Rozšířená osnova

Zdánlivé právní jednání je jednání, které se jako právní jednání jeví, ale chybí mu některý z pojmových znaků, které jsou předpokladem vzniku právního jednání. Těmito pojmovými znaky jsou projev vůle jednající osoby, zaměření vůle na vyvolání právních následků a aprobace projevu vůle zákonem.Lavický, P. a kolektiv. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání 2022: Handlar, J., Nedostatek vůle. [online]. Beck-online.cz. 2014. [cit. 3.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgrpwk5tlge2c443cl4zdamjsl44dsx3qmy2tkmi¹⁾ Jednání bez těchto pojmových znaků nevyvolává žádné právní následky, protože z hlediska práva takové jednání neexistujeZuklínová, M. Zdánlivé právní jednání. [online]. Právní prostor.cz. 14.7.2015, [cit. 3.5.2024]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/zdanlive-pravni-jednani²⁾.

 Zdánlivé právní jednání podle § 551 a násl. OZ

Absence vůle

V tomto ustanovení zákon upravuje situaci, kdy jde o zdánlivé právní jednání, pokud u jednající osoby absentuje vůle (§ 551 OZ). Vůle představuje vnitřní vztah jednajícího k právnímu následku, kterého chce jednáním dosáhnout. V situaci, kdy osoba formálně učiní nějaký projev, který ale neplyne z její vůle a nechtěla ho vůbec vědomě učinit, tedy tzv. mimovolní projevy jako je například mluvení ze spaní, půjde také o zdánlivé jednání z důvodu vady v podobě chybějící vůle.Lavický, P. a kolektiv. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání 2022: Handlar, J., Nedostatek vůle. [online]. Beck-online.cz. 2014. [cit. 3.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgrpwk5tlge2c443cl4zdamjsl44dsx3qmy2tkmi³⁾

 V souvislosti s vůlí jednající osoby je třeba brát v potaz fyzické násilí, které může tuto vůli ovlivnit. Je ale nutné rozlišit situaci, kdy osoba opravdu jedná na základě fyzického násilí, které se jí děje (agresor například vede ruku osoby, aby podepsala dokument) a situaci, kdy existuje určitá hrozba násilí, ale jednající osoba mu předejde tím, že například zvolí variantu podepsat dokument sama místo výprasku. V prvním případě vůle chybí a jde o zdánlivé právní jednání, ve druhém případě byla projevena vůle nesvobodná, půjde tedy o neplatnost, nikoliv o zdánlivost (této neplatnosti je navíc nutné se dovolat, jedná se tedy o neplatnost relativní).Kindl, M., Kindl, T., Kindlová, M., Šíma, A., a kolektiv. Následky nedostatku vůle [online]. Codexis.cz. 1.9.2018. [cit. 14.4.2024]. https://next.codexis.cz/legislativa/CR26785_2024_04_01?souvisejici=CR26785&pravyPanel=komentar&datovyZdroj=komentare&souvisejiciCast=paragraf551&strana=1&jenNejnovejsi=true&limit=10&idKomentare=LIBERIS78486&hash=paragraf551#paragraf551⁴⁾

Nedostatek vážnosti projevené vůle

Dle ustanovení § 552 OZ sice existuje vůle jednající osoby, ale je nevážná. Vůle není vážná typicky, pokud se jedná o žert, o jednání při výuce nebo na jevišti v divadle.Zuklínová, M. Zdánlivé právní jednání. [online]. Právní prostor.cz. 14.7.2015, [cit. 3.5.2024]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/zdanlive-pravni-jednani⁵⁾ To potvrzuje Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 5. 9. 2000, sp.zn. 30 Cdo 2781/99, ve kterém uvádí, že za zřejmé jednání bez vážné vůle považuje projev vůle učiněný evidentním žertem, zjevnou nadsázkou, při hře nebo na jevišti.Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5.9.2000, sp. zn. 30 Cdo 2781/99.⁶⁾

Nevážným projevem vůle je simulace. Tehdy není projevena vážná vůle, nedochází tedy k právnímu jednání, ale navenek jednající osoba vědomě chce vyvolat dojem, že k právnímu jednání dochází. Toto jednání se nazývá právním jednáním zastírajícím. V dalším případě jednající osoba předstírá určité právní jednání (simulací), aby tímto zakryla jiné právní jednání, které chce skutečně provést, ale navenek projeveno není (disimulace). Tímto se často osoba snaží obejít zákon. Disimulované jednání je také nazýváno zastřeným právním jednáním, které zákon upravuje v § 555 odst. 2 OZ.Lavický, P. a kolektiv. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání 2022,: Handlar, J., Nedostatek vážné vůle. [online]. Beck-online.cz. 2014. [cit. 4.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgrpwk5tlge2c443cl4zdamjsl44dsx3qmy2tkmq&refSource=toc⁷⁾

