Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Trestné činy související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským embryem a lidským genomem tvoří skupinu trestných činů, které jsou zařazeny do dílu 5 hlavy I zvláštní části zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Objektem hlavy I je život a zdraví člověka, což jsou hodnoty, kterým se v dnešní době přisuzuje nejvyšší společenská priorita a k tomu i jejich náležitá ochrana. Konkrétně pak ochrana života je zakotvena i v Listině základních práv, nicméně trestné činy uvedené v této hlavě se poměrně frekventovaně vyskytují i v jiných hlavách trestního zákoníku, a to jak v základní skutkové podstatě, tak i v té kvalifikované.JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, s. 547-548.1)
Hlava I se dělí dohromady na pět dílů, přičemž díly 1 a 2 zvlášť upravují trestné činy proti životu a trestné činy proti zdraví. Na ně pak navazuje díl 3, který zaručuje ochranu při ohrožení života a zdraví osobám individuálně neurčeným. Díl 4 upravuje trestné činy proti těhotenství ženy a konečně do dílu 5 spadají trestné činy, které souvisí s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány atd. Hlava I má celkově poměrně pestré složení trestných činů, přičemž jednotlivé činy se různí svou závažností a s tím i související zákonnou trestní sazbou.JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022, s. 547-548.2)
Pátý díl se od ostatních dílů v rámci hlavy I v určitých aspektech liší. Podstatné pro tento díl je fakt, že trestné činy v něm uvedené vznikly v reakci na přijetí sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (dále jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“). V návaznosti na to byl do českého právního řádu přijat i zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transplantační zákon“) a zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lidských tkáních a buňkách“). V transplantačním zákoně jsou mimo jiné definovány základní pojmy jako darování, odběr, transplantace tkání apod. Zákon o lidských tkáních a buňkách upravuje zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka.ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2022, s. 648.3)
Existuje však řada dalších právních předpisů, které s danou problematikou úzce souvisí. Příkladem může být sdělení č. 97/2001 Sb.m.s., o přijetí Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí (dále jen „dodatkový protokol k Úmluvě“) nebo zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách“).FREMR, Robert. In DRAŠTÍK, Antonín a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 926.4)
Díl 5 hlavy I trestního zákoníku se celkově dělí na čtyři paragrafy. Nachází se zde neoprávněné odebrání tkání a orgánů (§ 164), nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány (§ 165), odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu (§ 166) a nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem (§ 167).JELÍNEK. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část…, s. 589.5) Základní rozdíl mezi § 164 a § 165 je v předmětu útoku, kdy v případě § 164 musí být útok veden proti živému člověku a naproti tomu u § 165 je předmětem útoku člověk mrtvý. Tzv. obchodování s lidskými orgány je upraveno v § 166.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 648.6)
Neoprávněné odebrání tkání a orgánů dle §164 je prvním trestným činem, který upravuje díl 5 hlavy I zvláštní části trestního zákoníku. Dohromady se skládá z pěti odstavců, přičemž první a druhý odstavec tvoří dvě základní skutkové podstaty.ŠČERBA, Filip. In ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023. Dostupné online na: https://www-beck-online-cz.ezproxy.upol.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgjpwk232ge4dcxzs&groupIndex=0&rowIndex=0&refSource=search#.7)
