2014) to bylo již 3 035 miliónů (42.3 % světové populace) a toto číslo stále roste. Například v roce 2022 bylo uživatelů internetu 5 473 miliónů (69 % světové populace).Tamtéž.4) V době posuzování případu Google vs. Spain tak byly vyhledávače používány mnohem více, což s sebou neslo i větší riziko zásahu do ochrany osobnosti, a zároveň bylo i více vyhledávačů, což znamená větší konkurenční prostředí a také tlak na nalézání co nejvíce relevantních výsledků. Z toho lze odvodit, že nařízení 95/46/EC již nedokázalo plně reagovat na situace v roce 2014 a bylo třeba právě soudního rozhodnutí, které by společně s nařízením 95/46/EC reflektovalo aktuální okolnosti v souvislosti se skutkovou podstatou.
Rozšířená osnova
To, co bylo judikováno v případu Google vs. Spain, pak lze najít v článku 17 nařízení 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.5), známého jako GDPR, které vešlo v platnost až dva roky po judikátu Google vs. Spain. I když tento judikát skvěle zhodnotil aktuální stav a vyhodnotil jej, v akademickém prostředí je považován za rozsudek, jenž dal více otázek než odpovědí.Např. FRANTZIOU, Eleni. Further Developments in the Right to be Forgotten: The European Court of Justice's Judgment in Case C-131/12, Google Spain, SL, Google Inc v Agencia Espanola de Proteccion de Datos. Human Rights Law Review, 2014, roč. 14, č. 4, s. 767.6) Odpovědi na otázky však postupně přináší další judikatura a taktéž výzkumy z akademické sféry. Po vynesení rozsudku v případu C-460/20Rozsudek ze dne 8. prosince 2022, TU, RE v. Google LLC, C-460/20, ECLI:EU:C:2022:962.7), v souvislosti s právem být zapomenut, se však znovu nabízí určitá analogie s případem Google vs. Spain. Tento rozsudek posouvá judikaturu Evropského soudního dvora opět v souvislosti s vývojem internetových vyhledávačů, konkrétně možnost aplikace práva být zapomenut nejen na text, ale i na obrázky. Zároveň ale poskytuje pouze příliš obecná vodítka, jak posuzovat žádosti o odstranění odkazů na ně, což opět vyvolává více otázek, než kolik daný judikát přinesl odpovědí. To tvrdí i David Erdos, který se ve své práci rozsudkem ve věci C-460/20 z pohledu náhledů obrázků (tzv. thumbnails) zabýval a který je k tomuto rozsudku velmi kritický, když namítá příliš obecné zdůvodnění, jakož i absenci konkrétních vysvětlení.David Erdos dokonce tvrdí, že rozsudek Soudního dvora jde proti systému GPDR, jelikož cituje nařízení pouze selektivně, bez hlubší analýzy. Viz ERDOS, David. An Accurate Thumbnail of European Data Protection and Search Engine Indexing? Exploring C-460/20 TU, RE v Google LLC (2022). Social Science Research Network, publikováno dne 13. 3. 2023, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4381553#.8)
Hned v úvodu autor považuje za vhodné definovat pojem thumbnails. Jedná se o malou obrazovou reprezentaci většího souboru, což může být obrázek, video či celá webová stránka.HANNA, Katie Terrel. Thumbnail. techtarget.com. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.techtarget.com/whatis/definition/thumbnail. 9) Z důvodu snahy o co nejsrozumitelnější text příspěvek pracuje s anglickým názvem, nikoliv českým. Thumbnail totiž nemá jednoznačný český ekvivalent, nejčastěji používanými slovy jsou „miniatura“ či „náhled“,Pojem „náhled“ používá také český překlad případu C-460/20, ovšem vždy následuje v závorce pojem „thumbnails“.10) ovšem tyto pojmy nejsou poplatné jen pro zmíněné miniatury/náhledy na internetu, ale mají obecnější význam, proto by bylo dle autora nutné vždy doplnit upřesňující informaci, např. „náhledy obrázků“. Vzhledem k tomu, že pojem „náhledy obrázků“ má ve výsledcích vyhledávání vyhledávače Google přibližně 6 890 000 výsledkůGoogle.com. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.google.com/search?q=n%C3%A1hledy+obr%C3%A1zk%C5%AF.11) a pojem „thumbnails“ ve vyhledávání pouze v českém jazyce má přibližně 8 860 000 výsledků,Google.com. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.google.com/search?q=thumbnails.12) považuje autor pojem „thumbnails“ za pojem všeobecně známý a používaný. Ostatně to není první a velmi pravděpodobně ani poslední pojem, který je užívanější než český překlad. Zvláště v oblasti moderních technologií jich je nepřeberné množství, namátkou hardware, software, error, online, offline, cache a další.
Předkládaný příspěvek se zaměří na část rozsudku zabývající se odstraňováním obrázků či jejich náhledů v rámci aplikace práva být zapomenut. Cílem příspěvku je aplikace dosavadních poznatků v kombinaci s rozsudkem ve věci C-460/20, přičemž bude vycházet ze samotného rozsudku a předchozí judikatury. Dalšími důležitými zdroji jsou článek 17 nařízení GDPRNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 17.13) a dosavadní výzkumy, převážně v oblastech práva být zapomenut, ochrany osobních údajů a také práva veřejnosti být informován. Byť poslední dvě jmenované oblasti zní značně protichůdně, pro aktuální příspěvek jsou velmi důležité, protože v případě odstraňování thumbnails dle postupu nastíněného v judikatuře nepůjde o to určit, které právo má vždy absolutní aplikační přednost, nýbrž je třeba hledat a nalézat vyvážený stav těchto proti sobě stojících práv. A to zvláště s přihlédnutím k faktu, že se nejedná pouze o teoretické bádání, ale o výzkum, který kvůli zvyšujícímu se množství uživatelů internetu a také zvyšujícímu se počtu obrázků na internetu předpokládá výrazný dopad v praxi.Navíc ochranou soukromí v souvislosti s thumbnails, byť ne v souvislosti s právem být zapomenut, řeší i jiné výzkumy, například z důvodu potřeby uživatelů cloudových služeb. Viz: CHAI, Xiuli, WANG, Yinjing, GAN, Zhihua, CHEN, Xiuhui, ZHANG, Yushu. Preserving privacy while revealing thumbnail for content-based encrypted image retrieval in the cloud. Information Sciences, 2022, č. 604, s. 115–141. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://doi.org/10.1016/j.ins.2022.05.008.14) Jelikož nejrychleji přibývá obrazových souborů na sociálních sítích, zaměří se tento příspěvek na aplikaci práva být zapomenut na obrazové soubory ze sociálních sítí. Vzhledem k tomu, že jsou sociální sítě každodenní součástí našich životů,Průměrný uživatel strávil v roce 2022 denně téměř 2,5 hodiny na sociálních sítích. statista.com. Publikováno dne 22. 8. 2023, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.statista.com/statistics/433871/daily-social-media-usage-worldwide/.15) objevuje se na nich množství momentek, které byly přidány bez většího rozmyslu nad zásahem do soukromí jednotlivce a jejichž existence na sociálních sítích, či ve výsledcích vyhledávání, může být zpětně považována za nežádoucí. Výzkumnou otázkou je, jak velký dopad bude mít rozsudek ve věci C-460/20 na oblast sociálních sítí a také jaký bude mít tento rozsudek vliv například na fotografie z oslav a podobných akcí, kde se kombinuje snížená sebereflexe subjektů v oblasti ochrany osobních údajů, tvorba fotografií s velkým množstvím citlivých údajů spolu s odměňováním sociálních sítí za nahrávání takovýchto obrazových souborů a jejich nahrávání na sociální sítě osobami odlišnými od subjektu údajů.Například skupinová fotografie zobrazující vícero uživatelů v jednom obrazovém souboru.16) Otázka tedy bude podrobena testu na základě lidového úsloví „kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil“ z pohledu aktuálnosti. Bude toto úsloví platit i v době existence práva být zapomenut, nebo se již jedná pouze o přežitek, jelikož všechny vzpomínky a důkazy z předchozí noci je možné jednoduše „zapomenout“? Hypotézou výzkumu je, že vzhledem k velkému množství fotografií, které jsou přidávány bez většího rozmýšlení nad možným dopadem v oblasti osobních údajů, lze očekávat i zvýšené množství žádostí o aplikaci práva být zapomenut, které ovšem nebude mít tak velký revoluční vliv, jak by se na první pohled mohlo zdát, jelikož právo být zapomenut musí být do určité míry také limitováno, aby se z práva na ochranu osobnosti nestala zautomatizovaná možnost cenzury a umělé úpravy digitální stopy subjektu údajů. Teprve ze stanovených podmínek bude možné odvozovat velikost dopadu.
