Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Schengenský prostor je území, na němž státy neprovádějí kontroly osob při překračování vnitřních hranic.Schengenská spolupráce. mvcr.cz, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/schengenska-spoluprace-schengenska-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09OA%3D%3D. 1) Význam schengenského prostoru spočívá v umožnění občanům států, které jsou jeho součástí, volně cestovat přes vnitřní hranice těchto států bez toho, aniž by museli předkládat cestovní doklady nebo procházeli hraničními kontrolami.Schengenský prostor. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/the-schengen-area.html. 2)
Schengenská spolupráce má však širší dimenzi než samotné odstranění hraničních kontrol. Zahrnuje také společnou vízovou politiku, policejní a justiční spolupráci v trestních věcech, Schengenský informační systém a utváření či sjednocování společné migrační a azylové politiky a stanovení podmínek pro pohyb občanů nezúčastněných zemí v rámci schengenského prostoru.KOUKAL, Michal. Společná vízová politika EU. Existuje právo na krátkodobé vízum? 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2017, s. 19.3)
Vnitřní hranice představují hranice jednotlivých států schengenského prostoru, které nevytvářejí vnější hraniční linii území schengenského prostoru a nespojují jej se zeměmi, které nejsou jeho součástí. Jedná se o pozemní hranice mezi členskými státy, letiště v členských státech, z nichž žádné lety nesměřují mimo území schengenského prostoru, a námořní přístavy, určené výlučně pro trajektovou dopravu v rámci členských států.Schengenská spolupráce. mvcr.cz, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/schengenska-spoluprace-schengenska-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d. 4)
Obecně platí, že vnitřní hranici může překročit jakákoliv osoba, bez ohledu na její státní příslušnost, a to aniž by byla podrobena kontrole. Policejní složky však mohou za určitých podmínek kontrolu učinit. Nemůže se však jednat o systematickou kontrolní činnost.Schengenský prostor. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/the-schengen-area.html. 5)
Vnější hranice tvoří rozhraní mezi členskými a nečlenskými státy schengenského prostoru. Kromě pozemních, vzdušných a mořských hranic, zahrnují i mezinárodní letiště a přístavy, které spojujíc země schengenského prostoru i s ostatními státy.Schengenská spolupráce. mvcr.cz, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/schengenska-spoluprace-schengenska-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d.6) Kontroly osob na vnějších hranicích jsou upraveny Schengenským hraničním kodexem.Schengenský prostor. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/the-schengen-area.html. 7)
Členský stát může z důvodu závažného ohrožení jeho veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti na svých vnitřních hranicích zavést provádění systematických kontrol osob, které je překračují, ale pouze na dobu nepřesahující 30 dní nebo dobu, po níž lze předvídat existenci ohrožení a ochrana vnitřních hranic je v jejím rámci nezbytně nutná.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9.3.2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), čl. 25 odst. 1.8) Trvá-li ohrožení i po uplynutí stanovené doby, je členský stát oprávněn ochranu prodloužit o dalších 30 dní. V souhrnu však tato doba nesmí přesáhnout 2 roky.[9]
Historie schengenského prostoru sahá téměř do počátku 20. století, kdy se objevily první ideje o sjednocené Evropě, tzv. Panevropě, jejichž autorem byl především francouzský diplomat Aristide Briand. Mezi další stoupence a propagátory patřil rakouský politik Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi nebo Otto Habsburský, syn posledního rakouského císaře a českého krále Karla I.KURŽEJA, Jan. Cizinecká policie a evropské právo. 1. vydání. Praha: PA ČR, 2007, s. 11.10)
