Záruka je garance, že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění mít určité vlastnosti. Jedná se o posílení práv kupujícího. Garantuje, že věc bude mít po určitou dobu určité vlastnosti, nebo bude použitelná k určitému účelu. Pokud se v této době objeví nějaká vada, pak má nabyvatel právo z vad, aniž by musel prokazovat, že ta vada tam byla již při převzetí.

Právní důvod vzniku záruky:

• smlouva - např. ujednání v rámci kupní smlouvy
• prohlášení (jednostranné právní jednání) v záručním listu (§ 2113 OZ - pokud dá záruku v reklamě, nemusí to být v žádném písemném projevu)
• vyznačení záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti na obalu

Od roku 2014 již nemáme žádné záruky ze zákona. Nový občanský zákoník pojmově odmítá pojem záruky ze zákona. Záruka vzniká projevem vůle osoby, aby dala záruku. Zákon v některých případech zná preferující práva z vad (např. § 2161 OZ), ale nelze to označovat jako záruku ze zákona.

Záruční doba je doba, po kterou, když se vyskytnou vady, tak je lze uplatnit. Je zároveň i dobou reklamační.