Tezaurus
Koncepty
Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Vyšetřování, jak trestní řád v § 161 odst. 1 definuje, je úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněném zastavení trestního stíhání či podáním návrhu na schválení dohody o vině a trestu. Zahrnuje např. výslechy svědků, podání vysvětlení, ohledání věci, obstarání znaleckých posudků a další úkony.ŠÁMAL, Pavel. RŮŽIČKA, Miroslav. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2132 (§ 164 trestního řádu).1)
Přípravné řízení, které vyšetřování zahrnuje, obsahuje dvě stěžejní fáze. První z nich je prověřování, na kterou fáze vyšetřování zpravidla navazuje. Není tomu tak ale v případech, kdy má policejní orgán k dispozici skutečnosti, s nimiž je zahájení trestního stíhání možné neprodleně. Příkladem může být situace, kdy se orgán činný v trestním řízení dozví tyto skutečnosti v průběhu řízení v jiné trestní věci. Za takových okolností se jedná o zkrácené přípravné řízení, kde tedy fáze vyšetřování odpadá. Teorie však rozlišuje ještě další dvě formy přípravného řízení a sice standartní a rozšířené, u nichž je vyšetřování nezbytnou součástí.
Úkolem policejního orgánu při vyšetřování je v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti vyhledat důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu (§ 89 odst. 1 písm. a) až c) a f) tr. ř.), včetně osoby pachatele (§ 89 odst. 1 písm. d tr. ř.) a následku trestného činu (§ 89 odst. 1 písm. e tr. ř.) (§ 164 odst. 1 tr. ř.). K tomu je nutné sestavit tzv. plán vyšetřování. Ten by měl zahrnovat výchozí situaci, vyšetřovací verze a jednotlivé vyšetřovací úkony. Tamtéž. s. 2334. § 179a.2)
Fáze vyšetřování je v trestním řádu (dále jen tr.ř.) upravena v části druhé; přípravné řízení, hlavě desáté; zahájení trestního stíhání v druhém oddílu, tzn. ustanovení § 161 až §167. V oddílu třetím se pak s vyšetřováním pojí tři zvláštní ustanovení o vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud § 168, § 169, a § 170.Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).3)
Fáze vyšetřování je v trestním řádu (dále jen tr.ř.) upravena v části druhé; přípravné řízení, hlavě desáté; zahájení trestního stíhání v druhém oddílu, tzn. ustanovení § 161 až §167. V oddílu třetím se pak s vyšetřováním pojí tři zvláštní ustanovení o vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud § 168, § 169, a § 170. Zákon č. 141/1961 Sb., Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád).4)
Orgány provádějící vyšetřování jsou dle zákona zejména Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, státní zástupce, ale také například kapitán lodi při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi (§ 161 odst. 6 tr. ř.) nebo pověřený orgán Vojenské policie v případě situace popsané v § 161 odst. 7 tr. ř. FENYK, Jaroslav. CÍSAŘOVÁ, Dagmar. GŘIVŇA, Tomáš a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2024, s. 443.5)
Podle zákona o policii České republiky č. 273/2008 Sb. § 6 odst. 1 policii tvoří útvary:
Státní zástupce podle §161 odst. 4 tr. ř. provádí vyšetřování o trestných činech páchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. V těchto případech bude přiměřeně postupovat podle ustanovení, která upravují postup policejního orgánu v rámci vyšetřování, vyjma těch, které vyžadují souhlas státního zástupce k provedení daného úkonu. Ve výše vyjmenovaných případech může statní zástupce požádat jednotlivé orgány, kterých se spáchaný trestný čin týká, o součinnost.