Objektem trestného činu je zájem na zachování přísných etických a odborných zásad při provádění odběru, darování či transplantace tkání a orgánů lidského původu a při jejich nakládání. Podstatou tohoto objektu je předcházení případného zneužití takových odběrů a jejich následné komercializaci. Toto však není jediný objekt, který má paragraf chránit. Jelikož se nacházíme v první hlavě, tak objekt také míří na ochranu života a zdraví, a to konkrétně dárce nebo příjemce. Pokud by došlo k porušení odborných zdravotnických zásad při provádění zmíněných zákroků, tak by mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo života, čemuž se § 164 snaží předejít. Kromě výše zmíněných objektů je u živého člověka také nutné chránit lidskou důstojnost a svobodu.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 648. 8)
Pachatelem obou základní skutkových podstat může být fyzická i právnická osoba. Pro naplnění subjektivní stránky je u obou základních skutkových podstat potřebný úmysl. Úmysl však musí směřovat také k porušení zvláštních předpisů, které upravují řádný odběr tkáně, buňky či orgánu a správné nakládání s podobným biologickým materiálem. Stejně tak je nutné, aby úmysl odběru tkáně, buňky nebo orgánu cílil na živou osobu. Na druhou stranu se ale nevyžaduje, aby ke spáchání činu došlo v úmyslu obohatit se. Obě základní skutkové podstaty lze tedy naplnit i v případě, kdy pachatelovo jednání nesměřovalo k obohacení sebe nebo jiné osoby.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.9)
Objektivní stránka první základní skutkové podstaty spočívá v odběru tkáně, buňky nebo orgánu a musí tak být učiněno v rozporu s jiným předpisem. Velice podstatné je také fakt, že k takovému odběru musí dojít na těle živého člověka, právě toto je podstatný rozdíl oproti § 165.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 648-649. 10)
Podstatným termínem je v tomto případě právě onen odkaz na jiný předpis. Již výše v textu bylo zmíněno, že trestné činy uvedeny v dílu 5 mají převážně blanketní charakter, proto je klíčové pro správné pochopení jednotlivých skutkových podstat také seznámení se s předpisy, na které trestní zákoník odkazuje. V tomto kontextu se obecně odkazuje na transplantační zákon, zákon o lidských tkáních a buňkách a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“).FREMR. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl..., s. 928 (§ 164).11)
Pojem „odběr“ je dle § 2 písm. h) transplantačního zákona chápán jako „všechny zákroky nutné pro získání tkání nebo orgánů určených pro transplantaci včetně vyšetření za účelem posouzení zdravotní způsobilosti dárce a jeho přípravy na odběr“.Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).12) Nicméně v kontextu této konkrétní skutkové podstaty je potřeba pojem chápat o něco šířeji. Budou se sem řadit i případy odběru tkání, buněk nebo orgánů, které mají směřovat i k jiným účelům než pouze k transplantaci, tím se pojem lehce liší od vymezení v transplantačním zákoně. Příkladem takového jednání může být odebrání tkáně za účelem provedení vyšetření.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.13)
Podobně jsou vymezeny také další základní pojmy, se kterými první odstavec figuruje. Pojmy „tkáň a buňka“ jsou vymezeny v § 2 písm. b) transplantačního zákona a pojem „orgán“ je taktéž vymezen v transplantačním zákoně, tentokrát ale v § 2 písm. a).ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.14)
Podmínky přípustnosti odběru tkání a orgánů od žijícího dárce jsou především vymezeny v § 3 transplantačního zákonu, nicméně je o nich zmínka i v zákoně o zdravotních službách nebo v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších právních předpisů.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.15) Všechny tyto podmínky jsou vymezeny pro správný postup odebrání tkání, buněk či orgánů z těla živého člověka. Je nutné tyto podmínky dodržet, aby nedošlo k ohrožení něčího života, zdraví nebo svobody rozhodování. Pokud by některá z podmínek, které jsou vymezeny ve výše uvedených zákonech, nebyla dodržena, a přesto by k takovému odběru došlo, pak by se naplnila skutková podstata trestného činu neoprávněného odebrání tkání a orgánů dle § 164 odst. 1. Příkladem takového nedodržení podmínek, může být nedostatečný souhlas dárce nebo vážné ohrožení života či zdraví dárce v důsledku odběru atd.FREMR. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl..., s. 928 (§ 164).16)
