Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Trestné činy proti zdraví máme v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku (dále též jen „trestní zákoník“ nebo „TZ“) upraveny v hlavě I. ve druhém dílu. Zákon sem řadí následující trestné činy: § 145 těžké ublížení na zdraví, § 146 ublížení na zdraví, § 146a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, § 147 těžké ublížení na zdraví z nedbalosti a § 148 ublížení na zdraví z nedbalosti.
Chráněným objektem u těchto trestných činů je lidské zdraví, a to i zdraví u člověka, který je už zraněn nebo nemocen. Objektivní stránka je charakterizována způsobem ublížení na zdraví. TZ podle závažnosti rozlišuje těžkou újmu na zdraví a ublížení na zdraví. Rozlišení ublížení na zdraví a těžké újmy na zdraví budou věnovány následující kapitoly. Dle subjektivní stránky můžeme tyto trestné činy dělit na úmyslné a nedbalostní.JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. 7. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2019, s. 551.1)
Aby došlo k ublížení na zdraví ve smyslu TZ, tak poškozenému musí vzniknout porucha zdraví nebo jiné onemocnění, které znesnadňují obvyklý způsob života na nikoliv krátkou dobu a vyžadují lékařské ošetření. Všechny tyto znaky musí být splněny kumulativně. Tyto důležité předpoklady jsou vymezeny v prvním odstavci § 122 TZ.ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1703.2)
Poruchou zdraví nebo jiným onemocněním můžeme rozumět zhoršení tělesných nebo duševních funkcí lidského organismu, a to buď v podobě zranění nebo v podobě onemocnění. Takové zhoršení tělesných či duševních funkcí má za následek například nespavost, dlouhé bolesti, upoutání na lůžko či nějaký druh smyslového omezení.
Znesnadnění obvyklého způsobu života se většinou určuje podle způsobení pracovní neschopnosti. Proto je k určení znesnadnění obvyklého způsobu života za potřebí například lékařská zpráva nebo znalecký posudek. Drobné oděrky nebo modřiny by zpravidla kritérium znesnadnění obvyklého způsobu života neznamenaly. Důležitým kritériem pro zjišťování znesnadnění obvyklého způsobu života je pracovní neschopnost. Posuzujeme ji výhradně podle tzv povšechné pracovní neschopnosti, a nikoliv podle konkrétního zaměstnání poškozeného.
Nikoliv krátká doba není v zákoně nikde přesně vyjádřena, ale dle stálé praxe soudů se tato doba pohybuje okolo hranice 7 dnů (R 16/1986).Zpráva Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 10. 1985, sp. zn. Tpjf 24/85.3) Dále záleží na intenzitě poruchy, podle ní může být doba nikoliv krátká i méně než 7 dnů a pokud je intenzita menší, tak tato doba bude muset být zpravidla delší.
Způsobená porucha oběti musí objektivně vyžadovat lékařské ošetření. To znamená, že pokud má oběť takové zranění, které by objektivně požadovalo lékařské ošetření, ale lékařskou pomoc nevyhledá, tak je splněna podmínka potřeby lékařského ošetření.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník I. Komentář, s. 1704-1706.4)
Definici těžké újmy najdeme ve druhém odstavci v § 122 TZ a zní následovně: „Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví
Jako zmrzačení můžeme chápat trvalý chorobný stav, projevující se tvarovou nebo funkční změnou těla. Dále sem může spadat ztráta některé z končetin nebo ztráta její podstatné části. Za ztrátu podstatné části končetiny nebudeme považovat například absenci pouze jednoho prstu.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník I. Komentář, s. 1704-1706.5)
Ztrátou nebo podstatným snížením pracovní způsobilosti se rozumí takový stav, kdy dojde k trvalé ztrátě nebo ke snížení povšechné pracovní způsobilosti. K úplné ztrátě dochází poměrně zřídka, například během oslepnutí nebo při ochrnutí obou dolních končetin. Častějším případem bude tedy podstatné snížení pracovní způsobilosti.DRAŠTÍK, Antonín a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 783.6)
Ochromením údu chápeme trvalou nezpůsobilost nebo značně sníženou schopnost pohybovat některou z končetin nebo její značnou částí. Končetina je zde zachována, ovšem ochrnuta.
