Institucionální zabezpečení ochrany životního prostředí s ohledem na plánovanou rekodifikaci veřejného stavebního práva

1207 0
1207 0

Článek vznikl jako jeden z výstupů projektu MUNI/A/1387/2019 (Analýza návrhu nového stavebního zákona z pohledu požadavků na ochranu životního prostředí.

Představení autora

Mgr. Denisa Vaňková je studentkou doktorského studijního programu v oboru Správní právo a právo životního prostředí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.[1]

 

Úvod

Dne 5. 11. 2020[2] proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny první čtení návrhu nového stavebního zákona, který byl Poslanecké sněmovně předložen vládou v září téhož roku. Ač část opozice volala po jeho vrácení k přepracování z důvodu jeho nekoncepčnosti a nepřipravenosti, „prošel“ návrh do druhého čtení, které se z důvodů jednání poslaneckých výborů bude konat nejdříve v únoru 2021.[3]

Samotný proces rekodifikace veřejného stavebního práva, jehož výsledkem je právě projednávaný návrh nového stavebního zákona, započal již v červnu 2018, kdy se stal součástí programového prohlášení vlády.[4] Za zásadnější milník však lze považovat až schválení věcného záměru nového stavebního zákona vládou o rok později v červnu 2019.[5] Následně bylo dne 25. 11. 2019 na portálu Úřadu vlády České republiky publikováno první paragrafové znění návrhu nového stavebního zákona (dále též „návrh z listopadu 2019“).[6] Po vypořádání a zapracování připomínek dotázaných subjektů byla dne 28. 5. 2020 zveřejněna upravená verze návrhu nového stavebního zákona (dále též „návrh z května 2020“),[7] která však zaznamenala další modifikace po připomínkách Legislativní rady vlády z června a začátku srpna 2020.[8] Na základě stanoviska Legislativní rady vlády tak Vláda České republiky usnesením č. 850 ze dne 24. 8. 2020 schválila návrh stavebního zákona,[9] jehož konečné znění po zapracování připomínek Legislativní rady vlády a vlády bylo předloženo Poslanecké sněmovně v září 2020 (dále též „předložený návrh“).[10]

Všechny tři výše představené verze paragrafového znění doprovázejí návrhy zákona, kterým se v souvislosti s návrhem nového stavebního zákona mění některé jiné právní předpisy.[11]

Jednou z mnoha zamýšlených změn, o kterých věcný záměr pojednává, je úprava systému správních úřadů podílejících se na procesech veřejného stavebního práva. A to nejen co se týče samotných orgánů územního plánování a stavebních úřadů, ale také orgánů hájících v rámci těchto procesů pro ně speciální veřejné zájmy, tzv. dotčených orgánů.[12]  Všechny navazující verze návrhu přitom pokračují v rétorice věcného záměru a kladou si ambiciózní cíl, tj. zjednodušit procesy stavebního práva za jejich současného urychlení a zefektivnění, k čemuž mu má mimo jiného dopomoci navrhovaná institucionální reforma.[13] V souvislosti s tímto nelze opomíjet, že veřejné stavební právo velmi úzce souvisí s právem životního prostředí, [14] jehož ochranu jako celku či jeho jednotlivých složek v případě územního plánování a realizace (ne)stavebních záměrů zajišťují právními předpisy určené správní orgány.

Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled, podle mého soudu, nejzákladnějších změn v působnosti a pravomocech orgánů veřejné správy činných v rámci plánování a uskutečňování záměrů podle návrhu nového stavebního zákona, a to se zaměřením se na zabezpečení ochrany životního prostředí. Současně si předkládaný text klade za cíl předmětné institucionální změny kriticky zhodnotit, a to nejen v souvislosti s nyní účinnou právní úpravou, tj. zejména zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ale také co se týče úprav zamýšlené rekodifikace v čase. Vzhledem k proklamacím ve věcném záměru a důvodových zprávách k jednotlivým verzím návrhu je obsahem článku také kritické posouzení toho, zda plánované institucionální změny mohou reálně urychlit a zpřehlednit procesy veřejného stavebního práva s vazbou k ochraně životního prostředí.

Článek naopak nepředkládá komplexní analýzu všech činností orgánů podílejících se na rozhodování v procesech veřejného stavebního práva a jejich modifikací vzhledem k návrhu nového stavebního zákona. Pro získání hlubších poznatků o dané problematice za účinné právní úpravy lze odkázat na publikaci JUDr. Dominika Židka, Ph.D. z roku 2019, kde autor zkoumá jednotlivé akty vydávané v rámci postupů dle nyní účinného stavebního zákona a akty podkladové z pohledu ochrany životního prostředí.[15]

Veškeré poznání a znění platných právních předpisů uvedených v předkládaném článku vychází z právního stavu ke dni 31. 12. 2020, pokud není v textu uvedeno jinak.

 

1 Státní stavební správa

Jako typický příklad orgánů, které zajišťují ochranu životního prostředí v rámci procesů veřejného stavebního práva, lze uvést dotčené orgány, které do těchto vstupují s úkolem chránit veřejný zájem typicky představovaný určitou složkou životního prostředí (vodu, ovzduší či přírodní bohatství). Jsou to však samotné orgány stavební správy, které se na prosazování zájmu na ochraně životního prostředí také podílejí, a to ať už ve fázi územního plánování[16] či následné realizace (ne)stavebního záměru,[17] a které především nesou finální odpovědnost za výsledné rozhodnutí či jiný postup, tj. také za environmentální aspekty v tomto obsažené.

Předložený návrh nového stavebního zákona přitom v § 15 až § 35 představuje částečnou reorganizaci státní stavební správy a dílčí modifikace v působnosti ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Nejvýznamnější z těchto změn a jejich potenciální vliv na zajištění ochrany životního prostředí jsou předmětem posouzení v následujících částech článku.

1.1 Působnost státní stavební správy ve věcech územního plánování

V současné době vykonávají působnost ve věcech územního plánování orgány územního plánování, mezi které řadí stavební zákon jednotlivé orgány obcí a krajů, ministerstvo pro místní rozvoj a na území vojenských újezdů ministerstvo obrany.[18]

Ve věcném záměru autoři nového stavebního zákona zamýšleli vytvoření nové soustavy státní stavební správy (např. po vzoru finanční státní správy či katastrálních úřadů), která bude mít výlučné pravomoci jak na úseku územního plánování, tak stavebního řádu.[19] Tomuto původnímu plánu ještě odpovídalo první paragrafové znění návrhu z listopadu 2019,[20] avšak pravděpodobně[21] na základě připomínek zejména Svazu měst a obcí ČR a Hlavního města Prahy a dalších větších měst ČR[22] bylo od daného radikálního záměru upuštěno. Nakonec působnost na úseku územního plánování doznala jen málo změn, kdy těm dle mého zásadním věnuji pozornost v následujícím textu článku.

Podle předloženého návrhu nového stavebního zákona je tato působnost svěřena vládě, zastupitelstvům a radám krajů a obcí a orgánům územního plánování, mezi které nejnovější verze návrhu zařazuje Nejvyšší stavební úřad, ministerstvo obrany, úřady územního plánování (krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností) a obecní úřad, který splní kvalifikační požadavky.[23] Na základě § 22 předloženého návrhu však můžeme do orgánů majících působnost ve věcech územního plánování řadit také (oproti současnému stavu) tzv. ústav územního rozvoje.[24] Blíže výše představené orgány a související změny v jejich působnosti přibližuji v navazujících podkapitolách.