Abychom trestný čin mohli považovat za dokonaný, je potřeba, aby došlo ke kompletnímu provedení odběru tkáně, buňky nebo orgánu z živého lidského těla. Za přípravu se posuzuje vyšetření dárce a jeho příprava k odběru.ŠÁMAL, Pavel. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1657-1658 (§ 164). 17)
Druhá základní skutková podstata se v § 164 nachází v odst. 2. Od první základní skutkové podstaty se liší především tím, že upravuje protiprávní jednání s již odebranou tkání, buňkou či orgánem. I v tomto případě ovšem platí, že odebrané části těla musely vzejít od živého člověka. Pokud by to bylo z těla člověka mrtvého, musel by se případ posoudit dle § 165, pokud by pachatel naplnil veškeré znaky skutkové podstaty.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.18)
Objektivní stránka druhé základní skutkové podstaty se skládá z jednání ve formě opatření, zprostředkování, nabídnutí, dovozu, vyvezení nebo provezení odebrané lidské tkáně, buňky nebo orgánu. Opět platí, že současně musí dojít k porušení právních předpisů, na které trestní zákoník odkazuje.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 649. 19)
První uvedenou formou jednání je „opatření“, která spočívá v jakémkoliv získání tkáně, buňky nebo orgánu. Nezáleží na tom, zda si pachatel jednu z položek obstaral pro sebe nebo někoho jiného. Stejně tak nehraje roli, zda pachatel biologický materiál získal za úplatu či nikoliv. Za opatření se bude kvalifikovat i situace, kdy pachatel získal jednu z položek prostřednictvím jiného trestného činu, jako například zpronevěrou či krádeží. Jedinou výjimkou je ovšem situace, kdy pachatel získal tkáň, buňku či orgán odběrem. Pokud by totiž pachatel sám odebral jednu ze zmíněných částí, musel by být kvalifikován dle odst. 1 § 164.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.20)
„Zprostředkování“ lze definovat jako jednání, kterým pachatel naváže kontakt mezi osobou, která lidskou tkáň, buňku nebo orgán odebere, a osobou, která jej následně převezme.FREMR. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl..., s. 928 (§ 164).21) Naproti tomu „nabídnutí“ spočívá v jednání, kterým pachatel naváže kontakt s jinou osobou za účelem převzetí odebrané tkáně, buňky nebo orgánu, přičemž není podstatné, zda mají být nabízené položky za úplatu či nikoliv. Současně není podstatné, zda daná osoba nabídku přijme, již samotná nabídka je trestná.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.22)
Jestliže je odebraná tkáň, buňka či orgán ze zahraniční dopravena do České republiky, pak se jedná o „dovoz“. Naopak „vývozem“ je chápáno dopravení biologického materiálu z České republiky do zahraničí. „Průvoz“ dopadá na situace, kdy jsou odebrané položky dopravovány z jednoho státu do druhého, přičemž alespoň část této dopravy prochází přes území České republiky.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.23)
Trestní zákoník kromě výše zmíněných forem jednání také zmiňuje, že je možné skutkovou podstatu naplnit „jiným nakládáním“ s odebranou tkání, buňkou nebo orgánem. Za toto jiné jednání můžeme považovat například přechovávání některé ze zmíněných položek za účelem jejich distribuce, zabezpečení jejich dopravy do České republiky pro takové účely nebo také transplantaci nelegálně odebraného orgánu.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.24)