V realitě se se ztrátou nebo podstatným oslabením funkce smyslového ústrojí setkáváme v souvislosti se zrakem a sluchem. Úplnou ztrátou zrakového ústrojí bude jak úplná slepota, tak i nemožnost rozeznávání předmětu při přiměřeném a běžném osvětlení. Za podstatné snížení je považována ztráta více než 50 procent původní schopnosti. Ztráta jednoho oka nebo sluchu na jednom uchu nejsou považovány jako podstatné snížení funkce, pokud je druhý párový orgán plně funkční. A to z toho důvodu, že například při ztrátě onoho jednoho oka je zrak stále zachován okolo 70 procenty původní schopnosti.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník I. Komentář, s. 1703.7)
Za takové poškození se bere poškození orgánu, při němž vzniká nebezpečí pro život anebo jiný závažný a trvalý následek. Budeme sem řadit zpravidla poranění jater, ledviny, poranění procházející k žaludku a střevům nebo různá zhmoždění mozku-či poranění míchy.JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2022, s. 197.8)
Zohyzděním je každá trvalá viditelná změna hyzdící vzhled člověka mající podstatně negativní dopad na život člověka, a to především kvůli tomu, že u ostatních lidí taková změna vyvolává odpor a ošklivost. Tyto změny budou nejčastěji v oblasti obličeje s tím, že drobné jizvy sem spadat nebudou. To že je defekt možné odstranit pomocí plastické operace nebude mít žádný vliv a stále se bude jednat o zohyzdění.
Za mučivé útrapy můžeme považovat značné tělesné a psychické bolesti na hranici snesitelnosti krátce trvající anebo bolesti snesitelnější trvající delší dobu. Tyto útrapy poté mají veliký vliv na celý život poškozeného i poté, co jednání způsobující mučivé útrapy pomine.JELÍNEK, a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou, s. 198.9)
Za delší dobu trvající poruchu zdraví považujeme vážnou poruchu na zdraví trvající minimálně 6 týdnů. Od této hranice je možno se odchýlit zase na základě okolností daného případu. Tato vážná porucha zdraví musí po danou dobu narušovat obvyklý způsob života.DRAŠTÍK, a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 782.10) Pokud pachatel nakazí poškozeného virem HIV, tak to nebude hned znamenat těžkou újmu na zdraví, tou bude až propuknutí AIDS, takové jednání tudíž posoudíme pouze jako pokus těžkého ublížení na zdraví.JELÍNEK, a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou, s. 198.11)
Objektivní stránka těžkého ublížení na zdraví spočívá ve způsobení těžké újmy na zdraví. Takový následek je ve většině případů spáchán konáním, ale je možno ho způsobit i opomenutím tzv. zvláštní povinnosti konat.ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, Dostupné z: databáze beck-online.cz. (§ 145).12) Situace, kdy je stanovena zvláštní povinnost konat jsou v zákoně uvedeny v § 112. Předmětem útoku může být pouze živý člověk. Pokud už byl zraněn nebo nemocen, tak pachatel zodpovídá pouze za újmu, která je v příčinné souvislosti s jeho jednáním.ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, Dostupné z: databáze beck-online.cz. (§ 145).13)
Těžké ublížení na zdraví lze spáchat pouze úmyslně a úmysl se musí vztahovat i k následku tohoto trestného činu a tj. způsobení těžké újmy na zdraví. Postačí i nepřímý úmysl, tudíž stačí aby byl pachatel srozuměn, že jednáním zapříčiní vážnou újmu na zdraví poškozenému. Úmysl pachatele se bude usuzovat ze způsobu útoku – tj. pohnutkou pachatele, použitým předmět nebo také intenzitou ran.DRAŠTÍK, a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 879.14)
Mezi zvlášť přitěžující okolnosti tohoto trestného činu patří spáchání činu na dvou nebo více osobách v rámci jednoho skutku, na těhotné ženě, a také na dítěti mladším patnácti let. Těhotnou ženou zde rozumíme ženu už od okamžiku uhnízdění oplodněného vajíčka v její děloze do doby porodu.
