Soudní přezkum voleb slouží k ochraně zákonnosti volebního procesu. Soudní přezkum voleb se svými specifickými znaky zásadně odlišuje od jiných soudních řízení. Je to například jednoinstančnost, specifické nabývání právních mocí rozsudků nebo rozhodováním bez nutnosti nařizovat ústní jednání.

Svou věcnou působností je svěřen správnímu soudnictví, konkrétně krajským soudům a Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). NSS rozhoduje o těch řízeních, jež mají dopad na celostátní úroveň, krajské soudy pak o věcech s dopadem regionálním.

Typickým znakem volebního soudnictví je jeho jednoinstančnost.Orosz, L., Molek P., Svák J., Šimíček V. Volebné právo a súdny prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 362.¹⁾ O volebních věcech je rozhodováno jen v jednom stupni a případná kasační stížnost je proti takovému rozhodnutí nepřípustná. To je odbornou literaturou a judikaturou správních soudů zdůvodňováno především potřebou rychlého a efektivního rozhodnutí.Tamtéž, s. 363.²⁾

Soud rozhoduje se zpětnými účinky od počátku. To znamená, že rozhodnutí mění minulost. Soud nařizuje, že se na danou situaci musíme dívat tak, jako by platila (nebo neplatila) už od samého začátku tzv. ex tunc. Pro jeho rozhodnutí není ani dokonce třeba nařizovat jednání. Dalšími typickými znaky je krátce vymezené lhůty pro podávání volebních stížností a velice úzce vymezenou aktivní legitimacíProcesní oprávnění osoby podat žalobu či návrh na zahájení řízení, protože tvrdí, že je nositelem subjektivního práva, do kterého bylo zasaženo.³⁾.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 364-367.⁴⁾

Volební soudnictví uplatňuje zcela odlišný způsob doručování a nabývání právní moci jednotlivých rozhodnutí. Soud totiž jednak doručí rozhodnutí účastníkům řízení a zároveň ho vyvěsí na úřední desce, přičemž platí, že rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení.Tamtéž, s. 368.⁵⁾

Soudní přezkum voleb je převážně upravován soudním řádem správnímZákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.⁶⁾. Ten rozlišuje tři základní typy řízení, a to:

• řízení ve věci voličských seznamů,
• řízení ve věci registrace kandidátních listin a kandidátů,
• řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasovávání voleb anebo volby kandidáta.

Řízení ve věcech voličských seznamů

Ve věcech voličský seznamů jsou aktivně legitimovány ty osoby, které jsou dotčeny na svých právech vlivem nedostatku nebo chyby voličského seznamu.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 348.⁷⁾ Platí, že si každý volič může na jeho místně příslušném obecním úřadě ověřit, jestli je zapsán do seznamu voličů a také ověřit správnost údajů vedených k jeho osobě. V případě, že by zjistil nesrovnalost, má právo požadovat provedení oprav. Obecní úřad musí o takovéto žádosti rozhodnout do 48 hodin; v případě podání žaloby je věcně a místně příslušným soudem krajský soud podle sídla příslušného obecního úřadu.Tamtéž.⁸⁾

JudikaturaUsnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 A 56/2012 ze dne 9. srpna 2012.⁹⁾ připouští aktivní legitimaci nejenom tomu, kdo se brání proti svému nezapsání do voličského seznamu, ale i tomu, kdo se cítí být dotčen tím, že byl v jeho obci do voličského seznamu zapsán neoprávněně jiný člověk.

Správní řád soudní stanovuje soudům pro rozhodnutí ve věcech voličských seznamů lhůtu tří kalendářních dní. Hlavním účelem takto krátké lhůty je zajistit, aby volič, který žádá o opravu údajů ve volebním seznamu, mohl případné pochybení včas napadnout, a reálně se tak domoct svého volebního práva.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 350.¹⁰⁾

Řízení ve věci registrace kandidátů

Proces navrhování kandidátů pro jednotlivé druhy voleb je vyhrazen pouze malému okruhu voličů, neboť kromě voleb prezidenta republiky, do Senátu a do obecních zastupitelstev, mají na podávání kandidátních listin politické strany faktický monopol.Tamtéž.¹¹⁾ To je zapříčiněno především tím, že ostatní voliči, kteří nejsou členy politický stan, nemohou a ani nemají možnost ovlivnit složení stranických kandidátek.