Kvalifikované skutkové podstaty se v § 164 nacházejí v odst. 3 a v odst. 4. V odst. 5 je pak pouze konstatování, že příprava je trestná. Obě kvalifikované skutkové podstaty se vztahují k oběma základním skutkovým podstatám, které jsou definovány v prvním a druhém odstavci.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 164 TZ). Citováno dne 28.6.2023.25)
U odstavce třetího je zvýšená trestní sazba na pět až dvanáct let a je zde také možnost uložit propadnutí majetku jako alternativního trestu. Jsou zde taxativně vymezené situace, za kterých lze vyšší trestní sazbu uložit dle tohoto odstavce. Příkladem může být spáchání trestného činu na dítěti, dále spáchání činu jako člen organizované skupiny nebo způsobení těžké újmy na zdraví. Kompletní výčet je v trestním zákoníku u § 164 odst. 3.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník26)
Odstavec čtvrtý pak zvyšuje možné uložení trestné sazby až na šestnáct let a stejně tak je možné uložit i trest propadnutí majetku. Pod čtvrtý odstavec se podřazují situace, kdy například pachatel činem způsobí smrt nebo čin spáchá na dítěti mladší patnácti let. Kompletní taxativní výčet je pak opět vymezen v trestním zákoníku, tentokrát v § 164 odst. 4.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník27)
Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány dle § 165 je druhý trestný čin, který je upraven v pátém díle hlavy I zvláštní části trestního zákoníku. Celkově se paragraf dělí do čtyř odstavců, které jsou rozděleny na dvě základní skutkové podstaty v odstavci jedna a dva a na zbývající dva odstavce, které upravují kvalifikované skutkové podstaty.FREMR. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl..., s. 932 (§ 165).28)
V mnohém je tento paragraf podobný předcházejícímu trestnému činu, tedy neoprávněnému odebírání tkání a orgánů podle § 164. Tyto dva trestné činy mají stejný objekt, stejně tak mají stejný i subjekt a subjektivní stránku. I tento trestný čin lze tedy spáchat výhradně úmyslně a může se ho dopustit fyzická i právnická osoba. Objektem pak zůstává zájem na zachování etických a odborných zdravotnických zásad, život a zdraví a na závěr také lidská důstojnost a svoboda.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 648. 29)
Aby došlo k naplnění skutkové podstaty dle § 165, pak je nutné, aby tkáně, buňky nebo orgány pocházely z těla mrtvého člověka. Právě toto je základní odlišení od § 164. Podobně je pak možné naplnit skutkovou podstatu buď odběrem nebo nakládáním s tkáněmi, buňkami nebo orgány a současně při jednání musí dojít také k porušení jiných právních předpisů.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 649.30)
Objektivní stránku první základní skutkové podstaty v odst. 1 lze naplnit odběrem tkáně, buňky nebo orgánu z mrtvého tělo a musí tak být učiněno v rozporu s jiným právním předpisem.JELÍNEK. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část…, s. 590.31) Pojem odběr, je blíže vysvětlen výše ve výkladu o § 164 a jeho definice lze plně uplatnit i k § 165. Podobně je výše uvedeno také bližší vysvětlení pojmům tkán, buňka a orgán.
Co se „rozporu s jiným právním předpisem“ týče, pak je opět podstatným pramenem transplantační zákon. U tohoto paragrafu je podstatný především jeho § 10 transplantačního zákonu, ve kterém je podrobně popsáno, za jakých okolností je přípustné provést odběr od zemřelého dárce. Stejně jsou zde také uvedeny podrobnosti o náležitostech zjištění smrti. Podstatný je ale také § 11, který určuje, za jakých okolností je vyloučené provést odběr od zemřelého dárce. Tyto situace jsou vyjmenovány v paragrafu taxativně a jedná se o následující:
