Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské události (dále jen "TZV") představuje právní nástroj, zavedený v české legislativě trestním zákoníkem účinným od 1. ledna 2010. Tento trest byl do právního řádu zařazen jako reakce na potřebu řešení násilného chování a jiných problémů spojených s velkými společenskými událostmi.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 76 odst. 1.1)
Cílem TZV je především omezení přístupu jednotlivců, kteří se dopustili úmyslných trestných činů v souvislosti s návštěvou těchto akcí. Typickým příkladem jsou sportovní utkání, jako jsou fotbalové nebo hokejové zápasy, kde bylo opakovaně zaznamenáno chování překračující hranice běžné kriminality. Tento trest se však může vztahovat i na koncerty, festivaly nebo jiné veřejné události.Tamtéž, § 76 odst. 2.2)
Trest spočívá v zákazu účasti na konkrétních sportovních, kulturních nebo jiných veřejných akcích po dobu určenou soudem. Jeho hlavní funkcí je prevence a eliminace rizikového chování na těchto akcích. Omezením účasti konkrétních pachatelů se zvyšuje bezpečnost ostatních účastníků a snižuje se pravděpodobnost opakování trestné činnosti.Tamtéž, § 77.3)
Na rozdíl od širšího trestu zákazu činnosti je TZV úzce zaměřen pouze na činy spojené s návštěvou konkrétních událostí. Tento trest tak nenahrazuje jiné formy postihů, ale doplňuje je svou specifickou povahou a možností adresně cílit na nejproblematičtější pachatele.Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI. Wolters Kluwer ČR. Citováno dne 20.11.2024. Dostupné online na: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/51191/1/2/zakon-c-115-2001-sb-o-podpore-sportu4)
Přestože TZV nemá v českém právním systému historický předobraz, jeho zavedení vychází z dlouhodobé potřeby reagovat na násilné projevy během veřejných akcí. Již počátkem 21. století se česká legislativa začala zabývat bezpečností na sportovních a kulturních událostech, což vyústilo například v přijetí zákona o podpoře sportu, který ukládá organizátorům povinnost zajistit klidný průběh akcí.Tamtéž.5)
Navzdory těmto opatřením se na mnoha událostech opakovaně objevovala agresivní a trestná činnost. To vedlo k hledání nástrojů, které by umožnily individuální postih pachatelů, jejichž chování mělo největší negativní dopad. Zavedení TZV bylo logickým krokem směrem k cílenému řešení těchto problémů.ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1762.6)
Zákaz vstupu na vybrané akce má klíčovou roli v posilování veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti během hromadných událostí. Jde o efektivní nástroj, který umožňuje eliminovat nejproblematičtější jedince z prostředí, kde dochází k opakované trestné činnosti.Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI. Wolters Kluwer ČR. Citováno dne 20.11.2024. Dostupné online na: https://www.aspi.cz/products/lawText/1/51191/1/2/zakon-c-115-2001-sb-o-podpore-sportu7)
Kromě represivní funkce má TZV také preventivní dopad, neboť odrazuje potenciální pachatele s úmyslem páchat trestnou činnost od účasti na těchto akcích. Správné nastavení tohoto trestu přispívá k bezpečnějšímu prostředí pro všechny účastníky a naplňuje moderní přístupy k trestní politice.Tamtéž.8)
Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (TZV) je možné uložit na dobu až deseti let za podmínky, že pachatel spáchal úmyslný trestný čin v souvislosti s konkrétní sportovní, kulturní nebo jinou společenskou akcí. Podle ustanovení § 77 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, se do výkonu TZV nezapočítává doba případného trestu odnětí svobody.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 76 odst. 1.9)
Uložit TZV samostatně lze v situacích, kdy vzhledem k povaze a závažnosti činu a osobě pachatele není nezbytné ukládat další trest. Přesto je však obvyklé, že TZV bývá kombinován s jinými tresty, protože právní úprava neklade v tomto ohledu žádné omezení. Díky tomu lze TZV spojit s jakoukoliv další sankcí, čímž se zvyšuje jeho flexibilita jako trestního nástroje.Tamtéž, § 76 odst. 2.10)
