Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Zájezd je v zákoně č. 159/1999 Sb., o cestovním ruchu (dále jen "CestRuch") definován pozitivně i negativně čili co jím je a co jím není. Zájezdem je podle § 1b CestRuch soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu uvedených v § 1a CestRuch zkombinovaný pro účely téže cesty nebo pobytu
Tato definice stanovuje, že není podstatné, zda je soubor předem sestavený, či vytvořený na přání zákazníka, ani zda je nabízen jedním podnikatelem nebo vytvořen na základě více smluv s více poskytovateli služeb cestovního ruchu. Pokud je soubor vytvořen na základě více smluv s více poskytovateli, bude se jednat o zájezd za předpokladu splnění některého z pěti kritérií uvedených v § 1b odst. 1 písm. b) CestRuch. Toto ustanovení dále specifikuje obsah smlouvy. Prakticky se rozumí sestavení jednotlivých služeb do balíčku nazývaného zájezd a jeho prodejem zákazníkovi (viz § 2521 odst. 2 občanského zákoníku; dále jen "OZ"). Z textu je patrné, že smlouva o zájezdu je smlouvou úplatnou. Tento balíček může být vytvořen nejen prostřednictvím přímého prodeje, ale i zprostředkováním (viz definice zájezdu v § 1b odst. 1 písm. b) CestRuch). Zájezd lze sestavit uzavřením jedné smlouvy, ale i prostřednictvím několika smluv s různými obchodníky.PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2680.1)
Forma smlouvy o zájezdu Smlouva o zájezdu není, na rozdíl od právní úpravy v Občanském zákoníku z roku 1964, povinně písemná. Je uzavřena v okamžiku, kdy se strany dohodnou na jejím hlavním obsahu, což může být i ústně za fyzické přítomnosti stran, telefonicky nebo e-mailem bez elektronického podpisu. Avšak pokud smlouva není uzavřena písemně nebo její písemná forma neobsahuje všechny obsahové náležitosti potvrzení, má pořadatel povinnost předat zákazníkovi kopii potvrzení o uzavření smlouvy v textové podobě, která umožňuje uložení a opakované zobrazení.Tamtéž, s. 2687.2) Tato povinnost plyne z čl. 4 odst. 2 písm. b) směrnice 90/314/EHS.HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 1081.3)
Občanský zákoník neupravuje povinné obsahové náležitosti smlouvy o zájezdu přímo. Informace o obsahu smlouvy získáváme pouze nepřímo, a to prostřednictvím výčtu minimálních obsahových náležitostí potvrzení o zájezdu uvedených v § 2527 OZ. Tyto povinné obsahové náležitosti jsou přímo navázány na povinnost předchozího poskytnutí informací podle § 2524 OZ.PETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2687.4)
První právní úpravu ohledně zajištění cestovních kanceláří v případě úpadku představovala směrnice 90/314. Ta vyžadovala, aby organizátor nebo prodejce cestovních služeb poskytli určité záruky, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé získají zpět své peníze a budou moci být přepraveni zpět domů v případě, že cestovní agentura zkrachuje. Tento požadavek na zajištění byl dále zesílen ve směrnici 2015/2302. Ta vyžaduje, aby byla zajištěna plná náhrada veškerých plateb, které spotřebitelé nebo v jejich prospěch uhradili. Tento důraz na úplné vrácení plateb reaguje na předchozí soudní rozhodnutí v souvislosti s předchozí směrnicí 90/314 a explicitně stanovuje povinnost vrátit všechny platbyDVOŘÁKOVÁ, Klára, KRÁLOVÁ, Renata. Cestovní právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 428.5).