Druhá základní skutková podstata je v § 165 uvedena ve druhém odstavci. Od první základní skutkové podstaty se liší tím, že upravuje situace, kdy k odebrání tkáně, buňky nebo orgánu již došlo, a pachatel s danými položkami již pouze nakládá. Pojem „nakládání“ není v odstavci blíže objasněn, nicméně bude se jednat o stejné formy jednání, jako tomu bylo u § 164 odst. 2., proto pro podrobnější výklad odkazuji na text výše. Pro splnění skutkové podstaty je také potřeba, aby nakládání bylo v rozporu s jiným právním předpisem. Správné postupy pro nakládání se zmíněnými biologickými materiály jsou uvedeny v transplantačním zákoně a v zákoně o lidských tkáních a buňkách. Pokud by došlo k porušení postupů, které jsou uvedeny v daných zákonech, bylo by takové jednání trestné a pachatel by mohl být stíhán.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 165 TZ). Citováno dne 29.6.2023.33)
Podstatným znakem této základní skutkové podstaty je také nutnost, aby k danému jednání došlo pouze úmyslným jednáním. V tomto případě ale úmysl musí nutně směřovat k nějaké formě obohacení. Není podstatné, zda pachatel dostane prospěch v penězích nebo zda obohacení se bude zcela jiné povahy (např. zmenšení dluhu apod.). Není ani rozhodující, jestli obohacení směřuje přímo k pachateli nebo k jiné osobě. Je ale zcela rozhodující, aby tam úmysl obohatit se byl a ke skutečnému obohacení už dojít nemusí. Stejně tak je rozhodující, aby tento úmysl měl pachatel již od počátku. Proto by o nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány nemohlo jít v případě, kdy pachatel s obohacením od začátku nepočítal, ale teprve po činu by nějaký prospěch přijal (např. po naléhání jiné osoby).ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 165 TZ). Citováno dne 29.6.2023.34)
Tento paragraf má dohromady dvě kvalifikované skutkové podstaty, které se nacházejí v odst. 3 a v odst. 4. Obě tyto kvalifikované skutkové podstaty lze použít v návaznosti na obě základní skutkové podstaty.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 165 TZ). Citováno dne 29.6.2023.35)
Odstavec třetí zvyšuje uložení trestní sazby na jeden rok až pět let a současně je možno uložit také trest propadnutí majetku. Jsou tři možné způsoby, kterými lze naplnit tuto skutkovou podstatu, mezi které se řadí spáchání činu opětovně, spáchání činu jako člen organizované skupiny a získání značného prospěchu.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.36)
Odstavec čtvrtý pak udává možnost pachatele potrestat odnětím svobody na dvě létá až osm let a současně lze také uložit trest propadnutí věci. Tuto skutkovou podstatu lze naplnit ve chvíli, kdy pachatel činem získal prospěch velkého rozsahu nebo spáchal tento čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.37)
Trestný čin odběru tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu reaguje na přijetí Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, kdy konkrétně čl. 21 se snaží předejít prováděných zmíněných úkonů za úplatu. Stejný zákaz pak ukotvuje také transplantační zákon v § 28.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 649. 38) Toto ustanovení je děleno na dvě základní skutkové podstaty, které jsou uvedeny v odst. 1 a v odst. 2, které upravují povahu tohoto trestného činu, totiž speciální případ úplatkářství.FREMR. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník. Komentář. 1 díl..., s. 933 (§ 166).39)
Objektem tohoto paragrafu je život a zdraví člověka. Nicméně není to jediný objekt, které má ustanovení chránit. Tím druhým objektem je zájem na řádném, nestranném a nezištném provádění odběrů orgánů a transplantací. Tohoto trestného činu se může dopustit kdokoliv, proto subjektem může být fyzická i právnická osoba. Subjektivní stránkou pak musí být vždy úmysl.JELÍNEK. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část…, s. 591-593. 40)
