Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Za manželství se považuje trvalý svazek ženy a muže (dvou osob různého pohlaví), který vzniká ze zákona a stejně tak zaniká jen z důvodů stanovených zákonem (§ 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). Trvalost již v dnešní době ale není mnohdy vnímána jako znak vzhledem k vysoké rozvodovosti a přístupu západní společnosti. Dle dat Českého statistického úřadu přistupuje k rozvodu v současnosti každé druhé manželství. Historické maximum (okolo 50 % manželství končících rozvodem), bylo zaznamenáno v roce 2010.Sňatky a rozvody. czso.cz, citováno dne 4.6.2024. Dostupné online na: https://www.czso.cz/csu/stroletistatistiky/snatky-a-rozvody.1)
Nejvyšší rozvodovost je ve velkých městech a oblastech s průmyslem, kde je nedostatek sociální kontroly. Nejnižší rozvodovost je v zemědělských oblastech. Dosažené vzdělání příliš velkou roli nehraje.HRUŠÁKOVÁ, Milana. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Rodinné právo. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 87-88.2)
„Pokud k zániku manželství dojde, zaniká příbuzenský (rodinný) poměr mezi mužem a ženou (bývalými manžely) a členy jejich širší rodiny navzájem. Nezaniká však příbuzenský poměr k jejich společným dětem a jejich potomkům.“ŠÍNOVÁ, Renáta. ŠMÍD, Ondřej a kol. Manželství. Praha: Leges, 2014, s. 189.3)
Pokud jeden z manželů zemře, dochází s okamžikem smrti k zániku manželství (nikoli s vydáním úmrtního listu/ jiného rozhodnutí deklarující smrt člověka). Manželství tedy zaniká smrtí prvního z nich. Den úmrtí je určen v úmrtním listu (§ 26 odst. 1 OZ), případně je člověk prohlášen za mrtvého ke dni, který je v rozhodnutí soudu (§ 71 odst. 2 OZ).
Rozhodnutí soudu se uplatní v případě, že ani po šetření nelze zjistit datum úmrtí fyzické osoby. Soud určí datum smrti (§ 22 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, dále jen „Zmat“).
Úmrtním listem se rozumí veřejná listina vystavěná po prohlédnutí těla mrtvého (lékařem se specializovanou způsobilostí/lékařem Vězeňské služby/lékařem ozbrojených sil) stanoveným způsobem (§ 567 OZ).
Smrt je zapsána matričním úřadem do knihy úmrtí a je vydán úmrtní list. Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu (§ 25 odst. 5 ZMat).
Požádá-li uvedená fyzická osoba o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen (§ 25 odst. 7 ZMat).
Závisí-li zánik manželství na skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně - tedy ve stejný okamžik (§ 27 OZ). Toto se uplatní například při autonehodě, společné sebevraždě atd., kdy se neví, který z manželů zemřel dříve. Zohlednit je ale třeba nevyvratitelnou domněnku.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 190-191.4)
Prohlásit za mrtvou lze osobu v případě:
Byl-li jeden z manželů prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve, nebo později, anebo že je ještě naživu. Zjistí-li se však později, že je naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží. Manželství se však v takovém případě neobnovuje. Stejně platí i v případě, byl-li proveden mylný důkaz smrti (§ 76 odst. 1 a 2 OZ).
Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti, nikoli dnem právní moci rozhodnutí soudu.HRUŠÁKOVÁ. KRÁLÍČKOVÁ. WESTPHALOVÁ a kol. Rodinné právo…, s. 84.5)
Prohlášení za mrtvého se odlišuje od prohlášení za nezvěstného. Člověk je prohlášen za nezvěstného rozhodnutím soudu v řízení o prohlášení člověka za nezvěstného (§ 50 zákona č. 292/2013 Sb, o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“). „Je-li ten, kdo je prohlášen za nezvěstného, ženatý, nebo vdaná, nemá rozhodnutí o prohlášení za nezvěstného na trvání manželství žádný vliv.“ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 193.6)
V tomto případě určí soud den, který platí za den smrti. Člověk je prohlášen za mrtvého i bez návrhu soudu. Smrt se jeví jako jistá.
Jedná se o vyvratitelnou domněnku, kde postačuje pouze pravděpodobnost smrti. Soud určí den, který se pokládá za den jeho smrti. Ke stejnému dni zaniká manželství (§ 71 OZ). Má-li být ovšem člověk prohlášen za mrtvého na základě domněnky smrti, lze řízení zahájit jen na návrh (§ 55 ZŘS).