Tyto tendence byly přerušeny Druhou světovou válkou, ale již v září 1946 pronesl tehdejší anglický ministerský předseda Winston Churchil v Curychu slova podobného významu: „Jestliže by Evropa jednou svorně spravovala společné dědictví, pak by mohlo 300 až 400 milionů jejích obyvatel bez hranic prožít štěstí, blahobyt a slávu. Musíme vytvořit něco na způsob Spojených států evropských.“KURŽEJA, Jan. Cizinecká policie a evropské právo. 1. vydání. Praha: PA ČR, 2007, s. 11.11) Do tohoto panevropského subjektu Churchill nezahrnoval Velkou Británii, která měla být pouze příznivcem této sjednocené Evropy.HORYNA, Ladislav. Idea Evropy: Pohledy do filosofie dějin. 1. vydání. Praha: Argo, 2001, s. 170.12) První kroky k realizaci této myšlenky byly učiněny v rámci dalších smluv a dohod mezi něž patřily: Pařížská smlouva z 18. 4. 1951 (platnost 1952), Římské smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii z 25. 3. 1957 (platnost 1958), dohoda o vytvoření Evropského sdružení volného obchodu ze 4. 1. 1960 (platnost 1960)MEZIHORÁK, František. Evropanství a integrace. 1. vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001, s. 47-49.13) a směrnice ES č.1612/68 Rady EHS o Právu volného pohybu pracovních sil v rámci společenství z 15. 10. 1968.KURŽEJA. Cizinecká policie…, s. 12.14)
Schengenská smlouva, podepsaná 17. 6. 1985 ve stejnojmenném lucemburském městě, je dohoda mezi původně 5 evropskými státy, která otevřela cestu k postupnému rušení a odstraňování pohraničních kontrol na společných hranicích zúčastněných subjektů. Těmito státy byly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Německo.STEHLÍK, Václav. HAMUĽÁK, Ondrej. PETR, Michal. Právo Evropské unie. Ústavní základy a vnitřní trh. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 171.15)
Schengenský prostor nezůstal v počátečním stavu. Postupně se k němu připojily další evropské země, jak z Evropské unie (25 států) tak mimo ni (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko). První Schengenská dohoda byla proto v roce 1990 doplněna o Úmluvu k provedení Schengenské dohody (platnost 1995), což v praxi znamenalo úplné zrušení hraničních kontrol mezi zúčastněnými státy a přijetí stejných pravidel v oblasti víz a policejní či justiční kooperace.STEHLÍK, Václav. HAMUĽÁK, Ondrej. PETR, Michal. Právo Evropské unie. Ústavní základy a vnitřní trh. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 171.16)
Dohoda společně s Úmluvou představují tzv. schengenské acquis, které bylo Amsterodamskou smlouvou, jež vešla v platnost 1. května 1999, začleněno do práva Evropské unie.Schengenská dohoda a úmluva. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/glossary/schengen-agreement-and-convention.html. 17) Staly se tak platnými pro všechny státy EU, doplnily a povýšily dosavadní ekonomickou integraci v rámci EU. Zároveň se vztahují i k volnému pohybu občanů Unie, bez ohledu na ekonomický status.STEHLÍK. HAMUĽÁK. PETR. Právo Evropské unie…, s. 172.18)
Velká Británie společně s Irskem však odmítly zrušit hraniční kontroly na svých hranicích.KOUKAL. Společná vízová politika…, s. 32.19) Tato dvojice zemí, k níž se přidalo Dánsko, uzavřela vlastní protokoly k Amsterodamské smlouvě, čímž si vyjednaly zvláštní postavení, tzv. opt-out, neboli výjimku. Podle něho se výše zmíněné země nepodílejí na přijímání určitých předpisů, a tudíž je právně nezavazují. Pro Velkou Británii a Irsko to znamená, že pokud by měly zájem na přijetí či praktikování určitého opatření participovat, musí do 3 měsíců svůj záměr oznámit a na základě tohoto oznámení jim musí být povolen. V případě Dánska je časová lhůta rozhodnout se pro přijetí daného opatření stanovena na 6 měsíců.Tamtéž, s. 27-28.20)
Připojení se k schengenskému prostoru není ryze politickým rozhodnutím, ale ucházející se stát musí splnit určité vstupní podmínky. Potenciální členský stát tak musí:
Jednotlivé členské státy, které jsou nyní členy schengenského prostoru, tedy buď přímo přistoupily k Schengenské dohodě před 1. květnem 1999, kdy nabyla platnosti Amsterodamská smlouva, nebo se staly členy Evropské unie po tomto datu, a tedy společně se získáním členství Evropské unie se také staly součástí schengenského prostoru. Státy, které nejsou členy Evropské unie, se účastní na základě svých příslušných schengenských dohod.Schengenská dohoda a úmluva. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/glossary/schengen-agreement-and-convention.html. 22)
| Status státu | Stát | Rok vstupu do Schengenského prostoru |
| Členské státy EU | Belgie | 1995 |
| Bulharsko | 2024 | |
| Česká republika | 2007 | |
| Dánsko | 2001 | |
| Estonsko | 2007 | |
| Finsko | 2001 | |
| Francie | 1995 | |
| Chorvatsko | 2023 | |
| Itálie | 1997 | |
| Litva | 2007 | |
| Lotyšsko | 2007 | |
| Lucembursko | 1995 | |
| Maďarsko | 2007 | |
| Malta | 2007 | |
| Německo | 1995 | |
| Nizozemí | 1995 | |
| Polsko | 2007 | |
| Portugalsko | 1995 | |
| Rakousko | 1997 | |
| Rumunsko | 2024 | |
| Řecko | 2000 | |
| Slovensko | 2007 | |
| Slovinsko | 2007 | |
| Španělsko | 1995 | |
| Švédsko | 2001 | |
| Státy mimo EU, členové ESVO a EHP | Island | 2001 |
| Norsko | 2001 | |
| Lichtenštejnsko | 2011 | |
| Stát mimo EU, člen ESVO | Švýcarsko | 2008 |
Tabulka 1 – členové Schengenského prostoruThe Schengen Agreement. auswaertiges-amt.de, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.auswaertiges-amt.de/en/visa-service/-/231202#content_0.23)
Zámořská území členských států nejsou automaticky začleněná do schengenského prostoru. Součástí však jsou Azory (Portugalsko), Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko).Jaké státy patří do schengenského prostoru? prg.aero, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.prg.aero/faq-jake-staty-patri-do-schengenskeho-prostoru. 24)
Schengenský prostor není totéž jako volný pohyb osob. Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod garantovaných občanům EU.KURŽEJA. Cizinecká policie…, s. 43.25) Možnost volně překračovat vnitřní hranice států bez kontroly je však garantována všem osobám, aniž by měli status občana EU. Všechny tyto osoby však jsou povinny mít u sebe požadované cestovní doklady, ačkoliv na hranicích jejich kontrola neprobíhá.Schengenský prostor. eur-lex.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://eur-lex.europa.eu/CS/legal-content/summary/the-schengen-area.html. 26)
Volný pohyb osob je spojen s občanstvím Unie. „Občanem Unie je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.“Smlouva o fungování Evropské unie, ve znění Lisabonské smlouvy, čl. 20 odst. 1.27) Občané Unie tedy mohou vycestovat na území jiných členských států a na jeho území pobývat, zároveň mají právo opustit svůj domovský členský stát a zpět se do něj vrátit.SVOBODOVÁ, Magdaléna. Občanství Evropské unie. 1. vydání. Praha: Auditorium, 2021, s. 124.28) Ke vstupu na území hostitelského členského státu občanovi EU postačuje mít u sebe platný dokladu totožnosti. Ani absence takového dokladu nemůže být automaticky překážkou ke vstupu na území jiného členského státu, protože tento stát musí migrujícím občanům Unie umožnit prokázat svou totožnost jiným způsobem či požadovaný doklad získat.VLÁČIL, Jiří. Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2016, s. 30-31.29)
Občané států, které participují na Evropském sdružení volného obchodu (Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska) disponují stejným právem ke vstupu a opuštění území členských států EU za stejných podmínek jako občané Unie.VLÁČIL, Jiří. Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2016, s. 34.30) Tedy všichni občané EU i občané států ESVO se mohou volně pohybovat po území Schengenského prostoru.