1.1.1 Vláda

Z dikce předloženého návrhu (ale i návrhu z května 2020)[25] vyplývá, že ač se vláda podílí na územním plánování vydáváním (dle důvodové zprávy schvalováním) územního rozvojového plánu a politiky architektury a stavební kultury ČR,[26] není řazena mezi orgány územního plánování.[27] Vláda se tudíž pravděpodobně nebude podílet na koordinaci veřejných zájmů v území a veřejných a soukromých záměrů na provedení změn v území, výstavby a jiných činností ovlivňujících rozvoj území s cílem dosažení jejich vzájemného obecně prospěšného souladu.[28]

1.1.2 Orgány územního plánování

Základní změnou je absolutní vyloučení působnosti ministerstva pro místní rozvoj na úseku územního plánování, kdy většina jeho pravomocí přechází na nově zřízený Nejvyšší stavební úřad jakožto ústřední správní orgán na poli územního plánování,[29] který je podřízen toliko vládě.[30] Částečně zde tedy dochází k odklonu od původního plánu rekodifikace, kdy věcný záměr nového stavebního zákona ještě počítal s tím, že Nejvyšší stavební úřad bude podřízen ministerstvu pro místní rozvoj, kterému bude i po rekodifikaci stále náležet pozice ústředního orgánu státní správy na úseku obecného územního plánování (a stavebnictví). Ostatně i návrh z listopadu 2019 ještě počítal s tím, že bude působnost na úseku územního plánování svěřena také ministerstvu pro místní rozvoj.[31] K této změně autoři návrhu přistoupili na základě obav ze systémové podjatosti v případě veřejných zakázek, kde by byl stát v pozici zadavatele.[32] V tomto ohledu lze se změnou v podřízenosti jednoznačně souhlasit.

Ve vztahu k právní úpravě Nejvyššího stavebního úřadu považuji za vhodné upozornit na jednu změnu oproti stávajícímu znění stavebního zákona, a dokonce i oproti jiným časovým verzím návrhu. Předložený návrh totiž hovoří o „kontrole“ ve věcech územního plánování, zatímco účinný stavební zákon i návrh z května 2020 stanovují, že bude příslušným orgánem vykonáván „státní dozor“. Důvodová zpráva k původu této změny podává vysvětlení až v souvislosti s ustanoveními o kontrole a nápravných opatřeních, kdy je změna terminologie vysvětlena v souvislosti se zavedením subsidiárního použití zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).[33]

Stejně jako současná právní úprava, také návrh nového stavebního zákona obsahuje termín „úřad územního plánování“.[34] Tento je však nově určen nejen úřadům obcí s rozšířenou působností, ale také úřadům krajským, což dle mého názoru napravuje nynější nepřesnost stavebního zákona, který i přes obdobné pravomoci krajských úřadů na úseku územního plánování rezervuje daný pojem pouze pro obecní úřady.[35] Pravomoci těchto úřadů pak zůstávají v zásadě zachovány, dochází pouze k dílčím změnám oproti stávající právní úpravě, a to vzhledem k zavedení nových nástrojů (jako např. národního geoportálu územního plánování[36] či již zmíněného územního rozvojového plánu) a přechodu některých pravomocí z rad krajů a obcí, o kterých je blíže pojednáno níže.

Předložený návrh také s omezeními zachovává[37] možnost obecním úřadům obcí nikoliv s rozšířenou působností splnit kvalifikační požadavky (blíže stanovené v § 44 ve vztahu k § 47 předloženého návrhu), kdy poté mohou vykonávat působnost ve věcech územního plánování tak, že mohou pořizovat územní a regulační plán, vkládat data do národního geoportálu územního plánování a pořizovat územní studii pro území své obce.

Obdobně jako v případě úřadů územního plánování dochází u působnosti Ministerstva obrany jakožto orgánu územního plánování pro území vojenských újezdů[38] oproti stávající právní úpravě pouze k legislativně-technickým změnám, a to v souvislosti se změnou terminologie a zavádění nových institutů.

1.1.3 Rady a zastupitelstva krajů a obcí

Co se týče působnosti orgánů krajů a obcí (zastupitelstev a rad), dochází v předloženém návrhu pouze k dílčím změnám oproti stávající právní úpravě, a to zejména v souvislosti s již zmiňovaným zavedením nových nástrojů či částečnému přenesení pravomocí. Dle předloženého návrhu již nebude územní opatření o asanaci a o územní uzávěře vydávat rada obcí, příp. krajů, ale obecní či krajské úřady jako úřady územního plánování, které budou také jejich pořizovatelem.[39] Rada obcí a krajů bude dle § 24 odst. 2 písm. b) a § 26 odst. 2 písm. c) předloženého návrhu v daném případě již pouze uplatňovat připomínky. Popsaná změna příslušnosti není v důvodové zprávě k předloženému návrhu nijak odůvodněna. Sama tento postup však oceňuji, a to vzhledem k tomu, že směřuje k omezení účasti primárně politických orgánů na tvorbě územních opatření, což je v souladu s jedním z hlavních cílů samotné rekodifikace stavebního práva.[40]

1.1.4 Ústav územního rozvoje

Nově se však do pozice orgánu mající působnost ve věcech územního plánování dostává Ústav územního rozvoje (dále též „Ústav“), se kterým původní návrh z listopadu 2019 vůbec nepočítal. Termín „zřizuje se“, který byl použit v § 25 odst. 1 návrhu z května 2020, byl poněkud zavádějící. Zřízení Ústavu jakožto rozpočtové organizace totiž proběhlo již v roce 1994 a v roce 2001 se stal organizační složkou státu, přičemž jeho zřizovatelem bylo a v současnosti stále je Ministerstvo pro místní rozvoj.[41] Poslední verze návrhu předložená Poslanecké sněmovně již formulaci o zřizování Ústavu neobsahuje.[42]

Ústav územního rozvoje byl zřízen mimo jiné za účelem řešení koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury, konzultační a rešeršní činnosti apod. v oborech územního plánování, stavebního řádu, územního rozvoje a regionální politiky.[43] Vzhledem k restrukturalizaci státní stavební správy na úseku územního plánování se nově Ústav podřizuje Nejvyššímu stavebnímu úřadu[44] a dochází také k rozšíření jeho kompetencí např. o výzkum v oboru územního plánování a urbanistiky. Také má nově být zpracovatelem návrhů územního rozvojového plánu, politiky architektury a stavební kultury a územně analytických podkladů pro území státu.[45] Z hlediska ochrany životního prostředí vnímám zavedení působnosti Ústavu územního rozvoje na úseku územního plánování jako pozitivní, neboť se jedná o vysoce specializovanou složku státní správy, v důsledku čehož by mělo dojít k zajištění vyšší úrovně plnění cílů a úkolů územního plánování tak, jak jsou nově stanoveny v § 38 a § 39 předloženého návrhu, a tedy i ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

1.2 Působnost státní stavební správy ve věcech stavebního řádu

Na úseku stavebního řádu dochází oproti územnímu plánování k významnějším institucionálním změnám, i když i v tomto případě došlo částečně k odklonu od původního plánu rekodifikace veřejného stavebního práva uvedeného ve věcném záměru. Tím bylo vytvoření zcela nové soustavy stavební správy tvořené pouze Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností.[46] Co se týče rozdělení procesních pravomocí, v prvním stupni by povolovací řízení probíhalo na příslušném územním pracovišti, zatímco v druhém stupni o opravných prostředcích měly rozhodovat již přímo krajské stavební úřady z „ústředí“.[47] Po dohodě se Svazem měst a obcí však autoři návrhu nového stavebního zákona částečně zachovali současný stav vzhledem k působnosti obecných stavebních úřadů na úrovni obcí, [48] což je blíže rozebráno v následujících částech článku.

Samotná soustava orgánů ve věcech stavebního řádu je obecně vymezena v § 29 předloženého návrhu tak, že tuto působnost vykonávají stavební úřady, kterými jsou Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný stavební úřad, krajské stavební úřady, jiné stavební úřady a obecní stavební úřady.