Změnou pohlaví manželství zaniká, změna však nemá vliv na osobní stav člověk, ani na jeho osobní a majetkové poměry. O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželství zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manželství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu. Soud rozhodne, a to i bez návrhu, jak bude každý z rodičů napříště o společné dítě pečovat (§ 29 odst. 2 OZ).
Manželství zaniká ke dni, ke kterému proběhla změna pohlaví. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb. Změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů (§ 29 odst. 1 OZ).
Úprava dle § 21 – 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách neumožňuje provedení změny pohlaví u osoby, která uzavřela manželství, popřípadě u osoby, která neprokáže, že její manželství zaniklo. „Podle tuzemské právní úpravy tak není možné, aby došlo v ČR ke změně pohlaví u osoby, která dosud žije v manželství. Uvedená právní úprava § 29 OZ tak očividně směřuje na situace, kdy osoba žijící v manželství podstoupí změnu pohlaví v zahraničí nebo na případy, kdy bude chirurgický zákrok proveden i přes výslovný zákonný zákaz (např. pokud pacient předloží falešné či pozměněné doklady o tom, že jeho manželství bylo rozvedeno nebo že jej neuzavřel).“ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 194.7)
OZ nebere v potaz situace, kdy osoby byly původně manžely, ale budou chtít i nadále po provedené změně jednoho z nich společně žít.
Na manželství prohlášené za neplatné lze nahlížet dvěma pohledy - z hlediska statusového/z hlediska majetkového a vztahu k jejich dětem.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 194.8) Z pohledu statusového se na manželé hledí, jako by manželství nikdy neuzavřeli (§ 681 OZ) - jsou svobodní. Jako by došlo k rozvodu manželství se na manželé hledí z hlediska majetkového a vztahu k dětem (§ 686 OZ).
Pro řízení o neplatnosti manželství je příslušný okresní soud (§ 3 odst. ZŘS). Místně příslušný je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, pokud v obvodu soudu bydlí alespoň jeden z nich. Pokud takový soud není, je příslušný obecný soud toho manžela, který návrh na zahájení řízení nepodal (§ 383 ZŘS).ZUKLÍNOVÁ, Michaela. ELISCHER, David a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II, (§ 655-975, rodinné právo). Wolters Kluwer. Citováno dne 22.5.2024. Dostupné online na: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11562/1/2?vtextu=Z%C3%A1nik%20man%C5%BEelstv%C3%AD9)
Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem (§ 372 ZŘS). Manželství, které bylo prohlášeno za neplatné, se považuje za neuzavřené. Ovšem než je prohlášeno za neplatné, hledí se na něj jako na platné.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 194., s. 232.10)
Rozvodovost se nejen v České republice neustále zvyšuje a stává se součástí moderní, pokrokové a civilizované společnosti (na rozdíl od počtu sňatků, které neustále klesají). I přesto ale neustále vzbuzuje kontroverzí reakce mezi různými skupinami lidí. A však ani v první polovině minulého století nebylo možné na nikom spravedlivě žádat, aby doživotně setrval v nefunkčním manželství. Již od roku 1919 je u nás rozvod manželství zcela legálním způsobem ukončení manželství, ale právní úprava je výsledkem dlouhodobého vývoje společnosti.HRUŠÁKOVÁ. KRÁLÍČKOVÁ. WESTPHALOVÁ a kol. Rodinné právo…, s. 85.11)
„Na zákonodárci pak je přijmout takovou právní úpravu, která by zamezovala svévolnému a lehkomyslnému rušení manželství za života obou manželů a zároveň nenutila osoby formálně setrvávat v manželském svazku nefunkčním, a to vše vždy s přihlédnutím k zájmům nezletilých dětí.“ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 19.12)
K rozvodu je třeba rozvodový důvod, kdy manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 OZ). Hlubokým rozvratem je rozvrat, který se dotýká samotné podstaty manželství, vzájemného poměru manželů. Manželé spolu odmítají žít tak, jak běžní manželé žijí. Trvalostí se rozumí delší doba. Manželé odmítají sdílet spolu manželství soustavně po dobu alespoň šesti měsíců. Pokud nelze očekávat obnovení manželského soužití jedná se o nenapravitelnost.ŠVESTKA, Jiří. DVOŘÁK, Jan. FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 225.13)
Mají-li manželé nezletilé dítě, musí být nejprve rozhodnuto o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 OZ). Manželé spolu nežijí, pokud netvoří manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají (popřípadě vedou rodinnou domácnost) s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zřejmě obnovit nechce (§ 758 OZ).