Potvrzení musí obsahovat hlavní náležitosti, které jsou klíčové pro práva zákazníka, jako je právo na odstoupení od smlouvy při její změně, náhrady a slevy při změně po odjezdu atd. Vedle hlavních náležitostí musí potvrzení obsahovat další náležitosti uvedené v § 2528 OZ. Odkázaní se na katalog umožňovalo původní znění § 2525 OZ a to tak, že se pořadatel odkázal v potvrzení na číslo nebo jiné označení zájezdu v katalogu, což bylo po novelizaci vynecháno. Avšak vynechání tohoto odkazu neznamená, že nelze odkázat na jiné dokumenty, které jsou nedílnou součástí smlouvy o zájezduPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2689.6). Kromě hlavních náležitostí uvedených v § 2527 OZ musí potvrzení o zájezdu obsahovat i další náležitosti, které jsou uvedeny v § 2528 OZ. Tyto informace jsou poskytnuty pouze tehdy, jsou-li relevantní pro daný zájezd. Často je praxe taková, že potvrzení obsahuje odkazy na dokumenty, které jsou důležité pro větší skupiny zájezdů nebo jsou stejné pro všechny zájezdy, jako jsou všeobecné smluvní podmínky, katalogy nebo jiné informační materiály.DVOŘÁKOVÁ. KRÁLOVÁ. Cestovní právo..., s. 279.7) Beran 2690 Dle odst. 2 pořadatel v potvrzení o zájezdu rovněž sdělí, že odpovídá za řádné poskytnutí všech sjednaných služeb cestovního ruchu a že má povinnost poskytnout zákazníkovi pomoc v nesnázích.DVOŘÁKOVÁ. KRÁLOVÁ. Cestovní právo..., s. 279.8)
Předchozí úpravu detailně popisovaly komentáře od Hulmák a kol a Švestka a kol, avšak toto ustanovení prošlo důležitými změnami v souvislosti s transpozicí článku 10 směrnice 2015/2302 a novelou č. 111/2018 Sb. Nově je upravena nejen možnost jednostranného zvýšení, ale také snížení ceny zájezdu. V obou případech je potřeba tuto možnost výslovně sjednat. Zvýšení ceny je možné, pouze pokud je zároveň ve smlouvě připuštěna možnost snížení ceny a je ujednán způsob výpočtu cenových úprav. Podle § 2530 OZ platí několik podmínek pro platnost jednostranného zvýšení ceny zájezdu pořadatelem. První podmínkou je výslovné ujednání práva na zvýšení ceny zájezdu ve smlouvě o zájezdu. Dále je nutné, aby smlouva explicitně obsahovala ujednání o způsobu výpočtu navýšení. Kromě toho musí dojít k naplnění jedné z předpokládaných situací stanovených v zákoně, které ospravedlňují navýšení ceny. Další podmínkou je, že zákazník má právo na možnost snížení ceny. A konečně, pořadatel je povinen informovat zákazníka o zvýšení ceny včas a předem. Tyto podmínky musí být splněny, aby bylo jednostranné zvýšení ceny zájezdu platné.DVOŘÁKOVÁ. KRÁLOVÁ. Cestovní právo..., s. 287.9) Zákazník, ale může od smlouvy odstoupit, pokud dojde k významnému zvýšení ceny zájezdu, a to o více než 8%PETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2693.10).
Odstoupením od smlouvy subjekt závazku realizuje svou vůli nadále nebýt stranou takového právního vztahu, v němž druhá strana neplní své povinnosti. Je ovšem jen věcí jeho vůle, zda skutečně odstoupením zánik závazku přivodí anebo zda nedodržování smluvních povinností druhou stranu strpí.ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník. Svazek V. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 519.11)
Zákazník má před zahájením zájezdu vždy právo odstoupit od smlouvy. Toto právo je vymezeno časově, avšak judikatura českých soudů v minulosti uznala výjimky. Dokonce i po zahájení zájezdu může zákazník odstoupit od smlouvy, pokud zjistí, že zájezd není schopen plnit ani částečně jeho hospodářský účel, za nímž byla smlouva uzavřena, a tím je účel smlouvy
zcela zmařen. Avšak v případě mimořádné události, která je v destinaci několik měsíců před uskutečněním zájezdu nezakládá zákazníkovi odstoupení bez náhrady, protože není vyloučeno, že se situace nezlepší. Doba, kterou může před zájezdem odstoupit od smlouvy bez placení náhrady se posoudí ad hoc.Nejvyšší soud: rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1553/2022.12) Novela č. 111/2018 Sb. pak v návaznosti na směrnici 2015/2302 zajišťuje právo zákazníka odstoupit od smlouvy i po zahájení zájezdu, konkrétně v ustanovení § 2537 odst. 4 poslední věta OZ. Důvody, pro které může zákazník odstoupit od smlouvy, mohou být různé, včetně porušení povinností pořadatelem zájezdu, nesouhlasu s podstatnou změnou smlouvy, mimořádných okolností nebo jiných, bez udání konkrétního důvodu. Porušení povinností pořadatelem zájezdu by mělo být podstatné, stejně jako změna hlavních náležitostí smlouvy, v takových případech pořadateli nevzniká právo na odstupnéPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2697.13).