V přípravném řízení, tedy včetně vyšetřování, má státní zástupce dominující postavení (dominus litis). Vykonává dozor nad zachováním zákonnosti přípravného řízení. (§174 odst. 1 tr. ř.). Aby se objasnily okolnosti a zjistil pachatel, může státní zástupce nařídit policejnímu orgánu provést úkony, které jsou v kompetenci tohoto orgánu. K ověření skutečností o možném trestném činu může státní zástupce od policejního orgánu požadovat spisy, dokumenty, materiály a zprávy o jeho postupu. Může také věc policejnímu orgánu odnímat a přikazovat. Státní zástupce je dále povinen neprodleně vyřizovat žádosti osoby, proti které se řízení vede, a poškozeného týkající se odstranění průtahů řízení a závad v postupu policejního orgánu (§ 157a tr. ř.). Při dozoru nad přípravným řízením může státní zástupce vydávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, účastnit se provádění úkonů policejního orgánu nebo je sám vykonávat. Dále také vracet věc policejnímu orgánu s pokyny k doplnění, rušit jeho nezákonná a nedůvodná rozhodnutí a opatření a nahradit je svými vlastními. Oprávnění státního zástupce se vztahuje i k nařízení nebo zrušení zajištění majetku obviněného, provádění nároku poškozeného na náhradu škody či nařízení exhumace mrtvoly. Může také požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů, a některé osobní údaje a údaje získané při správě daní (§ 8 odst. 2 tr. ř.), zajistit nástroje trestné činnosti nebo výnosy z trestné činnosti (§ 79a tr. ř.), a náhradní hodnoty (§ 79g tr. ř.), zajistit majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47 tr. ř.), zajistit majetek obviněného (§ 347 tr. ř.) a udělit souhlas k pohřbení mrtvoly při podezření z trestného činu (§ 115 tr. ř.), rozhodovat o zásazích do osobních práv vyzváním k vydání věci (§ 78 tr. ř.), nařízením odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.), osobní prohlídky (§ 83b odst. 1 tr. ř.), zadržení zásilky (§ 86 odst. 1 tr. ř.), sledování zásilky (§ 87b odst. 1 tr. ř.). Státní zástupce podává návrh, aby soud vzal obviněného do vazby (§ 73b odst. 1 tr. ř.) nebo aby vydal příkaz k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.), aby nařídil domovní prohlídku (§ 83 odst. 1 tr. ř.) Dává souhlas policejnímu orgánu k zadržení osoby podezřelé (§ 76 odst. 1 tr. ř.), k vydání příkazu k odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.), k nařízení osobní prohlídky (§ 83b odst. 1 tr. ř.).
Výhradní oprávnění státního zástupce v přípravném řízení:
Zákon č. 341 / 2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů v § 2 odst. 2 uvádí, že úkolem inspekce je mimo jiné vyšetřovat trestný čin příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance policie a zaměstnance bezpečnostního sboru, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.8) Trestní řád pak specifikuje v § 161 odst. 3, že GIBS koná vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vězeňské služby České republiky, celníky anebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce v Policii České republiky a o trestných činech spáchaných zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů. Dále v odst. 5 písm. a téhož ustanovení je uvedeno, že pokud budou splněny podmínky stanovené v § 20 odst. 1 (společné řízení) vede GIBS vyšetřování i vůči těm spoluobviněným, kteří nejsou osobami uvedenými v odst. 3.
Kapitán lodi podle trestního řádu koná vyšetřování trestných činů spáchaných na lodi při dálkových plavbách a to tak, že postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování. Rozsah oprávnění k aplikaci uvedených ustanovení je však podstatně užší než v případech, kdy je trestní řízení vedeno státním zástupcem [§ 161 odst. 4, 5 písm. b) tr. ř.]. Kapitán lodi je oprávněn zejména k zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.), k provádění výslechů obviněného (§ 91, § 95 tr. ř) a svědků (§ 97 tr. ř. a násl.), dále k provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů [§ 158 odst. 3 písm. i), § 160 odst. 4 tr. ř.], případně rovněž k úkonům dle § 104a až 104e tr. ř. Naproti tomu provedení některých procesních úkonů, jako je zadržení osoby, podání návrhu na vzetí obviněného do vazby či zajištění finančních prostředků a zaknihovaných cenných papírů, je zpravidla z povahy věci vyloučeno. ŠÁMAL, Pavel. RŮŽIČKA, Miroslav. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2108 (§ 161 trestního řádu).9)
Jak stanoví § 160 odst. 7 tr. ř. vyšetřování o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany, koná pověřený orgán Vojenské policie. Podle Šámala a Růžičky představuje dané ustanovení reakci na situace, kdy ozbrojené síly České republiky plní své úkoly v zahraničí, přičemž jejich policejní ochranu zajišťuje Vojenská policie na základě zákona č. 124/1992 Sb., V takových případech je vyšetřování do okamžiku repatriace vojáka, jenž se dopustil trestného činu, vedeno pověřeným orgánem Vojenské policie. Toto právní řešení zohledňuje jak vzdálenost a charakter místa (země) nasazení jednotek, tak zároveň vytváří podmínky k realizaci neodkladných a neopakovatelných úkonů podle § 160 odst. 3, 4 tr. ř. Tamtéž.10)
Ve většině případů vyšetřování začíná usnesením o zahájení trestního stíhání. V případech uvedených v § 163 odst. 1 tr. ř. je však k zahájení trestního stíhání nutný souhlas poškozeného. Děje se tak například pokud jde o trestný čin ublížení na zdraví § 146 trestního zákoníku (dále jen tr. z.), těžkého ublížení na zdraví § 147 tr. z, ublížení na zdraví z nedbalosti § 148 tr. z., či neposkytnutí pomoci § 150 tr. z. nebo také u trestného činu sexuálního nátlaku podle § 168 odst. 1, 2 tr. z.Zákon č. 141/1961 Sb., Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád).11) Jedná se o situace, kdy je pachatel trestného činu blízkým oběti (resp. poškozeného).
