Žaloba proti nečinnosti je druhem žaloby ve správním soudnictví. Může být využita až když byly bezvýsledně vyčerpány prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Žalobce se žalobou domáhá, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Nicméně to neplatí, jestliže zvláštní zákon spojuje s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.^{§ 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní1)}

Žalobní legitimace

Žalobce je osoba, která se domáhá vydání správního rozhodnutí či osvědčení a která bezvýsledně vyčerpala ostatní prostředky ochrany proti nečinnosti.

Žalovaným je správní orgán, který je nečinný.^{§ 79 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní2)}

Lhůta pro podání žaloby

Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty této nelze prominout.^{§ 80 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní3)}

Rozhodnutí

Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.^{§ 81 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní4)}