Lhůta pro podání kandidátních listin je jednotně stanovena volebními zákony na 66 dní před samotným konáním jakýchkoliv voleb. Marné promeškání lhůty není možné zhojit. Kandidátní listiny, které byli podány včas přezkoumávají příslušné správní orgány,Ministerstvo vnitra pro volby prezidenta republiky a do Evropského parlamentu; krajské úřady pro volby do Poslanecké sněmovny a do krajských zastupitelstev; obecní úřady pro volby do Senátu a do obecních zastupitelstev.¹²⁾ na jejich přezkum mají 6 dní. V případě, že správní orgán zjistí na kandidátní listině nesrovnalosti musí kandidující subjekt sjednat nápravu nejpozději do 50 dnů před začátkem voleb. Splnění zákonem předepisování náležitostí kandidátní listiny se posuzuje vždy k datu, kdy je posuzování prováděno, ne v momentu podání kandidátní listiny.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 351.¹³⁾

Po uplynutí lhůty pro nápravu případných nedostatků rozhodne správní orgán o registraci nebo odmítnutí kandidátní listiny. Správní orgán může též vyškrtnout kandidáta, v případě, že kandiduje na více než jedné kandidátní listině a nebo nepodepíše prohlášení, že s kandidaturou souhlasí.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 351.¹⁴⁾

Kandidující subjekty se proti vydanému rozhodnutí mají možnost soudně bránit. Volební zákony tuto lhůtu jednotně stanovují na 2 dny.Tamtéž, s. 353.¹⁵⁾ Při volbách do obecních zastupitelstev však zákonodárce postupoval nekonzistentně, neboť dvoudenní lhůtu stanovil v rámci pracovních dnů, kdežto ostatní volební zákony počítají se dny kalendářními.Tamtéž.¹⁶⁾ Byť se tato lhůta může zdát velice krátkou ve skutečnosti tomu tak není. Rozhodnutí správních orgánů se totiž podle jednotlivých volebních zákonů považuje za doručené až třetím dnem jeho vyvěšení. Reálně tak vzniká minimálně lhůta pětidenní.

Aktivní legitimace je volebními zákony přisuzována pouze takovým kandidátním subjektům, jejíž kandidátní listina byla správním orgánem odmítnuta. Protože právo na soudní obranu svědčí pouze navrhujícím subjektům, a proto se jí nemůžou domáhat jednotliví kandidáti, ledaže kandidují nezávisle.Tamtéž.¹⁷⁾ Soud musí rozhodnout do 15 dnů, v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny pak dokonce do pěti.

Řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasovávání voleb anebo volby kandidáta

Zákonodárce se v tomto druhu řízení rozhodl postupovat různorodě, a přestože volební zákony napříč spektrem operují s institutem řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta, termíny návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb zákonodárce používá výhradně při volbách do Senátu, a zastupitelstva obcí a krajů. Ještě o specifičtější jsou volby prezidenta republiky, kde zákonodárce pracuje pouze s termínem návrh na neplatnost volby prezidenta. Žádný právní předpis však nevysvětluje rozdíl mezi těmito pojmy.Tamtéž, s. 355.¹⁸⁾ Judikatura a odborná literaturaTamtéž, s. 355-356; Usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 50 A 22/2012 ze dne 6. listopadu 2012.¹⁹⁾ však pracuje s třemi instituty – (1) neplatnost hlasování, (2) neplatnost volby kandidáta a (3) neplatnost voleb.

Vyslovit neplatnost hlasovaní, znamená zrušit jeho výsledek pouze v těch volebních okrscích, kde prokazatelně došlo k porušení zákona. Toto řešení je vzhledem k zásadě minimalizace zásahů veřejné moci do procesu voleb nejpříznivější, neboť samotný proces hlasovaní pokračuje dál a volby se opakují pouze v dotčených okrscích. Tento postup se však může uplatnit jen v případě, že porušení zákona lze lokalizovat v jednotlivých okrscích a zároveň není tak závažné, aby ovlivnilo celkový průběh voleb.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 355.²⁰⁾ Judikatura NSSUsnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 23/2014 ze dne 20. listopadu 2014.²¹⁾ dokonce připouští možnost volby v dotčených okrscích neopakovat v takovém případě, kdy je zřejmé, že by jejich výsledek nemohl ovlivnit celkový výsledek voleb.