1.2.1 Nejvyšší stavební úřad

Stejně jako v případě územního plánování dochází k vyloučení působnosti ministerstva pro místní rozvoj, kdy jeho úkoly jakožto nový ústřední orgán státní správy přebírá Nejvyšší stavební úřad.[49] V souvislosti se svým postavením ústředního orgánu se také stává nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů a Specializovaného stavebního úřadu, jinak se jeho pravomoci v oblasti stavebního řádu v zásadě nemají lišit od těch nyní náležejících Ministerstvu pro místní rozvoj.[50]

1.2.2 Krajské stavební úřady    

Nadřízeným orgánem obecních stavebních úřadů (o nichž je blíže pojednáno dále v textu) se nově mají stát krajské stavební úřady, které nejsou součástí územní samosprávy, nýbrž nově vytvořeného systému státní stavební správy spolu s již zmíněným Nejvyšším stavebním úřadem a níže uvedeným Specializovaným stavebním úřadem.[51] V této části uvedený systém orgánů odpovídá původnímu záměru, tj. vytvořit „novou, samostatnou, jednotnou a hierarchicky členěnou soustavu státní stavební správy[52], organizačně a institucionálně oddělenou od veřejné správy vykonávané územními samosprávnými celky.[53]

V případě krajského stavebního úřadu se tak jedná o jiný orgán než v případě krajského úřadu jakožto orgánu územního plánování dle § 23 předloženého návrhu, ač ještě podle prvního paragrafového znění návrhu stavebního zákona měl krajský stavební úřad vykonávat také agendu územního plánování.[54] Krajské stavební úřady dle poslední verze návrhu mají působit pouze na úseku stavebního řádu, avšak jejich pravomoci se oproti stávající právní úpravě znatelně rozšiřují. Nebudou jen odvolacím orgánem, nýbrž jim byla autory návrhu nového stavebního zákona svěřena také prvoinstanční působnost v případě staveb složitějších z technického hlediska,[55] staveb veřejné infrastruktury a záměrů vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí.[56] Současná právní úprava přitom svěřuje rozhodování o navazujících řízeních podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v prvním stupni obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.[57] Přesun posuzování „náročnějších“ (stavebních) záměrů na krajské stavební úřady vnímám pozitivně, neboť by takto mělo dojít k zajištění větší odbornosti jejich hodnocení. Stejně tak oceňuji ustanovení krajských stavebních úřadů jakožto exekučních orgánů příslušných k exekuci nepeněžitých plnění uložených obecními stavebními úřady.[58] Tato úprava má potenciál k tomu, aby bylo reálně přistupováno k výkonu nařízení odstranění nepovolených staveb, které vznikly např. na zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To samozřejmě pouze při uskutečnění příslibu efektivnějšího financování, které předkladatelé návrhu v souvislosti s reorganizací státní stavební správy prezentují ve svých materiálech.[59] V případě prvoinstančního rozhodnutí krajského stavebního úřadu bude odvolacím orgánem Nejvyšší stavební úřad.[60]

1.2.3 Specializovaný stavební úřad

Dalším novým orgánem představeným v předloženém návrhu je Specializovaný stavební úřad. Tento z větší části přebírá agendu současných speciálních stavebních úřadů,[61] kdy rozhoduje jako stavební úřad v prvním stupni ve věcech tzv. vyhrazených staveb a staveb souvisejících,[62] tj. strategických staveb celostátního významu, jako např. dálnic a drah či staveb v areálu jaderného zařízení. Původní znění návrhu nového stavebního zákona přitom se zavedením Specializovaného stavebního úřadu nepočítalo, jeho působnost byla rozdělena mezi krajské stavební úřady a Stavební úřad pro hlavní město Prahu.[63] Zbylá působnost speciálních stavebních úřadů přechází ve věcech vodních děl[64] na obecní stavební úřady[65] a v případě staveb pozemních komunikací mimo dálnic na krajské stavební úřady.[66] Oproti původnímu záměru (a současnému stavu, kdy vodoprávní úřad vystupuje jako speciální stavební úřad a také vydává povolení k nakládání s vodami) však stavební úřady nebudou integrovaně v rámci řízení o povolení záměru vodního díla rozhodovat o povolení k nakládání s vodami,[67] s čímž výrazně nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR, jelikož v důsledku toho přibude další rozhodnutí, které si bude muset staveb opatřit u jiného úřadu.[68] Ve vztahu k ochraně životního prostředí však rozdělení rozhodování o realizaci záměru vodního díla a případného nakládání s vodami považuji za přínosné, neboť je tak zachována příslušnost specializovaného úřadu proti obecným obecním stavebním úřadům. Nadto je dané uspořádání dle mého názoru vhodné i z hlediska praktičnosti, kdy v případě změny povolení k nakládání s vodami již nebude nutné zasahovat do povolení záměru vodního díla.

1.2.4 Jiné stavební úřady

Oproti původnímu plánu uvedenému ve věcnému záměru[69] zůstávají v předloženém návrhu z části zachovány tzv. jiné stavební úřady, jejichž působnost v případě určitých záměrů budou vykonávat stále Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra i Ministerstvo spravedlnosti.[70] Jako stavební úřady již nebudou vystupovat újezdní úřady a Ministerstvo průmyslu a obchodu.[71] Jejich pravomoci autoři návrhu nového stavebního zákona přesunuli na Specializovaný stavební úřad.[72] Orgánům státní báňské správy však zůstává pravomoc v povolování důlních děl a důlních staveb pod povrchem.[73] V případech ostatních staveb souvisejících s dobýváním nerostů je otázka jejich povolování, změn, užívání i odstraňování přenesena na Speciální stavební úřad.[74]

1.2.5 Obecní stavební úřady

Obdobně jako jiné stavební úřady zůstávají mimo nově vytvořený oddělený systém orgánů státní stavební správy tzv. obecní stavební úřady, jejichž působnost budou přeneseně[75] vykonávat obecní úřady s rozšířenou působností, případně jiné obecní úřady stanovené prováděcím předpisem.[76] Těmto je návrhem nového stavebního zákona přiznána zbytková pravomoc ve věcech staveb, ke kterým nejsou příslušné krajské stavební úřady, jiné stavební úřady ani Specializovaný stavební úřad. V případě běžných staveb budou tudíž v prvním stupni řízení dle stavebního řádu rozhodovat obecní stavební úřady, v souvislosti s čímž v zásadě nedochází ke změně oproti stávající právní úpravě dané stavebním zákonem z roku 2006.

1.3 Dílčí závěr

Na základě výše uvedeného v této podkapitole lze dle mého názoru shrnout, že návrh nového stavebního zákona ve své nejnovější verzi paragrafového znění (a návrh změn souvisejících předpisů) současnou situaci rozdělení pravomocí ve věcech stavebního řádu rozhodně nezpřehledňuje.[77] Nejenže zůstává zachována příslušnost několika orgánů k povolování stavebních záměrů (např. stále částečně orgány báňské státní správy a některá ministerstva), ale jsou také zřizovány orgány nové (např. krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad). Nadto v rámci samotné státní stavební správy při povolování nejběžnějších staveb dochází k vytvoření duálního systému, kdy v prvním stupni budou rozhodovat v přenesené působnosti obecní stavební úřady jakožto součásti územně samosprávných celků, přičemž odvolacím orgánem bude krajský stavební úřad, kterýžto je plánován jako přímá součást státní správy. Předložená verze návrhu tak logicky nebude vést ke sjednocení zájmů obou procesních stupňů a zrušení procesního „ping-pongu“ mezi instancemi.[78] Avšak vzhledem k ochraně veřejných zájmů (tj. i životního prostředí) lze z představeného systému stavebních úřadů seznat snahu autorů návrhu nového stavebního zákona o zajištění vyšší úrovně profesionality u složitějších či specifických staveb, což vnímám pozitivně. Na druhou stranu může z hlediska ochrany životního prostředí způsobovat problémy přenesení působnosti povolování vodních děl a jejich případných ochranných pásem na nespecializované obecní stavební úřady, jejichž pracovníci s tímto v současnosti nemají zkušenosti.

 

2 Dotčené orgány  

Dotčené orgány, jejichž obecná definice a vymezení jejich základních úkolů obsahuje § 136 správního řádu, mají v rámci procesů podle stavebního zákona za úkol „[…] hájit veřejné zájmy, jejichž ochrana jim byla svěřena zvláštními právními předpisy.[79] Mezi předmětné veřejné zájmy, jimž náleží ochrana ze strany správních orgánů, patří mimo dalších životní prostředí a přírodní zdroje, kulturní památky, život a zdraví lidí apod. Jinak tomu nebude ani do budoucna.[80] Avšak způsob realizace hájení těchto zájmů byl v části modifikován.

