Rozšířená osnova

Prekluze představuje zánik majetkového práva v důsledku toho, že nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. K zániku práva prekluzí dochází přímo ze zákona (ex lege). Tento následek je výsledkem dvou právních skutečností: uplynutí času (tzv. prekluzivní lhůty) a nečinnosti oprávněné osoby.SVOBODA, K. § 654 [Pravidla prekluze]. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654).¹⁾

Zákonné zakotvení a vznik prekluze

Občanský zákoník (dále jen „OZ“) v § 654 stanoví, že k zániku práva (prekluzi) dochází pouze v případech, kdy to zákon výslovně stanoví. Typicky pro tyto situace zákon používá formulace jako „právo zanikne“. Ačkoliv tedy obecně platí, že nestanoví-li zákon výslovně zánik, má se za to, že se právo pouze promlčuje, nelze vždy spoléhat jen na výslovné znění. V některých případech lze totiž zánik práva dovodit logickým a systematickým výkladem daného ustanovení, i když slova o zániku chybí (např. u ztráty výhody splátek dle § 1931 OZ nebo dovolání se relativní neúčinnosti).BODEČKOVÁ, Jana. § 654 [Prekluze]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024.²⁾

Důsledky prekluze

Prekluze má zásadní hmotněprávní i procesní dopady, které ji odlišují od promlčení:

Zánik práva a soudní přezkum

• Uplynutím prekluzivní lhůty právo zcela přestává existovat.
• Soud k prekluzi přihlíží z úřední povinnosti (ex offo), i když to dlužník nenamítne.
• Soud však sám nevyhledává skutkové okolnosti; ty musí tvrdit a prokázat ten účastník, kterému je prekluze ku prospěchu.

Plnění po uplynutí lhůty (bezdůvodné obohacení)

Zásadním rozdílem oproti promlčení je povaha plnění po uplynutí lhůty.

• Jelikož prekluzí dluh zanikl, kdo plnil prekludovaný dluh, plnil bez právního důvodu (na neexistující dluh – indebite).
• Takové plnění představuje bezdůvodné obohacení a dlužník má právo žádat jeho vydání zpět.Habán, F. (2021). Prekluze a její uplatnění v občanském právu (diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno, Česko).³⁾

Běh prekluzivní lhůty

Podle § 654 odst. 2 OZ platí ustanovení o běhu promlčecí lhůty obdobně i pro prekluzivní lhůtu. Toto pravidlo sjednotilo dřívější nejednotnou praxi.

• Posun konce lhůty: Uplatní se pravidlo § 607 OZ, podle kterého připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.BODEČKOVÁ, Jana. § 654 [Prekluze]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024.⁴⁾
• Překážky běhu: Na běh prekluzivní lhůty se použijí ustanovení o stavení lhůty (např. § 645 až 652 OZ). Nelze tedy vyloučit, že běh lhůty ovlivní vyšší moc (§ 651) nebo lest či hrozba (§ 650).
• Uznání dluhu: I když se dříve soudilo, že prekluzi nelze zvrátit jednáním účastníků, nová úprava naznačuje, že uznání závazku může vést k běhu nové prekluzivní lhůty obdobně jako u promlčení.SVOBODA, K. § 654 [Pravidla prekluze]. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654).⁵⁾

Uplatnění práva

Aby se zabránilo prekluzi, musí být právo vykonáno včas. Uplatnění práva je jednostranné hmotněprávní jednání.

• Doručení: Nestačí projev vůle pouze odeslat před uplynutím lhůty. Projev musí dojít do sféry dispozice dlužníka (adresáta) ještě před uplynutím prekluzivní lhůty.
• Domněnka doručení: Má se za to, že zásilka odeslaná poštou došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 OZ).SVOBODA, K. § 654 [Pravidla prekluze]. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654).⁶⁾

Prekluze a dobré mravy

Vzhledem k tomu, že prekluzí právo ze zákona zaniká, nemůže se věřitel (oprávněný) bránit námitkou, že zánik práva je v rozporu s dobrými mravy (§ 1 odst. 2 OZ).

• Námitka prekluze ze strany dlužníka nemůže být v rozporu s dobrými mravy, protože dlužník pouze poukazuje na objektivní skutečnost neexistence práva, ke které soud přihlíží sám.
• Soudy však mohou tvrdost prekluze v určitých případech zmírnit výkladem, například u velmi krátkých lhůt, kde poškozený nemohl právo reálně uplatnit (např. u škod na vnesených věcech).SVOBODA, K. § 654 [Pravidla prekluze]. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654).⁷⁾

Srovnání s promlčením

Hlavní rozdíly mezi prekluzí a promlčením spočívají v právních následcích uplynutí lhůty:

• Následek uplynutí lhůty: U prekluze právo zcela zaniká. Naproti tomu promlčené právo nezaniká, pouze se oslabuje a stává se tzv. naturální obligací.
• Aktivita soudu: K prekluzi soud přihlíží z úřední povinnosti (ex offo), aniž by se jí dlužník musel dovolat. K promlčení soud přihlédne jen tehdy, pokud dlužník vznese námitku promlčení.
• Plnění po lhůtě: Pokud dlužník plní prekludovaný dluh, plní na neexistující závazek, čímž vzniká bezdůvodné obohacení, které může žádat zpět. Pokud dlužník plní promlčený dluh, plní po právu a vrácení žádat nemůže. To je odvozeno z faktu, že promlčené právo nezaniká, ale pouze se oslabuje (stává se tzv. naturální obligací). Dlužník tedy plní existující dluh, a proto nejde o bezdůvodné obohacení.
• Dobré mravy: U prekluze se nelze dovolávat toho, že zánik práva je v rozporu s dobrými mravy. Rozporu s dobrými mravy se lze dovolat pouze u námitky promlčení.Weinhold, D. (2015). Promlčení a prekluze v soukromém právu (1. vyd.). C.H. Beck.⁸⁾