Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Ústavní výchova je jedním z institutů zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který je systematicky zařazen do hlavy III tohoto zákona, která upravuje poručenství a jiné formy péče o dítě.
Právní úprava ústavní výchovy se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,OZ“), konkrétně v § 971 - § 975. Dalším významným předpisem pro ústavní výchovu je zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, který upravuje výkon samotné ústavní výchovy. Nařízení ústavní výchovy lze nalézt v § 466 a n. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který se v tomto institutu promítá také a stanovuje procesní úpravu týkající se nařizování tohoto institutu. Dalším úzce souvisejícím předpisem je také zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který zajištuje a chrání mimo jiné jak zájem a blaho dítěte, tak vzájemná práva rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči a zároveň poskytuje ochranu rodičovství.
Ústavní výchovu nařizuje výhradně soud, a to v případech, kdy je ohrožena výchova nezletilého dítěte. Ohroženou výchovu zakotvuje § 971 odst. 1 OZ takto:,,Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby.”
Před nařízením ústavní výchovy je nezbytné provést a důkladně prověřit řadu aspektů a okolností, která k tomuto rozhodnutí vedou. Odejmutí dítěte z péče rodičů je extrémním zásahem do práva na rodinu, rodinný život a rodičovství jako takové, tudíž tomuto zásahu musí zásadně předcházet preventivní působení ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále jen ,,OSPOD”), které jsou stanoveny v § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, které mají za úkol střežit bezpečí nezletilých dětí.Usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 1393/17.1) Jedná se o institut ultima ratio, který přichází do úvahy až tehdy, když situaci dítěte není možné řešit jiným, méně invazivním způsobem. Spolupráce OSPODu se soudem při přezkumu všech okolností a možností řešení situace, kdy se dítě nachází ve stavu ohrožené výchovy, je tedy nutná.Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 971.2)
Dle § 971 odst.1 OZ je jedním z důvodů pro nařízení ústavních výchovy to, že dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Jedná se zejména o opatření stanovená v § 925 OZ, u kterých je ovšem potřeba, aby soud postupoval, jak již bylo řečeno, v úzké spolupráci s OSPODem, aby došlo k nejlépe možnému vyhodnocení situace. Výsledkem je tedy to, že pokud dříve učiněná opatření selhala, tak soud přistupuje k nařízení ústavní výchovy.Ibidem, § 971.3)
Další skutečností předcházející nařízení ústavní výchovy je dle § 971 odst. 1 OZ také zvažování soudu, zda není namístě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. Takovou to osobou nemusí být pouze osoba z rodinného kruhu, ale soud musí okruh osob rozšířit na všechny osoby blízké v sociálním prostředí dítěte. I v tomto případě je spolupráce s OSPODem nezbytná, protože právě OSPOD je orgánem, který je schopen z povahy své funkce detailně prověřit okruh osob dítěte.Ibidem, § 971.4) Svěření dítěte do péče fyzické osoby zvažuje soud vždy, než nařídí ústavní východu a to dle § 971 odst. 1 OZ.
Každá konkrétní situace se posuzuje individuálně a výsledkem posouzení je tedy to, že se dítě nachází v podmínkách, které jsou pro ně natolik ohrožující či poškozující, že další setrvání v těchto podmínkách je v rozporu s jeho zájmem. Pokud soud dospěje k takovému závěru, tak je to důvodem pro nařízení ústavní výchovy.Ibidem, § 971.5)
Podle § 972 může soud ústavní výchovu nařídit nejdéle na dobu tří let. Pokud důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají, tak soud může ústavní výchovu prodloužit, opět nejdéle na tři roky. Takto prodlužovat ústavní výchovu může soud opakovaně a v období, než soud rozhodne o prodloužení, popřípadě zrušení ústavní výchovy, tak dítě zůstává v ústavní výchově.Ibidem, § 972.6) Dle § 947 OZ lze z důležitých důvodů ústavní výchovu prodloužit až o jeden rok po dosažení zletilosti, o čemž opět rozhoduje soud.
Pokud bylo rozhodnuto podle § 971 OZ, tak dle § 973 OZ má soud povinnost jednou za šest měsíců přezkoumávat důvodnost nařízené ústavní výchovy, včetně připuštění možnosti, zda není možné umístit dítě do náhradní rodinné péče, například do péče pěstounské.
