Osnova
Reklama
Rozšířená osnova
Institut předvolání i předvedení spadá do působnosti trestního práva procesního a konkrétně je řadíme mezizpůsoby zajištění osob v trestním řízení. Jejich právní úpravu nalezneme v hlavě páté zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále v textu jen „TŘ“) – konkrétně v § 90 TŘ.
Jedná se o procesní úkony, kterými dochází k zajištění osob pro zajištění účelu trestního řízení. Osobu lze také pro účely trestního řízení zajistit pořádkovou pokutou, zákazem vycestování do zahraničí, zadržením, příkazem k zadržení, příkazem k zatčení, vazbou.
V § 90 odst. 1 TŘ se uvádí: „Nedostaví-li se obviněný, který byl řádně předvolán, k výslechu bez dostatečné omluvy, může být předveden; na to a na jiné následky nedostavení (§66) musí být v předvolání upozorněn.”
Předvoláním se rozumí procesní úkon orgánu činného v trestním řízení, kterým se obviněnému ukládá povinnost osobně se dostavit ve stanovené době na určité místo k výslechu.PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až § 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1397.1) Jedná se o nejběžnější prostředek k zajištění přítomnosti obviněného na úkonech trestního řízení. Prostřednictvím předvolání lze zajistit i přítomnost svědka, tuto možnost najdeme upravenou v § 98 TŘ, dále přítomnost znalce a tlumočníka.
Podstatou předvolání je výzva orgánu činného v trestním řízení, kterou se obviněný vyzývá, aby se v určitý den a v určitou hodinu dostavil zpravidla k tomuto orgánu, a to z důvodu v předvolání uvedeného. Předvolání má formu opatření – tedy neformálního úkonu organizačně technické a operativní povahy. Běžně bude mít předvolání formu písemnou, ale není vyloučeno užití formy ústní (osobní i telefonické), telegrafické, telefaxové či provedené elektronickou poštou.JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo procesní. 6. vydání. Praha: Leges, 2021, s. 341.2)
V předvolání se uvádí konkrétní označení věci, místa, času (dne a hodiny) a jeho předmětu. Je v něm také potřeba vymezit v jakém procesním postavení se nachází předvolávaná osoba a zda a jaké písemnosti či věci si musí k úkonu předvolaný přinést. Bez ohledu na to, zda-li je předvolání provedeno písemně, musí v něm být uveden následek nedostavení se k procesnímu úkonu.PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až § 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1397.3)
Písemné předvolání je řádné, pokud má stanovený obsah a je-li obviněnému doručeno předepsaným způsobem. Doručování je blíže upraveno v § 62 an. TŘ. Obviněnému se předvolání doručuje do vlastních rukou spolu s upozorněním, že bude předveden, nedostaví-li se bez řádné omluvy. Dále mu také může být udělena pořádková pokuta dle § 66 odst. 1 TŘ.
Pokud nebude při doručování obviněný zastižen, tak se předvolání uloží a obviněný je následně vyrozuměn o místě, kde si jej může vyzvednout. Uložit však nelze předvolání k hlavnímu líčení a k veřejnému zasedání, proto v těchto případech přichází v úvahu doručení prostřednictvím policejního orgánu, orgánu obce, soudního doručovatele či justiční stráže. Jiné než písemné předvolání se považuje za řádné, jakmile se s jeho obsahem může obviněný spolehlivě seznámit. O takovém předvolání je nutno učinit záznam do protokolu. Jestliže obviněný odepře bezdůvodně předvolání přijmout, považuje se předvolání za řádně doručené ke dni odepření přijetí.
Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody či ve vazbě se předvolává prostřednictvím věznice nebo vazební věznice, a to žádostí o její předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k písemné žádosti připojit písemný souhlas s předvedením příslušného orgánu, který vede vazební řízení.
Osoba v ústavní zdravotnické péči se předvolává prostřednictvím tohoto ústavu, který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost pracovníků tohoto ústavu, učiní ústav opatření, aby byla při předvedení osoby zajištěná bezpečnost těchto pracovníků.
Také může dojít k situaci, kdy je potřeba předvolat občana cizího státu, který má trvalý pobyt v cizině, nebo jinou osobu zdržující se v cizím státě. Jejich předvolání se bude řešit pomocí mezinárodního právní pomoci zpravidla ve formě dožádání dle § 426 a násl. TŘ. V těchto případech nelze vynucovat přítomnost osob pod hrozbou použití donucovacích prostředků, jako jsou sankce či předvedení.
Nepodaří-li se doručit předvolání obviněnému v cizině nebo obviněný se z ciziny na předvolání nedostaví a není-li možné pokračovat v trestním stíhání v jeho nepřítomnosti, je třeba zvažovat užití jiných institutů právního styku s cizinou, které umožňují zajištění přítomnosti této osoby v České republice nebo pokračování v jeho stíhání v cizině.