Usnesení o zahájení trestního stíhání je významné zejména pro obviněného, neboť právě tímto (opisem usnesení) je mu oznámeno, že se proti němu vede vyšetřování pro konkrétní skutek a jeho právní kvalifikace, a navíc tímto nabývá práv obviněného v trestním řízení. Pokud se jedná o řízení proti uprchlému podle § 303 odst. 1 tr. ř. nabývá usnesení účinky doručením obhájci obviněného. Od tohoto okamžiku se může účinně proti obvinění bránit a nabývá právo si k tomu zvolit obhájce. V neposlední řadě je usnesení o zahájení trestního stíhání podmínkou přípustnosti dalších úkonů v trestním řízení, např. vzetí do vazby, vydání příkazů k zatčení, zajištění nároku poškozeného a dalších. FENYK, Jaroslav. CÍSAŘOVÁ, Dagmar. GŘIVŇA, Tomáš a kol. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2024, str. 445.12)
Usnesení obsahuje výrok s náležitostmi podle § 120 odst. 2 tr. ř., musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, tj. právní kvalifikace jednání tak, aby nemohl zaměněn s jiným a zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován. Dále odůvodnění s přesně vymezenými skutečnostmi, které prokazují závěr o důvodnosti trestního stíhání a taky nezbytné poučení o právu obviněného podat proti rozhodnutí opravný prostředek, kterým je stížnost. Tamtéž, s. 446.13)
Ve výroku usnesení o zahájení trestního stíhání by měly být, pokud možno, specifikovány čas a místo spáchání skutku, způsob jeho provedení charakterizující jednání pachatele a forma zavinění, případně i pohnutka, následek a další relevantní okolnosti charakterizující daný čin. Požadavky na popis skutku se tak přibližují zákonným náležitostem žalobního návrhu podle § 177 písm. c) tr. ř., který vyžaduje přesné označení skutku, pro nějž je obviněný stíhán, včetně uvedení času, místa a způsobu jeho spáchání, případně dalších skutečností nezbytných k tomu, aby nemohlo dojít k záměně s jiným skutkem a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby. Skutková věta musí zahrnovat veškeré skutkové okolnosti podstatné z hlediska právní kvalifikace. Obdobné požadavky stanoví zákon rovněž pro výrok rozsudku podle § 120 odst. 3 tr. ř.Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 7 Tz 11/2019.14)
Důležitost konkretizace skutku v usnesení o zahájení o trestním stíháním je důležitá také zejména pro zachování totožnosti skutku. Totožnost skutku v trestním řízení je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku. Přitom nemusí být jednání nebo následek popsány se všemi skutkovými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná. Totožnost pak musí být zachována mezi skutkem uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání a skutkem, pro který byla podána obžaloba.Rozhodnutí Nejvyššího soudu 16.02.1995, sp. zn. Tzn 12/94.15)
Podle ustanovení § 160 odst. 2 tr. ř. se opis usnesení o zahájení trestního stíhání doručí obviněnému do vlastních rukou nejpozději na počátku prvního výslechu, případně jeho obhájci, pokud se jedná o uprchlou osobu. Státnímu zástupci a obhájci se poté opis musí doručit do 48 hodin. U obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení. Pokud si o to výslovně požádá, a jeho pobyt či sídlo jsou známy, doručí se též poškozenému. V případě, že jde o trestní stíhání člena profesní samosprávné komory, bude doručeno navíc i předsedovi příslušné komory. Obdobně pokud jde o trestní stíhání příslušníka bezpečnostního sboru nebo zaměstnance ČR zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru doručí se řediteli bezpečnostního sboru a pokud se trestní stíhání týká jeho osoby, doručí se opis nadřízenému tohoto ředitele bezpečnostního sboru. V situaci, kde se trestní stíhání povede proti vojáku z povolání nebo vojáku v aktivní záloze, doručí se též ministru obrany. Ministru spravedlnosti se bude doručovat v případě, že půjde o trestní stíhání státního zástupce, advokáta, exekutora nebo notáře či znalce, soudního tlumočníka nebo soudního překladatele. Vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, dočasně přidělen nebo přeložen anebo