Vyslovení neplatnosti voleb je extrémním zásahem orgánů veřejné moci, a proto ho lze použít jen za velmi specifických okolností. Neplatnost voleb by neměla vyslovena v případě, kdy se ke stejnému výsledku dá dojít i méně intenzivním zásahem (např. vyslovením neplatnosti hlasování). Prakticky jedinými případy, kdy soud může takto intenzivní zásah použít je, kdyby se volby konaly ve špatných volebních obvodech, nebyly by řádně vyhlášeny, došlo by k hrubému porušení volebních pravidel anebo by některá z volebních stran byla z klání zcela vyloučena.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 356.²²⁾

Neplatnost volby kandidáta je oproti předchozím dvěma situacím daleko běžnější.Tamtéž.²³⁾ Volební stížnosti tohoto typu totiž nesměřují proti výsledku voleb jako takových, nýbrž pouze ve vztahu ke zvolení konkrétního kandidáta. Soud tak posuzuje pouze zda nedošlo k porušení volebních zákonů právě v osobě kandidáta.Tamtéž.²⁴⁾ Např. zda nedošlo k mylnému sečtení preferenčních hlasů nebo zda kandidát splňuje podmínky volitelnosti.

Posuzování volebních stížností

Volební soudy postupují při rozhodování o volebních stížnostech podle ustáleného algoritmu vytvořeného NSS.Tamtéž, s. 358.¹⁵⁾ Tento algoritmus obsahuje tři podmínky a pouze pokud dojde k jejich současnému splnění lze volební stížnosti vyhovět.

• Protizákonnost. Aby mohlo být volební stížnosti vyhověno musí dojít k porušení nějakého ustanovení volebních zákonů anebo takových právních předpisů, které by mohly mít vliv na volební proces.
• Kauzální nexus.Též příčinná souvislost.²⁶⁾ Tato podmínka zajišťuje, že samotné porušení právních předpisů nepovede ke zneplatnění voleb, pokud toto pochybení nemohlo reálně ovlivnit jejich výsledek.
• Intenzita protizákonnosti. Aby byla volební stížnost úspěšná, musí být porušení zákona natolik závažné, že lze důvodně předpokládat, že by bez tohoto pochybení volby dopadly jinak.

Navrhovatelem volebních stížností může být pouze takový volič, který se domáhá vyslovení neplatnosti hlasování / voleb / zvolení kandidáta ve volebním okrsku, kde je zapsaný do stého nebo zvláštního seznamu.Orosz, Molek, Svák, Šimíček. Volebné právo a súdny prieskum volieb v ČR a SR, s. 359.²⁷⁾ Volič zapsaný do volebního seznamu okrsku 13 v obci Přerov se tak například nemůže domáhat vyslovení neplatnosti hlasovaní okrsku 10 v obci Chomutov. Širší možnosti soudní obrany mají politické strany, které mohou podat volební stížnost u voleb do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev v tom kraji, kde se ucházely o mandáty. U senátních voleb se navrhovatelem může stát také nezávislý kandidát přihlášený v příslušném obvodu. Nejširší okruh navrhovatelů pak platí pro volby do obecních zastupitelstev, kde může stížnost podat jakýkoliv kandidující subjekt.Tamtéž.²⁸⁾

Navrhovatelé mají podle jednotlivých volebních zákonů pro podání volebních stížností jednotnou lhůtu 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Soud o stížnosti následně rozhodne formou usnesení do 20 dní.

Soudy jsou velice zdrženlivé k vyhlášení opakování voleb.Tamtéž, s. 361.²⁹⁾ Vycházejí totiž z přesvědčení, že vlivem velké proměnlivosti politických preferencí je prakticky nemožné, dosáhnout opakování stejné situace, která se již udála.Tamtéž.³⁰⁾