Rozvod manželství je možný pouze prostřednictvím soudu v řízení dle § 383 a násl. ZŘS, rozsudkem dle § 372 ZŘS. Soud ovšem manželství nerozvede, brání-li tomu tzv. tvrdostní klauzule. Účastníkem řízení o rozvod manželství mohou být pouze fyzické osoby, vždy rozdílného pohlaví, které uzavřely manželství - žalobce a žalovaný. Podána je žaloba, která musí splňovat náležitosti podání a žaloby (dle § 42 odst. 4 OSŘ a § 79 OSŘ). Soudní poplatek za rozvod je 2000 Kč a splatný je při podání žaloby. V případě, že poplatek není žalobcem uhrazen, soud řízení zastaví. Důsledky zastavení lze zvrátit zaplacením soudního poplatku do skončení odvolací lhůty proti usnesení o zastavení řízení (§ 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Výjimečně je možné žalobce od soudních poplatků osvobodit. K zahájení řízení dojde okamžikem, kdy je návrh (žaloba) u soudu. Jakmile je řízení zahájeno, jsou nejprve přezkoumávány procesní podmínky a náležitosti žaloby. Soud je povinen se v řízení pokusit o odstranění příčin rozvratu a smíření manželů (§ 100 odst. 2 OSŘ).ŠMÍD, Ondřej. ŠÍNOVÁ, Renáta a kol. Rozvod manželství. Praha: Leges, 2013, s. 167, 181, 183, 186, 187.14) Před vyhlášením rozhodnutí soud účastníky poučí o neúplné apelaci - tedy nemožnosti uplatnění nových důkazních prostředků v odvolacím řízení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 144 OSŘ).ŠMÍD, Ondřej. ŠÍNOVÁ, Renáta a kol. Rozvod manželství. Praha: Leges, 2013, s. 187-188.15)Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem, ve kterém zároveň poučí o možnosti vzít si do 6 měsíců zpět své příjmení (§ 759 OZ). Proti rozsudku lze do 15 dnů od doručení rozhodnutí podat odvolání, i když je poučení nesprávné. Stejně tak v případě, pokud rozsudek poučení o odvolání zcela postrádá (§ 204 odst. 2 OSŘ). Pokud jsou účastníci poučeni nesprávně, platí lhůta 30 dnů. Odvolání se podává k soudu, který rozsudek vydal, rozhoduje o něm krajský soud, do jehož obvodu soud spadá.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 214-215.16) Dovolání ani žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení nejsou z důvodu právní jistoty proti rozsudku přípustné.ŠMÍD. ŠÍNOVÁ a kol. Rozvod manželství…, s. 190.17)
Rozvod lze rozdělit na:
V případě, že soud rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu a příčiny, pokud dále není stanoveno jinak (§ 756 OZ). Nejčastěji bývají příčiny rozvratu odůvodňovány rozdílnými povahovými vlastnostmi, zájmy, výchovnými metodami, nevěrou, finančními problémy, fyzickým nebo psychickým násilím, alkoholismem, agresivitou, neplodností atd. Příčiny lze tedy rozdělit obecně na subjektivní a objektivní.HRUŠÁKOVÁ. KRÁLÍČKOVÁ. WESTPHALOVÁ a kol. Rodinné právo…, s. 85.18)
Žalobce musí tvrdit a dokazovat existenci kvalifikovaného rozvratu manželských vztahů a jeho příčiny, což se pak musí objevit v rozhodnutí soudu.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 199.19) V praxi je dokazování ale poměrně obtížné, neboť manžel, který se rozvést nechce, obvykle popírá, že by manželství bylo rozvráceno.MENCNEROVÁ, Kateřina. Rozvod manželství. Beckova edice právní instituty. Praha: C.H. Beck, 2020, s. 19.20)
Soužití manželů musí být rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně. Soud nerozvede manželství do té doby, než je rozhodnuto například o poměrech nezletilého dítěte, které ještě nenabylo plné svéprávnosti, v době po rozvodu manželství - musí být rozhodnuto, kterému z rodičů bude svěřeno nezletilé dítě do péče a do jaké, zda se bude platit dítěti výživné.pracepropravniky.cz, publikováno dne 2024, citováno dne 22.5.2024. Dostupné online na: https://www.pracepropravniky.cz/co-obnasi-sporny-a-nesporny-rozvod-manzelstvi/.21)
Manželství nelze rozvést ani v případě, že by rozvod byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
O nesporný rozvod (rozvod dohodou, smluvený rozvod) se jedná v případě, kdy se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, připojí, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství (§ 757 odst. 1 OZ). Existenci rozvratu však musí manželé dokázat vždy, musí se dohodnout opět na všech podstatných záležitostech a okolnostech spojených s jejich rozvodem, dále je vhodné, aby soudu předložili zákonem požadované dohody - například dohoda o úpravě poměrů k dětem, úprava majetkových poměrů atd.).ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 200.22) Manželé musí mimo jiné pro podání žaloby o rozvod manželství splnit také objektivní podmínky: doba, po kterou muselo manželství trvat - alespoň jeden rok (dokládá se oddací list, snahou zákonodárce je v tomto případě zabránit neuváženým rozvodům krátce po uzavření manželství), doba, po kterou manželé spolu nežijí - alespoň 6 měsíců (doloží se výslechem účastníků) (§ 757 OZ).
