Rozšířená osnova
Integrita člověka označuje celistvost a nedotknutelnost jednotlivce ve fyzické, psychické a morální rovině. Tento pojem zahrnuje právo každého jedince na to, aby jeho tělo, mysl a osobní důstojnost nebyly narušeny bez jeho svobodného souhlasu. Každý zásah do integrity, ať už fyzický či psychický, by měl být řádně odůvodněn a prováděn pouze v souladu s právem nebo s informovaným souhlasem daného člověka.Výkladový sborník. Liská důstojnost a osobní integrita v sociálních službách [online]. rpq.mpsv.cz. [cit. 20.10.2024]. https://rpq.mpsv.cz/wp-content/uploads/2022/12/Lidska-dustojnost-a-osobni-integrita-v-socialnich-sluzbach_RPQ.pdf1)
Právo na duševní a tělesnou integritu je jedním ze základních práv člověka, jeho zakotvení nacházíme v první řadě v Listině základních práv a svobod, konkrétně se jedná o článek 7.Usnesení č. 2/1993 Sb., předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky.2)
Další stěžejní úpravou pro tuto problematiku je první část zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,OZ“), a to konkrétně pododdíl 3, právo na duševní a tělesnou integritu je zakotveno v § 91 - § 103. Podle § 91 OZ je člověk nedotknutelný, a to nejen za života, ale OZ zakotvuje v § 92 OZ právní ochranu člověka i po jeho smrti, a to tak, že zakazuje nedůstojné nakládání s ostatky zemřelého a zároveň stanovuje, kdo má právo na jejich vydání, pokud nejsou uloženy na veřejném pohřebišti.
Občanský zákoník pojímá ochranu práva na nedotknutelnost člověka za přítomnosti zásady, že do integrity jiného nelze zasáhnout bez jeho souhlasu, lidské tělo nesmí jako takové být zdrojem majetkového prospěchu a jak již bylo zmíněno, tak zásady, že tělo je i po smrti pod právní ochranou.Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 91.3)
Konkrétně se právní úprava zásahu do integrity člověka nachází v § 93 - § 103 OZ. Tato ustanovení zakotvují to, za jakých podmínek je zásah do integrity člověka možný.
Bez souhlasu člověka není zásadně možné zasáhnout do jeho integrity. Takovýto souhlas představuje právní jednání, tudíž zde jsou také požadavky jak na projev vůle, která musí být svobodná a nesmí být projevena pod nátlakem, srozumitelnost, tak také na svéprávnost člověka, který souhlas uděluje.Ibidem, § 93.4)
Občanský zákoník vychází ze zásady, že pokud forma není ujednána nebo stanovena zákonem, tak může být jakákoliv. Souhlas může tedy být i konkludentní, ústní nebo mít jinou formu, která s sebou nenese pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Ibidem, § 93.5)
Zákon pro určité situace stanovuje v § 96 OZ obligatorní písemnou formu souhlasu.Ibidem, § 96.6) Podle § 96 odst. 1 OZ se jedná o případy, kdy má dojít k oddělení takové části těla, která se již neobnoví. Dále je písemná forma obligatorní i pro případ uvedený v § 96 odst. 2 písm. a) OZ, tedy lékařský pokus na člověku a podle písm. b) téhož ustanovení i k zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje, výjimkou jsou kosmetické zákroky, které nemají trvalé ani závažné následky. Příkladem pro zákrok, který zdravotní stav člověka nevyžaduje, ale má trvalé následky jsou například dnes populární plastické operace, typu augmentace prsou či rhinoplastika. Ibidem, § 96.7)
Podle § 99 OZ je v některých případech možné zasáhnout do integrity člověk i bez jeho souhlasu. Aby bylo možné zasáhnout bez souhlasu člověka do jeho integrity, tak je zapotřebí, aby byly splněny podmínky stanovené v § 99 OZ. Pokud je objektivní nemožnost získat souhlas ve stavu nouze, život člověka je ohrožen v důsledku náhlého a patrného nebezpečí a pokud je okamžitý zásah nezbytný ve prospěch zdraví dotčené osoby, tak jsou splněny podmínky pro zásah do integrity člověka i bez jeho souhlas podle § 99 OZ.Ibidem, § 99.8) Jedná se typicky o situace zdraví ohrožující, ve které poskytne okamžitý zákrok osoba, která je odlišná od zdravotnického pracovníka.Ibidem, § 99.9) Pokud dojde k zásahu do integrity podle § 99, tak dle § 103 OZ mu musí být, jakmile to jeho stav dovolí, vysvětleno způsobem, kterému bude schopen porozumět, jaký zákrok byl na něm proveden, a musí být poučen o jeho možných následcích i o riziku neprovedení zákroku.