Vzhledem k povaze případu C-460/20, který rozhodoval o thumbnails, je také vhodné zmínit skutečnost, že thumbnails se netýkají pouze obrázků. Jsou také používány jako zmenšenina náhledů videí, tedy při vyhledávání hledaného hesla ve vyhledávači nám v případě nalezení vhodného obsahu ve videu prohlížeč nabídne jeden snímek z videa ve zmenšeném obrázku. Z největších sociálních sítí je tento jev možný pozorovat u sítě YouTube, která tyto náhledy tvoří automaticky.SHIMONO, Akari, KAKUI, Yuki, YAMASAKI, Toshihiko. Automatic YouTube-Thumbnail Generation and Its Evaluation. In: CHU, Wei-Ta, IDE, Ichiro (eds.). Proceedings of the 2020 Joint Workshop on Multimedia Artworks Analysis and Attractiveness Computing in Multimedia. New York: Association for Computing Machinery, 2020, s. 25–30.Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://dl.acm.org/doi/abs/10.1145/3379173.3393711.17) Velmi výraznou roli v nárůstu obrazového obsahu se subjekty údajů a s tím spojené thumbnails hrají sociální sítě, které jsou pro fotografie a videa přizpůsobeny, a nepřímo tak uživatele pobízí, aby na sociální sítě obrazový obsah nahrávali. Kromě uceleného doporučení na posuzování thumbnails v rámci žádosti o aplikaci práva být zapomenut se tak autor zaměří i na to, zda a jaký vliv bude mít rozsudek C-460/20 na fotografie a videa umístěné na sociální sítě kvůli kombinaci velkého množství tohoto typu obsahu a osobních dat v nich obsažených, a tím doplní některé neznámé, které vyplynuly z chybějící komplexní analýzy a dostatečného zdůvodnění v rozsudku případu C-460/20.
Zmiňované thumbnails jsou pouze zmenšeniny většího souboru, je tedy třeba zaměřit se na počet veřejně dostupných původních obrazových souborů, ze kterých thumbnails vznikají či mají potenciál vzniknout. Na internetu lze dohledat velké množství obrázků, k roku 2023 jich bylo v Google Image Search indexováno přibližně 136 miliard,BROZ, Matic. Number of Photos (2023): Statistics, Facts, & Predictions. photototurial.com. Publikováno dne 10. 3. 2023, citováno dne 13. 4. 2023. Dostupné online na: https://photutorial.com/photos-statistics/. 18) a samotný počet všech obrazových souborů strmě narůstá, přibližně o 1,168 triliónů za rok.MITCHELL, Nicholas. How Many Images Are on The Internet? (and Other Fascinating Facts). photodoto.com. Citováno dne 13. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.photodoto.com/images-on-the-internet/.19) Rozhodnutí ve věci C-460/20 představuje posun ve výkladu práva být zapomenut článku 17 nařízení GDPR, a je tedy vhodné zabývat se tím, o jak velkou změnu oproti dosavadnímu výkladu se jedná. Jak již bylo zmíněno v úvodu, dosavadní judikatura Evropského soudního dvora se týkala výsledků vyhledávání, kdy byly k nalezení osobní údaje v psané podobě. Ať se jednalo o samotné žádosti o odstranění těchto osobních informací,Rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain SL and Google Inc. v Agencia Española de Protección de Datos (AEPD) and Mario Costeja González, C 131/12, ECLI:EU:C:2014:317.20) nebo otázky teritoriálního omezení práva být zapomenut,Rozsudek ze dne 24. září 2019, Google LLC proti Commission nationale de l´informatique et des libertés (CNIL) za účasti Wikimedia Foundation Inc., Fondation pour la liberté de la presse, Microsoft Corp., Reportes Committee for Freedom of the Press a dalších, Article 19 a dalších, Internet Freedom Foundation a dalších, Veřejného ochránce práv, C-507/17, ECLI:EU:C:2019:772; rozsudek ze dne 24. září 2019, G. C., A. F., B. H., E. D., proti Commission nationale de l´informatique et des libertés (CNIL) za účasti předsedy vlády, Google LLC, právní nástupkyně Google Inc., C-136/17, ECLI:EU:C:2019:773.21) vždy se jednalo o aplikaci práva být zapomenut v souvislosti s psaným textem. V případě rozšíření dosavadního chápání práva být zapomenut i na obrazový obsah je otázkou, zda a případně jaký vztah mezi sebou mají psaný a obrazový obsah. Velký senát Soudního dvora se tímto vzájemným vztahem v případu C-460/20 zabýval a došel ke stejnému závěru jako Evropský soud pro lidská práva v případu Von Hannover v. Německo,Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, Von Hannover v. Německo, převážně body 95, 96, 103.22) kdy je v rozsudku konkrétně napsáno, že „…má ochrana práva na soukromý život v tomto kontextu zvláštní význam, jelikož fotografie mohou předávat zvláště osobní, ba i intimní informace o jednotlivci nebo jeho rodině.“Rozsudek ze dne 8. prosince 2022, TU, RE v. Google LLC, C-460/20, ECLI:EU:C:2022:962, bod 95.23)
Fotografie tak může mít vypovídající hodnotu sama o sobě a může sdělovat osobní údaje jednotlivce bez nutnosti jakéhokoliv textového komentáře. Taktéž text může obsahovat osobní údaje bez nutnosti doplnění o grafickou podobu. Jedná se tedy o dva samostatné zdroje osobních údajů. Z hlediska vztahu mezi písemnou a obrazovou podobou Evropský soudní dvůr v rozhodnutí považuje obrazovou podobu ve formě thumbnails za větší zásah do základních práv jednotlivce než ve formě písemné. Za obzvlášť intenzivní zásah to považuje z důvodu seskupení všech informací týkajících se subjektu údajů nacházejících se na internetu při vyhledávání podle jména.Tamtéž, bod 104. V tomto bodě také ESD rozlišuje původní obrázek a thumbnails jako dva samostatné výsledky vyhledávání. 24)
Soudní dvůr také fotografie řadí do zvláštní kategorie osobních údajů, kdy fotografie mohou být nositeli citlivých údajů. Zařazení do zvláštní kategorie osobních údajů, vzhledem k možnému výraznému zásahu do ochrany osobnosti, se zde jeví jako logické, jelikož samotná fotografie může prozradit hned několik z osobních údajů zmíněných v článku GDPR o zpracování zvláštních kategorií osobních údajů,Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 9.25) jako jsou rasový či etnický původ, politické názory, náboženské vyznání či filozofické přesvědčení nebo členství v odborech, za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.