Dále jsou zvlášť přitěžujícími okolnostmi spáchání činu na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti a na zdr. pracovníkovi při výkonu zdr. zaměstnání nebo povolání směrujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.15)Zdravotnickým pracovníkem rozumíme lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, sestry, laboranty nebo i řidiče sanitky. Pod pojmem,, jiný, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života atd,, si můžeme představit hasiče, plavčíky, příslušníky Horské služby anebo záchranáře.FREMR, Robert. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 853.16)
Důvodem pro zvýšení trestní sazby také může být spáchání tohoto činu na někom pro jeho skutečnou či domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 17) Rozeznáváme 3 základní rasy, a to europoidní, negroidní a mongoloidní a ty se dále dělí na další skupiny a typy. Za etnickou skupinu se označuje skupina lidí se společným historickým původem, jazykem nebo rasovým typem. Typickým pojítkem etnické skupiny je sounáležitost a společná kultura a tradice. Politické přesvědčení vyjadřuje ztotožnění osoby s určitým politickým směrem nebo subjektem. Vyznání spočívá v subjektivní příslušnosti člověka k nějaké víře, u osoby bez vyznání toto naopak absentuje. Pro zvýšení trestní sazby postačí, aby se pachatel dopustil tohoto činu i z omylu, že někdo náleží k nějaké z výše uvedených skupin.FREMR, Robert. In DRAŠTÍK. Trestní zákoník I. díl Komentář, s.854.18)
Poslední 2 okolnosti, které zakládají uvedené zvýšení sazby jsou spáchání činu opětovně a ze zavrženíhodné pohnutky. Opětovně znamená alespoň dvakrát, například vícečinný souběh tohoto trestného činu nebo pokud už byl pachatel v minulosti trestán za podobný zvlášť závažný zločin, který měl za úmysl způsobení těžké újmy nebo smrti. Zavrženíhodná pohnutka může být bezcitnost, nemorálnost, absolutní neúcta pachatele k hodnotě lidského života nebo také sexuální zvrácenost.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 145).19)
V druhé kvalifikované skutkové podstatě je zahrnuto způsobení smrti, ta musí být způsobena z nedbalosti a úmysl pachatele se musí vztahovat,, pouze,, ke způsobení těžké újmy na zdraví. Pokud by se úmysl vztahoval k usmrcení, tak by se jednalo o TČ vraždy.
Je možný jednočinný souběh tohoto trestného činu například s týráním svěřené osoby podle § 198, s výtržnictvím podle § 358, s nedovoleným přerušením těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle §1 59 nebo s omezováním osobní svobody podle § 171.
Jednočinný souběh je naopak vyloučen zpravidla s trestnými činy, kde je způsobení těžké újmy podmínkou vyšší trestní sazby. Pokud naopak bude kvalifikovaná skutková podstata, která je spojena s těžkou újmou na zdraví obsahovat mírnější trestní sazbu než § 145, tak bude nutný jednočinný souběh těžkého ublížení na zdraví podle § 145 se základní skutkovou podstatou druhého trestného činu.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 145).20)
Stejně jako u těžkého ublížení na zdraví je způsobení ublížení na zdraví možno spáchat jakýmkoliv jednáním, jak konáním, tak i opomenutím. Jak už jsem zmiňoval výše, tak za ublížení na zdraví považujeme poruchu zdraví, která obviněnému znesnadní obvyklý způsob života na nikoliv krátkou dobu a je potřeba lékařského ošetření.
