Rozhodčí řízení je alternativní formou řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb. (dále též "ZRŘ") který mimo jiné vymezuje podmínky za kterých je možné rozhodčí řízení provést.

Arbitrabilita

Arbitrabilita představuje podmínky, které musí být splněny proto, aby rozhodčí řízení mohlo proběhnout. Je upravena v ustanovení § 2 odst. 1 ZRŘ "Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva)." Z takto podané definice lze dovodit i spory, které naopak arbitrabilní nejsou.

Rozhodčí smlouva

Může mít formu rozhodčí doložky, která je součástí jiné smlouvy hlavní a znamená, že všechny spory, které v budoucnu vzniknou z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů se budou řešit v rozhodčím řízení, nebo může jít o smlouvu o rozhodci, která se týká již vzniklého sporu.

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír ve smyslu ustanovení § 99 občanského soudního řádu.

Průběh rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou stejně jako tradiční řízení před obecnými soudy. V samotné rozhodčí smlouvě si lze dojednat pravidla pro rozhodčí řízení i pro určení osoby rozhodce, taktéž lze určit i místo rozhodčího řízení.

Rozhodčí nález

Rozhodčí nález představuje meritorní rozhodnutí věci, jehož zásadní výsadou je exekuční vykonatelnost. Nedojde-li k meritornímu rozhodnutí věci prostřednictvím rozhodčího nálezu, potom se vydává usnesení, např. o zamítnutí rozhodčí žaloby.

Rozhodci ve věcech nájmu bytu

Nelze přisvědčit ani výhradě dovolatele, že spor o vyklizení nemovitostí není majetkovým sporem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení. Užívání nemovitostí žalovanou a hrazení nájemného má nepochybně dopad do majetkové sféry pronajímatele i nájemce, stejně jako vyklizení nemovitostí a s tím spojený zánik povinnosti hradit nájemné. V právnické literatuře je zastáván názor, že spory o právní vztahy k nemovitostem nejsou častým předmětem rozhodčího řízení, neexistuje však žádný právní důvod tyto spory považovat za nearbitrabilní. Majetková podstata takového sporu je více než zřejmá a negativní definice obsažená v § 2 zákona o rozhodčím řízení se na spory o právní vztahy k nemovitostem nijak nevztahuje (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 707-708 s.). 32 Cdo 4061/2010