které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce se opis doručí, pokud se trestní stíhání vede vůči tomuto. Pokud bude stíhán vedoucí státní zástupce, bude nutné doručit opis o zahájení trestního stíhání vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství. Dále se doručí řediteli vazební věznice, věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v níž vykonává vazbu, trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci osoba, o jejíž trestní stíhání jde a služebnímu orgánu ve služebním úřadu, v němž vykonává státní službu státní zaměstnanec, o jehož trestní stíhání jde.
Nutno dodat, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání je podle § 160 odst. 7 tr. ř. možné podat stížnost ve lhůtě tří dní od doručení. Přičemž, jak Nejvyšší soud zdůrazňuje v usnesení ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 Tz 56/2016, Pokud obviněný nemá obhájce v době zahájení trestního stíhání a ke zvolení obhájce dojde až později v průběhu přípravného řízení, přičemž účinky zvolení nastanou vůči orgánům činným v trestním řízení po uplynutí stížnostní lhůty počítané od doručení usnesení obviněnému, musí být usnesení o zahájení trestního stíhání obhájci doručeno, avšak lhůta k podání stížnosti nezačíná běžet znovu od doručení usnesení obhájci. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 Tz 56/2016.16)
Všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a provádění vyšetřovacích úkonů vykonává policejní orgán a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Postupuje způsobem podle § 158 odst. 3 a odst. 5 tr. ř.; provádí i další úkony podle hlavy čtvrté s výjimkou těch, které je oprávněn provést pouze státní zástupce nebo soudce. Policejní orgán tedy sepíše záznam, v němž uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl a do 48 hodin opis takovéhoto záznamu zašle státnímu zástupci. Dále opatřuje potřebné podklady a nezbytná vysvětlení, zajišťuje stopy trestného činu, aby objasnil a prověřil skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Činí tak tím, že vyžaduje vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánu, vyžaduje odborné vyjádření od příslušných orgánů (taky znalecké posudky), obstarává potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály, provádí ohledání věci a místa činu a další úkony vymezené v § 158 odst. 3. Policejní orgán tak činí bez ohledu na to, zda důkazy svědčí ve prospěch nebo neprospěch obviněného, je zde tedy požadavek objektivity. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi či doznání donucován. Tamtéž, s. 443.17)
Vyšetřovací úkony lze provádět teprve po oznámení usnesení, nikoli tedy už po jeho vyhotovení. Výjimkou jsou tzv. neodkladné a neopakovatelné úkony definované v § 160 odst. 4 tr. ř. Neodkladným úkonem se rozumí úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazů nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem pak je úkon takový, který nebude možno před soudem provést. Odstavec třetí téhož ustanovení stanoví, že policejní orgán provede tyto úkony, pokud není možné, aby je provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc tomu orgánu, který pokračuje v řízení. O těchto úkonech policejní orgán sepíše protokol, ve kterém uvede, na základě jakých skutečností byly úkony za neopakovatelné a neodkladné považovány, aby státní zástupce, resp. soud mohl přezkoumat, zda se o takový úkon opravdu jednalo. Profesor Šámal ve svém komentáři uvádí příklady neodkladných úkonů, kterými mohou být zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 72 odst. 1 tr. ř.), převzetí osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté a jejíž osobní svoboda byla omezena (§ 76 odst. 2 tr. ř.), vydání a odnětí věci (§ 78 a § 79 tr. ř.), rekognice (§ 104b tr. ř.), prověrka na místě (§104e tr. ř.) nebo třeba zajištění peněžních prostředků na účtu banky (§ 79a tr. ř.). Jako neopakovatelné úkony dále uvádí například výslech svědka (§ 101 odst. 1 tr. ř.), výslech osoby mladší 15 let (§ 102 odst. 1 tr. ř.), výslech toho, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo toho, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (§ 43 odst. 1), popř. znalce, jestliže jde o osobu, která umírá nebo je její život vážně ohrožen nebo je velmi vysokého věku, je vážně nemocná, či odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí, je cizím státním příslušníkem nebo bez státní příslušnosti a nemá v České republice trvalý pobyt apod.ŠÁMAL, Pavel. RŮŽIČKA, Miroslav. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2079 (§ 164 trestního řádu).18)