Nejzásadnější podmínkou pro uložení TZV je existence přímé souvislosti mezi spáchaným trestným činem a určitou sportovní, kulturní nebo jinou společenskou akcí. Tato souvislost není omezena pouze na průběh akce samotné, ale zahrnuje i činy spáchané před jejím začátkem, během přepravy na místo konání nebo po jejím skončení. Tento široký výklad je nezbytný, protože trestná činnost, jako jsou výtržnosti či střety fanoušků, často překračuje časový a místní rámec samotných událostí.Tamtéž, § 77 odst. 2.11)
Soud při rozhodování musí posoudit, zda existuje dostatečná vazba mezi konkrétní akcí a spáchaným trestným činem. Zatímco v některých případech může být tato vazba zřejmá, jindy vyžaduje detailní zkoumání okolností.ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 2268.12)
Existují situace, kdy je obtížné prokázat přímou souvislost trestného činu s konkrétní akcí. Například v případě předem dohodnutého souboje nebo rvačky mezi fanoušky dvou sportovních klubů, které se konají před nebo po skončení (zpravidla fotbalového nebo hokejového) sportovního utkání, přitom nezáleží na tom, zda taková rvačka má či nemá předem dohodnutá pravidla.COUFALOVÁ, Bronislava. PINKAVA, Jan. POCHYLOVÁ, Veronika. Trestněprávní odpovědnost ve sportu. Praha: Leges, 2015, s. 115–116.13)
Prokazování této souvislosti však může být komplikované. Rozdílný čas a místo konání střetů oproti sportovní akci mohou vytvářet právní i důkazní výzvy. Soudy proto musí pečlivě zvážit všechny dostupné důkazy, aby zajistily, že uložený trest odpovídá okolnostem daného případu.Tamtéž.14)
Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (TZV) lze uložit na dobu maximálně deseti let.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 76 odst. 1.15) U mladistvých však tato doba nesmí přesáhnout pět let, přičemž je nutné dodržet obecné podmínky pro ukládání tohoto trestu.Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, § 26 odst. 4.16) Klíčovým aspektem při rozhodování o uložení TZV je vymezení konkrétních akcí, na které se zákaz vztahuje. Pro získání potřebných informací může soud pověřit úředníka Probační a mediační služby (PMS), aby opatřil podklady o obviněném, například o jeho vazbách na určitý sportovní klub.Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, § 184 odst. 3.17)
Zákon používá pojem „jiné společenské akce“, což umožňuje velmi široké uplatnění TZV. Soudy se však shodují, že správné vymezení rozsahu tohoto trestu je zásadní. Pokud by rozsah zákazu byl příliš široký, mohlo by dojít k nepřiměřenému omezení odsouzeného. Na druhou stranu, příliš úzké vymezení by nemuselo zajistit dostatečnou ochranu společnosti před recidivou pachatele.Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2011, sp. zn. 6 Tz 57/2011.18)
Například příliš široké vymezení by mohlo zahrnovat i akce, jako jsou vánoční trhy, volební kampaně nebo slavnostní průvody. Bez dostatečně jasného určení zákazu by se TZV mohl vztahovat i na tyto události, což by mohlo být důvodem pro podání stížnosti pro porušení zákona.Tamtéž.19) Naopak úzké vymezení by mohlo umožnit pachateli pokračovat v obdobné trestné činnosti, což by bylo v rozporu s účelem tohoto trestu.ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1762.20)
Správné vymezení TZV musí odpovídat povaze trestného činu a účelu trestu. Soudy stále hledají optimální metody pro stanovení rozsahu tohoto trestu, neboť jde o relativně nový institut s nízkou frekvencí ukládání. V praxi se rozsah TZV často přizpůsobuje okolnostem případu, například:
Obdobně lze trest vymezit i pro kulturní a jiné společenské akce, například zákaz účasti na konkrétní akci nebo na všech podobných událostech. Ve všech případech musí být rozsah trestu náležitě odůvodněn s ohledem na trestnou činnost a poměry pachatele.
Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (TZV) je zajišťován Probační a mediační službou (PMS) ve spolupráci s Policií ČR. Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení TZV zašle předseda senátu opis rozhodnutí příslušnému středisku PMS, a to podle místa bydliště, zdržování nebo pracoviště odsouzeného.Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, § 350i odst. 1.22) Současně s tím soud pověří konkrétního úředníka PMS, aby kontroloval výkon tohoto trestu.Tamtéž.23) Tím přechází odpovědnost za výkon a kontrolu TZV na PMS.