Z toho vyplývá, že ne každá porucha zdraví bude ublížením na zdraví. Proto k naplnění skutkové podstaty nepostačí drobné ranky, oděrky nebo přechodné bolesti-či nevolnosti. Rozdíl mezi těžkou újmou na zdraví a ublížením na zdraví už je také vysvětlen výše.JELÍNEK, a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou, s. 232.21)
Úmysl pachatele zde musí směřovat ke způsobení ublížení na zdraví. Pokud by úmysl směřoval ke smrti nebo ke způsobení těžké újmy na zdraví, tak by se jednalo o jiné trestné činy. Sebepoškozování samo o sobě trestným činem není. Pokud by pachatel jednal v úmyslu způsobit ublížení na zdraví, ale k následku by nedošlo, tak byl čin posouzen jako pokus TČ ublížení na zdraví. Při zkoumání úmyslu pachatele budeme jako u těžké újmy na zdraví vycházet z toho, jaký předmět k útoku pachatel použil, jakou intenzitou byl útok proveden a budeme zkoumat všechny okolnosti daného případu.ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. Praha: C.H. Beck, 2023, s. 1969-1980. Dostupné z: databáze beck-online.cz. (§ 146).22)
Stejně jako u těžké újmy na zdraví jsou důvody pro použití vyšší trestní sazby spáchání činu na těhotné ženě, dítěti mladší 15 let, na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti. Dále jako u těžké újmy vyšší sazbu zapříčiní také spáchání činu na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnických zaměstnání… a z důvodu rasy, etnické příslušnosti, národnosti, politické příslušnosti nebo vyznání.
Pokud pachatel činem způsobí těžkou újmu na zdraví, tak tento následek musí být způsoben neúmyslně a pouze z nedbalosti, jinak by se dopustil trestného činu těžkého ublížení na zdraví. Pokud k těžké újmě dojde až následně například tím, že je zanedbána péče v nemocnici, tak takový následek se pachateli ublížení na zdraví nepřičítá.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník. Komentář, (§ 146).23)
Smrt musí být způsobena pouze z nedbalosti. Úmysl pachatele musí směrovat pouze k ublížení na zdraví. Pokud k tomuto následku dojde při spolupachatelství, tak musí být zavinění každého spolupachatele zkoumáno samostatně.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník. Komentář, (§ 146).24)
Je možný jednočinný souběh tohoto trestného činu například s rvačkou podle § 158, výtržnictvím podle § 358 nebo s nebezpečným vyhrožováním podle § 353.
Jednočinný souběh je naopak vyloučen s trestnými činy, kde je ublížení na zdraví zpravidla fakticky konzumováno, takto to je například při loupeži podle § 173, znásilnění dle § 185, obecného ohrožení podle § 272 nebo také při braní rukojmí podle § 174.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 146).25)
Jedná se o privilegovanou skutkovou podstatu k trestným činům těžkého ublížení na zdraví a ublížení na zdraví. Jedná se totiž o méně společensky škodlivé skutky a tato skutková podstata by se dala přirovnat k tomu, jak se odlišuje zabití od vraždy.
Tento trestný čin má v sobě dvě samostatné základní skutkové podstaty, v prvním a třetím odstavci. Obě tyto skutkové podstaty se především liší tím, jestli bylo úmyslem pachatele způsobení ublížení na zdraví anebo těžké újmy na zdraví.DRAŠTÍK, a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 887.26) Problematiku rozdílu mezi ublížením na zdraví a těžkou újmou na zdraví už jsme probírali výše.
Kvalifikovanou skutkovou podstatou k první základní skutkové podstatě je, když pachatel činem z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví. Zatímco kvalifikovanou skutkovou podstatou k druhé základní skutkové podstatě je spáchání činu na dvou a více osobách, na těhotné ženě anebo na dítěti mladším 15 let. Pro obě základní skutkové podstaty je společná kvalifikovaná skutková podstata v 5. odstavci, a to, když je činem způsobena smrt.
Jedná se o úmyslný trestný čin, kdy úmysl směřuje buď k ublížení na zdraví nebo k těžké újmě na zdraví. Pachatel ale jedná v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného.