Dle ustanovení § 164 odst. 1 tr. ř. policejní orgán výslech svědka provádí, jen jestli se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon nebo pokud jde o výslech osoby mladší osmnácti let, osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak. V jiných případech poškozeného a další svědky vyslechne jen tehdy, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, zejména, je-li pro složitost věci odůvodněn předpoklad delšího trvání vyšetřování. Bez těchto podmínek je však možno, jestliže je toho třeba, vyslechnout znalce.STŘÍŽ, Igor. In DRAŠTÍK, Antonín. FENYK, Jaroslav a kol. Trestní řád Komentář I. Díl (§1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., podle stavu k 1. 5. 2017, (§ 164).19) Tyto omezující podmínky neplatí, pokud se vyšetřování koná ve věci trestných činů, o kterých krajský soud rozhoduje jako soud prvního stupně.JELÍNEK, Jiří. In JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. vydání. Praha: Leges, 2022, s. 938 (k § 164 trestního řádu).20) Takto provedené výslechy, pokud je to možné, provede policejní orgán znovu po zahájení trestního stíhání na návrh obviněného, přičemž mu nebo obhájci bude umožněno, aby se takového úkonu zúčastnil, nebo bude poučen o právu domáhat se osobního výslechu svědka v řízení před soudem. Úprava nedopadá na výslech svědka, pokud byl proveden jako úkon neodkladný nebo neopakovatelný podle § 158a tr. ř. za účasti soudce. STŘÍŽ, Igor. In DRAŠTÍK, Antonín. FENYK, Jaroslav a kol. Trestní řád Komentář I. Díl (§1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., podle stavu k 1. 5. 2017, (§ 164).21)
Podle § 165 tr. ř. policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď. Co se obhájce týče, ten má právo se účastnit vyšetřovacích úkonů, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem. Toto oprávnění obhájce je omezeno, pokud se jedná o úkon, který nelze odložit a vyrozumění o něm zajistit. Pokud se obhájce úkonu chce účastnit nebo jedná-li se o výslech svědka, který má právo odepřít výpověď, oznámí to policejnímu orgánu a ten je poté povinen obhájci včas sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, popřípadě i údaje podle kterých lze vyslýchanou osobu ztotožnit (§ 165 odst. 2 tr. ř.). Obhájce, pokud je po skončení výslechu orgánem vyzván, může obviněnému, i jiným vyslýchaným, klást otázky. Kdykoliv v průběhu pak může vznášet námitky proti způsobu provádění úkonu (odstavec druhý téhož ustanovení). Čemu však obhájce není oprávněn být přítomen je příprava a zpracování odborných vyjádření a znaleckých posudků, což ostatně konstatuje i judikatura např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 15 Tdo 1671/2011. Neb podle odborné judikatury znalecký posudek nepatří mezi úkony míněnými ustanovením § 165.TIKAL, František. Účast obhájce při šetření znalce v trestním řízení. Právní prostor, publikováno dne 9. 6. 2021. Citováno dne 27. 12. 2024. Dostupné online na: https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/ucast-obhajce-pri-setreni-znalce-v-trestnim-rizeni22)
Procesní postup pro závěrečnou fázi vyšetřování je upraven ustanovením § 166 odst. 1 tr.ř., který říká, že vyšetřování končí ve chvíli, kdy policejní orgán uzná vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby. Takovéto uznání není usnesením policejního orgánu a není tedy proti němu přípustná stížnost.VANTUCH, Pavel. K možnosti odmítnutí návrhů obhajoby na doplnění vyšetřování po prostudování spisu. Bulletin advokacie. 2004, č. 2, s. 26. Citováno dne 13. 12. 2024. Dostupné online na: https://advokatnidenik.cz/wp-content/uploads/BA_02_2004.pdf23)