Důvody, pro které může pořadatel odstoupit od smlouvy, jsou pečlivě vymezeny zákonem. Obecně platí, že pořadatel může odstoupit od smlouvy pouze v případě, že došlo k zrušení zájezdu nebo pokud zákazník porušil své povinnosti. Pod pojmem "zrušení" zájezdu se rozumí situace, kdy není možné uskutečnit zájezd z důvodů, jako je nedosažení minimálního počtu účastníků nebo v případě zrušení z důvodu vyšší moci, jak je definuje směrnice 2015/2302. Pokud jde o nedosažení minimálního počtu účastníků, pořadatel má právo stanovit tento počet jako podmínku pro uskutečnění zájezdu. Jestliže tento počet není dosažen, může pořadatel od smlouvy odstoupit. Tato skutečnost musí být jasně uvedena v potvrzení o zájezdu, spolu s časovým rámce, ve kterém může pořadatel odstoupit od smlouvy. V takovém případě je pořadatel povinen vrátit zákazníkovi veškeré platby za zájezd. Dále je tu možnost odstoupení z důvodu nevyhnutelných a mimořádných okolností, což je situace, kdy strana nemůže ovlivnit události, které brání uskutečnění zájezdu. Směrnice 2015/2302 definuje tyto okolnosti jako válečný konflikt, teroristické útoky, závažné problémy s bezpečností nebo zdravím, a podobně. V takových případech pořadatel není povinen nabízet zákazníkovi náhradní zájezd a není ani povinen hradit škodu způsobenou odstoupením. Změny zákona novely č. 111/2018 Sb. zrušily povinnost pořadatele nabídnout náhradní zájezd v případě odstoupení z těchto důvodů a také zrušily povinnost hradit zákazníkovi penále za odstoupeníPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2699.14).
Poukaz na zájezd slouží k tomu, aby pořadatel odložil povinnost vrátit platby zákazníkovi v případě, že se rozhodne využít ochrannou dobu pro zájezdy konané od 20. února 2020 do 31. srpna 2020. Pokud by využití ochranné doby nebylo možné, pořadatel by musel podle občanského zákoníku vrátit veškeré platby zákazníka za zájezd, pokud by zákazník nebo pořadatel od smlouvy o zájezdu odstoupili z důvodu mimořádných okolností. Pokud se pořadatel rozhodne využít ochrannou dobu, musí zákazníkovi písemně oznámit tuto skutečnost a vystavit mu poukaz na zájezd v hodnotě nejméně veškerých plateb uhrazených za zájezd. Tento poukaz má začít platit od data doručení a pořadatel za jeho vystavení nesmí účtovat žádný poplatek. Pokud zákazník nepožádá o náhradní zájezd v ochranné době nebo nevyužije nabídky pořadatele na novou smlouvu o zájezdu, má pořadatel povinnost vrátit zákazníkovi veškeré uhrazené platby do 14 dnů od skončení ochranné doby. Tato platba zahrnuje i platbu za cestovní pojištění, pokud bylo součástí balíčku nabízeného cestovní kanceláří. V případě, že bylo pojištění sjednáno zvlášť, platí pravidla stanovená v Občanském zákoníkuSELUCKÁ, Markéta a kol. Covid-19 a soukromé právo. Otázky a odpovědi. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 65.15).
Zájezd je vadný, neodpovídá-li plnění tomu co bylo ujednáno ve smlouvě. Vady zájezdu se vztahují k nedostatkům, které zájezd neodpovídá tomu, co bylo dohodnuto ve smlouvě. Významné jsou v tomto ohledu veškeré závazné součásti smlouvy, tj. typicky katalog nebo jiná nabídka a všeobecné obchodní podmínky.DVOŘÁKOVÁ. KRÁLOVÁ. Cestovní právo..., s. 304.16) Zákon rozlišuje tři kategorie vad podle směrnice 2015/2302.PETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2700.17)
Příklady vad: Ubytování v jiném než sjednaném hotelu (NS 15 Co 625/96), Nezajištění stravování formou all inclusive, které bylo sjednáno (III. ÚS 1445/11).
