Recentní směry v právním myšlení jsou nový typ smýšlení a přístupu k právu, kdy je po 2. světové válce v právním myšlení typické úsilí o syntézu různých metodologických přístupů. Právě skutečnosti druhé světové války oživily myšlenku přirozenoprávních idejí. Přirozené práva sehráli důležitou roli v Norimberských procesech, přičemž podle stávajícího nacistického práva nebyly válečné činy Němců protiprávní. V důsledku toho se objevují nové směry jako moderní juspozitivismus a obnovují se staré jako jusnaturalismus. Oba směry jsou ovlivněny jak přístupy sociologickými a psychologickými, tak sílícími vlivy socialismu a neoliberalismu.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 265.¹⁾

Juspozitivismus vs Jusnaturalismus

Juspozitivismus je směrem právního myšlení, který zdůrazňuje význam pozitivního práva na úkor práva přirozeného. Jinými slovy preferuje právo, které lze odvodit ze systému vesměs psaných norem, které jsou v dané době platné. Opačná škola k juspozitivismu je jusnaturalismus.HARVÁNEK, Jaromír. Právní teorie. Monografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-458-9. str. 191.²⁾ Jusnaturalismus je směr právního myšlení, který naopak zdůrazňuje přednost přirozeného práva na úkor práva přirozeného.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 231.³⁾

Juspozitivismu je vytýkán přehnaný subjektivismus soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem. Soudce snáze podléhá vnějším vlivům a emocím při rozhodování a tím se jeho rozhodování stává nepředvídatelné, což má za následek malou právní jistotu.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 233.⁴⁾

Jusnaturalismu je pak vytýkáno, že se jim z práva vytratila představa o správnosti a spravedlnosti, která jako jediná může zabránit zneužívání práva. Přičemž zákonodárce může vyhlásit předepsaným postupem i velmi nespravedlivé zákony jako byla například Norimberské zákony. Pokud se pak podle takovýchto zákonů děly nejhorší zločiny, nelze pak tyto činy trestat ani stíhat.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 232.⁵⁾

Světoví představitelé právní teorie a právní filozofie

Gustav Radbruch byl jedním z nejvýznamnějších představitelů recentních směrů v právním myšlení, který byl původně zastáncem právního pozitivismu, v souvislosti s 2. světovou válkou svoje učení obohacuje o prvky přirozeného práva. Vytváří tak učení vyzvedávající zejména právní jistotu, zároveň však také o neplatnosti bezpráví ve formě zákona tedy zákonného nepráva a nadzákonného práva, které ho nahrazuje. Jeho stanovisko je nejlépe vystiženo v tzv. Radbruchově formuli:

„Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou lze patrně řešit jen tak, že pozitivní právo, zajišťované předpisy a mocí, má přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedlivé a neúčelné. Pokud však nespravedlnost pozitivního práva dosáhne takovou míru, že pozitivním právem zaručená právní jistota vůči této nespravedlnosti nemá žádnou váhu, musí nespravedlivé právo ustoupit spravedlnosti.“GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 265.⁶⁾

Dalším významným představitelem je Herbert Lionel Adolphus Hart, který kromě své teorie struktury práva je významný hlavně kvůli akceptaci minimálního morálního obsahu práva:

„Co je totálně nemožné nemůže být ani právem, ani po právu, protože člověk má přirozené právo na širokou svobodu.“GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 266.⁷⁾ 

Dalším významným představitelem a kritikem právního pozitivismu je Ronald Myles Dworkin. Jeho kritika spočívá především v tom, že považuje systém norem za jednostranný a nedostatečný. Podle něj při řešení těžkých případů (hard cases) právníci uplatňují kritéria, které ve své podstatě fungují jako principy. Normy se aplikují způsobem vše nebo nic, zatímco principy se vyvažují. Dworkin proto tvrdí, že pokud se na případ nevztahuje žádná norma, má si soudce při rozhodování pomoci právními principy. A pokud ani principy nestačí, pak rozhodnout podle institucionalizované morálky.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 267.⁸⁾

Na jeho dílo navazuje další představitel Lon Luvois Fuller ve svém díle Morálka práva, kde vysvětluje a formuluje vlastnosti práva. Podle něj jsou občané povinni dodržovat právo pouze pokud jsou dodržovány dané znaky vnitřní morálky práva. Těmito znaky jsou všeobecnost, veřejná přístupnost, nejsou retroaktivní, srozumitelnost, důslednost, přizpůsobení schopnost, stabilita (bez nevhodných změn a jsou používány při správě společnosti).

John Rawls, recentní myslitel a představitel liberálního myšlení v tehdejších Spojených státech amerických. Přichází s renezancí myšlenky společenské smlouvy, kde mimo jiné přichází s principem spravedlnosti. Ten vychází z přijetí „pravidel hry“ tedy aby občané státu přijali výhody a benefity stejně tak i snášeli nevýhody a břemena, které ze soužití ve společném státě plynou.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 267-268.⁹⁾

Dalšími představiteli recentních směrů jsou Robert Nozick, Fridrich August von Hayek, Jean Carbonnier a Norberto Bobbio.

U nás byli nejvýznamnějšími představiteli recentní české teorie práva především Viktor Knapp, Vladimír Kubeš, Bohuslav Tomsa, Ota Weinberger a František Weyr.GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 8. aktualizované vydání. Právnické učebnice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. ISBN 978-80-7380-838-9. str. 269-273.¹⁰⁾