Je povinností policejního orgánu, aby upozornil obviněného (také poškozeného, pokud tento postupoval podle § 43 odst. 3 tr. ř.) na možnost prostudovat spis a učinit návrh na doplnění vyšetřování (viz níže). Policejní orgán postupuje nesprávně, pokud touto povinností pověří jinou osobu, např. obhájce obviněného. Stejně tak je policejní orgán povinen vyrozumět obviněného a jeho obhájce o odmítnutí návrhů na doplnění dokazování. Povinnost upozornit na možnost prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování má policejní orgán nejen ve vztahu k obviněnému, ale i vůči obhájci. Upozornění na tuto možnost musí být zmínění nejméně tři dny předem. Pokud by obhájce na uvedenou možnost nebyl řádně upozorněn, jednalo by se o podstatnou vadu řízení. JELÍNEK, Jiří. In JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. vydání. Praha: Leges, 2022, s. 943 (k § 166 trestního řádu).24)
Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby, se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhu na provedení důkazů dalších, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí v přípravném řízení podle § 171 – § 173 tr. ř. (postoupení věci, zastavení nebo přerušení trestního stíhání), podle § 307 tr. ř. (podmíněné zastavení trestního stíhání) nebo podle § 309 tr. ř. (schválení narovnání – § 166 odst. 3 tr. ř.) O ukončení vyšetřování policejní orgán nevypracovává žádnou závěrečnou zprávu, učiní pouze návrh na podání obžaloby v souladu s §166 odst. 3. VANTUCH, Pavel. K možnosti odmítnutí návrhů obhajoby na doplnění vyšetřování po prostudování spisu. Bulletin advokacie. 2004, č. 2, s. 26–28. Citování dne 13. 12. 2024. Dostupné online na: https://advokatnidenik.cz/wp-content/uploads/BA_02_2004.pdf25)
V návrhu obviněného na doplnění vyšetřování je označen důkazní prostředek nebo skutečnost, která má být zjištěna. Policejní orgán má pak možnost vyšetřování doplnit v rozsahu, v jakém to považuje za nezbytné nebo doplnění odmítnout. O případném odmítnutí vyrozumí obviněného nebo jeho obhájce. Proti tomuto odmítnutí není přípustná stížnost. Pokud však policejní orgán návrh shledá jako důvodný, vyšetřování doplní a znovu umožní obviněnému a jeho obhájci prostudovat spis a umožní mu učinit návrh na doplnění dokazování. Nevyužijí-li obviněný, jeho obhájce (nebo poškozený) možnosti prostudovat spisy, ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo (§ 166 odst. 2 tr. ř.).Tamtéž.26)
Podle § 2 odst. 4 tr. ř. musí orgány činné v trestním řízení projednávat trestní věci co nejrychleji, bez zbytečných průtahů. Pro policejní orgán je tento požadavek zvlášť zdůrazněn v § 157 odst. 1 tr. ř. a §164 odst. 1 tr. ř. Co se konkrétně vyšetřování týče je policejní orgán povinen ho skončit nejpozději do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jedná-li se o věc patřící do příslušnosti samosoudce a do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, pokud jde o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu (§167 odst. 1 tr. ř.). Jestliže se však jedná o vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud je lhůta prodloužena a policejní orgán musí vyšetřování skončit do šesti měsíců od zahájení trestního stíhání (§ 170 odst. 1 tr. ř.). V takových případech, kdy lhůta není dodržena je pak státní zástupce povinen v rámci dozoru nejméně jednou za měsíc provést prověrku věci a pokud je to třeba, uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prověrce sepíše státní zástupce záznam (§166 odst. 3 tr. ř.) Podle odstavce druhého, téhož ustanovení je stanoveno, že pokud policejní orgán tyto lhůty nedodrží, musí státnímu zástupci písemně zdůvodnit, proč tak neučinil, jaké úkony je potřeba ještě vykonat a po jakou dobu je ještě nezbytné, aby vyšetřování pokračovalo. Státní zástupce je oprávněn výčet úkonů předložený policejním orgánem jednak změnit a jednak stanovit odlišně lhůtu po kterou má vyšetřování ještě trvat.
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
