Reklama
Rozšířená osnova
Veřejný příslib je upraven v 16. díle čtvrté části (relativní majetková práva) občanského zákoníku (dále jen "OZ"). Díl 16 nese název Závazky z právního jednání jedné osoby a popisuje veřejný příslib konkrétně v oddílu 1. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.1)
Veřejný příslib má dvě formy – příslib odměny veřejně vyhlášený a vypsání ceny. Příslib odměny veřejně vyhlášený je příslib za výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené. V případě vypsání ceny se jedná o situaci, kdy se odměna přislibuje za výkon co možná nejlepší, pokud je splněn ve vypsané lhůtě. RABAN, Přemysl. In RABAN, Přemysl a kol. Závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2019, s. 53-54.2)
„Veřejný příslib předpokládá, že slibující se obrací na neurčitý okruh subjektů a každý, kdo příslibu vyhoví, má právo na slíbené plnění. Jednají-li dva účastníci o vzájemných právech a povinnostech, i kdyby tato jednání probíhala na veřejnosti, nejsou vzájemné přísliby zde pronesené veřejnými přísliby." Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 1999, sp. zn. 5 Cmo 195/99.3)
Zatímco příslib (vypsání) odměny upravený v §§ 2884-2886 OZ je veřejným příslibem absolutním, v případě vypsání ceny, popsané v §§ 2887-2889 OZ, se jedná o veřejný příslib relativní. Rozdíl mezi nimi je v tom, že absolutní veřejný příslib slibuje odměnu za výkon, jež je absolutně dosažitelný – má tedy jen jedno správné řešení, jeden žádaný výsledek, a naopak relativní veřejný příslib nastává v případě, kdy existuje možných řešení více a přislibující slibuje cenu za výkon pro něj co možná nejlepší. BŘÍZA, Petr. In PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 1-2 (§ 2884).4)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definuje veřejný příslib v § 2884 jako příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené, který zavazuje přislibujícího tehdy, byl-li příslib veřejně vyhlášen.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.5) Jedná se o situaci, kdy subjekt oslovuje neurčitý okruh adresátů.
„K tomu, aby byl tento příslib vážně myšlený a zavazoval vyhlašovatele/přislibujícího, musí být tento příslib veřejně vyhlášen, musí být určitý a srozumitelný. Veřejným vyhlášením bude zejména vyhlášení v tisku nebo jiném sdělovacím prostředku. Vzhledem k poslední praxi bude zřejmě veřejným vyhlášením i to, pokud toto vyhlášení bude provedeno na sociálních sítích či na webových stránkách." HORÁČEK, Vít. In BAJURA, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014, marg. č. 1-2 (§ 2884).6)
„Veřejný příslib jako (neadresovaný) jednostranný právní úkon musí splňovat předpoklad určitosti – jak co do předmětu plnění, tak co do stanovených podmínek – v době svého vzniku, tj. při zveřejnění." Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2945/2008.7)
Veřejný příslib je však potřeba odlišovat od nabídky. Pokud projev vůle obsahuje slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, jedná se o veřejný příslib.TINTĚRA, Tomáš. In TINTĚRA, Tomáš a kol. Základy závazkového práva. 1. díl. Praha: Leges, 2016, s. 67.8) Aby se jednalo o nabídku, je podle § 1732 odst. 1 OZ třeba, aby projev vůle vyhovoval náležitostem nabídky: musí tedy obsahovat podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím právního jednání, a další podmínkou je skutečnost, že z návrhu na uzavření smlouvy vyplývá vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.9)
Jak vyplývá z § 2885 odst. 1 OZ, veřejný příslib lze odvolat v téže formě, v jaké byl veřejný příslib učiněn (např. písemně, za použití masových médií apod.) a není-li to možné, pak ve formě stejně účinné. Podle následujícího odstavce však odvolání není účinné proti tomu, kdo již výkon požadovaný veřejným příslibem provedl, jestliže v té době o odvolání nevěděl ani nemusel vědět.
Není přípustné, aby byl veřejný příslib odvolán nebo aby se změnila jeho pravidla po tom, co někdo z jeho adresátů splnil podmínky veřejného příslibu. „Změna pravidel je přípustná, avšak může k ní dojít jen do okamžiku, než byly některým z „adresátů“ příslibu splněny jeho podmínky."Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2019/2018.10) Totéž platí pro případ, kdy někdo z adresátů o odvolání nevěděl (ani nemusel vědět). Jestliže do té doby výkon vyhlášený veřejným příslibem splnil, náleží mu odměna, jak je uvedeno v § 2885 odst. 2 OZ.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.11) Veřejný příslib je tedy možné měnit, avšak takovou formou, aby se o této změně mohl každý dozvědět.
