Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Institut skladování je jedním ze dvou typů schovacích smluv, společně s úschovou, které nový občanský zákoník upravuje. Právní úprava v novém občanském zákoníku do značné míry vychází z úpravy obchodního zákoníku. Základním znakem odlišujícím smlouvu o skladování od smlouvy o úschově je znak zásadní úplatnosti, kdy úschova může být i bezplatná a specifický způsob uložení opatrované věci.HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 769.1) Smlouva o skladování svým pojetím nejlépe odpovídá potřebám vznikajícím v souvislosti s podnikatelským provozováním skladů. Strany smlouvy jsou označeny skladovatel a ukladatel. Základním obsahem závazku je závazek skladovatele převzít předmět skladování, uložit jej a opatrovat. Ukladatel se zavazuje zaplatit za to skladovateli skladné.ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník. Svazek V. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1540.2) Žádný ze subjektů, ale nemusí mít postavení podnikatele. V případě, že opatrovaní věci je předmětem podnikání skladování, je stanovena domněnka uzavření smlouvy o skladování.TINTĚRA, Tomáš a kol. Základy závazkového práva. 2. díl. 2. vydání. Praha: Leges, 2023, s. 131.3) Jedná se o smlouvu úplatnou a konsenzuální.ŠVESTKA a kol. Občanský zákoník…, s. 1541.4) Právní úprava skladování je zásadně dispozitivní vyjma § 2417 občanského zákoníku (dále jen „OZ“).
Zákon ohledně smlouvy o skladování nevyžaduje písemnou formu. V písemné formě ale musí být dáno potvrzení, který skladovatel potvrzuje ukladateli převzetí věci ke skladování.TINTĚRA a kol. Základy závazkového práva…, s. 131.5) Toto potvrzení lze nahradit skladištním listem. Skladištní list je tzv. obligačním zbožovým cenným papírem, v němž je inkorporováno obligační právo na vydání uskladněné věci. Skladištní list lze vydat na jméno, na řad nebo na doručitele.Tamtéž, s. 132.6)
K vydání věci dojde zásadně oproti předložení skladištního listu. Osoba oprávněná požadovat vydání skladované věci na základě skladištního listu nemusí být vůbec stranou smlouvy a skladování. Tato osoba není povinna platit skladné, ale není-li zaplaceno, skladovatel nemusí zboží vydat, pokud uplatní zadržovací právo ke zboží uskladněnému ve skladu.HULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 774.7)
Sladované věci jsou vždy skladovány samostatně, odděleně od skladovaných věcí jiných ukladatelů. To platí i v případě, kdy jsou předmětem uložení i zastupitelné věci (např. zemědělské komodity). Zároveň musí skladovatel zajistit ukladateli přístup ke skladované věci za účelem provedení kontroly. Podmínky takového přístupu stanoví skladovatel s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu tak, aby umožňovaly ukladateli efektivní výkon tohoto práva.Tamtéž, s. 775.8)
Skladovatel, který se přihlásil k odbornému výkonu skladovací činnosti ve smyslu § 5 OZ, je povinen skladovanou věc uložit a opatrovat ji s potřebnou odbornou péčí.ŠVESTKA a kol. Občanský zákoník..., s. 1547.9) Pojistit uloženou věc však musí, jen pokud to vyplývá z ujednání stran, z jejich zavedené praxe, nebo ze zvyklostí. Strany jsou zároveň povinny sjednat si druh pojištění. Přitom zejména určí, které riziko bude pojištěno (požár, povodeň) a rozsah pojištění. Skladovatel jedná v zájmu ukladatele, a proto musí nechat uskladněnou věc pojistit za tržně obvyklých podmínek.PETROV a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2599.10)
Skladování je obligatorně úplatný kontrakt. Skladné a jeho výši lze určit ve smlouvě i v obchodních podmínkách (např. odkazem na ceník skladovatele). Pokud, ale není výše skladného jako odměna skladovatele za realizované skladování v konkrétní výši ujednána, platí úprava § 1792 odst. 1 OZ.Tamtéž, s. 2600.11) Ukladatel je v takovém případě povinen uhradit skladné ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. Není-li sjednáno jinak, není skladovatel vedle skladného oprávněn požadovat žádné další náklady spojené se skladováním kromě nákladů na pojištění skladované věci. To samozřejmě nevylučuje možnost skladovatele domáhat se případné náhrady neočekávaných nákladů vzniklých v důsledku porušení povinnosti ukladatele z titulu náhrady škody, které může spočívat v neinformování skladovatele o zvláštní povaze ukládané věci (např. o výbušnosti látek).