Za účelem přezkumu nařízené ústavní výchovy si soud dle § 973 písm. a) OZ vyžádá zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, nicméně vzhledem k existenci § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který OSPODu přiznává pravomoc podávat návrh soudu na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy. Na základě tohoto ustanovení se dá rozumně očekávat, že OSPOD nebude čekat na výzvu soudu podle § 973 písm. a) OZ, ale bude sám konat a průběžně zjišťovat okolnosti, které by ke změně ohledně nařízené ústavní výchovy mohly vést.Ibidem, § 973.7)
Podle § 973 písm. b) OZ si soud také opatří vyjádření názoru dítěte, je-li dítě schopno si jej vytvořit a sdělit poté, co jej soud, s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost, řádně poučí. V tomto případě se může jednat například o přímý pohovor na půdě soudu, či na jiném vhodném místě, ale jako opatřený názor dítěte se může kvalifikovat i názor, který zprostředkoval OSPOD. Dle § 867 OZ je věková hranice pro zjištění názoru přímo od nezletilého 12 let, pokud však lze důvodně předpokládat, že dítě, ač ještě nedovršilo věkovou hranici 12 let, je schopno dostatečně chápat dosah opatření, která se ho týkají, má soud povinnost zjistit názor i takového mladšího dítěte.Ibidem, § 973.8)
Dle § 973 písm. c) OZ soud vyzve rodiče dítěte k vyjádření jejich stanoviska za účelem zjištění jejich stanovisek ohledně nařízené ústavní výchovy a jejích možných změn. Vzhledem k tomu, že výčet uvedený v § 973 písm. a) – c) OZ je klasifikován jako demonstrativní, tak nezískání stanoviska podle rodičů písm. c) není důvodem pro nečinnost. Tento závěr je založen na zkušenostech z praxe, kdy získání stanovisek rodičů může přinášet značné potíže, kvůli kterým se prodlužuje právní nejistota dítěte, což není žádoucí.Ibidem, § 973.9)
K ukončení ústavní výchovy může dojít zrušením, zánikem nebo přerušením.
Ke zrušení ústavní výchovy dochází rozhodnutím soudu dle § 972 odst. 2 OZ, pokud pominou důvody, pro které byla ústavní výchova nařízena. Jedná se o situace, kdy rodiče jsou opět schopni o dítě pečovat a není již důvodné se domnívat, že se dítě nachází ve stavu ohrožené výchovy. V takovémto případě se dítě předá rodičům do péče a není nutné, aby soud výslovně rozhodl o svěření dítěte do jejich péče, nicméně soud musí velmi pečlivě doložit, že důvody pro zrušení ústavní výchovy skutečně pominuly, a to především na základě podstatných změn v poměrech na straně rodičů. Další situací, které vede ke zrušení ústavní výchovy je možnost jiné péče. V zájmu dítěte je, aby mu byla zajištěna jiná než ústavní péče, tedy osvojení dítěte, pěstounská péče, ale i svěření do péče jiné osoby dle § 953 OZ či péče poručíka. Soud musí v tomto případě důkladně zkoumat, zda a které alternativa je pro dítě nejvhodnější a jak změna ovlivní rodinné vazby.Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, § 973.10)
Zánik ústavní výchovy nastává dle § 972 odst. 3 OZ ex lege za podmínky, že soud rozhodl o osvojení dítěte, protože osvojitelé nabývají rozhodnutím o osvojení rodičovskou odpovědnost a mají právo mít dítě u sebe a vychovávat jej.Ibidem, § 972.11)
V případě, kdy dojde k rozhodnutí soudu podle § 823 OZ, tedy o svěření do péče budoucího osvojitele nebo o svěření do preadopční péče podle § 829 OZ, tak se dle § 972 odst. 3 OZ ústavní výchova přerušuje.Ibidem, 972.12)
Typy zařízení ústavní výchovy jsou stanoveny v § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonůZákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.13), takto:
Je databází, které slouží k přehledné evidenci všech zařízení ústavní výchovy, která v České republice jsou. V databázi se dá zjistit informace ohledně typu zařízení, názvu, adresy, vedení zařízení, kontaktu na něj a další obecné informace.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Databáze ústavní výchovy [online]. dbuv.cz. [cit. 13.10.2024]. https://www.dbuv.cz19) Jedním z cílů databáze je usnadnění a zefektivnění spolupráce všech subjektů, které jsou nějakým způsobem zapojeny do této problematiky.Ibidem.20) Dalším cílem je například zvýšení informovanosti odborné i široké veřejnosti.Ibidem.21)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
