Rozsudek je jednou z forem rozhodnutí, jehož úprava je zakotvena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, konkrétně v ustanovení § 152 až § 166 OSŘ. Rozsudkem se rozhoduje i dle zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Rozsudkem se rozhoduje v meritu věci, výjimečně se v meritu věci rozhoduje i usnesením. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně a vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky.

Obsah rozsudku

• slova "Jménem republiky",
• označení soudu,
• jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
• označení projednávané věci,
• znění výroku,
• odůvodnění,
• poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí
• den a místo vyhlášení.

Odůvodnění rozsudku

Odůvodnění rozsudku musí obsahovat:

1. čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení),
2. stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv,
3. o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy,
4. jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce

Za určitých okolností však odůvodnění rozsudku nemusí obsahovat všechny zmíněné náležitosti, jde o rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání, v jejich odůvodnění uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl právě tímto rozsudkem. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 OSŘ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.