Není-li jiné dohody stran, je splatnost povinnosti ukladatele platit skladné odlišně podle toho, zda je věc skladována po dobu delší či kratší než šest měsíců. Pokud skladování trvá déle než šest měsíců, platí se skladné pololetně dozadu.ŠVESTKA a kol. Občanský zákoník..., s. 1548.12) To znamená, že ukladatel platí cenu služby vždy po uplynutí šestiměsíčního období. Pro období kratší, než šest měsíců se skladné platí při vyzvednutí věci.HULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 776.13) Totéž platí pro skladování na období delší než 6 měsíců, ale kdy zánik závazku, tj. vyzvednutí věci připadne na dobu před ukončením pololetí. To znamená, že pokud doba skladování činí například deset měsíců, zaplatí ukladatel první skladné po uplynutí prvních 6 měsíců a zbytek při vyzvednutí věci, po uplynutí zbývajících čtyř měsíců. Pro případ, že ukladatel je v prodlení s vyzvednutím uskladněné věci v případě, kdy smlouva o skladování bude uzavřena na dobu určitou, se skladovatel může domáhat úhrady skladného i za to období, kdy je ukladatel v prodleníŠVESTKA a kol. Občanský zákoník..., s. 1548.14).
Požádá-li o vydání skladované věci ukladatel, zaniká závazek ze smlouvy o skladování k okamžiku vyzvednutí. Vypoví-li skladování skladovatel, zaniká závazek ze smlouvy o skladování uplynutím výpovědní lhůty, která činní jeden měsíc a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.HULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 776.15) Pokud si ukladatel, či jiná oprávněná osoba vyzvedne věc ze skladování před uplynutím této lhůty, zanikne skladování v okamžiku vyzvednutí věci.
Skladování na dobu určitou umožňuje ukladateli předčasně vyzvednout uskladněnou věc, což je jednostranným právním jednáním. Před vyzvednutím je však povinen uhradit skladné za celou dohodnutou dobu skladování. Závazek skladovatele trvá po celou dobu dohodnutého skladování, takže ukladatel může požádat o opětovné uskladnění věci před uplynutím doby smlouvy, na což má skladovatel povinnost reagovat. Opětovné uskladnění se nemusí týkat stejné věci, ale nová věc musí mít podobné parametry a vlastnosti jako původní.
Pokud nová věc nevyhovuje, skladovatel může odmítnout poskytnutí služby. Při opětovném uskladnění může skladovatel požadovat náklady spojené s touto operací, ale nemůže požadovat náklady již pokryté zaplaceným skladným za původní uskladněníPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2600.16).
Odpovědnost skladovatele je rozdělena do několika aspektů. Objektivní odpovědnost skladovatele zahrnuje povinnost nést veškerou škodu, která vznikne na uskladněné věci od okamžiku, kdy ji skladovatel převezme ke skladování, až po dobu, kdy je věc vydána. Tato odpovědnost je založena na objektivním principu, který vyžaduje, aby skladovatel vyvinul odpovídající odbornou péči. Skladovatel se může osvobodit od této odpovědnosti pouze v případě, že prokáže, že nemohl škodu předvídat nebo ji odvrátitTamtéž, s. 2601.17). Rozsah odpovědnosti skladovatele zahrnuje odpovědnost za ztrátu nebo poškození věci, a to i za chyby svých zaměstnanců. Skladovatel je povinen chránit věci tak, aby nedošlo ke snížení jejich hodnoty v důsledku nevhodného skladování či nedbalosti. Omezení a vyloučení odpovědnosti skladovatele mohou být dohodnuty mezi stranami smlouvy, ale tato omezení nesmějí být v rozporu se základním účelem skladování. To znamená, že skladovatel nesmí zcela zbavit sebe nebo omezit svou odpovědnost za nedbalost či úmyslné škody. Škoda způsobená povahou věci a vadným obalem zahrnuje odpovědnost za řádné opatrování věci, ale nezahrnuje škodu způsobenou samotnou povahou věci nebo vadným obalemHULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 778.18). Skladovatel je povinen upozornit na vadu obalu, pokud ji jako odborník rozpozná, ačkoliv nenese odpovědnost za škodu, kterou způsobí ukladatel nebo vlastník věci. Navzdory neodpovědnosti za určité typy škod má skladovatel povinnost zakročit a minimalizovat hrozící nebo již nastalou škodu na věci.