Z výše uvedeného se jeví jako předpokládané, že k obrazovému obsahu nahrávanému na internet se bude i mezi uživateli přistupovat výrazně opatrněji než k textovému obsahu, jelikož oni sami touto formou mohou sdílet více osobních informací. V praxi tomu tak není. Počet obrazového obsahu neustále exponenciálně narůstá.BROZ, Matic. Number of Photos (2023): Statistics, Facts, & Predictions. photototurial.com. Publikováno dne 10. 3. 2023, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://photutorial.com/photos-statistics/.26) Snahu o vysvětlení tohoto fenoménu měli akademici z Carnegie Mellon University v Pittsburgu, kteří ve svém výzkumu zjistili, že uživatelé povětšinou mají povědomí o nebezpečí na internetu s ohledem na osobní údaje a znalosti, jak se chránit, ale v praxi se tak nechovají.KANG, Ruogu, DABBISH, Laura, FRUCHTER Nathaniel, KIESLER, Sara. „My Data Just Goes Everywhere:” User Mental Models of the Internet and Implications for Privacy and Security. In: CRANOR, Lorrie Faith, BIDDLE, Robert (eds.). SOUPS '15: Proceedings of the Eleventh USENIX Conference on Usable Privacy and Security. Ottawa: USENIX Association, 2015, s. 47. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.usenix.org/system/files/conference/soups2015/soups15-paper-kang.pdf. 27) V kapitole 4.3.2 studie se uvádí, že častými důvody uživatelů je nezájem se chránit během pobytu na internetu, ať již z pocitu nezajímavosti pro ostatní, nebo pocitu nedělání ničeho nelegálního, tudíž se není třeba chránit, či z finančních důvodů. „Nemám moc peněz, abych si dělal starosti,“ uvedli někteří účastníci výzkumu. Druhým častým důvodem je pak pocit, že uživatel na internet nedává příliš osobních informací, a tudíž není co chránit.Tamtéž, podkapitola 4.3.2. 28) Svou roli hraje také rozvoj specifických webových stránek, tzv. sociálních sítí, které k tomu, aby uživatel sdílel informace o sobě a nahrával obrazový obsah, přímo vybízí, například Instagram, TikTok a Snapchat. Toto v kontrastu s tím, co o obrazovém obsahu říká judikatura, je velkým problémem ochrany osobních údajů.
S ohledem na narůstající počet obrázků na internetu, a to nejen z důvodu podceňování ochrany osobních údajů ze strany uživatelů internetu, a rozsudek ESD ve věci C-460/20, který se obrazovým obsahem zabývá, je zajímavé zamyslet se, kde je největší potenciál výskytu obrázků obsahujících osobní údaje a kde tedy bude mít zmíněný judikát největší přínos pro praxi. Autor předpokládá, že tomu tak bude právě u sociálních sítí, jelikož fungování sociálních sítí je postaveno na sdílení obsahu uživatele s dalšími uživateli dané sociální sítě tak, aby docházelo ke sdílení osobních zážitků a pocitů nejlépe formou obrazových příspěvků ihned v daném okamžiku prožívání. To může vést k tlaku uživatele na co nejrychlejší přidávání obrazového obsahu do online prostoru a z toho může vyplývat krátký časový prostor pro uvážení daného uživatele, zda opravdu chce takový obsah sdílet a zda daný status neobsahuje některé jeho osobní informace, které s ostatními sdílet nechce. Z těchto důvodů se tato kapitola bude věnovat praktickému dopadu práva být zapomenut a rozsudku C-460/20 právě na sociální sítě a bude se snažit předložit dopad zmíněného rozsudku na časté situace z praxe uživatelů sociálních sítí, s objasněním, kdy a za jakých okolností by bylo možné na ně aplikovat právo být zapomenut.
Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, na internetu se nachází výrazné množství obrázků, jejichž počet je prakticky nemožné přesně určit, a toto číslo se každým rokem zvýší přibližně o 1,168 triliónu.MITCHELL, Nicholas. How Many Images… Dostupné online na: https://www.photodoto.com/images-on-the-internet/.29) Pro účely příspěvku však není podstatné celkové množství obrázků na internetu, ale dva konkrétnější údaje.Respektive tři, protože první údaj lze rozložit na aktuální stav a odhadovaný počet v budoucnu.30) Protože se příspěvek zaměřuje na obrázky a thumbnails z pohledu práva být zapomenut, je důležité, kolik z celkového množství obrázků je indexováno ve vyhledávačích, protože pouze takové obrázky lze najít a označit jako výsledky vyhledávání, a tudíž je na ně možné aplikovat právo být zapomenut. K celkovému počtu nelze dojít sečtením všech indexovaných obrázků ve všech vyhledávačích, protože je zde oprávněné předpokládat, že většina indexovaných obrázků bude shodná ve všech vyhledávačích. Navíc provozovatelé vyhledávačů neposkytují informace o počtu indexovaných obrázků, tudíž se jedná o odhad vytvořený na základě jednorázově potvrzených počtů. Server Photutorial tak předpokládá, na základě předchozích potvrzených informací a rychlosti přibývání obrázků na internetu, že v roce 2023 se počet indexovaných obrázků v Google vyhledávači dostane na číslo přibližně 136 miliard a vzhledem k rychlosti nahrávání nových obrázků na internet očekává, že v roce 2030 se počet obrázků téměř ztrojnásobí.BROZ, Matic. Number of Photos (2023): Statistics,… Dostupné online na: https://photutorial.com/photos-statistics/.31) Druhým důležitým údajem je pro účely tohoto příspěvku také množství obrázků na sociálních sítích. I zde je velmi patrný strmý nárůst množství nahrávaných obrázků. Zatímco v roce 2014 nahráli uživatelé na sociální sítě přibližně 1,8 miliardy fotek denně,EDWARDS, Jim. PLANET SELFIE: We're Now Posting A Staggering 1.8 Billion Photos Every Day. businessinsider.com. Publikováno dne 28. 5. 2014, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.businessinsider.com/were-now-posting-a-staggering-18-billion-photos-to-social-media-every-day-2014-5.32) v roce 2023 bylo na prvních pěti největších sociálních sítíchWhatsApp, Snapchat, Facebook, Instagram, Flickr.33) nahráváno denně přibližně 14 miliard obrázků.BROZ, Matic. Number of Photos (2023): Statistics,… Dostupné online na: https://photutorial.com/photos-statistics/.34)
Z předchozích částí příspěvku lze vyčíst možnost aplikovat právo být zapomenut na obrazové soubory ve formě thumbnails a také aktuálnost možnosti této aplikace z důvodu stále rychle se zvětšujícího množství fotografií a obrázků na internetu každým dnem a taktéž jejich indexace ve vyhledávačích. Svůj podíl na tom mají i sociální sítě, které se staly mnohem oblíbenější, a především fakt, že jsou sociální sítě navrženy pro sdílení obrázků mezi uživateli, což jedince přímo vybízí, aby na internet umisťovali další a další fotky ze svého života, a vzhledem k rozšíření smartphonů, aby tomu tak bylo učiněno ihned v daném okamžiku. Uživatelé tak umisťují fotografie o aktuálním stavu převážně na základě emocí, bez většího promyšlení možných dopadů či toho, zda budou chtít mít dané zaznamenané události na svých sociálních sítích i v budoucnu, což můžou být snímky z oslav, kdy subjekt údajů nemusí být v takovém stavu, aby dokázal plně zhodnotit důsledky svého jednání, případně jsou zveřejněny uživatelem odlišným od subjektu údajů. I vzhledem k samotnému nárůstu uživatelů sociálních sítí, kterých bude dle odhadů dále přibývat,GAUBYS, Justas. How Many People Use Social Media in 2023? oberlo.com. Publikováno leden 2023, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.oberlo.com/statistics/how-many-people-use-social-media.35) se zde zvyšuje potenciál pro zasílání žádostí o odstranění fotografií ze sociálních sítí dle práva být zapomenut.
Sociální sítě existují již několik letFacebook vznikl v roce 2004 pro studenty Harvard University, pro širokou veřejnost je dostupný od roku 2006.36) a stále se vyvíjejí, aby byly pro uživatele co nejzajímavější, protože dle množství uživatelů generují soukromé společnosti provozující sociální sítě zisk. Sociální sítě lze rozdělit dle typu například na profesní a volnočasové/osobní,Z profesních např. LinkedIn vs. Facebook, který je spíše osobní.37) profilové a obsahovéZ profilových např. Instagram, kde je třeba mít účet, vs. YouTube, kde vytvoření účtu není podmínkou přístupu na něj. Samotné obsahové sociální sítě lze pak ještě dělit na všeobecné sociální sítě, kde jsou různé typy obsahu, a specializované sociální sítě, zaměřené jen na konkrétní obsah, což můžou být videa, fotografie, text aj. 38) či komunitní a otevřené.Komunitní je např. Reddit, kde jsou tematické podstránky (tzv. subreddity), naopak např. u sociální sítě Tumblr se netvoří uzavřené komunity.39) Podrobněji se analýzou sociálních sítí zabývá například Shazia Tabassum a kolektiv.TABASSUM Shazia, PEREIRA F.S. Fabiola, FERNANDES Sofia, GAMA João. Social network analysis: An overview. WIREs Data Mining Knowl Discov, 2018, roč. 8, č. 5. Citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://wires.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/widm.1256.40) Z hlediska příspěvku je ovšem třeba využít typologii sociálních sítí s ohledem na právo být zapomenut. Jelikož právo být zapomenut lze aplikovat na výsledky vyhledávání, je primárně nutné, aby se obsah ze sociálních sítí dostal do výsledků vyhledávání, a tudíž by se na tento obsah dalo žádat o aplikaci práva být zapomenut. Zároveň musí platit, že výsledek vyhledávání lze přiřadit ke konkrétnímu subjektu údajů, ke kterému patří.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 17, odst. 1.41) Z toho vyplývá, že z hlediska práva být zapomenut se lze zaměřit na sociální sítě profilové, jelikož každý uživatel, který si musí založit profil na dané sociální síti pak veškerou svou aktivitu váže na daný profil a zanechává svou digitální stopu. Tím lze najít spojitost mezi subjektem údajů, tedy profilem, a obsahem, jenž tento profil zveřejní. Některé sociální sítě navíc umožňují k jednomu obsahu pomocí označení přiřadit i další profily, tedy další subjekty údajů. Těchto označení využívají i vyhledávače, které při zobrazení výsledků vyhledávání přiřadí obsah k subjektům údajů, které jsou v daném obsahu na sociální síti označeny.Vyhledávače aktuálně využívají pro vyhledávání i umělou inteligenci (AI), která dokáže z jediné indexované fotografie jednotlivce dohledat i další jeho fotografie na internetu, na kterých již daná osoba není indexována, ale AI je najde na základě podobností ve tváři.42) Zároveň musí být obsah zveřejněný na sociální síti veřejně dostupný všem uživatelům sociální sítě, protože jedině takový obsah vyhledávač při vyhledávání nalezne a zobrazí. Do výběru tak nelze začlenit sociální sítě založené na posílání zpráv jen mezi uživateli, jako například WhatsApp,A primárně sem nelze zařadit ani Snapchat, u něj je však časté screenshotování fotografií, které se poté mohou objevit veřejně dostupné bez vědomí a souhlasu subjektu údajů a na tyto situace se již právo být zapomenut vztahuje. 43) ale pouze ty, u kterých je obsah zveřejňován veřejně. Z aktuálně nejpoužívanějších a největších sociálních sítí tyto podmínky splňují bez výhrad sítě Facebook a Instagram, s menšími výhradami, tedy menší výskyt přímého propojení mezi obsahem a profilem dané osoby, pak sítě YouTube a TikTok. V případě screenshotování a následného uploadu obsahu sem lze také zařadit síť Snapchat, u které se jedná o nechtěný, avšak častý jev.Což dokazují např. výzkumy: MANDAU, Morten Birk Hansen. “Snaps”, “screenshots” and self-blame: A qualitative study of image-based sexual abuse victimization among adolescent Danish girls. Journal of Children and Media, 2021, roč. 15, č. 3, s. 431–447. Nebo HANDYSIDE, Sarah, RINGROSE, Jessica. Snapchat memory and youth digital sexual cultures: mediated temporality, duration and affect. Journal of Gender Studies, 2017, roč. 26, č. 3, s. 347–360.44)
