Rozpočet je důležitým článkem rozpočtové soustavy. Jedná se o dokument, který je schvalován zákonodárným orgánem státu a současně stanovuje předpokládané příjmy a výdaje daného státu na následující rok. Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, který má zajišťovat ekonomické, politické a sociální funkce státu. Můžeme tedy říci, že se jedná o ekonomický nástroj, který slouží k rozdělování národního důchodu.BAKEŠ, M. Finanční právo. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 83.¹⁾

Státní rozpočet se schvaluje každý rok, a to formou zákona, kdy tento zákon prochází běžným legislativním procesem. Úkolem státního rozpočtu je vytvořit finanční plán k tomu, aby byly peněžní prostředky státu v následujícím roce přerozdělovány na určité úkoly státu. Státní rozpočet je peněžním fondem, který shromažďuje rozpočtové příjmy státu k tomu, aby mohly být tyto příjmy dále použity ke krytí výdajů státu a jeho funkcí. Pro tento druh rozpočtu je charakteristická jeho nenávratnost, nedobrovolnost a neekvivalence, kdy jsou nenávratně využívány příjmy a výdaje pro potřeby státu.MARKOVÁ, H.; BOHÁČ R. Rozpočtové právo. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 3.²⁾

Funkce rozpočtu

Fiskální funkce – je to původní funkce, která zajišťuje, aby do státního rozpočtu směřovalo dostatečné množství finančních prostředků (především daňové výnosy), které následně budou sloužit k zabezpečení a plnění úkolů státu.

Alokační funkce – tato funkce spočívá v rozdělování peněžních prostředků, a to podle potřeb hospodářského rozvoje státu, s cílem efektivního plnění funkcí státu.

Redistribuční funkce – funkce, která ovlivňuje důchodovou situaci obyvatelstva tím, že rozděluje národní důchod podle potřeb ve společnosti, je to snaha o zmírnění nerovností ve společnosti.

Stabilizační – tato funkce představuje snahu o stabilní vývoj ekonomiky státu.

Rozpočtové právo

Rozpočtové právo je právem veřejným a řadíme ho do subodvětví fiskální části finančního práva. Je pro něj tedy typická jeho nadřazenost s ohledem na ostatní subjekty práva. S rozpočtovým právem souvisí vývoj hospodaření na předmětném území a také vývoj rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů státu.

Můžeme říct, že soustavu veřejných rozpočtů, jejich obsah, fondovní hospodaření, rozpočtový proces a s tím související vztahy, které vznikají při rozdělování a používání peněžních prostředků, upravuje rozpočtové právo na základě příslušných právních norem.MARKOVÁ, H.; BOHÁČ R. Rozpočtové právo. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 41-42.³⁾ Rozpočtové právo ve své podstatě tvoří celý sektor veřejných financí, kdy dochází k regulaci těchto financí a s nimi spojených institucí a subjektů. MrkývkaMRKÝVKA, P. Propedeutika finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 113-114.⁴⁾ ve své publikaci do rozpočtového práva řadí:

• pravidla veřejného finančního hospodářství, na kterých je závislý systém veřejných peněžních fondů a subjektů sektoru veřejných financí,
• pravidla regulace rozpočtových vtahů, které jsou realizovány od alokace peněz ve veřejných peněžních fondech k jejich přerozdělování a k následnému použití ve formě veřejných výdajů,
• pravidla plánování a tvorby veřejných rozpočtů ve formě normativních právních aktů,
• pravidla existence a fungování systémů kontroly v této oblasti (finanční kontrola),
• pravidla fungování dluhové služby, spravování veřejného dluhu a sanace veřejných financí.

Určité změny v oblasti rozpočtového práva se uskutečnily v momentě, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. ČR musela začít reagovat na to, že je třeba regulovat a kontrolovat i hospodaření s finančními prostředky, které byly získány z evropských fondů nebo z jiných mezinárodních nebo nadnárodních institucí.

Rozpočtová soustava

Rozpočtovou soustavou se rozumí systém rozpočtových orgánů a institucí, které mají na starost vytváření a rozdělování veřejných finančních prostředků. Součástí rozpočtové soustavy je i kontrola plnění veřejných rozpočtů, kdy je zkoumáno, zda se peněžní prostředky dostaly tam, kam se dostat měly. Rozpočtovou soustavu tvoří státní rozpočet spolu s rozpočty krajů, obcí, státních fondů a rozpočet Evropské unie. Rozpočtovou soustavu také tvoří orgány, které zajišťují a účastní se celého rozpočtového procesu, a i orgány kontrolní. Tamtéž, s. 296-297.⁵⁾

Společné rysy veřejných rozpočtů:

• společná právní úprava v základních otázkách,
• společná vnitřní struktura, která je určena rozpočtovou skladbou,
• shodné základní zásady ohledně pravidel hospodaření,
• právní ochrana přen neoprávněným použitím nebo zdržením rozpočtových prostředků,
• povinnost strpět kontrolní dozor.

Právní normy upravující rozpočtové hospodaření:

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů,
• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
• zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územních samosprávných celků a některým státním fondům,
• zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů,
• každoročně přijímaný zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.

Rozpočtový proces

Rozpočtový proces obsahuje postupy činností a prací, podle kterých se má řídit celoroční činnost související s rozpočtovým hospodařením. Jde tedy o postupy, jak rozpočet vzniká, realizuje se a bilancuje v závěrečném účtu. Tento proces MrkývkaMRKÝVKA, P. Propedeutika finančního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2015, s. 118.⁶⁾ rozděluje na tři etapy rozpočtového roku.

1. etapu tvoří – proces sestavování, schvalování, publikace, rozepisování rozpočtu (kapitol), rozpočtové provizorium,
2. etapu tvoří – proces hospodaření podle rozpočtu, kontrolní proces, změny rozpočtu,
3. etapu tvoří – proces sestavování závěrečného účtu, schvalování závěrečného účtu.

Celý rozpočtový proces má nastavena jasně daná pravidla, a to z důvodu, aby mohl vyhovovat účelu, pro který byl vytvořen. Je také nutné, aby se těmito pravidly řídily i subjekty, které hospodaří s rozpočtovými prostředky, tato pravidla jsou označována jako rozpočtové zásady.BAKEŠ, M. Finanční právo. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 129.⁷⁾

Zásady rozpočtového procesu:MRKÝVKA, P. Finanční právo a finanční správa. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 372.⁸⁾

• zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu,
• zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu,
• zásada účelovosti,
• zásada úplnosti a jednotnosti,
• zásada dlouhodobé vyrovnanosti,
• zásada publicity.

Těmito zásadami se řídí rozpočtový proces ve všech svých fázích.