Návrh na rozvod manželství se podává nejčastěji současně s návrhem na schválení dohody o úpravě poměrů.ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 200.23)
Společným jměním manželů je vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů (§ 708 OZ). Součástí je tedy vše (aktiva i pasiva), čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkami (§ 709 OZ).
Musí být v písemné formě s podpisy manželů, které musí být úředně ověřené. K vypořádání společného jmění manželů je k řízení příslušný soud, který rozhodoval o rozvodu manželství. Obě strany jsou oprávněné podat ve věci žalobu. Společné jmění manželů zaniká současně se zánikem manželství - právní mocí rozsudku o rozvodu manželství.
Bydlení manželů zůstává zánikem manželství nedotčeno - i nadále mají právo užívat byt nebo dům, ve kterém se nachází rodinná domácnost. Pokud se dohodnou, musí jejich rozhodnutí být zaznamenáno v písemné dohodě.
Pokud se manželé nedokážou dohodnout, může o jejich sporu rozhodnout soud (na základě práva k bytu/domu, úmyslu v této nemovitosti). V případě, že mají manželé k bytu/domu společné právo, soud zruší právo toho z manželů, na kterém lze spravedlivě požadovat, aby nemovitost opustil. To lze obvykle rozhodnout dle svěření nezletilého dítěte do péče, příčin rozvratu manželství, majetkových poměrů a zdravotního stavu manželů. Soud dále přihlíží k zásluhám o získání bytu, k využití atd.
Soud může rozhodnout o tzv. náhradě za ztrátu práva bydlení tomu z manželů, kterému bylo právo k domu/bytu zrušeno. Dokud se mu náhradního bydlení nedostane, je oprávněn bydlet v nemovitosti. V případě, že soud náhradu za ztrátu bydlení nepřizná, má manžel právo v obydlí bydlet ještě nejvýše jeden rok.MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 12.24)
Manželé také nemají stejné nebo společné právo k nemovitosti v případě, kdy jeden z manželů má větší užívací právo k nemovitosti, než má manžel druhý.MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 12.25)
Soud má povinnost zabývat se úpravou poměrů k nezletilým dětem ještě před samotným řízením o rozvod manželství.
Při rozhodování může soud vyjít buď ze samotné dohody rodičů o zvolené formě péče o dítě (je potřeba připravit soudu návrh na schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem), nebo může rozhodnout sám, není-li dohoda v zájmu dítěte. Při rozhodování soud bere v potaz osobnost dítěte, jeho zájmy, vlohy, citovou vazbu k rodičům a sourozencům, prarodičům, životní poměry rodičů, vývojové možnosti, výchovné schopnosti rodičů, předpoklady vhodnějšího zdravějšího a úspěšnějšího vývoje atd. Musí být v písemné formě s podpisy manželů, které musí být úředně ověřené.MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 1.26)
Návrh na schválení dohody se doručuje k soudu, v jehož obvodu je obecný soud nezletilého (což je soud, v jehož obvodu nezletilý ke dni podání návrhu bydlí). Jestliže je navrhována střídavá péče, lze zvolit mezi oběma ze soudů podle bydliště dětí, resp. rodičů. V návrhu musí být vylíčeny skutkové okolnosti a nesmí chybět výslovný návrh na schválení dohody. Dále se připojí oddací listy manželů, rodných listů dětí, dohoda o úpravě poměrů podepsaná oběma manžely.