Neurčitost a nesrozumitelnost

Ustanovení § 553 OZ vyžaduje srozumitelný a určitý projev vůle, aby vznikly požadované právní následky. Tyto podmínky jsou splněny, pokud je možné zjistit, jaké právní následky má takto projevená vůle způsobit. Požadavek srozumitelnosti se vztahuje spíše k formální stránce projevu vůle. Pokud například jednající osoba vydává nesrozumitelné zvuky při ústním projevu, nebo nečitelně píše při projevu písemném, takový projev vůle srozumitelný není. Požadavek určitosti se naopak pojí s obsahovou stránkou projevu vůle, posuzuje se tedy například konkrétnost použitých výrazů atd. Tato podmínka je splněna, pokud je obsah právního jednání vymezen alespoň tak, že z něj lze určit jaká práva a povinnosti mají stranám z takového jednání vzniknout.Lavický, P. a kolektiv. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání 2022,: Handlar, J., Neurčitelnost a nesrozumitelnost. [online]. Beck-online.cz. 2014. [cit. 4.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgrpwk5tlge2c443cl4zdamjsl44dsx3qmy2tkmy&refSource=toc⁸⁾

Pokud je možné nedostatky spojené s projevem vůle odstranit výkladem, právní jednání v takovém případě neurčité či nesrozumitelné není.Lavický, P. a kolektiv. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání 2022,: Handlar, J., Neurčitelnost a nesrozumitelnost. [online]. Beck-online.cz. 2014. [cit. 4.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgrpwk5tlge2c443cl4zdamjsl44dsx3qmy2tkmy&refSource=toc⁹⁾

Neperfektní právní jednání

Další situací, kdy jde o zdánlivé právní jednání, je jednání, kde sice úmysl stran směřuje k určitým právním následkům, ale ještě nedošlo ke splnění všech podmínek, které jsou nezbytné k tomu, aby projev vůle byl skutečně způsobilý zamýšlené právní následky vyvolat. Jednání tedy zatím není perfektní. To nastává například v situaci, kdy adresované právní jednání ještě nedošlo adresátovi, nebo v situaci, kdy si strany neujednaly podstatné náležitosti smlouvy.Zuklínová, M. Zdánlivé právní jednání. [online]. Právní prostor.cz. 14.7.2015, [cit. 3.5.2024]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/zdanlive-pravni-jednani¹⁰⁾

Zákonem uvedená ustanovení

Další případy zdánlivého jednání je možné najít přímo v zákoně. Občanský zákoník dále označuje zdánlivé právní jednání slovy „nejde o právní jednání“ nebo „se k právnímu jednání nepřihlíží“. Takové případy se nachází například v § 16 OZ, § 19 odst. 2 OZ, § 53 OZ atd. Ustanovení obsahující uvedená slovní spojení jsou kogentní.Zuklínová, M. Zdánlivé právní jednání. [online]. Právní prostor.cz. 14.7.2015, [cit. 3.5.2024]. https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/zdanlive-pravni-jednani¹¹⁾

Zdánlivost v rodinném právu

I v oblasti rodinného práva zákon pracuje se zdánlivostí. Konkrétně § 677 OZ pojednává o zdánlivém manželství. Zákon v uvedeném ustanovení konkrétně uvádí důvody, pro které manželství pohledem práva nebude existovat: pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je nutno bezvýhradně trvat k tomu, aby manželství vzniklo.§ 677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.¹²⁾

Mezi důsledky právní neexistence manželství, kromě toho, že se na něj ex tunc hledí jako na neexistující, patří například: k dětem narozeným z takového manželství nesvědčí zdánlivému manželovi první domněnka otcovství nebo nevzniká zákonné majetkové společenství atd.Petrov, J.,Výtisk, M., Beran, V. a kolektiv. Občanský zákoník, 2. vydání (2.aktualizace, 2023): Slováček, M. Non matrimonium. [online]. Beck-online.cz. [cit. 4.5.2024]. https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgnpw2nrql4zc443cl4zdamjsl44dsx3qmy3dony¹³⁾

Následky zdánlivosti

U zdánlivého právního jednání nastávají obdobné následky jako u absolutně neplatného jednání, ale soud zde k nicotnosti přihlíží ex offo a nemusí zkoumat, zda se jedná o neplatnost relativní či absolutní. Na rozdíl od neplatného právního jednání (§ 579 odst. 2 OZ), nezakládá zdánlivé právní jednání právo na náhradu škody. Pokud by někdo na základě zdánlivého právního jednání plnil, jednalo by se o bezdůvodné obohacení (§ 2991 OZ).Sylabus MP311Z-Občanské právo II, MP410Zk-Občanské právo III, Následky vad právních jednání. [online]. Is.muni.cz. [cit. 4.5.2024]. https://is.muni.cz/el/law/jaro2021/MP1008/96092467/02_SYLABUS_Nasledky_vad_pravnich_jednani.docx¹⁴⁾