Stále se zvyšující průměrná doba uživatelů strávená na sociálních sítích a sociální sítě postavené na principu sdílení okamžiků ze svého života nabízející „odměnu“ za úspěšné příspěvkyKolektiv psychologů a psychiatrů zkoumal, zda uživatelé sociálních sítí opakovaně přidávají obsah na sociální sítě s vidinou odměny podobně jako krysy v experimentální metodě „Skinner box“ mačkaly páčku, aby se jim dostalo odměny. V experimentu tuto teorii potvrdili a upozornili na možnost vypěstování si závislosti na tomto systému internetových odměn v podobě reakcí „to se mi líbí“, srdíček a dalších emoji. Viz: LINDSTRÖM, Björn, BELLANDER, Martin, a kol. A computational reward learning account of social media engagement. Nature Communications, 2021, roč. 12. Citováno dne 13. 4. 2023. Dostupné online na: https://rdcu.be/c9PDF. Zvlášť náchylní k závislosti jsou dospívající. Viz: CRONE, Eveline A., KONIJN, Elly A. Media use and brain development during adolescence. Nature Communications, 2018, roč. 9, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://rdcu.be/c9NOw. 45) jsou základním kamenem pro vpuštění online uživatelů do soukromí jednotlivce. Paradoxní přitom je, že počet lajků či sdílení sám o sobě nevypovídá o kvalitě obsahu, k čemuž dochází například Paolo Galeazzi a kolektiv.GALEAZZI, Paolo, RENDSVIG, Rasmus, SLAVKOVIK, Marija. Improving Judgment Reliability in Social Networks via Jury Theorems. In: BLACKBURN, Patrick, LORINI, Emiliano, GUO, Meiyun (eds). Logic, Rationality, and Interaction. LORI 2019. Lecture Notes in Computer Science. Berlin: Springer, Berlin, 2019, s. 230–243.46) Při zjištění, že procentuálně nejvíce uživatelů (z věkových skupin 18–29, 30–49, 50–64 a 65+) je v kategorii 18–29WOODWARD, Matthew. Social Media Addiction Statistics: Who Is Addicted And What Are The Consequences. searchlogistics.com. Publikováno dne 8. 4. 2023, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.searchlogistics.com/grow/statistics/social-media-addiction-statistics/.47) a že uživatelé veskrze pozitivně přijímají fotografie a videa obsahující alkohol,„That is, alcohol posts receive many likes and comments, and these comments are mostly positive about the post.“ HENDRIKS, Henneke, PUTTE, Bas Van den, GEBHARDT, Winifred A., MORENO, Megan A. Social Drinking on Social Media: Content Analysis of the Social Aspects of Alcohol-Related Posts on Facebook and Instagram. Journal of Medical Internet Research, publikováno dne 22. 6. 2018, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6035352/.48) lze logicky vysvětlit množství těchto fotografií a videí zveřejněných na sociálních sítích.„…that 51.1 % (90/176) of participants with a Facebook profile had at least 1 alcohol post on their profile during the past recorded year. On Instagram, 28 % (24/85) of participants had a profile with at least 1 alcohol post.“ Tamtéž.49) Zároveň je souvisejícím negativním jevem spojeným s mládeží ve věku 13–29 a jejich vysokou průměrnou dobou strávenou na sociálních sítích založených na sdílení obrazových souborů (zejména Snapchat a WhatsApp, ale využívají se i ostatní) problém tzv. sextingu a reverzního porna.MANDAU, Morten Birk Hansen. “Snaps”, “screenshots”, and self-blame: A qualitative study of image-based sexual abuse victimization among adolescent Danish girls. Journal of Children and Media, 2021, roč. 15, č. 3, s. 431–447.50) Jenže sociální sítě nefungují pouze pro nahrávání obsahu, ale i pro zobrazování obsahu cizího. Některá personální oddělení firem tak také zkoumají obsah sociálních sítí uchazečů o zaměstnání jako jeden z kroků přijímacího pohovoru.Že se jedná o rozšířený jev dokládá množství literatury pro personalisty, např. HEADWORTH, Andy. Social media recruitment: How to successfully integrate social media into recruitment strategy. Londýn: Kogan Page, 2015, 224 s. 51)
Při přidávání fotek z večírků či akcí s konzumací alkoholu tak jednotlivec může bez kritického rozmýšlení zveřejnit fotografie, za které bude na jednu stranu odměňován množstvím lajků, ale na druhou stranu může být současně za ty samé fotografie penalizován ve svém profesním životě. Samotný problém lze rozdělit do dvou kategorií, významnou roli v tomto navíc hraje i typ sociální sítě. Jednodušší je situace, kdy inkriminované fotografie umístí na internet sám uživatel, uvědomí si že dané fotografie již nechce sdílet s veřejností a sám tyto fotografie smaže ze sociální sítě. I když vyhledávače své výsledky vyhledávání aktualizují po určité době, a tedy by smazaly dané thumbnails z výsledků vyhledávání po určité době samy, může uživatel navíc nahlásit smazaný obsah vyhledávači pro urychlení odstranění náhledu již neexistujícího odkazu.Příklad formuláře: Odstranění zastaralého obsahu. google.com. Citováno dne 13. 4. 2023. Dostupné online na: https://support.google.com/websearch/answer/6349986.52) Druhá kategorie jsou situace, kdy subjekt údajů není zároveň nahrávajícím uživatelem fotografie na sociální sítě. Toto ostatně může být pokračování situace z první kategorie, kdy subjekt údajů sice fotografii smaže, a dokonce o tom skrze formuláře informuje vyhledávače pro co nejrychlejší odstranění jakékoliv zmínky o dané fotografii. Jenže i zde je nutné pamatovat na rčení internet nezapomíná, tedy u čehokoliv, co se nahraje na internet, nikdy nelze mít 100% jistotu, že se po smazání daná fotografie již neobjeví. Stále je zde poměrně velká pravděpodobnost, že po dobu existence fotografie na internetu si ji mohl kdokoliv, kdo k ní měl přístup, stáhnout a v budoucnu ji opět nahrát na internet ať již veřejně, či formou sdílení skrze zprávy. Do druhé kategorie však patří i situace, kdy se daná fotografie na internet poprvé dostane od uživatele odlišného od subjektu údajů. Zde již subjekt údajů nemá možnost fotografii či fotografie odstranit sám. Nelze zapomínat na možnost nahlášení dané situace samotné sociální síti, ovšem z provedených výzkumů vyplývá, že postup sociální sítě (Facebooku) byl pomalý a na některá nahlášení dokonce ani nezareagoval.Vyšetřování newyorské advokátní kanceláře, která se pod falešnou identitou vydávala za nezletilé uživatele, aby na své odhalené fotografie nalákala sexuální predátory a sledovala tak skutečnou praxi Facebooku při odstraňování problematického obsahu. S.9 TSAOUSSI, Aspasia. Facebook, Privacy and the Challenges of Protecting Minors on Social Networking Sites. SSRN, publikováno dne 20. 4. 2011, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1878035.53) Jako racionální řešení se zde tedy nabízí využití práva být zapomenut.
