Regulatory Impact Assesment (česky hodnocení dopadů regulace) je soubor metod sloužících k posouzení věcného dopadu navrhované či již existující právní regulace.Boháč, R., Bohadlo, D., Horčička, E., Kněžínek, J., Kohajda, M., Kysela, J., Mlsna, P., Pítrová, L., Valachová, K., Vavera, F., Váňa, L., Vedral, J., Veselský, O., Vopálka, V., Whelanová, M., Wintr, J. Legislativní proces: (teorie a praxe). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra s. p. o., 2011, s. 248.¹⁾ Slouží ke shromáždění dat indikujících výhody a nevýhody navrhovaného řešení, jeho efektivitu a dopad navrhovaného řešení na konkrétní subjekty práva a také k většímu zapojení veřejnosti a mimovládních subjektů do tvorby práva prostřednictvím konzultací.Co je hodnocení dopadů regulace [online] Oddělení RIA Úřadu vlády České republiky [cit. 14. 1. 2026]. https://ria.vlada.cz/ria/²⁾ Jedná se o klíčový nástroj pro dosažení tzv. „good governance“ – konceptu kvalitní tvorby a uplatňování práva. Uplatňování veřejné moci má být dle těchto zásad transparentní, orientované na efektivitu, odpovědnost, minimalizaci korupce a zapojení menšin a zvlášť zranitelných skupin obyvatelstva.What is Good Governance [online] United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific [cit. 14. 1. 2026]. https://www.unescap.org/sites/default/files/good-governance.pdf ³⁾ Tomu může hodnocení dopadů regulace zapojením různých společenských skupin a prací s konkrétními daty a expertními pracemi výrazně napomoci. RIA má též zamezit tvorbě nadbytečné nebo neopodstatněné právní regulace.Co je hodnocení dopadů regulace [online] Oddělení RIA Úřadu vlády České republiky [cit. 14. 1. 2026]. https://ria.vlada.cz/ria/⁴⁾

Jedná se o zdroj informací dostupný nejenom tvůrcům regulace, ale též veřejnosti, kterou regulace v podobě právního předpisu postihne. Z tohoto důvodu by se hodnocení mělo vyhýbat laické veřejnosti neznámým technickým termínům a mělo by být obecně srozumitelné.Boháč, R., Bohadlo, D., Horčička, E., Kněžínek, J., Kohajda, M., Kysela, J., Mlsna, P., Pítrová, L., Valachová, K., Vavera, F., Váňa, L., Vedral, J., Veselský, O., Vopálka, V., Whelanová, M., Wintr, J. Legislativní proces: (teorie a praxe). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra s. p. o., 2011, s. 248.⁵⁾ Kvalitně vypracované hodnocení by mělo být stručné, zaměřené na problematiku, které se hodnocená regulace týká, srozumitelné pro neodbornou veřejnost a postaveno na nejrelevantnějších dostupných informacích.Tamtéž.⁶⁾ Hodnocení dopadů regulace vytváří předpoklady pro kultivaci politického rozhodování, ale nenahrazuje ho.Tamtéž.⁷⁾

Obecný postup hodnocení

1. Definování problému: Hodnocení by mělo definovat problém, který má navrhovaná legislativní úprava za cíl vyřešit. Podstatnými jsou četnost a rozsah výskytu problému, definice by měla být postavena na empirických datech.
2. Zhodnocení stávajícího právního stavu: Jedná se o popis dosavadní právní úpravy, která se problematiky dotýká. Hodnocení by mělo popsat důvody, proč je stávající úprava nedostatečná a je třeba ji nahradit.
3. Identifikace dotčených subjektů regulace: V rámci identifikace by mělo být také posouzeno, jak navrhovaná regulace změní postavení adresátů v jejich prospěch a neprospěch.
4. Stanovení cíle regulace: Cíle regulace by měly být specifické, dosažitelné a jejich dosažení by mělo být měřitelné pomocí kvantitativních a kvalitativních indikátorů.
5. Zhodnocení rizik: Hodnocena by měla být rizika týkající se rozporu s právními předpisy vyšší právní síly a rizika vyplývající z neřešení definovaného problému.
6. Navržení variant řešení: Popsán by měl být obsah řešení (prostředky k dosažení vytyčeného cíle) a forma řešení (zda se bude jednat o novelizaci nebo zcela nový právní předpis).
7. Posouzení nákladů a přínosů: Posouzeny by měly být veškeré relevantní (použitelné pro dosažení cíle) varianty a posudek by měl být postaven na vážení nákladů a přínosů.
8. Seřazení variant: Varianty řešení by měly být seřazeny na základě patřičného odůvodnění (vytvořeného na základě předchozích kroků hodnocení). Při hledání nejvhodnějšího řešení je užitečné hledat kompromisy mezi jednotlivými dotčenými skupinami adresátů regulace.Cvrček, F., & Novák, F. Legislativa: teoretická východiska a problémy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, s. 167.⁸⁾