Objektivní stránka první základní skutkové podstaty spočívá v jednáním, kdy pachatel nabídne, slíbí nebo poskytne jiné osobě odběr tkáně nebo orgánu, a to za úplatu. Jedná se v podstatě o takový „obchod“, kdy se pachatel snaží za úplatu koupit tkáň nebo orgán od živé osoby, které obchod nabízí. Musí se jednat o tkáň nebo orgán, který pochází přímo z těla „prodejce“ (pachatel je v tomto případě v pozici „kupujícího“). Současně se § 166 odst. 1 vztahuje také na případy, kdy nabídka či slib směřuje k provedení transplantace. Podstatné je také zmínit, že tento trestný čin je tzv. předčasně dokonaný, takže k naplnění skutkové podstaty dojde již ve chvíli, kdy pachatel nabídku či slib učiní, není tedy nutné, aby druhá strana nabídku přijala.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 649. 41)
Pojem „úplata“ je potřeba chápat v širokém smyslu. Za úplatu se může samozřejmě považovat finanční ohodnocení, ale může mít i zcela odlišnou povahu. Úplata může být i ve formě např. zvýhodnění v zaměstnání nebo poskytnutí pohlavního styku. Formy jednání pak spočívají v „nabídce, slibu či poskytnutí“, kdy je klíčové, aby uvedené jednání vždy směřovalo k osobě, z jejíhož těla má být tkáň nebo orgán odebrána nebo k osobě, která má transplantaci zajistit (může se jednat o lékaře, který má zákrok provést).ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 166 TZ). Citováno dne 29.6.2023.42)
Otázka odběru tkáně nebo orgánu se trochu liší od předchozích trestných činů. Definice odběru zůstává stejná jako u předchozích ustanovení, proto pro bližší seznámení odkazuji na výklad výše. Nicméně co § 166 odlišuje je skutečnost, že ustanovení cílí pouze na tkáně a orgány. Tato skutková podstata se proto nestahuje na situace, kdy došlo k odběru pouze jednotlivých buněk.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 166 TZ). Citováno dne 29.6.2023.43)
Pro naplnění druhé základní skutkové podstaty musí pachatel žádat, přijmout nebo si dát slíbit úplatu za odběr tkáně nebo orgánu. Současně musí také dojít k rozporu s jiným právním předpisem. Tento odstavec se uplatní na „prodávající“, kteří se účastní nedovolené transakce biologických materiálů.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 650. 44) Podle tohoto ustanovení bude tedy trestán jedinec, který přijal úplatu za provádění odběru nebo transplantace. Současně se nevyžaduje, aby k odběru nebo k transplantaci skutečně došlo, skutková podstata bude naplněna již ve chvíli, kdy daná osoba nabídku přijala.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 166 TZ). Citováno dne 29.6.2023.45)
Ustanovení § 166 má dohromady dvě kvalifikované skutkové podstaty, které se nacházejí v odst. 3 a v odst. 4. U obou odstavců je nerozhodné, zda pachatel naplnil znaky první nebo druhé základní skutkové podstaty. Obě kvalifikované skutkové podstaty se vztahují na obě základní skutkové podstaty.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 166 TZ). Citováno dne 29.6.2023.46)
Třetí odstavec zvyšuje trestní sazbu na tři léta až deset let a zároveň ukládá možnost uložení trestu propadnutí majetku. Naplnění této skutkové podstaty může dojít třemi způsoby, mezi které se řadí provedení činu jako člen organizované skupiny, způsobení těžké újmy v souvislosti s činem nebo spáchání činu vůči dítěti.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.47)
Čtvrtý odstavec definuje druhou kvalifikovanou skutkovou podstatu, která umožňuje uložení trestu odnětí svobody v sazbě pět až dvanáct let. Současně je možné také uložit trest propadnutí majetku. Výše trestní sazby čin kvalifikuje na zvlášť závažný zločin, ale i přes to v tomto případě nebude příprava trestná, jelikož to trestní zákoník u tohoto ustanovení výslovně nezmiňuje.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 166 TZ). Citováno dne 29.6.2023.48) Pro naplnění této skutkové podstaty je potřeba splnit alespoň jednu ze tří taxativně vymezených situací. Aby bylo možné uložit zvýšenou sazbu musí pachatel činem způsobit smrt, spáchat čin vůči dítěti mladší patnácti let nebo čin spáchat ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.49)