V případě, že je nezletilé dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů, je druhému rodiči zaručena možnost stýkat se s nezletilým a stanovena povinnost hradit na nezletilé dítě výživné. Výše výživného vychází z životní úrovně dítěte, která má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, ze schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče a odůvodněných potřeb dítěte a jeho majetkových poměrů. Dále je potřeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje (a v jaké míře), případně je vhodné přihlédnout i k péči o rodinnou domácnost.
V případě výživného k nezletilému při střídavé péči rodiči platí, že pokud jsou příjmy obou rodičů stejné, rozhoduje soud obvykle tak, že každému z rodičů stanoví stejnou částku výživného - tedy rodiče si vzájemně nic neplatí. Pokud se příjmy rodičů liší, rozdíl se přiměřeně dorovná hrazením výživy od rodiče s vyšším příjmem.MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 8-9.27)
Manželé mají vzájemně vyživovací povinnost za trvání manželství - tedy i v případě, že se schyluje k rozvodu manželství, když mezi sebou manželé nemají dobré vztahy.
Pokud je manželství rozvedeno, vzájemná vyživovací povinnost zaniká. V případě, že rozvedený manžel není schopen se živit sám a tato schopnost dotčeného manžela sám se živit má původ v manželství či v souvislosti s ním, má nárok na přiznání přiměřeného výživného, lze-li ho zejména s ohledem na věk, zdravotní stav v době rozvodu požadovat. Nesmí absentovat spravedlnost požadavku - soulad s dobrými mravy (§ 760 OZ).
Přiměřené výživné znamená, že výživné rozvedeného manžela bude nižší než výživné mezi manžely za dobu trvání manželství.
Dále musí soud přihlédnut dle § 760 odst. 2 OZ, jak dlouho manželství trvalo, jak dlouho je rozvedeno, zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka (zjevný rozpor s dobrými mravy), zda si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak dále. Přihlédne tak nejen při úvaze o výši výživného, ale i o tom, zda vůbec má být výživné přiznáno.
„Pokud však oprávněný manžel rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil, a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, může navrhnout soudu, aby stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela, a to tak, aby měli oba manželé v zásadě stejnou životní úroveň, tedy stejně jako u výživného za trvání manželství. To je však možné nejdéle po dobu 3 let.“MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 11.28)
Pokud se bývalý manžel vůči druhému z manželů dopustil domácího násilí, ztrácí právo na výživné. Domácí násilí bývá definováno jako fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí - mimo veřejnost. Intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopnosti vyřešit narušený vztah.ŠVESTKA. DVOŘÁK a kol. Občanský zákoník. Komentář…, s. 252.29)
Stejně tak ztrácí právo výživného v případě, pokud vstoupí do nového manželství nebo registrovaného partnerství. Okamžikem uzavření manželství nebo registrovaného partnerství výživné zanikne a vzniká nová vzájemná vyživovací povinnost. Bude-li i nové manželství rozvedeno, případné výživné poskytuje rozvedenému manželovi vždy poslední z bývalých manželů.ŠVESTKA. DVOŘÁK a kol. Občanský zákoník. Komentář…, s. 253.30)
„Tvrdostní klauzule je ustanovení bránící rozvodu manželství i přes splnění ostatních podmínek, je v naší úpravě známá již od 50. let minulého století.“ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 202.31)
Zakotvena v našem zákoně byla velkou novelou zákona o rodině a to v důsledku ekonomicko-společenských změn ve společnosti s cílem ochránit ekonomicky slabšího partnera. Aby mohla být uplatněna, musí druhý z manželů s rozvodem nesouhlasit. Využití klauzule je časově omezeno a to na dobu tří let od okamžiku, kdy spolu manželé přestali žít.ŠMÍD. ŠÍNOVÁ a kol. Rozvod manželství…, s. 50-51.32)
Slouží k ochraně dvou subjektů, dle toho rozlišujeme:ZUKLÍNOVÁ. ELISCHER a kol. Občanský zákoník: Komentář…, Dostupné online na: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11562/1/2?vtextu=Z%C3%A1nik%20man%C5%BEelstv%C3%AD33)
Pro rozvod manželství je příslušný okresní soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, pokud v obvodu soudu bydlí alespoň jeden z nich. Pokud takový soud není, je příslušný obecný soud toho manžela, který návrh na zahájení řízení nepodal. Podali-li manželé návrh společně, je k řízení příslušný soud navrhovatele (§ 383 ZŘS).
Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů. Jedná-li se o rozvod bez zjišťování příčin rozvratu, je možné řízení zahájit i návrhem společným. V řízení se postupuje jako by bylo zahájeno společným návrhem, také tehdy, pokud se druhý z manželů v průběhu řízení přidá k návrhu podaným druhým manželem (§ 384 ZŘS).ŠÍNOVÁ. ŠMÍD a kol. Manželství…, s. 214-215. 34)
„Mediace jako forma mimosoudního řešení konfliktu za účasti třetí nezávislé osoby, je vhodná tam, kde mezi účastníky existuje dlouhodobý soukromoprávní vztah, který nespočívá pouze v právním postavení účastníků - existuje mezi nimi určitý mezilidský vztah, na základě kterého jsou/mohou/musí být do budoucna dále v kontaktu.“MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 39.35) Důležité je vždy ale třeba posoudit, zda je mediace vhodná pro konkrétní případ. Neefektivní může být mediace v případech, kdy se jeden manžel druhého bojí, v případech poruch osobnosti, kde manžel není se svým protějškem schopen dohodnout, či v případech, kdy manžel již předem ví, že se dohodnout nechce. Cílem je dosažení smírného řešení konfliktu mezi účastníky. Manželé se mohou naučit do budoucna, jak konflikty řešit, vyřešit s konečnou platností své majetkové otázky, bydlení atd.
Mediace při rozvodu manželství se zaměřuje tedy hlavně na budoucnost. Mediátora je možné oslovit kdykoliv během procesu rozvodu – již před podáním návrhu na soud (otázka, zda je rozvod definitivní, péče o nezletilé děti, v případě vypořádání společného jmění manželů), po zahájení soudního řízení.MENCNEROVÁ. Rozvod manželství…, s. 40.36)
Výhodou mediace je menší finanční a psychická zátěž a řešení situace může nastat v kratším čase než soudní spor. Pokud by byla mediace úspěšná a byly splněny i další podmínky (například nutnost ověření podpisu manželů u mediační dohody), může soud manželství rozvést bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Účastníci se po setkání s mediátorem mohou také dohodnout na znovuobnovení manželského soužití (tzv. gentlemanská dohoda). Manžel, který návrh na rozvod podal, by vzal návrh zpět, tím dojde k zachování manželského svazku. Tato varianta je ale málo pravděpodobná.
Zánik manželství přináší významné statusové změny. Povinnosti a práva manželů (ze zákona, resp. smlouvou) zanikají.
Při zániku manželství se nabízí otázka příjmení manželů. Ochota vrátit se k dřívějšímu příjmení bývá obvykle omezena skutečností, že děti nesou také příjmení druhého manžela. Na druhou stranu nelze nikoho nutit vzdát se příjmení manžela, které přijal po sňatku a navrátit se ke svému dřívějšímu příjmení.
Své rozhodnutí vrátit se ke svému dřívějšímu příjmení oznamuje rozvedený matričnímu úřadu do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu. Doručením nastávají účinky okamžitě. Matriční úřad provede změnu bez zbytečného odkladu a vydá této osobě nový rodný list.ZUKLÍNOVÁ. ELISCHER a kol. Občanský zákoník: Komentář…, Dostupné online na: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11562/1/2?vtextu=Z%C3%A1nik%20man%C5%BEelstv%C3%AD37)
Pozůstalý manžel je dle zákona v první dědické třídě spolu se zůstavitelovými dětmi (není-li dědickou smlouvou stanoveno jinak). Není-li dětí, dědí pozůstalý manžel společně se zůstavitelovými rodiči a osobami spolužijícími. Pokud by byla uzavřena dědická smlouva, například v rámci předmanželské smlouvy, řídí se poměry zásadně touto smlouvou.HRUŠÁKOVÁ. KRÁLÍČKOVÁ. WESTPHALOVÁ a kol. Rodinné právo..., s. 94. 38)
Ze zákona nabývá pozůstalý manžel vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti (užší než rozsah obvyklého vybavení rodinné domácnosti), pokud manželé rodinnou domácnost sdíleli. Pokud rodinnou domácnost společně nesdíleli, toto ustanovení neplatí.HRUŠÁKOVÁ. KRÁLÍČKOVÁ. WESTPHALOVÁ a kol. Rodinné právo..., s. 94. 39)
V zájmu pozůstalého manžela je dále stanoveno, že pozůstalému vzniká ze zákona právo na výživné z pozůstalosti. Jedná se o slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. V případě, že vdova je těhotná, má právo do konce šestého týdne po porodu (§ 1666 odst. 1 OZ).
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
