Pod označením veřejný ochránce práv se skrývá klasická, světově rozšířené instituce označovaná pojmem ombudsman. Označení veřejný ochránce práv i ombudsman v sobě nesou mnoho definic snažící se vymezit tento pojem. Od orgánu, který je nezávislý zejména na orgánech moci výkonné až po nezávislého úředníka sloužícího k přijímání stížností občanů na zneužívání moci, nesprávné či pomalé jednání vládních úřadů.SLÁDEČEK, V. 1. Definování instituce. In: SLÁDEČEK, V. Zákon o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. [online]. [cit. 2026-03-24]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz.¹⁾

Role veřejného ochránce práv v demokratickém státě spočívá v monitorování a nápravě případů, kdy existuje podezření na pochybení orgánů veřejné správy. Jeho věcná působnost je primárně vymezena v § 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětíZákon č. 349/1999 Sb., zákon o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí.²⁾, podle něhož ochránce působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem nebo neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy.

Tímto ustanovením je ochránci svěřen široký prostor pro interpretaci toho, co lze považovat za nesprávný postup, a to od procesních chyb až po morálně-etické aspekty, které jsou v rozporu s principy právního státu.ŠABATOVÁ, A. Místo veřejného ochránce práv v moderní demokratické společnosti – od administrativního k lidskoprávnímu pojetí: Analýza vývoje jednoho institutu ochrany práv. 2008, disertační práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. [doplň stranu]. [online]. [cit. 2026-03-24]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/v4qbe/.³⁾ Vedle této klasické agendy však zákon svěřuje ochránci i další specifické působností. Jde zejména o provádění preventivních návštěv v místech omezení osobní svobody, sledování vyhoštění cizinců, ochranu před diskriminací a osob se zdravotním postižením.§ 1a odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.⁴⁾ Nově rovněž plní úkoly v oblasti ochrany a prosazování základních práv a svobodTamtéž.⁵⁾ a plní tak roli tzv. národní lidskoprávní instituce.

Jedním z klíčových referenčních kritérií pro posuzování postupu úřadů ve všech těchto agendách jsou principy dobré správy. Tyto neformální zásady kvalitního spravování veřejných věcí sice nejsou zákonem taxativně definovány, ale představují nezbytný etický a profesionální standard, který doplňuje striktní zákonnost.VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Principy dobré správy. [online]. Brno, 2006. [cit. 2026-02-10]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/dokument/principy-dobre-spravy/principy-dobre-spravy.pdf.⁶⁾

Institucionální rámec veřejného ochránce práv je v českém právním řádu zakotven v zákoně z. č. 349/1999 Sb. Přijetí této normy představovalo zásadní krok k dotvoření systému kontroly veřejné správy a k posílení principů demokratického právního státu. Debata o zřízení institutu ombudsmana probíhala již od počátku 90. let, nicméně finální konsenzus byl nalezen až v souvislosti s přípravou na vstup ČR do Evropské unie.VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Deset let veřejného ochránce práv v České republice. Brno: Kancelář Veřejného ochránce práv, 2010. [online]. [cit. 2026-02-10]. s. 8–13. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/uploads-import/Publikace/ochrance_almanach.pdf.⁷⁾