Probační úředník vyzve odsouzeného k dostavení se na příslušné středisko PMS, kde společně projednají podmínky výkonu TZV. Při tomto jednání je odsouzený informován o svých povinnostech a o následcích jejich nesplnění.Tamtéž, § 350i odst. 2.24) Následně je vypracován probační plán, který stanoví konkrétní podmínky výkonu trestu, spolupráci odsouzeného s PMS a případné povinnosti či omezení uložené soudem.
V případě potřeby může PMS uložit odsouzenému povinnost dostavit se k Policii ČR během konání akcí, na které se TZV vztahuje.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 77 odst. 1.25) Tato povinnost slouží k dodatečné kontrole dodržování zákazu účasti na zakázaných akcích. Po ověření totožnosti může být odsouzený buď propuštěn, nebo mu může být uloženo setrvat na policejní služebně po dobu trvání akce.
Dodatečná povinnost dostavit se na policejní služebnu není pravidlem, ale může být uložena zejména u rizikových akcí. Jejím cílem je zajistit, že odsouzený TZV neporuší. Bez této povinnosti je kontrola výkonu trestu spíše pasivní a problematická. Primární kontrola dodržování TZV neexistuje, a jeho porušení je odhaleno zpravidla pouze při podezření na spáchání trestného činu maření úředního rozhodnutí.Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, § 350i odst. 3.26)
Obecně je kontrola výkonu TZV založena na předpokladu, že hrozba trestního stíhání za maření úředního rozhodnutí bude pro odsouzeného dostatečně odrazující. Z technického hlediska nejsou k dispozici efektivní nástroje pro aktivní kontrolu, ačkoliv se zvažují kroky, které by mohly posílit dohled nad dodržováním TZV, zejména při sportovních akcích.Tamtéž.27)
Institut zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (TZV) není v mezinárodním měřítku příliš rozšířený v podobě, jakou známe v České republice. To však neznamená, že by problematika násilí spojeného s fanouškovskými aktivitami byla aktuální pouze u nás. Naopak, například Anglie se dlouhodobě potýká s fenoménem diváckého násilí a tzv. hooligans – hromadných rvaček organizovaných fotbalovými fanoušky znepřátelených klubů.
V Anglii má k českému TZV nejblíže právní úprava zahrnující instituty „prohibited activity requirement“ a „exclusion requirement“. Oba tyto instituty spadají pod opatření, která lze uložit v případech, kdy soud shledá jejich nezbytnost pro prevenci dalšího protiprávního jednání.Criminal Justice Act 2003, Dostupné online na: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2003/44/section/203, s. 203.28)
Tento institut stanovuje, že odsouzený se musí zdržet určitých aktivit, které jsou specifikovány v rozhodnutí soudu. Tyto aktivity mohou být zakázány na konkrétní dny nebo po celé určené časové období. Před uložením tohoto požadavku je nezbytná konzultace soudu s probačním úředníkem.Tamtéž, s. 203(2).29)
Tento institut zakazuje odsouzenému navštěvovat určitá místa, která jsou přesně určena soudem, a to buď po celou dobu trvání zákazu, nebo v konkrétně vymezené dny.Tamtéž, s. 205.30) Pro zajištění dodržování těchto požadavků lze využít elektronického monitoringu.
Dalším institutem, který je podobný českému TZV, je tzv. football banning order. Tento civilněprávní preventivní příkaz zakazuje účast na vybraných fotbalových utkáních, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni.BOLEDOVIČOVÁ, Lucie. Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce jako nástroj k potírání trestné činnosti proti veřejnému pořádku. In Žatecká Eva et al. Cofola 2012: The Conference Proceedings. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 1427-1439.31) Podmínky pro uložení tohoto příkazu jsou zakotveny v legislativě zvané Football Spectators Act z roku 1989.Football Spectators Act 1989. Dostupné online na: https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1989/37/contents.32) Navzdory tomu, že se nejedná o trest, lze tento příkaz uložit vedle trestu odnětí svobody v trestním řízení za činy spojené s fotbalovým utkáním. Výše zákazu je stanovena na šest až deset let v případě nepodmíněného trestu odnětí svobody, jinak na tři až pět let.Tamtéž.33)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