Za silné rozrušení bereme stav, kdy člověk vnitřně i navenek vykazuje silné emoční rozrušení či neklid, které ovlivňují jeho chování, které se promítá do spáchání trestného činu. To, jestli je důvodem takového rozrušení duševní porucha, nervová labilita nebo vlastní strach je irelevantní. Za strach ve smyslu daného ustanovení můžeme považovat negativní emoci spíše dlouhodobého charakteru, kdy musí jít zpravidla o strach o život, o zdraví nebo o strach z jiné těžké hrozící újmy. Úlek a zmatek jsou oproti strachu reakce spontánní, zkratkovité a ukvapené. V úleku člověk okamžitě reaguje na hrozící podnět, aniž by byl schopen v časové tísni situaci dostatečně vyhodnotit. Zmatek se liší tím, že pachatel nejedná v časové tísni, ale není schopen si okolnosti racionálně vyložit. DRAŠTÍK, a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 862.27)
Zavrženíhodné jednání poškozeného je takové chování, které je v rozporu s morálkou a svědčí o morální bezcitnosti, zvrhlosti nebo o neúctě k základním lidským hodnotám. Aby se jednalo o privilegovanou skutkovou podstatu, tak musí být jednání v přímé souvislosti na předchozí chování poškozeného.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník. Komentář, (§ 146a).28)
Je vyloučen jednočinný souběh s trestnými činy těžkého ublížení na zdraví podle §145 a ublížení na zdraví podle § 146, neboť je k těmto trestným činům speciální. Dále je také vyloučen jednočinný souběh s trestnými činy neposkytnutí první pomoci podle § 150 nebo s trestným činem zabití podle § 141.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník. Komentář, (§ 146a).29)
Odpovědnost za tento přečin vzniká, pokud pachatel svým nedbalostním jednáním způsobí poškozenému těžké ublížení na zdraví. Lze jej spáchat jak konáním, tak i opomenutím. Mezi jednáním pachatele a následkem musí být dána příčinná souvislost. Posuzování příčinné souvislosti bude mít veliký význam zpravidla při posuzování zavinění pachatele při dopravních nehodách.
Tento trestný čin lze spáchat pouze nedbalosti, a to jak z vědomé, tak i z nevědomé. Za tento TČ bude pachatel odpovědný i pokud nevěděl, že svým jednáním může způsobit těžkou újmu, ale vzhledem ke všem okolnostem a svým osobním poměrům to vědět měl a mohl.ŠÁMAL, a kol. Trestní zákoník. Komentář, (§ 146a).30)
Jedním z nejkomplikovanějších případů, kdy posuzujeme odpovědnost pachatele za zavinění z nedbalosti bude při posuzování dopravních nehod.
Například v situaci, kdy cyklista jede ve tmě na vozovce bez bílého světla a tím poruší § 32 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a narazí do něj řidič vozidla, který jede více než je povolená rychlost, tak bude za případnou těžkou újmu řidič také zodpovědný, protože nehodu spoluzavinil.
Hranice okolností, se kterými by měl řidič počítat musí být posuzována objektivně a je potřeba posuzovat všechny okolnosti daného případu. Pokud člověk třeba pojede povolenou rychlostí, přizpůsobí jízdu všem okolnostem a neporuší žádnou svou povinnost, ale pod kola mu skočí chodec, kterému bude způsobena těžká újma na zdraví, tak řidič za následek nebude nijak odpovědný, protože se nedopustí nedbalostního jednání.
Při posuzování nedbalostního zavinění u dopravních nehod vycházíme z předpisů zákon č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, zákon č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákon č. 12/1997 Sb., zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§147).31) Judikatura dospěla k tomu, že Řidič motorového vozidla odpovídá za následek dopravní nehody (včetně následku v podobě smrti jiné osoby), který předvídal nebo alespoň měl a mohl předvídat, i v případě, že vozidlo sám neřídil, ale svěřil řízení osobě, o níž věděl, že řízení vozidla neovládá, anebo že v důsledku podnapilosti není schopna vozidlo bezpečně ovládat, je-li mezi tímto jednáním řidiče a následkem dopravní nehody příčinný vztah.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§147).32) Také bychom měli vycházet z principu omezené důvěry, ze které účastník silniční dopravy může spoléhat na dodržování předpisů ostatními účastníky nevyplyne-li z konkrétní situace opak.