Z věcného záměru nového stavebního zákona vyplývá, že autoři nového stavebního zákona zamýšleli na samém počátku rekodifikace především (i) integrovat veškeré možné akty vydávané dotčenými orgány (závazných stanovisek, stanovisek, vyjádření, souhlasů apod.) do působnosti stavebních úřadů v procesech zejména dle stavebního řádu[81] a v části i v oblasti územního plánování.[82] V případě nutnosti zachování kompetencí dotčeného orgánu bylo plánováno na úseku stavebního řádu (ii) sjednocení formy podkladového aktu výlučně na nezávazná vyjádření,[83] a ve vztahu k územnímu plánování v zásadě nemělo docházet ke změnám, kdy dotčené orgány měly stále podávat při přípravě územně plánovací dokumentace stanovisko.[84] Obsah věcného záměru byl v zásadě beze změn převzat do prvního paragrafového znění návrhu nového stavebního zákona z listopadu 2019 a do zákona, kterým se mění související předpisy.[85]

Zamýšlená integrace dotčených orgánů a snížení závaznosti jimi vydávaných podkladů byla předmětem kritiky několika připomínkových míst.[86] V návaznosti na to tak došlo k dílčí modifikaci cílů rekodifikace veřejného stavebního práva vzhledem k institucionálnímu zabezpečení, a to tak, že dochází k reorganizaci dotčených orgánů a jejich maximální možné integraci do stavebních úřadů.[87] Přehled nejdůležitějších změn v organizaci dotčených orgánů zabezpečujících ochranu životního prostředí (tj. jako celku) a jeho vybraných složek, konkrétně přírody a krajiny, vod, ovzduší, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, nerostných surovin, zajišťujících památkovou péči a dozorujících nakládání s odpady, z hlediska jejich integrace do stavebních úřadů či formy vydávání podkladových aktů je předmětem následujících dvou podkapitol článku. Nejdříve jsou představeny a zhodnoceny změny v postavení dotčených orgánů ve věcech územního plánování a následně v oblasti realizace záměrů dle stavebního řádu.

2.1 Působnost dotčených orgánů v souvislosti s územním plánováním

Obecně předložený návrh nového stavebního zákona upravuje postavení dotčených orgánů v procesech územního plánování v § 54 a § 55. Dotčené orgány mají i nadále v procesech pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření a vymezení zastavěného území uplatňovat tzv. stanoviska, jejichž obsah bude závazný.[88] Stále budou také předkládat vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.[89] Oproti stávající právní úpravě tudíž ve formě podkladů vydávaných pro účely územního plánování v zásadě nedochází ke změně.[90]

Ve smyslu ochrany životního prostředí jako celku zůstává podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu), Ministerstvo životního prostředí dotčeným orgánem při pořizování zásad územního rozvoje a také územního rozvojového plánu, který v části nahrazuje stávající politiku územního rozvoje.[91] V případě pořizování územního plánu se však nově stávají dotčeným orgánem krajské stavební úřady,[92] což je v souladu s tím, že se jim v části svěřuje posuzování vlivů záměrů a jejich změn na životní prostředí.[93]

V případě ochrany přírody a krajiny je zachována působnost Ministerstva životního prostředí jakožto dotčeného orgánu při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, kde uplatňuje stanoviska z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).[94] Stanovisko k zásadám územního rozvoje budou nadále s ohledem na územní příslušnost vydávat krajské úřady,[95] správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny.[96] Pouze k nepatrným změnám dochází při úpravách pravomocí orgánů ochrany přírody a krajiny jakožto dotčených orgánů při pořizování územního a regulačního plánu. V důsledku zrušení působnosti obecních úřadů a pověřených obecních úřadů na úseku ochrany přírody a krajiny budou vydávat stanoviska k územním plánům obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, bez ohledu na to, pro kterou obec jsou tyto pořizovány.[97] Působnost Agentury a správ národních parků jakožto dotčených orgánů při pořizování územního a regulačního plánu zůstává zachována.[98] Na území vojenských újezdů bude i nadále působit jakožto dotčený orgán při pořizování územně plánovací dokumentace Ministerstvo obrany.[99]

Na úseku ochrany vod dochází vzhledem k postavení dotčených orgánů při územním plánování pouze k legislativně-technickým úpravám, kdy Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí budou svá stanoviska vydávat k územnímu rozvojovému plánu.[100] Působnost ostatních orgánů při vydávání ostatní územně plánovací dokumentace zůstává nezměněna.[101] Stejně tak tomu je i v případě ochrany ovzduší,[102] zemědělského půdního fondu,[103] lesních porostů a pozemků určených k plnění funkcí lesa[104] a ložisek nerostných surovin.[105] Na úseku památkové péče dochází v případě dotčených orgánů k rozšíření pravomocí, kdy budou nově Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňovat stanovisko také k územním opatřením o stavební uzávěře a asanaci území.[106] Co se týče dotčených orgánů při pořizování územně plánovací dokumentace z hlediska nakládání s odpady,[107] i v rámci této právní úpravy dochází pouze k legislativně-technickým změnám.

V oblasti územního plánování tedy nejsou autory návrhu nového stavebního zákona plánovány výraznější modifikace, které by nějak znatelně ovlivňovaly pravomoci dotčených orgánů chránících životní prostředí v rozsahu, jak jim je přiznávají obecné i složkové zákonné předpisy v současnosti.

2.2 Působnost dotčených orgánů v souvislosti se stavebním řádem

Oproti úseku územního povolování, ve věcech stavebního řádu dochází k rozsáhlejším změnám vzhledem k působnosti dotčených orgánů, neboť je jejich integrace směřována právě do části realizace (ne)stavebních záměrů.[108] Ostatně motem probíhající rekodifikace je „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko[109] ve smyslu uskutečňování výstavby.

Obecně návrh nového stavebního zákona upravuje podkladové akty dotčených orgánů v § 175 až § 179 předloženého návrhu. Zásadním je pak dle mého názoru z hlediska (ne)naplňování cílů stanovených ve věcném záměru § 176 ve spojení s § 33 odst. 4 písm. b) předloženého návrhu. Z těchto ustanovení vyplývá, že v případě příslušnosti obecních stavebních úřadů k vydání povolení stavby podle nového stavebního zákona tyto nikdy nevstoupí do pozice dotčených orgánů dle souvisejících předpisů. Za této situace bude působnost dotčeného orgánu vykonávat vždy krajský stavební úřad. Ač z této úpravy seznávám úmysl autorů zákona o zajištění vyšší kvality posouzení veřejných záměrů chráněných souvisejícími právními předpisy, v případě rozhodování obecních stavebních úřadů však v zásadě nikdy nebude moci dojít k naplnění v předcházejícím odstavci uvedeného motta původního plánu rekodifikace, neboť vždy budou muset obecní stavební úřady vyžadovat koordinované vyjádření od krajského stavebního úřadu. Mám tedy za to, že v důsledku této právní úpravy nedojde k výraznému zrychlení vyřizování žádosti o povolení nejběžnějších záměrů podle nového stavebního zákona, o kterých rozhodují právě obecní stavební úřady.

Jelikož má na základě návrhu nového stavebního zákona v případě stavebních záměrů dojít ke spojení řízení o vydání územního rozhodnutí a stavební povolení v tzv. řízení o povolení záměru,[110] zaniká institut závazného stanoviska orgánů územního plánování. Stavební úřady si budou (stejně jako před 1. 1. 2018) posuzovat soulad záměru s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování samy.[111]

2.2.1 Ochrana přírody a krajiny

K mnohým změnám v kompetencích dochází na úseku ochrany přírody a krajiny. Stavební úřady podle nejnovějšího znění návrhu změnového zákona vstupují do pozice orgánů ochrany přírody.[112] Na stavební úřady tedy v případě záměrů podle stavebního zákona, které nejsou umisťovány do zvláště chráněných území nebo jejich ochranných pásem, evropských významných lokalit, ptačích oblastí a vojenských újezdů, přechází působnost orgánů ochrany přírody.[113] Za takové situace stavební úřady nebudou vydávat samostatné akty jako podklady pro rozhodnutí ve věci uskutečnění záměru, avšak tyto (např. povolení kácení dřevin, povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, souhlas k umisťování a povolování staveb, které by mohly změnit krajinný ráz) budou součástí výrokové části rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona.[114] Rozdělení pravomocí vzhledem k jednotlivým kategoriím zvláště chráněných území[115] má zůstat nezměněno.[116] Tedy na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásmech těchto budou jako dotčené orgány nadále vystupovat krajské úřady.[117] Na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a v jejich ochranných pásmech bude stále vykonávat působnost dotčeného orgánu hájícího zájmy dle zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny.[118] Na území národních parků a jejich ochranných pásem tomu budou i nadále správy národních parků.[119] Co se týče formy prosazování zájmů v souvislosti s ochranou přírody a krajiny, pokud jsou dotčenými orgány krajské úřady, Agentura či správy národních parků, budou tyto pro účely řízení podle stavebního řádu vydávat tzv. společné rozhodnutí.[120] Původní návrh z roku 2019 přitom počítal s formou koordinovaných závazných stanovisek s tím, že by v případě jejich nevydání do 30 dnů od doručení žádosti platilo, že daný dotčený orgán nemá k záměru připomínky a z hlediska veřejných zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny se záměrem souhlasí.[121] Od zamýšlené fikce souhlasu však bylo po zapracování připomínek upuštěno, což z hlediska zajištění ochrany životního prostředí považuji za vítanou změnu.