Zejména se jedná o učinění opatření k vyžádání obviněného z ciziny, v jehož rámci lze vydat zatýkací rozkaz či zajistit jeho dočasné převzetí za účelem provedení nezbytných úkolů na území ČR. Dále se může jednat o opatření k vyžádání obviněného z jiného členského státu Evropské unie. V rámci něhož lze vydat evropský zatýkací rozkaz, zajistit výslech či dočasné převzetí osoby či požádat příslušný orgán cizího státu o provedení výslechu prostřednictvím telefonu či videohovoru. V neposlední řadě lze učinit opatření k odevzdání trestní věci obviněného do ciziny.
Pokud by osoba předvolávána z ciziny je nebo mohla být v České republice obviněným a svým pobytem v cizině se vyhýbá trestnímu řízení, přichází v úvahu i její stíhání v rámci řízení proti uprchlému dle § 302 a násl. TŘ.PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až § 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1397-1399.4)
Zvláštní pozornost vyžaduje předvolání k úkonům, již se má účastnit více osob současně, nebo postupně za sebou. V tomto případě je nutno zvážit časový rozvrh prováděného úkonu tak, aby se zajistil jeho hladký průběh a zúčastněné osoby nebyly nadměrně časově zatěžovány.
Předvedení obviněného považujeme za důraznější způsob zajištění přítomnosti obviněného na procesním úkonu, jelikož tento institut představuje již bezprostřední zásah do osobní svobody. Z tohoto důvodu lze k předvedení přistoupit až po splnění zákonem předepsaných podmínek:
Podmínky vyplývají z výše zmíněného § 90 odst. 1 TŘ a jsou kumulativní – musí být tedy naplněny současně. Za okolností naplnění všech podmínek, ale není orgán činný v trestním řízení povinen využít institut předvedení, podle okolností případu může přítomnost obviněného orgán zajistit i jiným způsobem.
Nedostavením se, se rozumí fyzická nepřítomnost předvolávaného v době a místě procesního úkonu. Následků nedostavení se, se může předvolávaný zprostit, pokud se dostatečně omluví. Aby se omluva považovala za dostatečnou, bude muset předvolávaný prokázat takové skutečnosti, které mu znemožňují účastnit se daného procesního úkonu a zároveň jsou omluvitelné.FENYK, Jaroslav. In DRAŠTÍK, Antonín. FENYK, Jaroslav a kol. Trestní řád. Komentář – I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, s. 883-884.5) O dostatečnosti omluvy potom rozhoduje orgán činný v trestním řízení, který osobu předvolal a dbá přitom individuálních okolností případu. Měl by přitom přihlédnout k osobním a rodinným poměrům obviněného, k délce lhůty, která mu byla pro dostavení se poskytnuta a k naléhavosti výslechu.
Pokud se obviněný či svědek bez dostatečné omluvy nedostaví k soudu, i když byl řádně předvolán, bude předseda senátu či samosoudce rozhodovat, jaké opatření zvolí k zajištění jejich přítomnosti. Takovým opatřením může být předvedení, uložení pořádkové pokuty nebo obojí. Předseda senátu při volbě prostředku přihlíží i k osobnímu profilu a životním okolnostem předvolaného, zejména k tomu, zda je pravděpodobné, že uložení pořádkové pokuty bude stačit k zajištění přítomnosti osoby.PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až § 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1400-1401.6)
Předvedení není možné realizovat k osobě, která se zdržuje v cizině a z ciziny se na předvolání dobrovolně nedostavila. Nelze-li tuto překážku řešit jinak, přichází v úvahu některý z institutů právního styků s cizinou, jak je blíže specifikováno v části týkající se předvolání.
Na možnost předvedení musí být obvinění v učiněném předvolání řádně upozorněn. Dalším následkem nedostavení se k předvolání může být uložení pořádkové pokuty do výše 50 000 Kč nebo uložení jiného postihu (přenechání kázeňskému potrestání, jde-li o osoby uvedené v § 66 odst. 2 TŘ).
Zákonnou úpravu nalezneme v § 90 odst. 2 TŘ, který zní: „Obviněný může být předveden i bez předchozího předvolání, jestliže je to nutné k úspěšnému provedení trestního řízení, zejména když se skrývá nebo nemá stálé bydliště.” Postup pro předvedení dle odstavce druhého tedy není vázán na splnění výše zmíněných podmínek. Jedinou podmínkou pro postup podle tohoto ustanovení je nutnost úspěšného provedení trestního řízení.