Odpovědnost pořadatele zájezdu zahrnuje povinnost hradit škodu a nemajetkovou újmu, které vznikly porušením závazků vyplývajících ze smlouvy o zájezdu. Tato povinnost je speciálně upravena v § 2542–2544a OZ. Pokud se jedná o otázky, které nejsou speciálně upraveny, použije se obecná úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy. I když se v této úpravě používá termín "škoda", platí i pro nemajetkovou újmu, protože obecné předpoklady vzniku povinnosti hradit škodu mají platit i pro nemajetkovou újmu. Odpovědnost pořadatele zájezdu za porušení smlouvy je objektivní, což znamená, že je odpovědný za výsledek bez ohledu na zavinění. Důležité je také, že pořadatel zájezdu odpovídá za služby poskytované během zájezdu i tehdy, pokud je poskytují jiné osoby. To znamená, že i když služby poskytují externí dodavatelé, pořadatel zájezdu nese odpovědnost za případné problémy nebo škody. Tato široká odpovědnost je navržena tak, aby posílila právní ochranu zákazníků. V praxi se ukázalo, že pořadatel zájezdu odpovídá za různé druhy škod, jako jsou nehody při dopravě, ubytování, stravování nebo služby průvodce. Dokonce i za tzv. fakultativní výlety, které nejsou součástí původního balíčku zájezdu, pořadatel může nést odpovědnost, pokud jsou tyto výlety prodávány prostřednictvím jeho delegátů nebo jsou spojeny s jeho logem a způsobí zranění nebo škodu zákazníkoviPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2700.18).
Byla-li škoda způsobena porušením povinnosti pořadatele podle smlouvy o zájezdu, je pořadatel vedle náhrady škody povinen zákazníkovi nahradit i nemajetkovou újmu spočívající v narušení dovolené.ŠVESTKA a kol. Občanský zákoník. Svazek VI. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 36.19) Taková náhrada imateriální újmy, která v sobě zahrnovala ztrátu požitku z dovolené byla ESD v případu Simone Leitner proti TUI Deutschland GmbH and Co. KG přiznána spotřebiteli, kdy z jídla podávaného na dovolené jim onemocněla dcera a oni se o ni museli starat místo toho, aby si užívali dovolené.HULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 1092.20)
Zahraniční školní pobyt je charakterizován čtyřmi hlavními rysy, má zvláštní účel cesty spočívající v návštěvě školy, zahrnuje zvláštní druh ubytování v hostitelské rodině, je zaměřen výlučně do zahraničí a má stanovenou minimální délku trvání, která musí být nejméně tři měsíce.PETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2715.21) Pokud tedy pobyt nedosáhne minimální délky trvání alespoň 3 měsíců, nepoužije se na speciální režim zahraničního školního pobytu.ŠVESTKA a kol. Občanský zákoník. Svazek VI..., s. 38.22) Termín "školní pobyt" označuje cestu, během níž student navštěvuje školu v zahraničí.
Negativní definice zájezdu určuje specifické situace, ve kterých se určitá činnost nepovažuje za podnikání v oblasti cestovního ruchu, a tedy není považována za zájezd. Prvním kritériem je, že činnost je poskytnuta podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání. To znamená, že jeho předmět podnikání zahrnuje činnost spojenou s cestovním ruchem, která by jinak splňovala definici zájezdu podle § 1b CestRuch. Toto ustanovení se zejména dotýká cestovních agentur a kanceláří, které vytvářejí kombinace služeb cestovního ruchu a prodávají je dalším subjektům za účelem dalšího prodeje zákazníkům. Naopak se toto ustanovení nevztahuje na prodej cestovních služeb podnikatelům, kteří je využívají pro své zaměstnance, obchodní partnery nebo klienty. Druhým kritériem je, že nabídka a poskytnutí zájezdu není prováděno v rámci podnikání. Podnikáním je činnost vykonávaná soustavně, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Zájezd proto není považován za podnikání, pokud se jedná o jednorázovou nabídku nebo prodej kombinace služeb cestovního ruchu, nebo pokud je činnost vykonávána zdarma nebo jen za náklady, například spolky, školami nebo jinými organizacemiPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2717.23).
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