Nevědomost oprávněné osoby se posuzuje individuálně s přihlédnutím k tomu, aby nedocházelo k situacím, že v okamžiku, kdy se tato osoba dozví, že byl příslib odvolán, bude vykonávat další činnost například proto, že chtěla získat odměnu za každou cenu. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012 – II.12)
Podle § 2886 odst. 1 OZ, splní-li tyto požadavky několik osob, náleží odměna tomu, kdo výkon provedl nejdříve, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího. Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.13)
Záleží tedy na osobě, která výkon provedla, aby přislibujícímu bez zbytečného odkladu oznámila dosažení výsledku. Je nutné také dokázat, že k požadovanému výkonu skutečně došlo. Opět však platí, že vůle přislibujícího musí být vyjádřena s vyhlášením veřejného příslibu, nejpozději však do té doby, než některý z adresátů splní (respektive začne plnit) jeho podmínky.
§ 2886 odst. 1 OZ stanoví, že „splní-li podmínky veřejného příslibu několik osob současně, rozdělí přislibující mezi ně odměnu rovným dílem, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího." Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.14)
§ 2886 odst. 3 OZ pojednává o možné dohodě o rozdělení odměny a o právu každého z odměněných požadovat takovou část odměny, která odpovídá poměru, v němž se na dosaženém výsledku podílel.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.15) Není tedy podmínkou, aby každý z odměněných dostal stejný díl odměny jako ostatní. Odměnění se mohou sami dohodnout, jak si odměnu rozdělí. Je ovšem možné, že pokud se oprávnění/ocenění sami nedohodnou, bude muset rozhodovat soud v civilním řízení, kde bude dokazováno, jakým způsobem a v jakém rozsahu se na výsledku společně podíleli.Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012 – II.16) Nejedná se však o klasickou situaci, v praxi k ní dochází jen velmi málo.
V tomto případě se odměna přislibuje za výkon co možná nejlepší, pokud je splněn ve vypsané lhůtě. Podle § 2887 odst. 1 OZ je takový veřejný příslib platný, je-li v něm uvedena doba, po kterou se lze o cenu ucházet.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.17) Podle druhého odstavce se dále použijí ustanovení o příslibu odměny, nepřísluší-li k vypsání ceny speciální ustanovení. Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.18)
Vypsání ceny lze dle § 2888 odst. 1 OZ odvolat jen ze závažných důvodů.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.19) Tyto závažné důvody ovšem již dále nejsou specifikovány. Může se jednat o situaci, kde by plnění vypsání ceny bylo protiprávní, a dále to mohou být důvody, které nemají povahu ve vůli přislibujícího. Není přípustné, aby důvody pro odvolání vypsání ceny byly subjektivní bez závažného charakteru, tedy například změna názoru přislibujícího. HORÁČEK, Vít. In BAJURA, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014, marg. č. 1-2 (§ 2888).20)
Z následujícího odstavce plyne, že pokud odvolal vypsání ceny, musí přislibující odškodnit přiměřeně toho, kdo před odvoláním podmínky veřejného příslibu alespoň zčásti splnil, což je nutné uvést v takovém odvolání, pokud tak přislibující neučinil již při vypsání ceny.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.21) Takovým odškodněným se rozumí poskytnutí zejména finanční částky, která uhradí hmotný i nehmotný náklad uchazeče o cenu. V tomto případě se bude individuálně posuzovat, „zda může přislibující část výkonů uchazeče použít, zda a jaké prostředky byly uchazečem vynaloženy, zda část vytvořená uchazečem odpovídá požadavkům slibujícího a zda uchazeč všechno toto jednoznačně prokázal.“ HORÁČEK, Vít. In BAJURA, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014, marg. č. 1-2 (§ 2888).22)
§ 2889 OZ stanoví, že sám přislibující může posoudit a ocenit splnění podmínek, pokud neuvedl při vypsání ceny, kdo, podle jakých měřítek a v jaké lhůtě provede ocenění.Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.23) Znamená to, že není nutné, aby přislibující pro posouzení a ocenění splnění podmínek určoval znalce. HORÁČEK, Vít. In BAJURA, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014, marg. č. 1-2 (§ 2888).24)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