V případě zdravotnického pracovníka se v takovýchto situacích použije § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) (dále jen ,,zákon o zdravotních službách“), který tuto situaci předvídá a přednostně se použije před § 99 OZ.Ibidem, § 99.10)
Dle § 95 OZ může nezletilý v obvyklých záležitostech jednat sám, pokud se jedná o zásahy do jeho integrity, které odpovídají jeho rozumové a volní vyspělosti a také za předpokladu, že se nejedná o zákroky, které zanechávají trvalé nebo závažné následky.Arnoštová, L. T., Klusová, E. O. Zásahy do tělesné integrity člověka při poskytování zdravotních služeb. Rekodifikační novinky. 2012, č. 12, s. 6-7.11) Pokud ovšem nezletilý dovršil čtrnácti a vážně odporuje zásahu do jeho integrity, ačkoliv zákonný zástupce s tím souhlasí, tak na základě § 100 odst. 1 OZ musí tento nesoulad rozhodnout soud, bez souhlasu soudu nelze tento zásah do integrity nezletilého provést.
V případě, kdy má být zasaženo do integrity osoby, která je zletilá, schopna úsudku, ale není plně svéprávná a tato osoba vážně odporuje s provedením zákroku, tak je opět dle § 100 odst. 1 OZ možné zákrok provést pouze se souhlasem soudu.Petrov, Výtisk, Beran a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace), § 100.12)
Rozlišovacím kritériem pro použití § 100 OZ anebo § 101 OZ je právě schopnost úsudku člověka. Dle výše popsaného použití § 100 OZ je patrné, že § 101 OZ se použije v případech, kdy je člověk neschopný úsudku.Ibidem, § 101.13) Podle § 101 OZ, pokud má být takovému člověku zasáhnuto do integrity způsobem zanechávajícím trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život nebo zdraví, lze zákrok provést jen s přivolením soudu.
V případech, kdy je tedy k provedení zákroku potřeba souhlasu soudu, tak je v kompetenci soudu, aby zvážil, zda je pro osobu přínosnější souhlas udělit či ne. Takovéto řízení se zahajuje na návrh, musí být patrno čeho se navrhovatel domáhá a musí splňovat všechny podmínky dle platných procesních předpisů. Dle judikatury Nejvyššího soudu musí být výrok soudu vždy velmi přesný, jednoznačný, nezaměnitelný a musí být zcela zřejmé, k jakému úkonu soud souhlas dává. Rozhodnutí soudu nemůže tedy být příliš obecné, například u souhlasu s bioptickým vyšetřením musí být zřejmé jaký orgán má být vyšetření podroben a měl by být co nejpřesněji identifikován. Takovéto náležitosti jsou ovšem kladeny i návrh zahájení řízení, který by měl také být co nejvíce přesný a jasný.Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2237/2022.14)
Souhlas údělný se zásahem do integrity člověka je dle § 97 OZ odvolatelný, jedná se projev respektu k autonomii vůle člověka a o zákonné provedení ustanovení čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který tedy stanovuje, že dotčená osoba může svůj souhlas kdykoliv odvolat.Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, § 97.15)
Z logiky věci je žádoucí, aby k odvolání souhlasu došlo, ještě před provedením samotného zákroku, pokud k tomu ovšem dojde až během zásahu, tak je nutné zákrok okamžitě ukončit. Pokud by přerušení výrazně ohrozilo zdraví a život člověka, tak v právní úpravě existuje výjimka, díky které není takovéto odvolání účinné.Petrov, Výtisk, Beran a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace), § 97.16) Výjimka se nachází v § 34 zákona o zdravotních službách. Souhlas může být odvolán v jakékoliv formě, i když pro jeho udělení je obligatorní písemná forma, tak pro jeho odvolání písemná forma obligatorní není. Ovšem z hlediska budoucího možného sporu se s ohledem na dokazování písemná forma pro odvolání souhlasu doporučuje, aby došlo k usnadnění právě procesu dokazování.Ibidem, § 97.17)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
