Osnova
Reklama
Princip všeobecnosti aktivního a pasivního volebního práva (tzn. práva volit a práva být volen) garantuje jeho přiznání všem občanům bez rozdílu.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 49.1) To znamená bez ohledu na sociální, náboženskou nebo národností skupinu, na politické přesvědčení či sexuální orientaci člověka. Slovy odborné literatury se jedná o zákaz bezdůvodného vyloučení jednotlivých občanů či jejich skupin z účasti na svobodné volbě svých zástupců.Tamtéž, s. 50.50) Princip všeobecných voleb je obdobou ústavně garantovaného principu rovnosti, avšak s omezením věku a podmínkou státního občanství.Tamtéž, s. 51.3)
Princip všeobecnosti voleb je v českém právním prostředí zakotven mimo jiné pomocí článků 18, 56 a 102 Ústavy.
Požadavek na všeobecnost voleb obecně kromě podmínky věku a státního občanství nepřipouští jakékoliv další omezování volebního práva.Tamtéž.4) To se v minulosti dělo především pomocí tzv. majetkových cenzů. Ten omezoval volební právo v českých zemích až do roku 1896.Tamtéž.5) Další, nepřípustná metoda omezování volebního práva spočívala v restrikci na základě pohlaví. Ženám bylo v českých zemích poprvé umožněno volit až v roce 1919.Tamtéž.6)
Výbor pro lidská práva OSN rovněž považuje za vyloučené omezovat občanům právo volit v rámci trestání za spáchání zločinů.Rozhodnutí Výboru Spojených národů pro lidská práva v případu Silva v. Uruguay ze dne 8. dubna 1981.7) Takovýto trest by totiž mohl být uvalován na politickou opozici ve snaze ji paralyzovat.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 50.8) Této praktiky se ostatně dalo dopouštět i pomocí československého trestního zákona č. 86/1950 Sb.
Podle současných ratifikovaných mezinárodního dohod, především Evropské úmluvy o lidských právech, je možné princip všeobecnosti omezit, nicméně tak zákonodárce může učinit pouze v minimálních a proporčních mezích, tak aby nedošlo k systematické diskriminaci voličů.Tamtéž, s. 51.9)
Česká Listina základních práv a svobod, ve svém článku 21 odstavci 3 zakazuje omezování okruhu voličů.Čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že „volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním“.10) Český zákonodárce tak (s výjimkou věku a státního občanství), není oprávněn stanovovat podmínky výkonu volebního práva.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 53.11) Je však důležité rozlišovat mezi podmínkami výkonu volebního práva a překážkami ve výkonu volebního práva. Ty už zákonodárce stanovit může.
Za překážky výkonu volebního práva se nejčastěji rozumí takové překážky, které spočívají v povaze místa, ve kterém se volič nachází nebo spočívají v aktuálním duševním stavu voliče.Tamtéž.12) To pak dopadá především na osoby, které jsou omezené na osobní svobodě, ve výkonu vojenské služby nebo omezené ve své svéprávnosti.Tamtéž.13) V případě omezení svéprávnosti musí být tato překážka výslovně stanovena soudním rozhodnutím, přičemž judikatura zdůrazňuje, že k takovému kroku by mělo docházet pouze výjimečně a ve zcela opodstatněných případech.Usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 29/2006 ze dne 22. června 2006.14) Překážka v místě, která fakticky dopadá i na voliče omezené na svobodě (tzn. ve výkonu trestu), se pak neuplatňuje při volbách do Poslanecké sněmovny, prezidenta a do Evropského parlamentu, neboť má volič možnost se v těchto volbách nechat zapsat do zvláštního seznamu voličů a volit na tzv. voličský průkaz.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 53.15)
Požadavek na všeobecnost pasivního volebního práva znamená, že každé osobě splňující zákonem předepsané podmínky musí být umožněno se registrovat a vystupovat jako kandidát, stát se zvoleným zástupcem a svůj mandát vykonávat.Tamtéž, s. 56.16) Není proto možné po proběhlých volbách přijmout nový právní předpis, který by stanovoval dodatečnou neslučitelnost (tzv. inkompatibilitu) funkcí, což by mělo za následek zaniknutí mandátu řádně zvoleného zástupce.Tamtéž.17) Takovýto postup zákonodárce by nejenom hrubě podryl ochranu legitimního očekávání zvolného zástupce, ale i jeho voličů.Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Lykourezos v. Greece ze dne 15. června 2006. Z českého právního prostředí lze okrajově aplikovat i nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. září 2009.18)
Je nepřípustné omezovat pasivní volební právo jako sankci za kandidování za opoziční stranu.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 56.19) Určitá objektivní omezení však možná jsou – Výbor pro lidská práva OSNRozhodnutí Výboru Spojených národů pro lidská práva v případu Debreczeny v. The Netherlands ze dne 3. dubna 1995.20) shledal omezení ve formě neslučitelnosti kandidatury s funkcí ve veřejné správě jako přípustné.
Zvláštní kategorii tvoří omezování pasivního volebního práva osobám spjatých s komunistickým režimem v zemích bývalého východního bloku. ESLP hodnotí existenci tzv. lustračních zákonů v těchto zemích jako proporcionální řešení „bránící demokracii“; zdůrazňuje však, že lustrační zákony mohou sloužit pouze jako dočasné řešení.Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ždanoka v. Latvia ze dne 16. března 2006.21)
Stanovování dalších podmínek výkonu jak pasivního volebního práva, ale i toho aktivního jako například formálních náležitostí kandidátních listin nebo držení volebního průkazu není možné považovat za omezení volebního práva – jedná se o pouhé určení technického provedení.Orosz, L., Molek, P., Svák, J., Šimíček, V. Volebné právo a súdný prieskum volieb v Českej republike a Slovenskej republike. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 61.22) Ve všech případech je nutné mít na zřeteli, že jejich stanovování může být jen takové, aby ho bez větších obtíží byl zásadě schopen splnit každý občan a jejich zavedení bylo racionální.Tamtéž, s. 61-62.23)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
