Shromažďovací právo je jedno z lidských práv spadajících do kategorie politická práva, které je upraveno v čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Jedná se tedy o jeden z pilířů demokratického právního státu. Čl. 19 LZPS konkrétně stanoví, že jde o právo se pokojně shromažďovat s tím, že je státem zaručeno.Čl. 19, Usnesení č.2/1993 Sb., usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky.¹⁾ Druhý odstavec stanovuje kritéria, za kterých je možné shromáždění omezit. Jedná se v podstatě o situace, kdy se tak bude chránit vyšší zájem společnosti. Přesněji jde o ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku a bezpečnosti státu.Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol.Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021[cit. 4.12.2024] https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgfpwk232ge4texzr&tocid=nnptembsgfpwk232ge4texzr²⁾

Další podrobnější úpravu shromažďovacího práva stanovuje zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon udává podmínky pro organizaci a konání veřejných shromáždění. Účel shromažďovacího práva je vysvětlen hned v § 1, který říká, že výkon tohoto práva nám má sloužit k využívání svobody projevu.Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, §1.³⁾ Má nám zaručit určitou možnost vyměňovat informace a názory. Jedná se tek o způsob, jak se zapojit do řešení veřejných záležitostí a vyjádřit svůj postoj. Tedy jednoduše se zapojit do řešení společenských problémů, nebo na ně alespoň upozornit.

Shromažďovací právo ovšem není novodobý pojem. Jeho historie na našem území sahá až do 19. století, kdy bylo uznáno v rámci Rakouska-Uherska. Během období války, nacismu a poté komunismu jsme ale o tohle právo byli připraveni. Až po roce 1989 bylo opět plně obnoveno a došlo tak ke klíčovému pokroku ve vývoji demokratického státu.Historický vývoj shromažďovacího práva na území České republiky II. [online]. Bezpečnostní sbory. [cit. 26.11.2024]. https://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/2-2010/historicky_vyvoj_shromazdovaciho_prava_na_uzemi_ceske_republiky_ii..htm⁴⁾

Organizace shromáždění

Jak již bylo výše zmíněno, zákon nám ukládá postup, jak organizovat shromáždění, aby se konalo v souladu se zákonem. Mezi základní podmínku patří dle § 3, že občan, který svolává shromáždění, musí být starší 18 let, nebo se musí jednat o právnickou osobu se sídlem na území ČR.Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, §3.⁵⁾ Pro správný postup je nutné, aby shromáždění bylo dopředu oznámeno úřadu tak, aby úřad dostal oznámení minimálně 5 dní dopředu, ovšem pokud bude oznámení podáno dříve než 6 měsíců před shromážděním, nebude k němu přihlíženo. Jedná se tak o oznamovací princip, tedy že konání veřejného shromáždění není podmíněno povolením veřejného orgánu. Je zde pouze potřeba, aby tento orgán byl o plánovaném shromáždění obeznámen a v mimořádných situacích jej zakázal.Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol.Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021[cit. 4.12.2024] https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgfpwk232ge4texzr&tocid=nnptembsgfpwk232ge4texzr⁶⁾ Mimo tyto požadavky je potřeba, aby byly splněny i obsahové náležitosti oznámení, jako například uvedení účelu shromáždění, dnu a místa konání, dobu zahájení a popřípadě i dobu ukončení. Také je potřeba sdělit úřadu předpokládaný počet účastníků, opatření, která svolavatel provede, aby shromáždění proběhlo v souladu se zákonem, a v poslední řadě své jméno a kontaktní údaje. Všechny tyto informace jsou podstatné pro pokojný průběh celého shromáždění a je tak prováděna prevence před narušením vyšších zájmů. Při nesplnění těchto požadavků je svolavatel upozorněn a je mu stanovena lhůta na odstranění těchto vad, jinak dojde o oznámení o usnesení, že shromáždění takovým způsobem nelze vykonat.Shromažďovací právo. [online] Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 27.11.2024]. https://www.mvcr.cz/clanek/shromazdovaci-pravo.aspx⁷⁾

Svolavatel a jeho oprávnění a povinnosti

Pro zákonný průběh celého shromáždění je potřeba, aby svolavatel učinil veškerá možná opatření pro poklidnost celé akce. Svolavatel může požádat o pomoc i úřad, či Policii ČR v případě obavy o rušení shromáždění a je potřeba, aby všem účastníkům vydal pokyny k zajištění řádného průběhu. Mezi jeho povinnosti pak patří zajištění potřebného počtu zletilých pořadatelů, poskytnout součinnost úřadu, být na samotném shromáždění přítomen a dávat pokyny pořadatelům.Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, §6.⁸⁾

Povinnosti účastníků

Svolavatel ovšem není jediný, který musí dodržovat určitá pravidla. Dle § 7 jsou i samotní účastníci povinni dbát pokynů svolavatele a zdržet se čehokoliv, co by mohlo shromáždění narušit. Je potřeba, aby u sebe neměli žádné ohrožující předměty jako zbraně a výbušniny. Po skončení jsou pak účastníci povinni se pokojně rozejít a opustit místo shromáždění. Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, §7.⁹⁾

Omezení a zásahy

Jak již bylo výše zmíněno, i shromažďování lze zákonem omezit. Tyto omezení nelze konat přes vyhlášky. I když jsou obce v rámci oznamovacího principu důležitou součástí shromáždění, nelze, aby takto zasahovaly do základního práva a ve vyhláškách ho omezovaly. Omezit, či zakázat ho mohou ale i jiné zákony, než samotný shromažďovací, a to především zákon upravující mimořádná opatření a krizové stavy, jako je nouzový stav, či stav ohrožení státu a jiné. V těchto situacích je pak výrazně omezeno se pokojně shromažďovat v postižených oblastech, nebo například v období covidové pandemie z důvodu omezení rozšiřování nemoci. Zde můžeme vidět vyobrazení jednoho z několika kritériích stanovených v čl. 19. V neposlední řadě jsou omezována shromažďování, která by měla mít násilný či nepokojný charakter, nebo například i situace, kdy hrozí, že bude ohrožen veřejný pořádek. Můžeme se ovšem setkat i s případy, kdy pořadatel nedodrží oznámený účel. Jestliže k tomu dojde, úřady mohou zasáhnout a celé shromáždění přerušit. Jmenovitě v § 1 je ale také zakázáno se shromažďovat v blízkosti budov Parlamentu České republiky, tedy v ulicích poblíž ParlamentuZákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, §1 odst. 4.¹⁰⁾ a v bezprostřední blízkosti Ústavního soudu.Shromažďovací právo. [online] Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 27.11.2024]. https://www.mvcr.cz/clanek/shromazdovaci-pravo.aspx¹¹⁾ Jedná se o takzvané místní výluky pro konání shromáždění. Ovšem je potřeba, aby zde byla posuzována legitimita a parametr nezbytnosti. Jinak by se o této výluce dalo pochybovat, jelikož se jedná o budovy, kde se právě nejčastěji projednávají věci, týkající se veřejného zájmu.Husseini, F., Bartoň, M., Kokeš, M., Kopa, M. a kol.Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021[cit. 4.12.2024] https://app-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgfpwk232ge4texzr&tocid=nnptembsgfpwk232ge4texzr¹²⁾

Vždy je tedy potřeba, aby omezení shromáždění naplňovalo předpoklady a nedocházelo tak k narušení tohoto práva a tedy i celé struktuře.