Ustanovení o nedovoleném nakládání s lidským embryem a lidským genomem je podobně jako ta předchozí blanketní normou. V tomto případě byl § 167 do trestního zákoníku umístěn jako reakce na vydání mezinárodní Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Problematiku upravuje především čl. 18 zmíněné Úmluvy,JELÍNEK. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část…, s. 593.50) který zakotvuje, že „pokud zákon umožňuje provádět výzkum na embryích in vitro, musí být zákonem zajištěna odpovídající ochrana embrya“.Sdělení č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně). 51) V odstavci druhém čl. 18 je pak výslovně uvedeno, že „vytváření lidských embryí pro výzkumné účely je zakázáno“.Sdělení č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně). 52)
Tuto problematiku ale kromě Úmluvy o lidských právech a biomedicíně upravuje také dodatkový protokol k Úmluvě. Tento dokument se pak problematice věnuje především v čl. 1, který stanoví, že „každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která je geneticky shodná s jinou lidskou bytostí, živou či mrtvou, je nepřípustný“.Sdělení č. 97/2001 Sb.m.s., o přijetí Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí.53)
Do českého právního řád byl pak v reakci na vydání výše dvou zmíněných dokumentů přiřazen také zákon o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 650. 54)
Za objekt tohoto trestného činu se považuje ochrana lidského embrya, zájem na řádném provádění výzkumu na lidských embryonálních buňkách a důsledné dodržování zákazu určitého nakládání s lidským genomem. Tohoto činu se může dopustit kdokoliv, pachatelem může být tedy trestána fyzická i právnická osoba.JELÍNEK. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část…, s. 594-595. 55)
Základní skutkové podstaty § 167 se nacházejí v prvním a druhém odstavci paragrafu. Nicméně oba odstavce jsou pak děleny do tří dalších podskupin a) až c). Ve skutečnosti tedy ustanovení obsahuje šest základních skutkových podstat, které jsou rozděleny mezi zmíněné dva odstavce. Obecně ale platí, že aby došlo k naplnění skutkové podstaty dle odst. 1, pak je nutné jednat v rozporu s jiným předpisem, což v tomto případě znamená jednat v rozporu se zákonem o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 650. 56)
Aby došlo k naplnění skutkové podstaty dle odst. 1 § 167 musí pachatel svým jednáním naplnit jednu ze tří alternativ, uvedené v odstavci. Ony tři alternativy jsou následující:
Podobně jako první odstavec je i ten druhý dělen do tří různých alternativních jednání, kterými pachatel může naplnit skutkovou podstatu. Jedná se o:
U tohoto odstavce se nevyžaduje rozpor s jiným předpisem, jelikož jednání vymezena v tomto ustanovení jsou zakázána absolutně a není zde zvláštní zákon, který by určoval výjimky.ŠÁMAL. Trestní právo hmotné…, s. 651. 59)
Ustanovení § 167 má dohromady dvě kvalifikované skutkové podstaty, které jsou obsaženy v odstavci tři a čtyři. Poslední pátý odstavec pak deklaruje, že příprava činu je trestná. Obě kvalifikované skutkové podstaty navazují na obě základní skutkové podstaty v odst. 1 a v odst. 2.ŠČERBA, In ŠČERBA. Trestní zákoník. Komentář…, s. neuvedeno (§ 167 TZ). Citováno dne 30.6.2023.60)
Odstavec třetí zvyšuje trestní sazbu na tři léta až osm let a zároveň udává možnost udělit trest propadnutí majetku. Pro naplnění skutkové podstaty je potřeba splnit jednu ze tří variant, které jsou v odstavci uvedeny, přičemž se jedná o spáchání činu jako člen organizované skupiny, spáchání činu opětovně a získáním značného prospěchu.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.61)
Odstavec čtvrtý pak navyšuje trestní sazbu na pět až dvanáct let, čímž je čin kvalifikován jako zvlášť závažný zločin a příprava bude trestná. Pro naplnění této skutkové podstaty je potřeba čin spáchat ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo získat činem prospěch velkého rozsahu.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.62)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