V judikátu C-460/20 jsou zmiňovány pouze fotografie, případně thumbnails, na kterých jsou subjekty údajů podávající žádost o jejich odstranění z výsledků vyhledávání skrze aplikaci práva být zapomenut. Ve zmiňovaných případech z oslav je však pravděpodobné, že na fotografiích, jenž bude chtít subjekt údajů odstranit, bude vícero fyzických osob. Zde bude velmi záležet na konkrétním případu, kdy bude třeba vyvažovat všechna dotčená práva s ohledem na konkrétní okolnosti. U akce určené pro veřejnost každý účastník „musí počítat s tím“Rozsudek zemského soudu v Cáchách ze dne 14. 2. 1958, sp. zn. 5 S 411/57.54), že bude vyfotografován a že jeho fotografie mohou být zveřejněny. A to například na sociálních sítích daného klubu, pořadatele akce či dalších, kteří se pravděpodobně budou odvolávat např. na svobodu umělecké tvorby. Na druhou stranu je třeba připomenout, že ani tyto fotografie nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy vyfotografovaného jedince a musí být užity přiměřeným způsobem.Srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1677/2011, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 92/2018.55) Nesmí tedy jedince ponižovat ani vyobrazovat v nelichotivé či znevažující situaci. Jelikož hodnocení „nelichotivé či znevažující situace“ je značně subjektivní a z hlediska práva se taktéž jedná o neurčitý právní pojem, jenž nemá přesnou definici, je nasnadě, že toto rozhodnutí by měl učinit subjekt údajů sám.Jak se stalo např. v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97, kde fotografie J. H. byla na stránce časopisu REFLEX společně s negativními nadpisy, J. H. to identifikoval jako zásah do svých osobních práv a Ústavní soud mu dal za pravdu.56) Protistrana se samozřejmě může opírat o právo veřejnosti být informován či o svobodu umělecké tvorby, ale zásah do ochrany osobnosti je natolik výrazný negativní jev, že by mělo dojít k posouzení žádosti o smazání dané fotografie z výsledků vyhledávání dle čl. 17 GDPRNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 17.57) bez ohledu na to, zda se na fotografii nachází subjekt údajů sám, či se jedná o fotografii s vícero osobami.
Pohledem práva být zapomenut se může jevit popisovaná situace banálně jednoduchá a jasná. Fotografie z konkrétní sociální sítě se dostane do výsledků vyhledávání ve formě thumbnail, navíc je přímo spjata se jménem subjektu údajů, který si nepřeje, aby byly tyto obrazové soubory ve výsledcích vyhledávání zobrazovány a na fotografie z oslav a večírků se na první pohled bude obtížně aplikovat některá z výjimek uváděných v odstavci 3 práva být zapomenut.Tamtéž, čl. 17 odst. 3.58) Tuto teorii navíc ještě potvrzuje i rozsudek v případu C-460/20, tedy že fotografie je zvlášť intenzivní zásah do práv jednotlivce.Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, Von Hannover v. Německo, body 95, 96, 103.59) Obecně by se tedy dalo předpokládat, že žádostem o právo být zapomenut v případech sociálních sítí bude vyhověno, a vyhledávače tak budou muset odstranit dané thumbnails z výsledků svých vyhledávání.
Jenomže lidská práva, speciálně ta zaměřující se na ochranu osobních údajů, nelze posuzovat z obecného hlediska právě z důvodu velmi citlivé oblasti zásahu do práv jednotlivce. Jak bylo řečeno v příspěvku výše, je třeba o vyvažování jednotlivých práv u každého jednotlivého případu rozhodovat individuálně. Jak již bylo judikováno Soudním dvorem v minulosti, větší zásah zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, kam Soudní dvůr zařadil i fotografie a thumbnails,Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022, TU, RE v. Google LLC, C-460/20, ECLI:EU:C:2022:962.60) neznamená automatické uplatnění práva být zapomenut, ale větší důraz na kvalifikovanější rozhodovací proces,Rozsudek ze dne 24. září 2019, GC, AF, BH, ED proti Commission nationale de l’informatique et des libertés (CNIL) za účasti předsedy vlády, Google LLC, právní nástupkyně Google Inc., C‑136/17, ECLI:EU:C:2019:773. 61) kdy je třeba vzít v potaz všechny právní normy, jenž se k danému případu vážou, tedy například i protichůdné právo veřejnosti být informován a v rozhodnutí všechna tato práva adekvátně vyvážit. Současně by tato rozhodnutí měla navazovat na předchozí rozhodnutí Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva v rámci zásady předvídatelnosti práva.