Přestože veřejný ochránce práv nemá na rozdíl od Nejvyššího kontrolního úřadu nebo České národní banky výslovné zakotvení přímo v textu Ústavy ČR, jeho ústavněprávní relevance je nezpochybnitelná. Ochránce přispívá k ochraně základních práv a svobod, které jsou garantovány LZPS a ta je součástí ústavního pořádku. Jeho specifické postavení podtrhují procesní oprávnění ve vztahu k Ústavnímu soudu, zejména aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení podzákonného právního předpisu v rámci jeho věcné působnosti. Dále vystupuje v roli vedlejšího účastníka v řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem.VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Nové oprávnění ochránce jako vedlejšího účastníka u Ústavního soudu. [online]. 22. ledna 2013. [cit. 2026-02-05]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/aktualne/nove-opravneni-ochrance-jako-vedlejsiho-ucastnika-u-ustavniho-soudu/.⁸⁾ Existence tohoto nezávislého kontrolního mechanismu, jakým je právě VOP přispívá k naplnění principu demokratického právního státu dle čl. 1 odst. 1 Ústavy.EVROPSKÁ KOMISE PRO DEMOKRACII PROSTŘEDNICTVÍM PRÁVA (BENÁTSKÁ KOMISE). Principy ochrany a podpory ombudsmanských institucí („Benátské principy“). [online]. 2019. Čl. 1. [cit. 2026-02-24]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/uploads-import/VOP/Benatske-principy.pdf.⁹⁾

Český veřejný ochránce práv je orgánem v postavení úřední osoby. Na základě § 2 zákona o VOPZákon č. 349/1999 Sb., zákon o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí, ve znění pozdějších předpisů.¹⁰⁾ je volen Poslaneckou sněmovnou, přičemž kandidáty navrhuje Senát, prezident republiky a orgán složený z představitelů vysokých škol podle zákona o vysokých školách,§ 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.¹¹⁾ každý po dvou osobách. Je přípustné, aby návrhy byly shodné. Možnost znovuzvolení je omezena na dvě po sobě jdoucí období.  Předpokladem pro výkon funkce VOP je jeho volitelnost do Senátu, která je zakotvena v čl. 19 odst. 2 Ústavy ČR.

V souladu s evropskou tradicí je český veřejný ochránce práv orgánem odvozeným od parlamentu. Jeho role není exekutivní, nýbrž monitorovací a zahrnuje i předkládání podnětů. Opírá se o pravomoc iniciovat nápravná opatření a autoritativně poukazovat na stavy nezákonnosti či nečinnosti úřadů. Zjištěné nedostatky následně interpretuje Poslanecké́ sněmovně, která na základě těchto podnětů může uplatňovat své politické a kontrolní pravomoci vůči vládě. VOP tak v systému dělby moci funguje jako specifický informační orgán, který posiluje schopnost zákonodárce korigovat postupy moci výkonné.BENKO, Š. Veřejný ochránce práv. 2007, bakalářská práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. [doplň stranu]. [online]. [cit. 2026-02-10]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/n0i3j/.¹²⁾ Funci veřejného ochránce práv doposud zastávali JUDr. Otakar Motejl, JUDr. Pavel Varvařovský, Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. a JUDr. Stanislav Křeček.

Vedle klasického institutu veřejného ochránce práv figuruje v českém řádu nově také ochránce práv dětí. Jde o novou instituci zřízenou zákonem č. 77/2025 Sb.Zákon č. 77/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.¹³⁾, která v České republice začala fungovat od 1. července 2025. Tato legislativní úprava reagovala na dlouhodobě neucelený systém ochrany dětských práv. Výbor pro práva dítěte fungoval jako poradní orgán a faktický dohled pak vykonával veřejný ochránce práv v rámci své běžné působnosti a agendy, ovšem bez specifických procesních nástrojů, které přinesla novela.LOJKOVÁ, J. Vývoj a význam institutu dětského ombudsmana. In: Dny práva – 2008 – Days of Law. [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008. [cit. 2026-02-05]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/history/lojkova_jana.pdf.¹⁴⁾ Dětský ombudsman kromě tradičního vyřizování stížností proti postupu úřadů a dalších orgánů veřejné moci také preventivně navštěvuje a kontroluje zařízení, jako jsou dětské domovy, výchovné ústavy, psychiatrické léčebny apod. a systematicky monitoruje práva osob se zdravotním postižením.VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Kdo je to dětský ombudsman? [online]. [cit. 2026-02-05]. Dostupné z: https://deti.ochrance.cz/o-nas/.¹⁵⁾ Prvním dětským ombudsman je od roku 2026 Martin Beneš.