Využívání RIA v českém legislativním prostředí

Hodnocení dopadů regulace je v českém prostředí využíváno u všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady.Co je hodnocení dopadů regulace [online] Oddělení RIA Úřadu vlády České republiky [cit. 14. 1. 2026]. https://ria.vlada.cz/ria/⁹⁾ Povinnost provedení hodnocení zavádí Legislativní pravidla vlády v čl. 2 odst. 1, jenž stanoví, že „přípravě každého právního předpisu musí předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu. Její součástí je i zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu, a nejsou-li určité vztahy právním předpisem dosud upraveny, zhodnocení nezbytnosti rozšíření právní regulace i na tyto vztahy, včetně zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené.“ Podrobně upravují postup hodnocení Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (dále jen Zásady) schválené usnesením vlády r. 2011 (úplné znění pak o tři roky později).Cvrček, F., & Novák, F. Legislativa: teoretická východiska a problémy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, s. 165.¹⁰⁾ Tento dokument stanovuje jednotlivé kroky, které musí být při vyhodnocování dopadů podniknuty, zavádí též procesní pravidla pro hodnocení dopadů regulace. Vymezeny jsou v Zásadách také výjimky, kdy se RIA neprovádí.Co je hodnocení dopadů regulace [online] Oddělení RIA Úřadu vlády České republiky [cit. 14. 1. 2026]. https://ria.vlada.cz/ria/¹¹⁾ Analýzu je nutné provést hned na začátku legislativního procesu.Ukotvení RIA v České republice [online] Oddělení RIA Úřadu vlády České republiky [cit. 14. 1. 2026]. https://ria.vlada.cz/ria/ukotveni/ ¹²⁾

Součástí českého legislativního procesu je RIA již od roku 2007.Tamtéž.¹³⁾ Do roku 2011 bylo hodnocení rozděleno na tzv. malou (zkrácené zpracování hodnocení dopadů) a velkou (hlubší analýza v případě očekávaných rozsáhlých dopadů) RIA, toto rozdělení bylo zrušeno s přijetím Zásad. Změna nastala též v otázce kompetence, agenda RIA byla z Ministerstva vnitra převedena do gesce Úřadu vlády, konkrétně předsedy Legislativní rady vlády.Tamtéž.¹⁴⁾ Kvalitu provedených hodnocení dopadů provádí Pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace Legislativní rady vlády.Tamtéž.¹⁵⁾

Jednotlivé kroky hodnocení dopadů regulace podle Zásad jsou:III. kapitola Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (ve znění od 1. 2. 2023).¹⁶⁾

1. Definování důvodu předložení a cílů
2. Navržení variant řešení
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
5. Implementace doporučeného řešení a vynucování

Zásady též stanovují potřebné náležitosti dat využitých k hodnoceníOdst. 7 části B III. kapitoly Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (ve znění od 1. 2. 2023).¹⁷⁾, podobu konzultací s mimovládními subjektyTamtéž.¹⁸⁾ a postup při přezkumu účinnosti regulace.Odst. 6 části B III. kapitoly Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (ve znění od 1. 2. 2023).¹⁹⁾

Výstupem z procesu hodnocení dopadů regulace je závěrečná zpráva RIA. Jedná se o povinnou součást návrhu právního předpisu. Její podobu a obsah stanoví Zásady, slouží jako stručné a srozumitelné shrnutí výsledků dosažených hodnocením. Návrh daného právního předpisu musí být v souladu s podobou příslušné závěrečné zprávy RIA, v případě nesouladu je povinností navrhovatele nesoulad napravit. Zpráva musí zohlednit případné změny v návrhu vzniklé v průběhu legislativního procesu.Odst. 9 části B III. kapitoly Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (ve znění od 1. 2. 2023).²⁰⁾