Taxativní důvody pro okamžitou výpověď smlouvy o skladování bez výpovědní doby jsou stanoveny zákonem a mohou být upraveny smluvně. Skladovatel může vypovědět smlouvu okamžitě v případech, jako je zatajení nebezpečné povahy věci, dluh na skladném po dobu nejméně tří měsíců nebo hrozící vznik škody na věci. Pokud jde o zatajení nebezpečné povahy věci, ukladatel má povinnost informovat skladovatele o veškerých nebezpečích spojených s věcí, včetně specifikace rizik a bezpečnostních opatření. Tato informace by měla být poskytnuta v souladu s reálnou hrozbou značné škody. Dále, skladovatel může vypovědět smlouvu i v případě, že ukladatel nedodržuje platbu skladného po dobu minimálně tří měsíců. Tento důvod nevyžaduje, aby dluh na skladném vznikl v třech po sobě jdoucích kalendářních měsících. Posledním důvodem pro okamžitou výpověď smlouvy je obava ze vzniku škody na uskladněné věci. Tento důvod chrání zájmy skladovatele a vyžaduje přítomnost skutečné hrozby podstatné škody, kterou skladovatel není schopen odvrátit.PETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2603.19) Avšak pokud takovou škodu odvrátit může, nemůže skladování vypovědět, a vznikne-li škoda, je povinen ji uhradit.HULMÁK a kol. Občanský zákoník VI..., s. 778.20)
Pro uplatnění svépomocného prodeje je třeba splnit několik podmínek. První podmínkou je, že věc nebyla vyzvednuta ukladatelem nebo jinou oprávněnou osobou po skončení doby skladování. Dále je nutné stanovit přiměřenou lhůtu pro vyzvednutí věci, která obvykle činí 14 dnů, avšak musí být přizpůsobena konkrétním okolnostem, jako je způsob skladování či povaha věciŠVESTKA a kol. Občanský zákoník..., s. 1556.21). Skladovatel musí též upozornit ukladatele na možnost prodeje věci a po uplynutí stanovené lhůty bez úspěchu může přistoupit k prodeji. V případě svépomocného prodeje musí skladovatel jednat ve prospěch ukladatele, prodávat věc jako zástupce ukladatele, a nikoliv jako vlastník. Výtěžek z prodeje musí být předán ukladateli bez jeho předchozího vyzvání. Skladovatel má právo odečíst si získané účelné náklady spojené s prodejem věci spolu s pohledávkou za skladování, což zahrnuje nejen skladné, ale i další náklady jako náklady na pojištění, podle § 2421 OZ.
Zadržovací právo přísluší skladovateli jak vůči ukladateli (§ 1395 OZ), tak i vůči jeho právním nástupcům. Úprava zadržovacího práva obsažená v § 1395 OZ an. se použije v plném rozsahuSPÁČIL, Jiří a kol. Věcná práva. Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 226.22). Pojem dluhu vyplývajícího ze smlouvy je nezbytné vykládat s ohledem na souvislost pohledávky. To znamená, že dluhem vyplývajícím ze smlouvy může být i případný nárok na náhradu škody. Pohledávka skladovatele musí být spojena s uzavřenou smlouvou o skladování. Skladovatel tedy nemá právo na zadržení věci k zajištění dluhů ukladatele z jiných smluv o skladování uzavřených se stejným skladovatelem. Pro uplatnění zadržovacího práva musí být pohledávka skladovatele vůči ukladateli splatná. Předmětem zadržovacího práva je uskladněná věc včetně jejího obalu. Zadržovací právo platí pro celou uskladněnou věc bez ohledu na výši pohledávky skladovatele. Dokud se věc nachází ve vlastnictví skladovatele, zadržovací právo se vztahuje i na případné další uskladnění věci u třetí osobyPETROV a kol. Občanský zákoník..., s. 2603.23).
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