V ustanovení je uveden demonstrativní – neúplný výčet možností, kdy se předvedení bez předchozího předvolání aplikuje. Zákon uvádí případy, kdy se obviněný skrývá nebo nemá stálé bydliště. Ustanovení bude ale možno užít i v jiných případech, za předpokladu, že předvedení bude odůvodňovat skutečnost podobného významu. Dále se dle ustanovení se bude postupovat v případech, kdy nelze předvolání standardně doručit, nebo jej nelze uložit. Také se však může jednat o případy, kdy samotné předvedení nesnese odkladu.
Orgán činný v trestním řízení, který chce předvedením zajistit přítomnost obviněného na procesním úkonu, nezajišťuje samotný výkon předvedení. O výkon předvedení musí požádat příslušný policejní orgán. V řízení před soudem může předseda senátu kdykoliv požádat policejní orgán mimo jiné o předvedení osoby. Policejní orgány jsou blíže upraveny v § 12 odst. 2 TŘ. Obvykle se bude jednat o základní orgán Police ČR, v jehož obvodu se obviněný zdržuje nebo naposledy zdržoval. Podle konkrétních okolností případu však může předvedení vykonat například orgán Vojenské policie či Vězeňské služby. Žádosti o výkon předvedení musí příslušný orgán vyhovět.PÚRY, František. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I. § 1 až § 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1402-1403.7) K výkonu předvedení policisty opravňuje i zákon č. 273/2008 Sb., o policii, a to konkrétně v § 26 odst. 1. písm. c).
I při provádění předvedení je třeba dbát obecného požadavku na provádění úkonů trestního řízení, je tedy třeba šetřit jejich osobnosti a dbát ústavou zaručených práv předváděných osob. Samotná realizace předvedení se řídí vnitroresortními předpisy Ministerstva vnitra a stanovenými zásadami spolupráce policejních útvarů.
O výkon předvedení příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě musí orgán činný v trestním řízení, který zajišťuje přítomnost obviněného, požádat velitele nebo náčelníka této osoby. V tomto případě tedy nelze o výkon předvedení žádat policejní orgán. O výkon předvedení osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody, vazbě či ústavní péči musí orgán činný v trestním řízení požádat příslušnou věznici či ústav. Samotné předvedení vykonává vězeňská stráž.
Samotná žádost o předvedení má formu opatření a nejčastěji má písemnou podobu. Avšak není vyloučeno učinit žádost jinou formou (např. telefonicky či telefaxem), zejména v situacích, které nesnesou odkladu. Taková žádost se zaznamená do spisu. Výkonu žádosti o předvedení je příslušný orgán povinen vyhovět a může být k úkonu i donucován. Předvedení obviněného zaznamená orgán činný v trestním řízení do protokolu.
V ustanovení § 36 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále v textu jen „TOPO“) jsou upraveny zajišťovací instituty předvolání a předvedení. Rozlišujeme přitom zajišťovací instituty směřující přímo vůči právnické osobě a vůči fyzické osobě, která za právnickou osobu jedná ve smyslu § 34 TOPO.
K zajištění účasti právnické osoby na jednání orgánu činného v trestním řízení slouží předvolání právnické osoby, které je adresováno přímo právnické osobě. Obviněná právnická osoba se účastní na úkonech prostřednictvím zmocněnce, opatrovníka a může se též nechat zastoupit obhájcem.
K zajištění přítomnosti fyzické osoby jednající za osobu právnickou dle § 34 TOPO slouží instituty předvolání, předvedení a uložení pořádkové pokuty. Osoba zastupující právnickou osobu nejedná vlastním jménem, ale její jednání se připisuje právnické osobě. Uvedená fyzická osoba je odlišná od osoby obviněné, poškozeného a svědka. Z tohoto důvodu bylo potřeba upravit zajištění těchto osob zvláštním zákonem, jelikož v tomto případě nelze použít analogii z ustanovení trestního řádu. Jednalo by se totiž o analogii nepřípustnou, jelikož by došlo k rozšíření zásahu do základních lidských práv a svobod.
Při samotném provádění předvolání či předvedení si nejprve orgány činné v trestním řízení musí ujasnit, která konkrétní fyzická osoba má oprávnění jednat za právnickou osobu. K předvedení může dojít, pokud se fyzická osoba nedostaví, bez dostatečné omluvy na řádné předvolání. Předvolání je v tomto případě řádné, pokud bude učiněno (vedle právnické osoby) přímo vůči fyzické osobě, jež má být předvolána. K nastoupení možnosti osobu předvést je také zapotřebí v předvolání osobu na tuto možnost upozornit.ŘÍHA, Jiří. In ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní odpovědnost právnických osob – komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 763-780.8)
Místo, kde se právo setkává s lidmi.
