Teleologický výklad je jednou z metod právní interpretace. Při teleologické interpretaci zohledňujeme především zamýšlený smysl a účel interpretovaného ustanovení. Ten může být obsažen již v právní normě samotné, lze jej však zjistit také z podpůrných zdrojů, jako jsou důvodové zprávy či záznamy z legislativního procesu (occasio legis).Škop, M., Smejkalová, T., Štěpáníková, Š. Teorie práva – průvodce studiem [online]. Právnická fakulta MU. 2021. [cit. 5.12. 2024] https://is.muni.cz/do/law/stud/el/teorie_prava/index.html¹⁾ V širším smyslu lze za teleologický výklad označit rovněž výklad ustanovení v souladu s účely a principy celého právního řádu.Wintr, J. Metody a zásady právní interpretace. Praha: Auditorium, 2019, s. 164.²⁾

Rozlišujeme dva základní druhy teleologického výkladu:

1. V rámci objektivně teleologického výkladu ustanovení vykládáme tak, aby jeho normativní význam co nejvíce odpovídal účelu právní normy v současných podmínkách, a to v kontextu celého právního řádu.
2. Při subjektivně teleologickém výkladu se nezabýváme účelem právní regulace k současné době, ale zkoumáme úmysl tzv. historického zákonodárce – tedy to, za jakým účelem bylo určité ustanovení přijato v dřívějších podmínkách a co si od něj historický zákonodárce sliboval. Jedná se tedy o jakési spojení teleologické a historické metody výkladu.Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 124.³⁾

Východiska teleologického výkladu

Výklad práva obecně musí být racionální a respektovat metapravidla právního řádu. Můžeme tak hovořit o zásadě e ratione legis, která představuje základní princip teleologické interpretace. Tato zásada odkazuje na předpoklad racionálnosti právního řádu a nutnost respektování jeho hodnotové bezrozpornosti (koherence).Wintr. Metody a zásady právní interpretace, s. 169.⁴⁾ Pod princip e ratione legis jakožto zastřešující zásadu pak můžeme podřadit  několik dalších dílčích zásad teleologického výkladu, například:

• Zásada zohlednění účelu právní normy: v případě, že je interpretované ustanovení nejasné a zároveň je přípustných více výkladových výsledků, je potřeba upřednostnit ten, který je nejvíce způsobilý naplnit předpokládaný účel právní normy.
• Zásada zohlednění účelu právního institutu: v případě, že je právní norma součástí určitého právního institutu, je vhodné vykládat ji v souladu se smyslem celého institutu.
• Zásada zohlednění účelu právního odvětví: z úrovně právních norem a institutů se dostáváme do roviny právního odvětví. Při interpretaci ustanovení je tak potřeba myslet na jeho zařazení do konkrétního právního odvětví a zohlednit jeho účel.Tamtéž, s. 170 an.⁵⁾

Teleologický výklad není „izolovaný“, naopak je úzce navázaný na další výkladové metody. Při teleologickém výkladu tak můžeme operovat také s některými argumenty logické výkladové metody (např. a fortiori, a contrario, atd.), a hranice mezi jednotlivými výkladovými metodami tak mohou být velmi nejasné. Rovněž můžeme teleologicky uvažovat o interpretaci ústavněkonformní a eurokonformní.

Úskalí teleologického výkladu

V současnosti se pohledy na teleologický výklad liší. Lze se setkat s názorem, že se jedná pouze o „doplňkovou“ metodu výkladu.Srov. https://is.muni.cz/do/law/stud/el/teorie_prava/pages/06_02_metoda_interpretace.html⁶⁾ Jiní autoři naopak zdůrazňují primát teleologického výkladu, zejména nad „prostým“ jazykovým výkladem, který má sloužit pouze k vytyčení hranic pro další (teleologický) interpretační postup.Melzer. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní interpretace, s. 97.⁷⁾ Tento pohled však často vychází ze zjednodušeného ztotožňování jazykového výkladu s formalistickým čtením právních textů.

Hlavní riziko teleologického výkladu spočívá v možném vlivu subjektivních představ interpreta o smyslu a účelu na výkladový výsledek. To sice hrozí do jisté míry u všech výkladových metod, problémem teleologického výkladu je však metodologická náročnost objektivního vymezení smyslu a účelu interpretovaného ustanovení. Především v kontextu soudního rozhodování tak nelze teleologický výklad zaměňovat s libovůlí soudce. Při teleologické interpretaci by měly být minimalizovány subjektivní názory o smyslu a účelu normativního textu, rozhodnutí soudu by se naopak mělo opírat o konkrétní, racionální argumentaci. V opačném případě by mohlo dojít k narušení či oslabení právní jistoty adresátů práva.