Výjimku z výše uvedeného územního rozdělení pravomocí dotčených orgánů tvoří zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí. Pokud se tyto nalézají ve zvláště chráněných územích, pravomoci orgánu ochrany přírody a krajiny mají přecházet na stavební úřady.[122] Obdobně tedy v případech rozhodování o záměrech podle stavebního zákona nebudou stavební úřady vydávat samostatná povolení či souhlasy jakožto podkladové akty (např. souhlas k činnostem a zásahům ve zvláště chráněných území či ochranných pásmech zvláště chráněných území), ale ty budou součástí výroku rozhodnutí podle stavebního řádu.[123] Avšak za této situace budou vzhledem ke své působnosti ve zvláštně chráněných územích vydávat krajský úřad, Agentura či správy národních parků jako dotčené orgány nezávazné vyjádření,[124] přičemž pokud toto nebude vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti stavební úřadu, nebude se k němu přihlížet.[125] Z pohledu zajištění ochrany složek životního prostředí mám zavedení institutu vyjádření specifikovaných orgánů ochrany přírody za pozitivní, neboť je tímto ve výsledku zavedena dvojí „kontrola“ zásahů ve zvláště chráněných územích. Pokud tak orgány ochrany přírody a krajiny s obecnou působností ve zvláště chráněných územích nestihnou vydat svá vyjádření k daným záměrům dle stavebního zákona, nenastane situace, že by zhodnocení zamýšlených zásahů nebylo provedeno, neboť toto musí zajistit sám stavební úřad.

Na území vojenských újezdů zůstávají v postavení dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny újezdní úřady a ministerstvo obrany.[126]

2.2.2 Ochrana vod

Co se týče ochrany vod, dochází k plné integraci pravomocí vodoprávního úřadu jakožto dotčeného orgánu při posuzování splnění podmínek pro vydání souhlasu ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, ale které však mohou ovlivnit vodní poměry, pokud jsou tyto povolovány podle stavebního zákona.[127] Za takové situace se nebude vydávat samostatně souhlas, ale stavební úřad související podmínky posoudí v rámci rozhodnutí o žádosti povolení záměru dle stavebního řádu.[128] Obdobně tomu tak je i v případě závazného stanoviska vodoprávního úřadu podle § 104 odst. 9 vodního zákona.[129]

2.2.3 Ochrana ovzduší

Na úseku ochrany ovzduší dochází ke kombinaci jak integrací pravomocí dotčených orgánů do rozhodujících stavebních úřadů, tak ke změně podkladových aktů ze závazných stanovisek na vyjádření.[130] Nově bude např. Ministerstvo životního prostředí vydávat namísto závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší vyjádření.[131] Stejně tomu tak je v případě působnosti krajského úřadu dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší.[132] Bez náhrady dochází ke zrušení působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle současného § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, neboť si toto bude posuzovat sám stavební úřad v rámci rozhodování o povolení záměru dle nového stavebního zákona.[133] Obdobně tomu tak je i vzhledem k vyjádření podle § 11 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší. Podle zamýšlené právní úpravy však stavební úřady nevstupují do pozice orgánů ochrany ovzduší,[134] jak tomu je v případě výše zmíněných orgánů ochrany přírody a krajiny či vod.

S legislativně-technickými změnami zůstává zachována možnost České inspekce životního prostředí vydávat vyjádření podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší.[135]

2.2.4 Ochrana zemědělského půdního fondu

I vzhledem k úpravě působnosti dotčených orgánů ve věcech ochrany zemědělského půdního fondu dochází k obojímu přístupu představenému věcným záměrem nového stavebního zákona, tj. včlenění pravomocí orgánů ochrany podle složkového zákona i změny podkladového aktu ze závazného stanoviska na vyjádření.[136] Nejvýznamnější plánovaná změna zasahuje institut odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely záměrů dle stavebního zákona. V takovém případě se samostatný souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nevydává, ale nahrazuje jej v plné míře povolení záměru dle stavebního zákona.[137] V případě odnímání zemědělské půdy o výměře menší nebo rovné 1 ha (s výjimkou záměrů umisťovaných na území národních parků) tak rozhodne ve dvojím postavení, tj. jako stavební úřad a orgán ochrany zemědělského půdního fondu (princip integrace). V případě odnímání zemědělské půdy o výměře větší než 1 ha a záměrů umisťovaných na území národních parků tak rozhodne pouze v postavení stavebního úřadu, a to výhradně na základě vyjádření k tomu příslušných orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jako dotčených orgánů.[138] V tomto případě budou dotčenými orgány podle výměry odnímané půdy Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad či, za situace umisťování záměru do národního parku, příslušná správa národního parku.[139]

2.2.5 Ochrana lesa

K obdobným změnám jako v případě ochrany zemědělského půdního fondu dochází také v oblasti ochrany lesa.[140] Stavební úřady se mají nově stát orgány vykonávající státní správu lesů[141] a integrují se určité kompetence daných orgánů do pravomocí stavebního úřadu. V souvislosti s tímto dochází ke zrušení pravomoci orgánu státní správy lesů vydávat formou závazného stanoviska souhlas k povolování záměrů podle stavebního zákona, pokud se řízení dotýká zájmů ochrany lesa. Splnění podmínek pro vydání tohoto souhlasu si má nově posoudit sám stavební úřad v řízení o povolení záměru.[142] Výjimku z tohoto integrovaného posouzení tvoří záměry umisťované na území národních parků a jejich ochranných pásem. V takovém případě bude k tomuto vydávat vyjádření jako příslušný orgán Ministerstvo životního prostředí.[143]

Stejně tak budou samy stavební úřady integrovaně rozhodovat v rámci řízení o povolení záměru podle stavebního zákona i o odnětí pozemku určeného k plnění funkcí lesa a o poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí takového pozemku. To stále s výjimkou lesů na území národních parků.

V souvislosti s ochranou lesa považuji za vhodné připomenout, že les může tvořit také významný krajinný prvek dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny, a jak již bylo uvedeno výše, odlišné ochrany požívají také lesy na územní národních parků a jejich ochranná pásma. V případě ochrany lesa v řízeních dle nového stavebního zákona a vymezení souvisejících dotčených orgánů se tudíž jedná o složitější problematiku, než jak tomu může být u jiných složek životního prostředí.

2.2.6 Ochrana ložisek nerostů

Co se právní úpravy ochrany ložisek nerostů týče, je možné souhrnně konstatovat, že autoři návrhu nového stavebního zákona v této souvislosti nepřistoupili ke slučovacímu principu,[144] nýbrž upřednostnili změnu podkladových aktů ze závazných stanovisek na vyjádření.[145] Oproti návrhu z května 2020 však bylo upuštěno od zavedení fikce souhlasu orgánů české báňské správy, pokud by tyto nevydaly předmětné vyjádření do 30 (60) dnů od doručení žádosti k jeho vydání.[146] Není však jasné, na základě jakého impulsu k této změně autoři změnového zákona přistoupili. Z vypořádání připomínek Českého báňského úřadu totiž vyplývá, že byl návrh na vypuštění předmětných ustanovení odmítnut s odkazem na zavádění fikce kladného vyjádření jakožto základní bod rekodifikace veřejného stavebního práva, a důvodová zpráva o tomto kroku mlčí.