Volný pohyb osob mohou státy omezit z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti či veřejného zdraví.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29.4.2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, čl. 27 odst. 1.31)
Původně byl volný pohyb osob zaručen pouze ekonomicky aktivním osobám, tedy pracovníkům, osobám vykonávajícím samostatně výdělečnou činnost a osobám hledajícím v hostitelském státě práci. Na začátku 90. let 20. století došlo k rozšíření volného pohybu i na osoby bez ekonomického statusu.STEHLÍK. HAMUĽÁK. PETR. Právo Evropské unie…, s. 216.32)
Právo volného pohybu v rámci členských států mají kromě občana Unie a státního občana zemí, které jsou součástí schengenského prostoru, také jeho rodinní příslušníci. Původ či občanství takových rodinných příslušníků není určující. Jejich práva jsou vázána na práva občana EU. Aby se tedy rodinný příslušník mohl dovolávat tohoto práva, musí být kumulativně naplněny 3 podmínky:
Schengenské acquis z hlediska vízové politiky rozlišuje dlouhodobé a krátkodobé pobyty:
Krátkodobé pobyty jsou pobyty nepřesahující 90 dní a to během jakéhokoliv období 180 dnů.KOUKAL. Společná vízová politika…, s. 44.36) Schengenská legislativa upravující oblast víz zahrnuje nařízení o jednotném vzoru víz, určující společnou vizuální formou víza, vízový kodex, neboli procesní normu upravující postup při vydávání víz, a nařízení o vízových seznamech. Jedná se o společné seznamy udávající konkrétní vízovou povinnost pro příslušníky třetích zemí. Občané daných třetích zemí mohou být prostřednictvím těchto seznamů vízové povinnosti také zproštěni. Tamtéž, s. 36.37)
Dlouhodobé pobyty, tedy pobyty nad 90 dní, nejsou komunitárním právem ani schengenskou legislativou upraveny. Vízové podmínky dlouhodobých pobytů občanů třetích států na území Schengenského prostoru jsou plně v kompetenci států zúčastněných na Schengenském prostoru a je pouze jejich rozhodnutím, jaké podmínky k umožnění takového pobytu na svém území zvolí. I pro víza vztahující se k dlouhodobým pobytům existuje jednotný vzor. Schengenská spolupráce. mvcr.cz, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/schengenska-spoluprace-schengenska-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d. 38)
Bezpečnost státu má dvě dimenze – vnitřní a vnější, které odpovídají vnitřní a vnější suverenitě státu. Zatímco vnější bezpečnost se zaměřuje na udržení existence státu v mezinárodním prostředí, cílem vnitřní bezpečnosti je zajistit veřejný pořádek uvnitř státu. Obě tyto dimenze se vzájemně prolínají, neboť vnější hrozby se promítají do vnitřní bezpečnosti a naopak.DRULÁKOVÁ, Radka. Externalization and europeanization of internal security in the EU: the Schengen area and the European arrest warrant. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů, 2009, roč. 3, č. 2, s. 15.39)
Pro zajištění bezpečnosti byl do legislativního rámce Evropské unie začleněn Schengenský informační systém (SIS), aby bylo možné zajistit realizaci volného pohybu osob bez hraničních kontrol za současného zajištění bezpečnosti schengenského prostoru. Cílem SIS je tedy udržování veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti včetně národní bezpečnosti na území smluvních stran.Tamtéž, s. 11-12.40) SIS představuje prostředek sloužící ke kooperaci pohraničních, imigračních, policejních, celních a soudních orgánů států participujících na schengenském prostoru.Schengenský informační systém. home-affairs.ec.europa.eu, citováno dne 24.6.2024. Dostupné online na: https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/schengen-borders-and-visa/schengen-information-system_cs. 41)
SIS představuje jakousi databázi, která shromažďuje data o osobách, na něž byl vydán zatykač, o cizincích, kterým byl odepřen vstup, o pohřešovaných osobách nebo osobách, které dočasně potřebují policejní ochranu. Kromě toho databáze obsahuje údaje o osobách či vozidlech, jež mají být sledovány nebo informace o ukradených, neoprávněně užívaných nebo ztracených předmětech, jako jsou motorová vozidla, přívěsy a karavany, střelné zbraně, doklady totožnosti, úřední dokumenty a bankovky.DRULÁKOVÁ. Externalization and europeanization…, s. 11-12.42)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