Právě Evropský soud pro lidská práva zamítl žádost o aplikaci práva být zapomenut či anonymizaci ve výsledcích vyhledávání spojující dva nevlastní bratry s vraždou herce, a to z důvodu, že žalobci opakovaně vyvolávali debatu o jejich případu a sami kvůli tomu kontaktovali média po více než patnácti letech od činu.Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. června 2018, č. 60798/10 a 65599/10 – M. L. a W. W. proti Německu.62) Opakovaným jednáním a medializací svého případu tak nemohli plnit definici snahy o skrytí dané informace. V případě vyhovění jejich žádostem by navíc došlo k porušení práva veřejnosti na informace, neboť negativní zprávy by byly odstraněny a k dispozici by byly jen ty, které sdělili bratři sami. Cíleně by tak upravili svou digitální stopu s absencí všech relevantních informací, což je nežádoucí jev. Opakované sdílení obdobných informací jako důvod pro zamítnutí žaloby v tomto případu lze vnímat i u sociálních sítí. Uživatelé sociálních sítí, jenž přidávají fotografie z akcí či jsou přidávány fotografie s nimi, tak totiž většinou činí opakovaně, nikoliv jednorázově.Průměrně má uživatel 4–5 takových fotografií ročně v závislosti na typu sociální sítě. HENDRIKS, Henneke, PUTTE, Bas Van den, GEBHARDT, Winifred A., MORENO, Megan A. Social Drinking on Social Media: Content Analysis of the Social Aspects of Alcohol-Related Posts on Facebook and Instagram. Journal of Medical Internet Research, publikováno dne 22. 6. 2018, citováno dne 12. 4. 2023. Dostupné online na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6035352/.63) Právo být zapomenut je aktuálně vnímáno jako právo na odstranění jednorázové či krátkodobé situace v životě jednotlivce, který chce informace o své osobě nechat zapomenout pro veřejnost, protože by mohly ovlivnit její pověst. Důvody a výjimky v GDPRNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 17, odst. 1 a 3.64) se snaží o vyvažování nejen mezi ochranou osobních údajů jednotlivce a práva veřejnosti být informován, ale zohledňují i chování jednotlivce, který by se měl na ochraně svých osobních údajů preventivně podílet a nespoléhat se jen na právo být zapomenut. Z toho důvodu tak autor příspěvku shledává jako přitěžující okolnost při žádosti o odstranění konkrétní fotografie či thumbnails ze sociální sítě ve výsledcích vyhledávání existenci obdobných fotografií uživatele v minulosti. Určitou námitkou zde může být styl fungování sociálních sítí, spočívající v „odměňování“ uživatele v podobě oblíbenosti na nich, a náznaky návykovosti, ovšem fotografie nejsou kresbou imaginárních situací, ale přesným obrazem skutečných událostí. Jedinec, který chodí na party, konzumuje alkohol či omamné látky či opakovaně porušuje konsenzus dobrého chování, tak opravdu musí činit, aby mohly takové fotografie vzniknout.Pokud se nejedná o obrazové soubory vytvořené AI. Aktuální trend tvorby „fotografií“ skrze umělou inteligenci je z pohledu ochrany osobních práv i tématu příspěvku nebezpečným prvkem, jelikož je téměř nemožné rozlišit skutečnou fotografii a tu vytvořenou AI. V případě žádosti aplikace práva být zapomenut by měla být „fotografie“ od AI posouzena jako lživá informace a mělo by být právo být zapomenut aplikováno. Rozsudek ve věci C-460/20 se zabýval tím, kdo má v případě žádosti o právo být zapomenut důkazní břemeno. V aktuálních právních výzkumných otázkách je ovšem třeba se zabývat dokázáním neexistence situace na obrázku a prokázání, že jde pouze o výtvor AI. Což vzhledem ke složitému rozlišování je extrémně obtížné a dostáváme se k právně-filosofické otázce: „Jak mám dokázat něco, co nejsem?“65) A toto bude, i v kontextu rozsudku ESLP ve věcech č. 60798/10 a 65599/10,Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 28. června 2018, č. 60798/10 a 65599/10 – M. L. a W. W. proti Německu.66) hrát negativní roli. Předpoklad snadného odstranění fotografií a thumbnails ze sociálních sítí, jak byl popisován na začátku této podkapitoly, se tak nepotvrdil.
Z hlediska nalezení odpovědi na otázku, zda bude stále aktuální úsloví „kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil“ i v době existence práva být zapomenut, nebo se již jedná pouze o historismus, jelikož všechny vzpomínky a důkazy z předchozí noci je možné jednoduše „zapomenout“, lze konstatovat, že toto přísloví se nestalo přežitkem. Právě na příkladu příspěvků na sociálních sítích, kde se nejčastěji fotografie z večírků a oslav objevují, to jde velmi prokazatelně dovodit. Aplikovat právo být zapomenut na obrazové soubory ze sociálních sítí lze, ovšem autor příspěvku neočekává výrazné procento kladných vyřízení těchto žádostí z důvodu, že mnozí uživatelé sociálních sítí přidávají tyto, či obdobné fotografie opakovaně, čímž se z daných situací nestává skutečnost, která by mohla ovlivnit pověst subjektu údajů, ale spíše součást životního stylu. Významnou roli zde hraje rozsudek ve věcech č. 60798/10 a 65599/10Tamtéž.67), kdy byly žádosti o odstranění citlivých informací zamítnuty právě z důvodu opakovaného jednání a medializace subjekty údajů ve stejném případu. Průměrný uživatel sociálních sítí Facebook, Instagram, YouTube a TikTok se tak stále bude moci ráno „stydět“ za to, jak se předchozí večer bavil. A to pravděpodobně až do dalšího příspěvku z večírku v budoucnu.
Neustálý a rychlý rozvoj moderních technologií je třeba bedlivě sledovat z pohledu ochrany lidských práv, jelikož pomalá reakce může mít velký negativní dopad na osobnostní práva jednotlivce. V případě moderních lidských práv, jako tomu je například u práva být zapomenut, tak výraznou roli hrají nejen právní prameny, ale i judikatura, která dokáže na vývoj moderních technologií reagovat rychleji než novelizace směrnice či nařízení. Takovým judikátem je i rozhodnutí ve věci C-460/20,Rozsudek ze dne 8. prosince 2022, TU, RE v. Google LLC, C-460/20, ECLI:EU:C:2022:962.68) kde je poprvé zmíněna možnost aplikace práva být zapomenut na obrazové soubory a jejich thumbnails. Společně s velmi rychlým nárůstem množství fotografií a videí na internetu a množstvím osobních informací, které tyto obrazové soubory obsahují,Fotografie zasahují více do soukromí jednotlivce, jelikož obsahují více osobních informací než text. Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. prosince 2022, TU, RE v. Google LLC, C-460/20, ECLI:EU:C:2022:962.69) lze předpokládat, že toto rozhodnutí bude mít výrazný dopad na praxi. I přes tento potenciál využití rozhodnutí v praxi však odůvodnění v něm psané neposkytuje příliš konkrétních vodítek aplikace, a tak nabízí více otázek než odpovědí, obdobně jako tomu bylo u rozsudku ve věci C-131/12.Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. května 2014, Google Spain SL and Google Inc. v Agencia Española de Protección de Datos (AEPD) and Mario Costeja González, C 131/12, ECLI:EU:C:2014:317; a rozsudek Soudního dvora ze dne 9. března 2017, Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Lecce proti Salvatore Mannimu, C-398/15, ECLI:EU:C:2017:197.70) Z toho důvodu se autor v tomto příspěvku snažil o analýzu dopadu rozhodnutí na situace, ve kterých očekává největší přínos tohoto rozhodnutí.
I když je nárůst obrazových souborů na internetu razantní, největší nárůst těchto souborů vykazuje konkrétní typ webových stránek, kterými jsou sociální sítě. Právo být zapomenut však nelze aplikovat na všechny sociální sítě, ale jen na ty, které současně kombinují profilovou strukturu a veřejně či komunitně dostupné příspěvky, aby bylo možné je nalézt ve výsledcích vyhledávání a zároveň bylo možné spojit tyto příspěvky s konkrétním profilem, tedy uživatelem. Z nejpoužívanějších sociálních sítí splňují zmiňované podmínky bez výhrad sítě Facebook a Instagram, s menšími výhradami, tedy s menším výskytem přímého propojení mezi obsahem a profilem dané osoby pak sítě YouTube a TikTok. Příspěvek se věnoval i pojmu „thumbnail“ jakožto zmenšenému náhledu obrazového souboru. Pro účely příspěvku bylo třeba zdůraznit, že se nejedná pouze o zmenšeniny fotografií, ale thumbnails lze získat i z videí, proto příspěvek zmiňuje i sociální sítě YouTube a TikTok, jejichž obsah je tvořen videi, ale i tento obsah má své thumbnails ve výsledcích vyhledávání, a tedy i na ně je možno aplikovat právo být zapomenut.