Jelikož, jak je blíže uvedeno v podkapitole 1.2 tohoto článku, došlo k dílčímu přesunu pravomoci k rozhodování o povolení staveb sloužících k otvírce, přípravě a dobývání ložisek apod. na stavební úřady, zavádí návrh nového stavebního zákona v tomto ohledu působnost obvodních baňských úřadů jakožto dotčených orgánů, které budou v těchto případech vydávat také vyjádření.[147] Stejně tak tomu je i v případech skladů výbušnin.[148]

2.2.7 Památková péče

Ochrana kulturního dědictví má podle předloženého znění navrhovaných změn zaznamenat pouze minimální uplatnění principu integrace a přeměn formy podkladových aktů.[149] V rámci připomínkového řízení bylo upuštěno od vydávání vyjádření pro účely řízení dle stavebního řádu a zůstávají zachována závazná stanoviska.[150] Stavební úřady se stávají orgány státní památkové péče, a tedy dotčenými orgány při uskutečňování záměrů podle stavebního řádu, v případech nemovitých věcí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí v ochranném pásmu nemovitých národních kulturních památek, nemovitých kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón.[151]

2.2.8 Nakládání s odpady

Na úseku nakládání s odpady ve vztahu k dotčeným orgánům v řízení dle stavebního řádu má dojít pouze k minimálním úpravám,[152] kdy se výhradně v souladu s cíli rekodifikace navrhuje změna formy podkladového aktu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jakožto dotčeného orgánu při vydávání rozhodnutí podle nového stavebního zákona ze závazného stanoviska na vyjádření.[153]

2.3 Dílčí závěr

Právní úprava dotčených orgánů v řízeních dle předloženého návrhu nového stavebního zákona v případě územního plánování dle mého názoru doznává pouze minimálních změn. V zásadě tak nijak neodbočuje od původního plánu obsaženého ve věcném záměru, neboť oblast územního plánování neměla být ve vztahu k dotčeným orgánům zásadně modifikována. Na úseku stavebního řádu je naopak možné zaznamenat daleko větší množství změn. V zásadě je možné říci, že „koncepce“ věcného záměru zůstává zachována, tj. dochází k integraci aktů vydávaných dotčenými orgány přímo do rozhodování stavebních úřadů, případně k přeměně závazných stanovisek těchto orgánů na vyjádření. V některých případech však dochází ke kombinaci těchto modifikací (např. na úseku ochrany přírody a krajiny, ovzduší či zemědělského půdního fondu), což rozhodně nepřispívá přehlednosti potřebných podkladových aktů pro účely vydání povolení k záměru. V oblasti památkové péče dokonce původní plán obsažený ve věcném záměru je naplněn minimálně, neboť většina závazných stanovisek požadovaných současnou právní úpravou zůstává zachována.

 

Závěr

Cílem této práce bylo poskytnout ucelený přehled základních změn v působnosti a pravomocích orgánů veřejné správy činných v rámci plánování a uskutečňování záměrů podle návrhu nového stavebního zákona, a to se zaměřením se na zabezpečení ochrany životního prostředí. Současně si práce kladla za cíl kriticky zhodnotit některé předkládané změny, a to nejen v souvislosti s nyní účinnou právní úpravou, ale také co se týče úprav zamýšlené rekodifikace v čase.

V rovině institucionálních změn si autoři návrhu nového stavebního zákona vytyčili jako hlavní cíl „[…] vytvoření nové soustavy státní stavební správy, která má přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů, jež reprezentuje stát […].“[154] Jak vyplývá z textu článku, plánovaná reforma jistě v části zřizuje novou soustavu státní stavební správy. Dle mého názoru však nelze říci, že tímto skutečně dochází k zásadnímu sjednocení a zefektivnění ochrany veřejných zájmů. Např. k povolování záměrů dle stavebního řádu má být stále zachována příslušnost několika různých orgánů, ke kterým ještě v důsledku rekodifikace přibývají nové. Nadto v rámci nově vytvořené státní stavební správy dochází k zavedení duálního systému rozhodování jak orgánů samosprávy v přenesené působnosti (obecní stavební úřady), tak orgánů specializované státní správy (krajské stavební úřady).

Také vzhledem k úpravě dotčených orgánů (tj. jejich částečné integrace do gesce stavebních úřadů a příp. změny formy vydávání podkladových aktů ze závazných stanovisek na nezávazná vyjádření), působí navrhovaná reforma nesystematicky, v některých případech až chaoticky.[155] Při porovnání návrhů změnového zákona z listopadu 2019 a z května 2020 a jeho předloženého znění lze dle mého názoru v některých případech nabýt dojmu, že v rámci připomínkového řízení a také mimo něj během dalších jednání[156] došlo k modifikacím na základě významnosti a větší váhy hlasu připomínkového místa než skutečného posouzení obsahu podnětů.

Co se týče prosazování ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek jakožto veřejného zájmu, který je v procesech vedených podle nového stavebního zákona předmětem hodnocení, mám za to, že úpravy obsažené v předloženém návrhu a souvisejícím návrhu změnového zákona představují určité riziko vedoucí k jejímu oslabení, a to především v umožnění obcházení obsahu nezávazných vyjádření specializovaných orgánů (namísto závazných stanovisek) a hrozbě nezabezpečení dostatečně odborně připraveného personálu stavebních úřadů v případech, kdy si budou zásah do složek životního prostředí posuzovat samy. Považuji také za nutné zdůraznit, že vzhledem ke znění uvedených návrhů nedojde k zamezení střetů zájmů, které jsou v řízeních dle stavebního zákona přítomny v současnosti (tj. jednotlivých specializovaných orgánů mezi sebou ale i vzhledem k zájmům stavebních úřadů), neboť integrace, která tomuto měla zabránit, nebyla provedena v takové míře, jakou uváděl věcný záměr.

Důsledky zamýšlené rekodifikace však bude možné hodnotit až při případné aplikaci přijatých zákonů, neboť na ně má vliv mnoho dalších faktorů, jako již zmíněné zajištění dostatečného úřednického aparátu, jeho metodického vedení z nadřízených orgánů apod. Avšak vzhledem k tomu, že návrh nového stavebního zákona prošel teprve prvním čtením, kdy sami jeho autoři připouštějí rozsáhlé modifikace v rámci jeho projednávání v Poslanecké sněmovně, dojde před jeho platností pravděpodobně k dalším úpravám, které se mohou od současného znění návrhu znatelně lišit.

 


[1] Autorka je studentkou doktorského studijního programu v oboru Správní právo a právo životního prostředí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Článek vznikl jako jeden z výstupů projektu MUNI/A/1387/2019 (Analýza návrhu nového stavebního zákona z pohledu požadavků na ochranu životního prostředí).

[2] Viz Sněmovna projednala návrh nového stavebního zákona. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Publikováno dne 5. 11. 2020. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=14328.

[3] Sněmovní tisk 1008. Vl.n.z. – stavební zákon – EU. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/text/historie.sqw?o=8&T=1008.

[4] Programové prohlášení vlády. Vláda České republiky. Publikováno dne 27. 6. 2018. Citováno dne  31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/.

[5] Srov. Vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Publikováno dne 24. 6. 2019. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.mmr.cz/cs/ostatni/web/novinky/vlada-schvalila-vecny-zamer-noveho-stavebniho-zako?feed=Novinky.

[6] Návrh stavebního zákona. Verze do připomínkového řízení. Datum autorizace 25. 11. 2019. Aplikace Odok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBJ9J3PLM.

[7] Návrh stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace Odok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.

[8] Stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu stavebního zákona ze dne 6. 8. 2020, č. j. 563/20, s. 9-10. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSBSLD3COS.

[9] Usnesení Vlády České republiky ze dne 24. 8. 2020, č. 850, k návrhu stavebního zákona. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABSVJ8DKA.

[10] Sněmovní tisk 1008/0, část č. 1/22. Vl.n.z. – stavební zákon – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1008&CT1=0.

[11] Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Verze do připomínkového řízení. Datum autorizace 25. 11. 2019. Aplikace ODok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBJ9DSSDZ (dále též „návrh změnového zákona z listopadu 2019“); Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2FGCP1 (dále též „návrh změnového zákona z května 2020“); Sněmovní tisk 1009/0, část č. 1/6. Vl.n.z. – v souvislosti s přijetím stavebního zákona – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Dostupné online na: https://public.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1009&CT1=0 (dále též „předložený návrh změnového zákona“).

[12] Srov. Věcný záměr stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále též „věcný záměr nového stavebního zákona“), s. 37-86. Dostupné online na: https://www.mmr.cz/getmedia/6151751c-3dca-4c0a-8e0a-1ae3f92bc967/ma_ALBSBBQPH3YJ.pdf.aspx?ext=.pdf.