K naplnění první kvalifikované skutkové podstaty je zapotřebí spáchání těžké újmy na zdraví v důsledku porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona. Důležitou povinností plynoucí ze zaměstnání může být povinnost pedagogického pracovníka chránit život a zdraví svěřených dětí. Porušením povinnosti plynoucí z povolání může být například to, když zdravotnický pracovník nebo hasič atd… opomene některou svoji povinnost, která většinou bývá stanovena i zákonem. Povinnost plynoucí z postavení může být to, že stavbyvedoucí musí dodržet technologické potupy. Za porušení povinnosti uložené podle zákona může být, pokud člověk způsobí jízdou pod omamnými látkami nehodu, při které dojde u poškozeného k těžkému ublížení na zdraví. Dalšími porušeními povinnosti v silniční dopravě mohou být nedání přednostu v jízdě, výrazné překročení povolené rychlosti, porušení pravidel při předjíždění vozidel atd…ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§147).33)
Znakem této kvalifikované skutkové podstaty je způsobení těžké újmy na dvou a více osobách proto, že pachatel hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
Za hrubé porušení těchto zákonů považujeme porušení takové intenzity, které reálně může mít za následek smrt. Také musí jít o podstatně závažnější porušení než pouhé porušení důležité povinnosti. Zpravidla se jedná o porušení více povinností dohromady, kterým se riziko výrazně zvyšuje.ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní právo hmotné. 9. přepracované vydání. ČR: Wolters Kluwer, 2022, s. 629.34)
Některými ze zákonů, o kterých se tato kvalifikovaná skutková podstata zmiňuje jsou například zákon č. 56/2001 Sb., zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nebo zákon č. 17/1992 Sb., zákon o životním prostředí. Dalšími takovými zákony jsou například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 110/1997 Sb., potravinový zákon atd.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 147).35)
Zpravidla bude vyloučen jednočinný souběh s trestnými činy, kde s nedbalostním způsobením těžké újmy budou počítat kvalifikované skutkové podstaty. Je možný jednočinný souběh s trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274.DRAŠTÍK, a kol. Trestní zákoník I. díl Komentář, s. 891.36)
Způsobení ublížení na zdraví z nedbalosti je trestné pouze pokud se tohoto přečinu dopustí člověk, který způsobí z nedbalosti ublížení na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost, která vyplývá z pachatelova zaměstnání, povolání nebo dle funkce uložené mu podle zákona. Zatímco zde je takové porušení podmínkou pro to, aby vůbec vznikla trestní odpovědnost pachatele, tak u těžkého ublížení na zdraví a u usmrcení z nedbalosti je tato okolnost důvodem pro použití vyšší trestní sazby.
Tento trestný čin je možné spáchat jak z vědomé, tak i z nevědomé nedbalosti. Jako u těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti je i zde potřeba prokázat zavinění pachatele nejen vůči jeho jednání, ale i souvislost zavinění a způsobeného následku.ŠÁMAL, a kol. Trestní právo hmotné. 9. přepracované vydání, s. 627.37)
Na rozdíl od těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti zde nepostačí k naplnění trestní odpovědnosti například pouze nepřiměřená rychlost jízdy. Aby byl člověk trestně odpovědný za tento trestný čin, tak musí dojít k porušení důležité povinnosti v dopravě. To splňuje například řízení automobilu pod vlivem alkoholu, předjíždění v místech, kde je to zakázáno, nebo výrazně nepřiměřená rychlost jízdy.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 148).38)
Kvalifikovaná skutková podstata je naplněna v případě, kdy pachatel svým jednáním z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně 2 osobám, protože hrubě poruší zákony o ochraně prostředí, zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony. Některé z těchto zákonů jsou uvedeny výše u těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
Vyloučen je jednočinný souběh s trestnými činy, které mají způsobení ublížení na zdraví uvedené v kvalifikovaných skutkových podstatách, protože budou vůči ublížení na zdraví z nedbalosti ve vztahu speciality. Je možný jednočinný souběh kupříkladu s výtržnictvím.ŠČERBA, a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání (2. aktualizace), (§ 148).39)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