Rychle rostoucí množství obrazových souborů na sociálních sítích v kombinaci s „odměňováním“ uživatelů v podobě lajků a většího dosahu obsahu mezi více uživatelů při sdílení fotografií s alkoholem, z oslav a dalších citlivých situací, může vést ke stavu, kdy bude subjekt údajů zpětně chtít, aby internet na konkrétní obrazový soubor, na kterém je v kompromitující situaci, zapomněl. Ve své podstatě se tak může jevit, že právo být zapomenut aplikované na tyto situace narušuje konsenzus vazby mezi uvolněným chováním a následným přijetím následků svého chování, v České republice známým z úsloví „kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil“, jenž tento vztah aktivním výkladem posouvá ještě dále, tudíž může evokovat zdání, že pro dobře užitý večer je podmínkou se za něj ráno stydět. Byť zde tyto indicie byly, výzkum předkládaný v tomto příspěvku to nepotvrdil. Pro zdůvodnění je třeba zaměřit se na samotný smysl existence práva být zapomenut, dosavadní judikaturu a chování uživatelů na sociálních sítích. Právo být zapomenut nemá za cíl odstraňovat veškeré výsledky vyhledávání týkající se subjektu údajů, který je označí za nežádoucí, ale pouze ty, které mohou ovlivnit pověst osoby. Zároveň při posuzování žádostí musí vyvažovat mezi ostatními právy, např. právem veřejnosti být informován a souběžně posoudit žádost z hlediska podmínek a výjimek dle čl. 17 GDPR.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, čl. 17, odst. 1 a 3.71) Tento soubor pravidel je zde více než nutný, jelikož na jednu stranu je zveřejnění osobních údajů výrazný zásah do osobnostních práv, kdy je třeba nastalý stav rychle a efektivně napravit, na druhou stranu je zde řada jiných práv a právních norem, které nelze opomenout, ani považovat právo být zapomenut za právo s vyšší právní silou.
Problematické u sociálních sítí je jejich styl fungování, kdy je uživatel stále vybízen k přidávání nových a nových příspěvků a za ty s alkoholem či z oslav je odměňován více než za jiné příspěvky. Tento styl odměňování může vyvolat závislost na sociálních sítích a odměňování, což je jev, který je aktuálně popisován jako častý a problematický. Nejrizikovější skupinou jsou mladiství, kteří jsou také největší konzumenti sociálních sítí. Právě u nich jsou fotografie s alkoholem, z oslav a ze situací, kde jsou uživatelé zobrazeni nedůstojně, nejčastější. Zároveň zde lze očekávat vývoj osobnosti, a když za několik let budou žádat o zaměstnání, velmi pravděpodobně nebudou chtít, aby se ve výsledcích vyhledávání u jejich jména objevily i dané obrazové soubory. Vyhledávání žadatelů o práci skrze internetové vyhledávače jsou totiž trendem v HR odděleních. Jako přitěžující se pro uživatele jeví opakované jednání, jelikož průměrný uživatel přidá 4–5 takových obrazových souborů ročně, což se dá posuzovat jako součást jeho životního stylu, nikoliv jako negativní ovlivnění pověsti uživatele. I když Soudní dvůr označuje fotografie za zvláštní kategorii osobních údajů, kdy fotografie mohou být nositeli citlivých údajů, nehovoří o automatickém vyhovění žádosti o aplikaci práva být zapomenut, ale klade větší důraz na kvalifikovanější rozhodovací proces.Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. září 2019, G. C., A. F., B. H., E. D. proti Commission nationale de l´informatique et des libertés (CNIL) za účasti předsedy vlády, Google LLC, právní nástupkyně Google Inc., C-136/17, ECLI:EU:C:2019:773.72)
Lze tedy označit lidové úsloví „kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil“ z pohledu fotografií z večírků na sociálních sítích za přežitek? Nelze, jelikož právo být zapomenut nelze aplikovat automaticky na všechny fotografie na sociálních sítích. Velmi zde záleží na samotném chování uživatelů sociálních sítí. Existencí práva být zapomenut nelze rezignovat na preventivní ochranu osobních údajů a doufat v nápravu zpětně. Stále je potřeba průběžně přemýšlet nad obsahem umisťovaným na internet, včetně sociálních sítí. Jestli je daný obsah v textové, či obrazové formě, není primárně směrodatné, jde především o chování uživatelů, kteří, jak bylo psáno v příspěvku, mnohdy o nutnosti ochrany osobních údajů ví, ale z různých důvodů na ni rezignují. Mezi klíčové faktory při posuzování žádostí bude patřit nejen samotný přístup uživatele k ochraně svých osobních údajů, ale i to, jak často dané fotografické soubory sdílel na sociálních sítích a také jak dlouho uplynulo od posledního sdílení, pokud se jedná o pravidelné příspěvky v krátkém časovém úseku (v řádu měsíců či nižších jednotek let), jedná se dle autora o součást života subjektu údajů a právo být zapomenut zde aplikovat nelze. V případě, že žádost o právo být zapomenut podá uživatel, který má poslední inkriminované obrazové soubory z dob svých dvaceti let a nyní jako téměř třicetiletý jako žadatel o práci chce tyto soubory odstranit z výsledků vyhledávání, je z pohledu autora pravděpodobné, že bude dané žádosti vyhověno, neboť je zde předpoklad vývoje daného subjektu údajů a dřívější obrazové soubory se tak již jeví jako zastaralé a neexistují konkrétní důvody, proč by měl přetrvávat zájem veřejnosti mít v rámci takového vyhledávání přístup k uvedeným informacím, obdobně jako tomu bylo v případu Maria Costeji Gonzáleze.Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. května 2014, Google Spain SL and Google Inc. v Agencia Española de Protección de Datos (AEPD) and Mario Costeja González, C 131/12, ECLI:EU:C:2014:317.73) Důležitými faktory pro posouzení tedy jsou: prevence, četnost příspěvků a doba od posledního přidání obrazového souboru na sociální sítě. Samotný dopad rozsudku ve věci C-460/20 na obrazové soubory na sociálních sítích tedy z výše popsaných důvodů nelze posoudit jako revoluční. Tím se zároveň potvrdila i hypotéza z úvodu příspěvku. Tento stav ovšem nemusí být konečný, může jej změnit budoucí judikatura v této oblasti, pokud ve svém zdůvodnění poskytne konkrétnější odpovědi na aktuální neznámé a zodpoví také otázku, zda bude u žádostí o odstranění obrazových souborů na sociálních sítích ve výsledcích vyhledávání zohledňovaný potenciál návykovosti sociálních sítí jako polehčující okolnost.
Líbí se 43 čtenářům
Místo, kde se právo setkává s lidmi.