[13] Viz Důvodová zpráva k návrhu stavebního zákona. Verze do připomínkového řízení. Datum autorizace 25. 11. 2019. Aplikace ODok  (dále též „důvodová zpráva k návrhu z listopadu 2019“), s. 22. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBJ9J3PLM; Důvodová zpráva k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok (dále též „důvodová zpráva k návrhu z května 2020“), s. 14. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB; Sněmovní tisk 1008/0, část č. 1/22. Vl.n.z. – stavební zákon – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále též „důvodová zpráva k předloženého návrhu“), s. 174. Dostupné online na: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1008&CT1=0.

[14] Srov. PRŮCHOVÁ, Ivana a kol. Stavební zákon a ochrana životního prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 22.

[15] ŽIDEK, Dominik. Ochrana životního prostředí v procesech veřejného stavebního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, 220 s.

[16] Blíže viz ŽIDEK, Ochrana životního prostředí v procesech…, s. 30-33.

[17] PRŮCHOVÁ. Stavební zákon a ochrana …, s. 41.

[18] Viz § 5 odst. 1 ve spojení s § 4 stavebního zákona.

[19] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61 a 99.

[20] Srov. § 13 návrhu z listopadu 2019.

[21] Všechny verze důvodové zprávy o tomto mlčí a výslovně toto nelze seznat ani z dále uváděných připomínek.

[22] Srov. Vypořádání připomínek k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace Odok. Připomínky č. 1475 a č. 4381. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.

[23] Viz § 19 odst. 1 a 2 předloženého návrhu.

[24] Důvodová zpráva k předloženému návrhu uvádí, že jeho § 19 obsahuje taxativní výčet orgánů vykonávajících působnost ve věcech územního plánování, kde Ústav územního rozvoje chybí. Avšak dle mého názoru ústav mezi orgány s působností ve věcech územního plánování náleží, a to vzhledem ke kompetencím, které mu jsou přisuzovány v § 22 odst. 2 předloženého návrhu.

[25] Viz § 23 odst. 3 návrhu z května 2020 a důvodová zpráva k návrhu z května 2020, s. 94-95.

[26] Dle předloženého návrhu nového stavebního zákona v části nahrazuje současnou politiku územního rozvoje územní rozvojový plán a v části politika architektury a stavební kultury ČR – blíže viz Důvodová zpráva k předloženému návrhu. K § 70 a 71 (Politika architektury a stavební kultury) a K § 74 až 76 (Územní rozvojový plán).

[27] Viz § 19 odst. 1 předloženého návrhu.

[28] Srov. § 38 odst. 5 předloženého návrhu i § 41 odst. 5 návrhu z května 2020.

[29] Srov. § 11 stavebního zákona a § 16 a § 24 návrhu z května 2020.

[30] Viz KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.

[31] Viz § 26 návrhu z listopadu 2019.

[32] Srov. Dostálová: Nejvyšší stavební úřad nebude podřízený ministerstvu. ČESKÉ NOVINY. Publikováno dne 17. 9. 2019. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dostalova-nejvyssi-stavebni-urad-nebude-podrizeny-ministerstvu/1797281.

[33] Srov. § 286 až § 299 předloženého návrhu s § 135 a § 272 návrhu z května 2020.

[34] Srov. § 6 odst. 1 stavebního zákona a § 19 odst. 2 předloženého návrhu.

[35] Srov. § 6 odst. 1 písm. a) až g) stavebního zákona a § 7 odst. 1 písm. a) až g) stavebního zákona.

[36] Blíže viz § 268 předloženého návrhu.

[37] Srov. § 6 odst. 2 stavebního zákona s § 25 odst. 2 předloženého návrhu.

[38] Srov. § 10 stavebního zákona a § 28 předloženého návrhu.

[39] Srov. § 6 odst. 6 písm. c) a § 7 odst. 3 písm. b) stavebního zákona s § 23 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 1 písm. e) předloženého návrhu; za určitých okolností bude pořizovat a vydávat územní opatření o stavební uzávěře také Nejvyšší stavební úřad – viz § 21 odst. 2 písm. f) předloženého návrhu.

[40] Srov. věcný záměr nového stavebního zákona, s. 17-19.

[41] Čl. 1 bod. (1) a (2) Zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje ve znění dodatku č. 2 vydaného opatřením o změně zřizovací listiny organizační složka státu jakožto přílohou rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 22. 12. 2020, č. 38/2020, o organizačních a personálních změnách Ústavu územního rozvoje a o změně zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje. Dostupné online na: http://www.uur.cz/images/7-ustav-uzemniho-rozvoje/zakladni-udaje/zrizovaci-listina-uur-verze-01-01-2021.pdf.

[42] Viz § 22 předloženého návrhu.

[43] Čl. 3 Zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje ve znění dodatku č. 2 vydaného opatřením o změně zřizovací listiny organizační složka státu jakožto přílohou rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 22. 12. 2020, č. 38/2020, o organizačních a personálních změnách Ústavu územního rozvoje a o změně zřizovací listiny Ústavu územního rozvoje. Dostupné online na: http://www.uur.cz/images/7-ustav-uzemniho-rozvoje/zakladni-udaje/zrizovaci-listina-uur-verze-01-01-2021.pdf..

[44] Viz § 22 odst. 1 předloženého návrhu.

[45] Srov. § 22 odst. 2 předloženého návrhu.

[46] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61-64.

[47] Srov. KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.

[48] Malé stavební úřady zůstanou u obcí, dohodli se Dostálová a Lukl. LIDOVKY.cz. ČTK. Publikováno dne 13. 1. 2020. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.lidovky.cz/domov/male-stavebni-urady-zustanou-na-urovni-obci-dohodli-se-dostalova-a-lukl.A200113_124435_ln_domov_rkj.

[49] Srov. § 12 stavebního zákona a § 31 předloženého návrhu.

[50] Viz § 31 odst. 1 a 2 písm. a) předloženého návrhu.

[51] Viz § 16 až § 18 předloženého návrhu.

[52] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 61.

[53] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 57.

[54] Srov. § 10 odst. 1 návrhu z listopadu 2019.

[55] Viz Důvodová zpráva k předloženému návrhu. K § 33.

[56] Viz § 33 odst. 2 předloženého návrhu.

[57] Viz § 13 odst. 6 stavebního zákona.

[58] Viz § 33 odst. 1 předloženého návrhu.

[59] Viz Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Rekodifikace veřejného stavebního práva. II. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2020, s. 8 a 39. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.mmr.cz/getmedia/0a0e4d31-d63c-4d04-af53-70cd2e834cbc/Rekodifikace-brozura-isbn.pdf.aspx?ext=.pdf.

[60] Srov. § 34 odst. 1 návrhu z května 2020 ve spojení s § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).

[61] Srov. § 7 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění návrhu předloženého změnového zákona a § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[62] Viz § 32 předloženého návrhu; seznam vyhrazených staveb je stanoven v Příloze č. 3 k předloženému návrhu – viz § 5 odst. 2 písm. c) předloženého návrhu.

[63] Srov. § 13 odst. 2 a 3 návrhu z listopadu 2019.

[64] Mimo staveb velkých vodních nádrží dle písm. d) Přílohy č. 3 k předloženému návrhu.

[65] Srov. § 55a a § 107a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona; ve vybraných případech je příslušným i Nejvyšší stavební úřad – viz § 107b vodního zákona, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[66] Viz § 33 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 10 odst. 1 písm. a) předloženého návrhu a § 16 a § 18 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[67] Viz Sněmovní tisk 1009/0, část č. 1/6. Vl.n.z. – v souvislosti s přijetím stavebního zákona – EU. Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále též „důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona“) Část třicátá první. Změna vodního zákona. Dostupné online na: https://public.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=1009&CT1=0; a § 8 odst. 3 vodního zákona, ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[68] Nový stavební zákon zřejmě nezjednoduší povolovací řízení. Průmyslová ekologie.cz. Publikováno 13. 3. 2020. Citováno dne 31. 12. 2020. Dostupné online na: https://www.prumyslovaekologie.cz/info/novy-stavebni-zakon-zrejme-nezjednodusi-povolovaci-rizeni.

[69] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 64.

[70] Srov. § 35 předloženého návrhu; avšak v těchto případech bude krajský stavební úřad vydávat tzv. rámcové povolení – viz § 33 odst. 4 písm. a) předloženého návrhu.

[71] Srov. § 16 stavebního zákona a § 35 předloženého návrhu.

[72] Srov. § 16 stavebního zákona a § 32 ve spojení s Přílohou č. 3 předloženého návrhu.

[73] Viz § 23 odst. 1 zákona č. 44/1988, o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[74] Srov. § 16 odst. 3 stavebního zákona a § 33 ve spojení s písm. n) Přílohy č. 3 předloženého návrhu.

[75] Viz § 37 předloženého návrhu.

[76] Srov. § 29 odst. 3 ve spojení s § 34 a § 329 předloženého návrhu.

[77] Srov. Věcný záměr nového stavebního zákona, s. 37-55.

[78] Viz KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/2020, s. 13.

[79] PRŮCHA, Petr. KLIKOVÁ, Alena. Veřejné stavební právo. 2. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2019, s. 99.

[80] První návrh nového stavebního zákona z listopadu 2019 obsahoval ve svém § 4 demonstrativně vyjmenované veřejné zájmy, které měli orgány státní stavební správy chránit. Návrh z května 2020 ani předložený návrhy tento výčet již neobsahují.

[81] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 81-82.

[82] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83-84.

[83] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83.

[84] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 83-84.

[85] Viz § 2 návrhu z listopadu 2019 a návrh změnového zákona z listopadu 2019.

[86] Např. Českého báňského úřadu, ministerstva kultury, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, zemědělství a zejména ministerstva životního prostředí, Veřejného ochránce práv a Svazu měst a obcí ČR – viz Vypořádání připomínek k návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace Odok. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.

[87] Předkládací zpráva návrhu stavebního zákona. Verze pro jednání vlády nebo LRV. Datum autorizace 28. 5. 2020. Aplikace ODok, s. 2.  Dostupné online na: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNBQ2GA4KB.

[88] Viz § 54 odst. 1 předloženého návrhu.

[89] Viz § 54 odst. 2 předloženého návrhu.

[90] Srov. § 4 odst. 2 písm. b) a § 47 odst. 2 stavebního zákona s § 27 odst. 2 návrhu 2019, § 57 odst. 1 návrhu z května 2020 a § 54 odst. 1 a 2 předloženého návrhu.

[91] Srov. § 21 písm. k) zákona o posuzování vlivů v účinném znění a § 21 písm. i) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[92] Srov. § 22 písm. d) zákona o posuzování vlivů v účinném znění a § 22a písm. c) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[93] Viz § 22a písm. a) zákona o posuzování vlivů ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[94] Srov. § 79 odst. 3 písm. s) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[95] Srov. § 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 77a odst. 4 písm. y) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[96] Srov. § 78 odst. 1 a 2 ve spojení s § 77a odst. 4 písm. x) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném změní s § 78 odst. 3 písm. o) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[97] Srov. § 77a odst. 4 písm. x) a § 77 odst. 1 písm. q) zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění s § 77a odst. 4 písm. y) a § 77 odst. 1 písm. s) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[98] Srov. § 78 odst. 3 písm. o) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[99] Srov. § 78a odst. 2 písm. i) zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[100] Srov. § 108 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[101] Srov. § 105 odst. 2, § 106 odst. 2, § 107 odst. 1 písm. a) a § 108 odst. 2 vodního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[102] Srov. § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 27 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“) v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[103] Srov. § 5 odst. 2 ve spojení s § 13 odst. 2, § 15 písm. h), § 16, § 17 písm. a) a § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) v účinném znění a ve předloženého znění návrhu změnového zákona.

[104] Srov. § 47 odst. 2 a 3, § 48 odst. 2 písm. b), § 48a odst. 2 písm. a) a b), § 49 odst. 3 písm. c) a odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[105] Srov. § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 40 odst. 6 písm. i) a § 41 odst. 2 písm. j) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, (dále jen „zákon o hornické činnosti“) a § 13 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu (dále jen „zákon o geologických pracích“), vše v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[106] Srov. § 26 odst. 2 písm. c) a d), § 28 odst. 2 písm. c) a d) a § 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (dále jen „zákon o státní památkové péči“) v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[107] Srov. § 72 odst. 1 písm. s), § 78 odst. 2 písm. v), § 79 odst. 1 písm. k) a § 80 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[108] Viz věcný záměr nového stavebního zákona, s. 81-84.

[109] KORBEL, František. Nový stavební zákon. Bulletin advokacie, 2020, č. 3/202, s. 12.

[110] Srov. § 182 až § 211 předloženého návrhu.

[111] Viz § 193 odst. 1 písm. a) a b) předloženého návrhu.

[112] Srov. § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[113] Srov. § 76 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[114] Viz § 76 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[115] Blíže viz § 14 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění.

[116] Srov. důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část sedmá. Změna zákona o ochraně přírody a krajiny.

[117] Srov. § 77a odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[118] Srov. § 78 odst. 1 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 78 odst. 1, 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[119] Srov. § 78 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v účinném znění a § 78 odst. 2, 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[120] Viz § 83 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[121] Viz § 78 odst. 12 a 13 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění návrhu změnového zákona z listopadu 2019.

[122] Viz § 76 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[123] Viz § 76 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[124] Srov. § 76 odst. 3 a § 78 odst. 14 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[125] Viz § 76 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[126] Viz § 78a odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[127] Srov. § 17 odst. 1 a 4 vodního zákona ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[128] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třicátá první. Změna vodního zákona.

[129] Srov. § 104 odst. 9 vodního zákona v účinném znění a § 104 odst. 10 vodního zákona ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[130] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část padesátá první. Změna zákona o ochraně ovzduší.

[131] Srov. § 11 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[132] Srov. § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a § 11 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně ovzduší ve znění předloženého návrhu změnového zákona; jelikož dochází k odstranění rozlišování fáze územního a stavebního řízení, bude krajský úřad vydávat jen jedno vyjádření.

[133] Srov. § 193 odst. 1 písm. d) předloženého návrhu nového stavebního zákona.

[134] Srov. § 27 zákona o ochraně ovzduší ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[135] Srov. § 12 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[136] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část osmá. Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

[137] Viz § 9 odst. 10 ve spojení s § 17c zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[138] Srov. § 9 odst. 11 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění návrhu předloženého změnového zákona.

[139] Srov. § 16 písm. b), § 17 písm. c) a § 18 písm. d) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[140] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část patnáctá. Změna lesního zákona.

[141] Srov. § 47 odst. 1 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[142] Srov. § 14 odst. 2 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[143] Srov. § 14 odst. 2 ve spojení v § 49 odst. 4 lesního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[144] Což vzhledem ke specializaci státní báňské správě považuji za logické rozhodnutí.

[145] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část čtvrtá – Část šestá.

[146] Viz § 42a horního zákona ve znění návrhu změnového zákona z května 2020, § 41 odst. 4 zákona o hornické činnosti ve znění návrhu změnového zákona z května 2020, § 13 odst. 2 zákona o geologických pracích ve znění návrhu změnového zákona z května 2020.

[147] Srov. § 23 odst. 3 a 4 horního zákona v účinném znění a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[148] Srov. § 30 zákona o hornické činnosti v účinném znění a ve znění přeloženého návrhu změnového zákona.

[149] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třetí. Změna zákona o státní památkové péči.

[150] Srov. § 14 zákona o státní památkové péči ve znění návrhu změnového zákona z listopadu 2019 a ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[151] Viz § 30a odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 17a zákona o státní památkové péči ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[152] Viz důvodová zpráva k předloženému návrhu změnového zákona. Část třicátá. Změna zákona o odpadech.

[153] Srov. § 79 odst. 4 zákona o odpadech ve znění předloženého návrhu změnového zákona.

[154] Důvodová zpráva k návrhu z května 2020, s. 14.

[155] Na což upozorňovala také Legislativní rada vlády ve svém stanovisku ke změnovému zákonu ze dne 7. 8. 2020, čj. 564/20, s. 9. Dostupné online na: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/ALBSBSMJ39SO.

[156] Např. změna v souvislosti s obecními stavebními úřady není v rámci vypořádání připomínek nijak zaznamenána.

In this article

Join the Conversation